Rozhovor s Bohdanou Stoklasovou

PhDr. Bohdana Stoklasová vystudovala obor knihovnictví a vědecké informace (1978) a v rigorózní práci se věnovala tématu mezinárodních standardů v souvislosti se začínající automatizací knihovnických procesů. V Národní knihovně od poloviny 80. let vedla oddělení souborné katalogizace a meziknihovních služeb. Absolvovala dlouhodobější odborné stáže v předních světových knihovnách (Velká Británie, USA). Od roku 1994 řídila odbor Národní bibliografie a katalogizace (Odbor zpracování fondů) a od r. 1998 byla náměstkyní ředitele pro knihovnické procesy. Od roku 2004 zastává funkci ředitelky Úseku novodobých fondů a služeb. Bohdana Stoklasová patří mezi přední odborníky v oboru knihovnictví a informační vědy. Podílela se na řešení projektů výzkumu a vývoje v oblasti katalogizačních pravidel AACR2 a formátu MARC, implementace zahraničních standardů do praxe českých knihoven, retrospektivní konverze katalogů a d. V posledních letech se věnuje digitalizaci, dlouhodobé ochraně fondů a zpřístupnění digitalizovaných dokumentů. Je členkou týmu, který připravuje projekt Národní digitální knihovny. Přednáší v zahraničních knihovnách a na mezinárodních knihovnických kongresech. V rozhovoru se zaměřila na několik odborných témat, na digitalizaci, služby a akvizici, katalogizaci a projekty výzkumu a vývoje.

DIGITALIZACE

NK nyní aktuálně přebírá Registr digitalizace od Knihovny Akademie věd. Co to bude prakticky znamenat pro jeho fungování?

Vývoj a úpravy rozhraní pro administrátory i uživatele bude zajišťovat i nadále externí firma, o dalším rozvoji Registu digitalizace (RD) bude rozhodovat skupina složená ze zástupců NK, KNAV a MZK – obdobně jako dosud. NK postupně převezme správu obsahu – importy, kontroly a úpravy dat. „Knihovnické stránce“ registru a informovanosti potenciálních uživatelů dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Právě toto bychom rádi zlepšili.

Bylo již rozhodnuto o jednoznačném identifikátoru, který bude nasazen v Registru digitalizaci v zájmu zabránění vzniku duplicit?

V RD již existuje jednoznačný identifikátor nazvaný číslo RD. Po spuštění masové digitalizace v NDK bude součástí záznamů v RD i URN:NBN pro nové dokumenty. V současné době má určitá skupina dat v RD přidělen identifikátor URN:NBN. Jsou to dokumenty, které jsou uloženy v datovém archivu NK, tj. data z VISK7, z digitalizace NK ČR, z digitalizace v návaznosti na povodně a také z Norských fondů. Tyto identifikátory ovšem nemají z hlediska deduplikace význam.

V katalogizačních záznamech se jako trvalý identifikátor pro dokumenty domácí produkce používá od roku 2010 číslo ČNB (ČCNB). Toto číslo bude bránit duplicitní digitalizaci, knihovny je budou uvádět při hlášení do Registru digitalizace. Požadavky na přidělení čísla ČNB přijímá NK ČR prostřednictvím Souborného katalogu ČR.

Deduplikace, tj. předimportní kontrola na duplicitu, se bude provádět vůči následujícím identifikátorům: ČČNB, ISBN, ISSN. Nový importní program pro hlášení digitalizace by měl výhledově pozastavit import v případě duplicity identifikátoru, uživatel by však měl mít možnost dokument „protlačit“, protože může být digitalizace titulu neúplná (ne všechny ročníky/díly), nebo nekvalitní. Dokumenty, které žádný z uvedených identifikátorů dostat nemohou, kontrolou na duplicitu nebudou procházet – pravděpodobnost, že by takové dokumenty chtělo digitalizovat více knihoven, je menší. Do budoucna lze pro staré tisky uvažovat o čísle Knihopisu a pro zahraniční literaturu bez ISBN/ISSN o čísle OCLC, ale vzhledem k tomu, že se mnohé knihovny staví odmítavě i k ČČNB, jehož získání pro ně představuje práci navíc, nevidím zavedení těchto identifikátorů v blízké budoucnosti jako příliš reálné.

Bude NK pokračovat v tzv. drobné digitalizaci v rámci programu VISK7 po rozjezdu robotických skenerů pořízených v rámci NDK na digitalizaci periodik a novodobých fondů?

V minimálním rozsahu ano. Mělo by jít především o externí digitalizaci periodik s metadaty na úroveň článku pro transformovaný systém ANL+ (podrobněji k této věci viz dále).

Lze očekávat, že ve vazbě na plánovaný rozjezd NDK budou změněny standardy závazné pro příjemce dotace v rámci programu VISK7. Kdy se stanou závaznými pro ostatní žádající knihovny?

Od roku 2012 bychom již měli mít nové standardy, pro rok 2012 budou však ještě zachovány dvě možnosti – první možností bude dodávat staré formáty metadat (DTD) spolu s novými formáty obrazů (JPEG2000) a OCR (ALTO XML), druhou možností bude dodávat vše nově.

V souvislosti s připravovanou plošnou digitalizací bylo výrazně omezeno plnění databáze ANL. Jaká je představa NK o dalším pojetí analytického rozpisu periodik a jaké důvody ji ke změně vedly? Jaká je situace a trendy v této oblasti ve světě?

Vzhledem k rozvoji technologií, které umožňují propojit vyhledávání v databázích se zpřístupněním plných textů, začala NK ČR již před časem uvažovat o zefektivnění oblasti analytického zpracování a jaho navázání na plné texty. Vedla nás k tomu nejen potřeba najít pracovní kapacity pro zmíněný projekt digitalizace, ale i snaha získat, bibliograficky pokrýt a dlouhodobě uchovat nově vznikající typy elektronických dokumentů, které nepochybně tvoří podstatnou část národního kulturního dědictví, ale prozatím nebyly z kapacitních důvodů adekvátně evidovány ani archivovány.

Ke změnám nakonec v návaznosti na rasantní krácení mzdových prostředků došlo podstatně dříve, než jsme plánovali, čím došlo k časovému výpadku, který nás velmi mrzí. Od července začne NK ČR výpadek své excerpce postupně vyrovnávat s tím, že do konce roku nahradí variantní formou všechny excerpované tituly. Finanční možnosti nám nedovolují pokračovat v nákladném klasickém analytickém zpracování, přístup ke článkům prostřednictvím záznamů v katalogu bude nahrazen přístupem prostřednictvím metadat a plných textů, které získáme od firem zajišťujících monitoring médií, a z vlastní digitalizace. Vyhledávání umožní centrální index. Nový projekt dostal pracovní název ANL +. Znak + může v někom evokovat konec ANL v ČR, pro mne osobně však představuje novou dimenzi a přidanou hodnotu plných textů a výraznou finanční úsporu, tedy skutečně plus. Centrální index propojí vyhledávání v metadatech a plných textech s metadaty z dosud budované databáze ANL, která však nadále obsahuje již jen záznamy kooperujících krajských a specializovaných knihoven, nikoli záznamy NK ČR. Výhodou nových zdrojů bude vyhledávání v plném textu a přístup k výňatku textu pro všechny volně:

V návaznosti na platnou legislativu a licence bude mít uživatel z jednoho místa okamžitý přístup i k plným textům

a k uživatelským kopiím digitálních dokumentů

Pro propojení různých zdrojů v jednom centrálním indexu byl prozatím využit index Primo Central, který máme k dispozici v rámci Jednotné informační brány jako kompenzaci za již nepodporovaný MetaIndex. Probíhající výběrové řízení v rámci NDK rozhodne v roce 2011 o budoucím systému pro centrální zpřístupnění v NK ČR a v MZK, na celonárodní jednotný front-end si ještě budeme muset minimálně další rok počkat, ale již nyní několik systémů disponuje funkcionalitou podobnou výše uvedeným příkladům, takže bude z čeho vybírat.

Ve světě podobné změny zpravidla řešit nemusejí, klasickou analytickou bibliografii provozuje jen zlomek knihoven. Jsou to jednak severské knihovny, které mají tradičně nejvyšší pokrytí zpracování své produkce, dále pak postsocialistické země, v některých z nich je avizováno ukončení klasického analytického zpracování v souvislosti s postupující digitalizací.

SLUŽBY a AKVIZICE

V rámci připravované Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011–2014 hrají významnou roli tzv. centralizované služby a centrální portál těchto služeb. Jaká je Vaše představa pojetí a rozsahu služeb? Bude v uvažovaném řešení hrát svoji roli i Souborný katalog ČR?

Na ukázkách souvisejících s projektem ANL+ jsme si na malém vzorku ukázali sílu centrálního indexu, který bude základem centralizovaných služeb a centrálního portálu. Jak již jsem uvedla, existuje několik systémů, které jsou schopny splnit podstatnou část požadavků kladených na centrální portál již dnes. Technicky je tedy vše relativně jednoduché, ale čeká nás velké množství práce „v zákulisí“. Důležitou roli v celém systému nepochybně sehraje Souborný katalog ČR, který již nebude jen naší největší zásobárnou bibliografických dat, ale stále více záznamů v něm obsažených navede uživatele k plným textům digitalizovaných dokumentů či k uživatelským kopiím digitalizovaných dokumentů, podobně jako ve výše uvedené ukázce, Souborný katalog musí být transformován a propojen s dalšími subsystémy, ať již se jedná o Registr digitalizace či systémy podávající do centrálního portálu plné texty či uživatelské kopie digitálních dokumentů (Kramerius, Manuscriptorium) nebo systém dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů, jehož prostřednictvím lze získat digitální dokumenty ve vysoké kvalitě. Čeká nás hodně práce i dohadování v oblasti sdílení identit, on-line plateb a také v oblasti legislativní – bez významných legislativních změn zůstaneme v půli cesty.

Jaká bude v rámci uvažovaných centralizovaných služeb role JIB a můžeme se v její nabídce těšit na nějaké novinky v tomto roce?

Role JIB v rámci uvažovaných centralizovaných služeb bude velmi podstatná, protože již v dnešní podobě řadu centralizovaných služeb poskytuje. Existují zde rozsáhlé znalostní báze využitelné pro budoucí centralizované služby, zkušeností s autentizací a konfigurací volných i placených zdrojů pro mnoho institucí, doporučující služba bX atd. V rámci JIB již testujeme výše zmiňovaný centrální index, přesněji řečeno provázání standardního indexu Primo Central s lokálním centrálním indexem vytvořeným pro potřeby ANL+.

Významným mezníkem v roce 2011 bude nasazení autentizace prostřednictvím Shibboleth do rutinního provozu.

V roce 2011 jsme pro JIB pořídili nový server, který umožnil stabilizaci a zrychlení služeb, přechod na novou verzi SFX a v neposlední řadě experimenty s centrálním indexem.

Rok 2011 přinese rutinné plnotextové vyhledávání i do WebArchivu.

Proběhla změna na pozici vedoucího odboru služeb (nově jí je Mgr. Jindřiška Pospíšilová). Jaké budou nové priority služeb NK?

Hlavní prioritou Odboru služeb pro nejbližší období je zpracování Koncepce rozvoje služeb NK ČR v návaznosti na revitalizaci Klementina a Strategii rozvoje NK ČR.

Hlavní linie Koncepce rozvoje služeb NK ČR, které nedávno schválil a doporučil k dalšímu rozpracování generální ředitel, zní zdánlivě banálně, ale v případě NK ČR se jedná opravdu o nové trendy:

• Orientace na uživatele
• Otevřenost, vstřícnost
• Zrovnoprávnění a provázání elektronických a klasických dokumentů
• Kvalifikovaný a příjemný personál
• Zlepšení koordinace služeb na úrovni NK ČR
• Zlepšení kooperace s externími knihovnami a dalšími subjekty

Koncepce služeb musí odrážet nejen změny související se stavebními úpravami areálu (jiné rozvržení uživatelských prostor, umístění studoven a prostor pro volný vstup a relaxaci, volný výběr dokumentů), ale i změny ve vnímání knihovny jako místa pro studium, které souvisejí především s nárůstem elektronických dokumentů obecně a s požadavky na jejich zpřístupnění, a to jak digitalizovaných (zpřístupnění výsledků NDK a dalších digitalizačních projektů), tak nově vzniklých v rámci spolupráce přímo s vydavateli či prostřednictvím WebArchivu. Prioritou odboru služeb bude zajistit komfortní přístup našich uživatelů ke zdrojům knihovny a to nejen v přívětivém prostředí, ale i v uživatelsky vlídném online rozhraní, ze kterého bude možné využívat všechny typy dokumentů v reálném čase bez ohledu na jejich formu a umístění.

Dalším aktuálním úkolem je zachování rozsahu služeb v přijatelné kvalitě i po dobu revitalizace budovy. Bude nutné činnosti v jednotlivých etapách pečlivě naplánovat a koordinovat s dalšími útvary knihovny tak, aby omezení daná jednotlivými etapami v co nejmenší možné míře zasáhla uživatele knihovny.

Národní knihovna v své strategii rozvoje v letech 2011–2016 deklaruje jakožto prioritu zlepšení doplňování fondů. Jaké změny v akviziční politice NK se dají očekávat v následujících 2 letech (např. u poměru tištěných a elektronických zdrojů, u podílu české a zahraniční produkce, v oblasti spolupráce s pražskými VŠ či externími lektory)?

Doplňování fondů bude zaměřeno především na reálného, nikoli imaginárního cílového uživatele NK ČR. Věnujeme větší pozornost statistikám využití jednotlivých zdrojů (tištěných i elektronických) a docházíme k zajímavým, mnohdy překvapivým zjištěním, o která se budeme opírat při změnách akviziční politiky a zřejmě i profilování fondů. Chystáme se vytvořit poradní sbor expertů z jednotlivých oborů či skupin oborů pro oblast doplňování především zahraničních dokumentů. Měl by nadále klesat podíl mezinárodní výměny, která by se měla zaměřit jen na výhodnější získání konkrétních požadovaných titulů. Doplňování musí být modifikováno s ohledem na cíl vybudovat kvalitní volné výběry v prostorách revitalizovaného Klementina.

V budoucnu budeme muset přehodnotit doplňování a alokaci finančních prostředků s ohledem na rostoucí podíl i význam elektronických zdrojů. NK ČR v současné době zpřístupňuje hlavně e-zdroje nakoupené v rámci INFOZ, většina přístupů bude k dispozici do konce roku 2011, případně 2012. Zároveň již nyní NK ČR nabízí další e-zdroje, které jsou volně dostupné (u dalších licencovaných, které nemáme, jen metadata), nyní především prostřednictvím Primo Central v JIB (s možností ověření přímé dostupnosti).

NK ČR nabízí cca 100 000 e-dokumentů v rámci licencovaných zahraničních zdrojů, které jsou součástí našeho online katalogu – báze NKC. Při porovnání přírůstku klasických knih za rok 2010 (dle výroční zprávy 12 305 knihovních jednotek tištěných i netištěných dokumentů) s počtem dostupných e-knih v kolekci ebrary Academic Complete, kterou máme od prosince 2009 (obsahuje cca 50 tisíc titulů, včetně titulů z renomovaných zahraničních nakladatelství), jeví se toto zpřístupnění jako zásadní počin v NK ČR z hlediska nákupu / získávání e-knih (souběžně máme cca 15 titulů e-knih jako trvalý nákup, především jde o dokumenty encyklopedického charakteru).

Je zřejmé, že v dalším období bude nutné ještě více nakupované e-zdroje vyprofilovat, především v souladu s dostupností těchto zdrojů v pražských knihovnách (konsorciální nákupy). Vzhledem k omezenému rozpočtu bude nutné vybalancovat nákup tištěných dokumentů s nákupem dokumentů elektronických, které přinášejí větší možnosti z hlediska zpřístupnění (větší komfort pro koncové uživatele). Zatím se zdá, že tituly monografického charakteru je výhodnější zpřístupňovat jako e-knihy, na druhou stranu produkce vytipovaných renomovaných nakladatelství pro naše hlavní obory by měla být v tištěné podobě, vše však záleží na rozpočtu pro doplňování literatury.

V oblasti příjmu povinného výtisku v elektronické podobě plánuje NK nabídku dobrovolné spolupráce pro nakladatele. Mohla byste přiblížit hlavní rysy uvažovaného řešení?

V této oblasti bychom rádi navázali na pozitivní zahraniční zkušenosti, kde vydavatelé dobrovolně odevzdávají elektronické dokumenty do národních knihoven výměnou za to, že zde budou dlouhodobě ochráněny. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů je velmi drahá a náročná a vydavatelé tak rádi a stále více využívají kapacity národních knihoven. Spolupráci akceleruje hlavně existence důvěryhodného (ideálně mezinárodně certifikovaného) digitálního repozitáře, který NK ČR zatím nemá, ale přesto se nám již někteří vydavatelé dobrovolně hlásí. Ideální je, pokud je postupně povinnost odevzdávat e-born dokumenty i digitální předlohy tištěných dokumentů zakotvena v zákoně. K tomuto ideálu ovšem ještě u nás povede dlouhá cesta, takže čím více dokumentů podchytíme na bázi dobrovolné spolupráce, tím větší díl národního kulturního dědictví zpřístupníme a uchováme. Jedná se o složitý proces zasahující akvizici, katalogizaci, dlouhodobou ochranu a archivaci. Velmi důležitou částí jsou již zmíněné legislativní změny.

Kam se podle Vás osobně posouvá role knihoven ve světě?

Knihovny měly po staletí monopol v množství nahromaděných dokumentů, tento monopol jim dlouho zaručoval nezpochybnitelné právo na existenci. Po staletí se zabývají organizací a zpřístupněním nahromaděných dokumentů, poskytují prostory pro jejich studium, místo pro setkávání a příjemné trávení času. Masová digitalizace a rostoucí počet born digital dokumentů znamenají ztrátu monopolu, knihovny jsou stále více vystaveny konkurenci. Pořádání informací zůstává jejich doménou, po uspořádání informací je nepochybně společenská poptávka, ale knihovny se s ní nedokáží potkat, nedokáží své služby řádně prodat. Jako místo setkávání mají knihovny pověst „dobré adresy“, to je jejich výhoda. V souvislosti s platnou legislativou (autorský zákon) budou knihovny ještě několik let jediným místem, kde bude možné některé informace a dokumenty získat. Otázkou je, jak dlouho tento jejich monopol přetrvá. Knihovny by se měly i v budoucnu opírat o své tradiční silné stránky a funkce – získávání a pořádání dokumentů a informací. Své služby ale budou muset nabízet v mnohem příjemnějším a atraktivnějším prostředí, ať již jde o budovy knihoven pro fyzické návštěvníky či o portály pro zpřístupnění vlastních i externích informací – samozřejmě řádně uspořádaných. A neměly by v přetechnizovaném světě podceňovat lidský faktor. Příjemný, vzdělaný knihovník s motivací sloužit, naslouchat a pomáhat je stále něco, co konkurence na internetu nemá.

KATALOGIZACE a VaV

Hodně se hovoří o nových katalogizačních pravidlech RDA. Jaký je poslední vývoj v této oblasti a v jakém časovém horizontu lze asi hovořit o jejich nasazení v ČR?

Pravidla RDA (Resource Description and Access) byla vydána v roce 2010, některé knihovny v USA a Kanadě je testovaly, nyní netrpělivě čekáme na výsledky testů a oficiální rozhodnutí o implementaci RDA v severoamerických knihovnách, to by mělo být vyhlášeno již koncem června 2011 na konferenci ALA. Na základě oficiálního vyjádření začneme jednat o implementaci RDA v ČR.

Plánuje NK nějaké aktivity v oblasti FRBR?

V současné době se na využití spíše připravujeme, již několik let se např. snažíme vytvářet unifikované názvy pro vyjádření děl v našem katalogu, abychom byli připraveni na implementaci nástrojů, které zobrazení podle entit FRBR umožní. A mimochodem – výše uvedená pravidla RDA jsou vybudována na základě FRBR.

Podle nového organizačního řádu platného od 1.5. 2011 vznikl pod Úsekem novodobých fondů a služeb Odbor ochrany knihovních fondů. Jaké jsou hlavní priority tohoto nově vytvořeného odboru?

Nový Odbor ochrany knihovních fondů vznikl v rámci Úseku novodobých fondů a služeb od 1.3.2011. Jeho úkolem je zkvalitnění a zefektivnění péče o fyzický stav knihovních fondů v NK ČR. Odbor by měl fungovat jako poradní a metodické centrum pro ostatní knihovny v ČR. Odbor byl zřízen z důvodu lepší, komplexní péče o knihovní fondy tak, aby zajišťoval všechny kroky péče o historické i novodobé knihovní fondy – od preventivní péče (měření a nastavení vhodných klimatických parametrů), přes konzervaci (očista fondů) a restaurování, výrobu a opravy knižních vazeb, výrobu ochranných obalů až k zajištění vystavování. Tyto činnosti jsou ještě doprovázeny výzkumnou a vývojovou činností v laboratořích zaměřenou na vývoj nových materiálů pro konzervaci a restaurování knihovních fondů, průzkumové činnosti (stanovení vlastností materiálů a jejich chemického složení a stupně degradace) a stanovováním mikrobiologické aktivity.

Doposud patřily jednotlivé složky péče o knihovní fondy pod různé odbory a kooperace a koordinace úkolů nebyla dostačující. Proto byly jednotlivé složky – restaurátoři, knižní vazba a preventivní konzervace a laboratoře – sloučeny do jednoho odboru a nyní se nové vedení snaží vytvořit fungující odbor tak, aby péče o knihovní fondy byla ucelená, srozumitelná a dosahovala světové úrovně. Pracovníci odboru často cestují na mezinárodní konference a navštěvují zahraniční pracoviště, kde se inspirují a diskutují s kolegy postupy konzervace, restaurování, uložení knihovních fondů.

K úkolům nového odboru patří mimo jiné např. vývoj nových technologií pro konzervaci a restaurování knižního dědictví, jako odkyselovací metody, speciální postupy hromadné konzervace, restaurátorské postupy, vytvoření mezioborového centra v oblasti ochrany, restaurování a konzervace knihovních fondů s využitím vytvářených znalostních bází.

NK je mj. výzkumnou organizací a dostává od státu prostředky na tzv. institucionální výzkum. Jaké jsou její hlavní VaV priority v rámci Úseku novodobých fondů a služeb?

Výzkum a vývoj v NK ČR spadající do kompetence novodobých fondů a služeb se soustředí především na oblast ochrany dokumentů, a to jak analogových, tak digitálních.

1) Analogové dokumenty

V oblasti analogových dokumentů existuje několik priorit:

Průzkum fyzického stavu fondů

Požadavek na průzkum knihovních fondů vznikl na základě nutnosti zjištění faktického fyzického stavu fondů v NK ČR s ohledem na zjištění finanční náročnosti péče o knihovní fondy. Základem pro vývojové aktivity v této oblasti bude podrobný průzkum fondů, jehož cílem bude zjištění a zhodnocení typů poškození, diagnostika jejich příčin a návrhy možných řešení (opravy, konzervátorské a restaurátorské zásahy na fondech, uložení do ochranných obalů, reformátování).

Budování znalostní databáze a elektronických formulářů

V rámci průzkumu fondů bude řešena otázka vytvoření znalostní báze, která bude obsahovat výsledky průzkumů, měření a testů, jejich interpretaci, kvantifikaci, odkazy na odbornou literaturu, vzniklé postupy a metodiky. Báze, která obsáhne výsledky průzkumů fondů NK ČR za posledních cca 15 let i průzkumy provedené v budoucnosti, musí být propojena s knihovnickými evidencemi. Tak bude umožněno její využití při rozhodování o prioritách v oblasti konzervace dokumentů NK ČR, o limitech další manipulace s poškozenými vzácnými dokumenty a způsobu jejich zpřístupnění, příp. pro další výzkum a vývoj. Tyto aktivity musí být těsně propojeny s procesem digitalizace, v prvé řadě poslouží při výběru dokumentů k reformátování. Některé konzervační postupy, prováděné na pracovištích správy a ochrany novodobých fondů, budou součástí digitalizační linky. Vzhledem k tomu, že hromadná digitalizace je plánována na několik desetiletí, bude nutné obě tyto činnosti dlouhodobě koordinovat, postupně rozvíjet a interaktivně využívat zkušenosti. Výsledkem bude maximální garance dlouhodobého dochování kulturního dědictví představovaného sbírkami knihoven a jeho permanentní dostupnost všem typům uživatelů.

Monitoring kvality ovzduší v depozitářích NK ČR

Kvalita prostředí ve skladištích byla dříve hodnocena podle hodnot teploty a relativní vlhkosti, případně z hlediska mikrobiální čistoty nebo světelného režimu. Ve výzkumném záměru byly měřeny koncentrace polutantů (oxidy síry, dusíku, ozón) ve vybraných skladištích a množství prachu. Analýza podmínek uložení jde nyní ještě hlouběji: těkavé organické látky (VOCs), zejména aldehydy a organické kyseliny, se uvolňují při rozkladu papíru a zpětně mohou ovlivňovat jeho stav. Je možné provést analýzu chemického složení prachu, z toho odvodit jeho původ a provést opatření pro snížení jeho množství. Chemické látky, které na sobě prachové částice nesou, také mohou způsobovat, případně urychlovat, poškození knih. Kvalitu uložení fondu lze zvýšit umístěním objektů do archivních krabic.

Vývoj nových metodik ochrany, konzervace a restaurování knihovních fondů (historických i novodobých)

V NK ČR existuje několik pracovišť konzervace a restaurování fondů (oddělení restaurování, kontrola mikrobiálního zamoření, dezinfekce knih, kontrola vnitřního prostředí skladovacích prostor, očista knih, vakuové sušení, výroba ochranných obalů, ochranná vazba a převazba). Výsledky průzkumu fondů umožní rozvinout potenciál těchto pracovišť a efektivně využít jejich kapacitu. Vytvořená databáze poskytne relevantní podklady pro systematickou, důslednou aplikaci záchranných opatření na devastované dokumenty (od uložení do ochranných obalů až po případné odkyselování).

Odkyselování – průzkum dostupných metod a výsledky dosažené těmito metodami

Budou zvoleny materiály charakterizující novodobé fondy a tyto budou odkyseleny ve světě dostupnými odkyselovacími metodami (hromadnými i individuálními) a u těchto vzorků budou proměřeny jejich vlastnosti (chemické, optické, mechanické) a také budou výsledky porovnány s námi vyvinutou metodou odkyselováním ve vakuových balíčcích.

Historické fondy

Po sloučení ochrany fondů včetně restaurování do jednoho pracoviště spadá nyní do kompetence NFS i výzkum a vývoj pro oblast historických dokumentů. Zde bude pokračovat řada úkolů, za všechny vybíráme následující: výzkum barevných vrstev iluminovaných rukopisů (pigmenty, barviva, inkousty, pojiva) a jejich interakcí s podložkou. Dalším cílem je zdokonalování neinvazivních metod analýz iluminovaných rukopisů. Dalším předmětem výzkumu bude historická knižní vazba a knižní blok, a to především užité materiály (dřevo, pergamen, usně, textil atd.). Poškození vazby zásadně ovlivňuje stav celého knižního bloku.

2) Digitální dokumenty

V oblasti digitálních dokumentů existují tři hlavní priority:

Plánování ochrany

Cílem je vytvoření návrhu obecné strategie NK ČR pro dlouhodobou ochranu digitálních dat, dále rozpracování do střednědobé koncepce a konečně plán ochrany vytvořený na úrovni projektů pro jednotlivé typy dat a jejich formáty. Práce spočívá v analýze podobných strategií a v testování nástrojů pro plánování dlouhodobé ochrany digitálních dat pro jednotlivé formáty (např. PLATO). V rámci plánování ochrany a tvorby strategie se řeší i problematika cost analysis, tj. odhadu nákladnosti na dlouhodobou ochranu jednotlivých typů dat.

Kontrola kvality digitalizovaných obrazů

 Na základě analýz by měla vzniknout automatizovaná aplikace schopná kontrolovat obrazové soubory a odhalit jejich defekty, které způsobují jejich nečitelnost, nepoužitelnost apod. Nejde tedy o kontrolu kvality barev, ostrosti apod. Aplikace bude fungovat pro vybrané formáty dat.

Vývoj podpůrných aplikací pro dlouhodobou ochranu digitálních dat

V rámci této priority byly provedeny v roce 2010 analýzy nutné pro testování LTP systémů, tj. např. mapování DTD metadat do interních formátů testovaných systémů, které bude dále využito v projektu NDK, včetně vytvořené JAVA aplikace na migraci metada. V letošním roce v rámci třetí priority bude dále rozvíjen Resolver URN:NBN, který vznikl v roce 2010 v rámci výzkumného záměru. Bude nutné vytvořit rozhraní aplikace Resolveru pro spolupráci s externími systémy (datové archivy dalších institucí).

Archivace webových stránek, jejich uložení a dlouhodobá ochrana

NK ČR má velikou sbírku těchto dat, která ukládá projekt WebArchiv. I jejich uložení a dlouhodobá archivace vyžadují značný podíl výzkumu a vývoje.

OSOBNÍ

Četla jste v poslední době nějakou zajímavou knihu?

Mám právě rozečtenou knihu If Dogs Could Talk. Maďarský autor Vilmos Csányi je profesorem etologie, takže kniha je velmi poučná pro všechny chovatele i milovníky psů. Kniha je ale především velmi zábavná a vtipná – kombinace odborných poznatků a příběhů ze života vlastních psů autora i jeho známých, ale i jiných zvířat, je mimořádně šťastná. Vzhledem k tomu, že tuto odpověď píši na zpáteční cestě z konference CASLIN, nemohu opomenout jednu zajímavou souvislost. Knihu přeložil Richard Quandt. Během jeho návštěvy Prahy před několika lety jsme hovořili nejen o rozvoji knihoven, ale i o svých psech. Při té příležitosti mne Richard na knihu upozornit a po nějakém čase mi přišla poštou i s věnováním.

Co Vám v poslední době udělalo profesně největší radost?

Příprava a několikaletá koordinace projektu Národní digitální knihovna, která pro mne znamenala objevení zcela nových obzorů a navázání nových odborných kontaktů. S přípravou projektu Národní digitální knihovna souviselo i postupné budování Odboru digitální ochrany, kde je dnes několik vynikajících odborníků, kteří jsou přes svůj mladý věk mezinárodně uznáváni. Příjemnou zkušeností je i příprava Koncepce rozvoje knihoven ČR pro roky 2011–2014. Koncepce má krásné motto, dobře formulovné hlavní i dílčí cíle a na její přípravě se podílí tým vynikajících odborníků z různých českých knihoven vybavených zahraničními zkušenostmi. Při její přípravě se sice občas hádáme, ale (na rozdíl od minulých let) mám pocit, že směřujeme ke společnému cíli a myslíme hlavně na uživatele našich služeb v nejširším slova smyslu.

Co byste popřála českým knihovníkům?

Aby se Koncepce skutečně prakticky naplnila a nezůstala pouze na papíře, a aby projekt Národní digitální knihovna, který má pro naplnění Koncepce zásadní význam, byl realizován tak, jak byl napsán a schválen.

Děkuji za rozhovor

Tomáš Gec