Kam kráčíš knihovno?

Počátky knihoven spadají až do starověku. Tou největší, která uchovávala statisíce rukopisů na pergamenových svitcích, byla Alexandrijská knihovna zbudovaná Ptolemaiem I. Historie vyškovské knihovny sahá do druhé poloviny devatenáctého století. V roce 1864 vznikl ve Vyškově Čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1896 první veřejná knihovna a v roce 1920 zahájila svou činnost knihovna městská. (Podrobnou historii KKD naleznete v publikaci Vladislav Raška: 110 let veřejné knihovny ve Vyškově).

Podoba knihy, jak ji známe dnes, vznikla v 15. století. Tehdy se díky Gutenbergovu vynálezu začala kniha rychle šířit po celé Evropě. Základem fondu každé knihovny jsou tedy již po staletí tištěné knihy a časopisy.
Na konci 19. století spatřilo světlo světa nové médium - gramodeska. Ty první, šelakové, zaznamenávaly především hudbu. Ale s nástupen vinylu, v Československu od roku 1962, se objevují i první zvukové knihy. Někteří z nás ještě mají doma "vinylové" dialogy Spejbla a Hurvínka či Švejka převyprávěného Janem Werichem. Najdou se i v některých knihovnách.

V 70. letech 20. století se na trhu objevila nová technologie - magnetofonové kazety. Ty se z USA rychle rozšířily po celém světě a zvukové knihy našly cestu nejen do statisíců domácností, ale také do knihoven. Nejvíce těchto kazet dnes najdete v Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana.

Od 80. let 20. století začíná éra kompaktních disků, tzv. cédéček. Zajímavostí je, že původně se na ně vešel zvukový záznam v délce 60 minut - jako na vinylové LP, ale firma Sony trvala na 74 minutách, aby se na jedno CD vešla celá Beethovenova Devátá symfonie. Dnes se díky formátu MP3 vejde na jedno CD i několikahodinová audiokniha. Skvělý portál knížek do ucha najdete na adrese www.audioknihy.net.

Ani časopisy se nevyhnuly elektronické podobě. Rozvoj internetu, a zejména zpřístupnění internetového připojení domácnostem, dal vzniknout mimo jiné tzv. e-magazínům. První český ryze internetový deník Neviditelný pes, jehož zakladatelem je Ondřej Neff, oslavil 23. dubna 2011 již své patnácté narozeniny. Ovšem také tištěné deníky i většina týdeníků a měsíčníků mají svou internetovou verzi, kterým čtenáři dávají v poslední době přednost, protože jsou (zatím) zdarma.

Poslední desetiletí se nese v duchu digitálního ekvivalentu tištěné knihy tzv. E-book. Knihomilové jsou zaplavováni termíny DX jednoduchý 5-ti směrový ovladač, 9,7" E-ink displej, formáty txt, rtf… a zejména více či méně odbornými a e-motivně zabarvenými diskuzemi o tom, zda e-knihy, potažmo e-čtečky, vyhubí klasickou tištěnou knihu. Zajímavé názory najdete v tématické řadě článků Elektronické knihy na portálu www.iLiteratura.cz. Již v roce 1998 začaly americké knihovny nabízet e-knihy zdarma jako doplňkovou službu na svých internetových stránkách. První českou vlaštovkou, která poskytuje ke stažení ve své e-knihovně desítky klasických děl Boženy Němcové, Karla Čapka, Karla Hynka Máchy, Arthura Conana Doyla a několik pohádek, je Městská knihovna v Praze.

V roce 2010 nabízelo v USA e-půjčování již 66 % knihoven. Navíc český server BOOKZ.cz zveřejnil 21. dubna 2011 zprávu, že firma Amazon umožní vlastníkům Kindle prostřednictvím Kindle Library Lending výpůjčku knih ve více jak 11 tisícovkách amerických knihoven. V České republice se podle dostupných informací ani nechystá legislativa, která by půjčování e-knih dovolovala. Přesto si náš čtenář znalý světových jazyků nemusí naříkat.

Po dobu tří měsíců mají uživatelé KKD přístup ZDARMA do databáze World eBook Library, která zpřístupňuje téměř 2 miliony elektronických knih, vzniklých digitalizací rozsáhlých světových kolekcí, např. v projektu Gutenberg, a proto je největším poskytovatelem e-knih na světě. 

Knihy mohou volně stahovat v PDF formátu, s možností vyhledávat v plných textech, desetitisíce titulů jsou současně i v audio podobě v MP3 formátu. Vyhledávat lze ve 125 tematických kolekcích podle titulu, autora nebo předmětu. E-knihy jsou převážně v angličtině, ale i v němčině, francouzštině, španělštině a dalších jazycích včetně českého. V dohledné době budou k dispozici uživatelské aplikace pro iPad, iPhone a Android. Databáze WEL je od 9. května 2011 přístupna nejen na všech knihovních počítačích v knihovně, ale díky WI-FI připojení v celé budově můžete v databázi vyhledávat a knihy si stahovat i na vlastních PC.