Knihovny a otevřená věda: Nová dimenze akademické podpory na Masarykově univerzitě

Masarykova univerzita se v posledních letech zařadila mezi lídry otevřené vědy v českém akademickém prostředí. Proces zavádění principů Open Science (OS) zde není pouze formální odpovědností za evropské výzkumné trendy, ale hlubokou strukturální změnou, která proniká do všech úrovní vědecké práce. Výraznou roli v tomto procesu sehrávají fakultní knihovny, které se od počátku staly klíčovými členy rozšířeného Open Science týmu, který zastřešuje Ústav výpočetní techniky MU. Knihovny tak mají možnost přispět k transformaci role tradičního poskytovatele informačních služeb na expertní a metodické partnery výzkumných týmů v oblasti Open Science.

Od prvních kroků k zavádění OS na univerzitě bylo zřejmé, že pouhá centralizovaná strategie nestačí. Open Science vyžaduje lokální ukotvení – podporu, která bude vědcům dostupná v jejich každodenním prostředí. Právě knihovny se ukázaly jako ideální subjekty pro tuto roli. Jejich výhodou je blízký kontakt s výzkumnou i studijní komunitou, zkušenost s prací s metadaty, orientace v právních aspektech publikování i schopnost vést vzdělávací aktivity. Na Masarykově univerzitě proto vznikla síť metodiků pro Open Science, která je z velké části tvořena právě knihovníky jednotlivých fakult.

Jedním z hlavních přínosů knihoven je odborná podpora v oblasti správy výzkumných dat. Výzkumníci, kteří připravují projekty, se často potýkají s požadavkem na zpracování dat, tzv. data management plánu. Ačkoli je odpovědnost za tyto plány na straně výzkumného týmu, knihovny poskytují metodickou pomoc – doporučují vhodné nástroje, pomáhají s výběrem repozitářů, poskytují poradenství ohledně licencí i zabezpečení citlivých dat. Tato podpora je poskytována jak v počáteční fázi projektu, tak i při jeho realizaci, kdy je potřeba plán aktualizovat. Knihovníci tak přispívají k tomu, aby byla data nejen bezpečně spravována, ale zároveň aby odpovídala principům FAIR – tedy aby byla mj. i dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovupoužitelná.

K dalším oblastem Open Science, ve které hrají knihovny důležitou roli, patří otevřené publikování. Open Access se dnes stává standardem při plnění povinných podmínek u většiny českých i zahraničních projektů. Knihovníci tedy poskytují vědcům poradenství při výběru vhodného časopisu, vysvětlují možnosti financování publikačních poplatků, zprostředkovávají možnost slev na publikační poplatky u nasmlouvaných vydavatelů. Součástí této podpory je i osvěta v oblasti predátorského publikování.

Nezanedbatelnou oblastí je vzdělávání. Knihovny organizují workshopy, semináře zaměřené na Open Science obecně, ale i specializované workshopy např. pro podporu FAIR dat nebo autorského práva. Tyto aktivity jsou určeny nejen výzkumníkům, ale i studentům – a to již na bakalářské úrovni. Díky propojení s výukou přispívají knihovny k budování povědomí o otevřené vědě jako běžné a žádoucí součásti akademické práce. Kulturní změna, kterou Open Science přináší, nemůže nastat bez intenzivní osvětové činnosti – a knihovníci v ní sehrávají nepostradatelnou roli.

Knihovny se rovněž stávají významným partnerem při přípravě a realizaci výzkumných projektů. Ve spolupráci s Open Science Core týmem, které tyto činnosti koordinuje a zastřešuje, se podílejí na tvorbě grantových žádostí, poskytují podklady pro kapitoly věnované Research Data Management nebo Open Accessu, pomáhají s plánováním nákladů na správu dat i publikování a odkazují na institucionální směrnice. Tento typ spolupráce výrazně zvyšuje šanci na úspěch projektů – ať už z hlediska financování, nebo zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti.

Zapojení knihoven do Open Science se přitom neomezuje pouze na univerzitní půdu. Knihovníci z MU se aktivně účastní národních i mezinárodních iniciativ, sdílejí dobrou praxi, podílejí se na vývoji nástrojů a metodik a pomáhají formovat podobu otevřené vědy na úrovni celé výzkumné komunity. Mezi takové iniciativy patří například OpenAIRE, CRAFT-OA nebo komunita datových stewardů v ČR. Tato účast posiluje nejen kompetence jednotlivců, ale i postavení knihoven jako institucí schopných reagovat na dynamický vývoj v oblasti výzkumu.

Zkušenost Masarykovy univerzity ukazuje, že knihovny se dokáží úspěšně transformovat do nové role, která propojuje informační služby, datovou expertizu a akademickou podporu. V kontextu Open Science přestávají být pasivními zprostředkovateli informací a stávají se aktivními tvůrci změn. Jejich schopnost kombinovat odborné znalosti s lidským přístupem, systematičností a důvěrou v komunitě z nich činí ideální partnery pro implementaci otevřené vědy. Open Science je příležitostí nejen pro vědce, ale i pro knihovníky – možností stát se součástí vědeckého procesu a spoluvytvářet jeho kvalitu, transparentnost a společenský dopad.

Důležitou roli zde hraje I součást Open Science zvaná Občanská věda (Citizen Science), která představuje formu výzkumu, do něhož se zapojují laici – běžní lidé bez odborného vědeckého vzdělání, kteří pomáhají sbírat data, provádět pozorování, analyzovat informace nebo se podílejí na zpracování historických dokumentů. Klasickými příklady jsou například sledování výskytu ptáků, měření kvality ovzduší či přepis archivních rukopisů.

V posledních letech se do tohoto konceptu stále častěji zapojují knihovny. Díky svému postavení veřejných a otevřených institucí nabízejí ideální prostor pro vzdělávání, komunitní aktivity i přístup k technologiím. Knihovny poskytují odborné zázemí, organizují workshopy a mohou fungovat jako prostředníci mezi vědeckými institucemi a veřejností. Na mezinárodní úrovni se tématu věnuje například pracovní skupina LIBER Citizen Science Working Group, v USA pak knihovny spolupracují např. s NASA.

Tento přístup nejenže rozvíjí vědeckou gramotnost a podporuje komunitní soudržnost, ale také přináší nové možnosti zapojení veřejnosti do výzkumu. Přestože spolupráce knihoven a občanské vědy přináší i určité výzvy – jako je potřeba školení knihovníků či technického vybavení – její potenciál je značný. Knihovny se tak mohou stát mostem mezi odborným výzkumem a veřejností a místem, kde se věda stává přístupnou a srozumitelnou pro každého.

Masarykova univerzita plánuje v této oblasti důležitý krok – chce zahájit službu podpory občanské vědy ve vybraných knihovnách. Domníváme se, že jde o skvělou příležitost, jak posunout roli knihoven do nových dimenzí. Knihovny se jeví jako velmi vhodné prostředí jak pro nábor a koordinaci účastníků občanské vědy, tak i jako podpora pro výzkumné týmy. Jedná se o dosud málo probádanou oblast v rámci českého knihovnictví, která nabízí možnost zapojení pro všechny typy knihoven. Tato iniciativa může vést k transformaci jejich tradiční role a zároveň obohatit stávající portfolio služeb o nové, dynamické formy spolupráce s veřejností i akademickou sférou.

Zároveň je důležité zdůraznit, že oblast otevřené vědy (Open Science) díky svým přesahům nabízí do budoucna i další možnosti realizace pro knihovny všech typů. Kromě podpory občanské vědy mohou knihovny rozvíjet aktivity v oblasti otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources), podporovat využívání a vývoj otevřeného softwaru (open source), nebo se podílet na zvyšování povědomí o otevřeném publikování, správě dat či FAIR principech. Díky své infrastruktuře, odbornému zázemí a komunitnímu rozměru mají knihovny jedinečnou pozici stát se klíčovými aktéry v ekosystému otevřené vědy a přispět tak k její širší dostupnosti a udržitelnosti.

Fotografie: 

Open_acces_MUNI.jpg