Projekt Georeferencer a MapRank Search

V rámci konference Informační mediátor 2011. Managment, marketing a inovace v knihovnách, pořádané v rámci projektu PARTSIP, získala Moravská zemská knihovna hned dvě ocenění – s projektem Georeferencer obsadila druhé místo v Ceně PARTSIP udělované odbornou porotou, nejvíce hlasů účastníků a účastnic konference pak obdržel vyhledávací nástroj MapRank Search.[1]

PARTSIP je zkratkovým slovem vytvořeným z názvu projektu Partnerská síť informačních profesionálů. Jeho cílem je zajišťovat prostřednictvím sdružených institucí budovat a rozvíjet sdílení poznatků o znalostním, procesním a projektovém managementu, z oblasti nových médií a technologií a konkurenčního zpravodajství.[2]

Georeferencer[3]

Mapové sbírky patří mezi vizuálně nejatraktivnější fondy paměťových institucí, proto je již dnes řada z nich digitalizována nebo je pro digitalizaci připravována. Publikování pouhých obrázků, v lepším případě doplněných strukturovanými metadaty, však zdaleka nevyužívá potenciál těchto artefaktů. Pro důkladnější zpracování a atraktivnější uživatelské zpřístupnění však scházejí pracovní kapacity, resp. finance na jejich zajištění. Nástroj Georeferencer umožňuje návštěvníkům webu pomoci knihovně, archivu nebo muzeu jednotlivé mapy georeferencovat, tedy ztotožnit místa na staré mapě se současnými lokalitami. Výsledky této práce pak umožní, zejména v kombinaci s kvalitními metadaty, jak výrazné ulehčení práce katalogizátorů a kurátorů při identifikaci samotné mapy, tak badatelům při hledání kartografických předloh; konečně se mohou stát i efektivním nástrojem pro vědce, kteří se zajímají například o proměny užívání krajiny v čase. V neposlední řadě nabídnou laickým zájemcům prostřednictvím vazby na aplikaci Google Maps nebo Google Earth přiložení staré mapy na současné zobrazení povrchu a porovnání podoby místa bydliště, nedalekého města nebo oblíbené prázdninové lokality se stavem před několika staletími. Práce s tímto nástrojem tak bude ve vzácné kombinaci zvyšovat jak technickou, tak kulturní gramotnost svých uživatelů a uživatelek. Některé z nich třeba zaujme odhalení matematického pozadí tvorby map a zobrazovacích metod a nastoupí studium kartografie, některé nadchne jejich vytvarné pojetí a budou se věnovat například dějinám umění.

Program využívající technologie Google App Engine a OpenLayers umožňuje zpracovat pouhými několika kliknutími myši rastrové mapy, publikované online kdekoli na Internetu ve formě statických souborů nebo prostřednictvím řady image serverů. Podporovány jsou mimo standardu Zoomify i technologie image serverů MrSID (image server použitý v Manuscriptoriu) nebo Aware (image server používaný v aplikacích firmy ExLibris, např. DigiTool, Rosetta). Kromě atraktivních náhledů na pozadí ortofotomapy dokáže Georeferencer znázornit rozdíly v poloze lokalit, přizpůsobit okraje mapy dnešnímu mapovému podkladu založenému na přesnějších měřeních, pro náročné nabízí možnost kombinovat různé kartografické projekce a transformace.[4]

Předpokladem použití Georeferenceru je tak existence digitalizované mapy, publikované online v plném rozlišení v některém z podporovaných formátů.

Výhodami nástroje Georeferencer není jen usnadnění a zrychlení zpracování map, ale i přímé zapojení veřejnosti do procesu georeferencování. V českém prostředí nenalezlo zatím otevřené propojení veřejných institucí s laickou dobrovolnickou prací větší uplatnění. Na vině je jednak nezkušenost s touto formou spolupráce, jednak často neopodstatněné obavy z narušení exkluzivity vlastní práce a z pocitu nenahraditelnosti u knihovníků a knihovnic. Nedůvěra panuje i k předpokládané ochotě zdarma a ve svém volném čase pomáhat. Že se vesměs jedná o liché obavy dokazuje úspěšný průběh pilotního projektu z nizozemského Národního archivu.[5] Případným vandalským zásahům je možné zabránit jak povinnou registrací dobrovolníků a dobrovolnic, tak možností blokování uživatelského účtu. Případné dotazy a nejasnosti je možné konzultovat v blogu vytvořeném pro tento účel.

Nástroj Georeferencer bude dále rozvíjen a zdokonalován v rámci projektu TEMAP, který je v letech 2011–2015 realizován Moravskou zemskou knihovnou, Geografickým ústavem Masarykovy univerzity a Mapovou sbírkou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.[6]

MapRank Search[7]

Část mapového bohatství minulých století je již evidována v online přístupných knihovních databázích, mnohé sbírky byly digitalizovány. Čím větší je množství, ve kterém vyhledáváme, tím složitější je nalezení požadovaného výsledku. Klasický OPAC je založený především na vyhledáváním slov (z názvu, z autorů a podobně) a v menší míře také čísel (rok vydání). Při nedostatečně konkrétním dotazu však můžeme obdržet seznam s tisíci položkami, který nás příliš neposune od výchozího bodu vyhledávání.

Potřeba uživatele nebo uživatelky, kteří hledají zobrazení místa nebo určitého území na starých mapách, byla hlavním kritériem pro vytvoření nástroje MapRank Search. Častým požadavkem totiž nebývá nalezení konkrétní mapy, ale spíše možnost výběru z map dostupných pro určitou lokalitu vytvořených v určitém časovém období. Výchozím kritériem pro řazení je prostorová podobnost – MapRank Search vyhledá mapy zobrazující podobné území. Pro vyhledávání nabízené pomocí této technologie není slovní vyjádření nutné, je však samozřejmě možné jej do požadavku zanést. Dalšími vstupními daty jsou vyznačení zájmového území na současné mapě pomocí obdélníka, specifikace rozmezí data vydání a údaj o měřítku, je-li známo. Program následně vytvoří seznam vyhovujících map seřazených podle relevance.

Aby mohl systém MapRank Search mapové sbírky prohledávat, musí jednotlivé bibliografické záznamy splňovat určité požadavky. Kromě splnění požadavků na minimální záznam pro mapy je nutné v záznamu vyplnit matematicky kódované údaje o mapě (v MARC21 pole 034), tedy rozměr dokumentu, mezní souřadnice zobrazeného území a měřítko. Pokud bibliografický záznam neobsahuje údaj o souřadnicích zobrazeného území, není vše ztraceno – knihovna může pro doplnění tohoto údaje využít pro tento účel vytvořených nástrojů, který usnadňují vytvoření potřebných metadat buď graficky[8], vykreslením obdélníka na online mapě, nebo jeho přibližným určením na základě analýzy geografických údajů, měřítka a skutečných rozměrů mapy.[9]

Tyto nástroje také řeší problémy autorů metadat s určením správné pozice nultého (referenčního) poledníku, který kartografové v minulosti vztahovali k různým lokalitám. Pro vyhledávání starých map jsou samozřejmě důležité i chronologické údaje, pro účely vyhledávání samozřejmě nejlépe v počítačem vyhodnotitelné podobě.

Zakoupená licence systému MapRank Search je platná pro všechny přispěvatele Souborného katalogu České republiky, který jednotlivé mapy indexuje. Zúčastněné knihovny pak mohou umístit aplikaci i na vlastní webové stránky a zúžit vyhledávání pouze na vlastní fond.

V současné době program funguje v ostrém provozu ve Švýcarské národní knihovně, ve zkušebním provozu jej potom používá Moravská zemská knihovna.[10]

Obě oceněné aplikace ukazují na směr, kterým se budou pravděpodobně webové aplikace paměťových institucí ubírat – budou hledat efektivnější a standardizované možnosti vyhledávání a budou se více otevírat spolupráci s angažovanější částí svých uživatelů a uživatelek. V českém prostředí se Georeferencer i MapRank Search řadí mezi první.

[1]     Cena PARTSIP: vítězné projekty. Vydáno: 21.02.2011 [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.partsip.cz/aktuality/cena-partsip-vitezne-projekty>.

[2]     Partsip.cz . Stručný obsah projektu. [online]. © 2009–2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.partsip.cz/strucny-obsah-projektu>.

[3]     PŘIDAL, Petr. Georeferencer : Online Georeferencing Tool For Scanned Maps (OldMapsOnline.org) [online]. 2009? [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.georeferencer.org>. Nástroj byl připraven v rámci projektu Stare mapy online, v jehož dokumentaci jsou obsaženy i zprávy o vývoji Georeferenceru: Mzk.cz [online]. 2008, Datum poslední aktualizace: 3.3.2011 [cit. 2011-03-09]. Projekt VaV Staré mapy online - OldMapsOnline.org. Dostupné z WWW: <http://www.mzk.cz/projekty/oldmapsonline/>.

[4]     Žabička, Petr. DEWE, Michael. Volně dostupné nástroje z produkce projektu Staré mapy online. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 1, s. 15-22 [cit. 2011-03-09]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna101/10115.htm>. ISSN 1801-3252.

[5]     Project georeferenen polderreglementskaarten [online]. c2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.nationaalarchief.nl/georefereren>.

[6]     TEMAP : Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.temap.cz>.

[7]     PŘIDAL, Petr. MapRank Search : Geografické hledání v knihovním katalogu [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.mapranksearch.cz>. PŘIDAL, Petr. MapRank Search : Intuitive Geographical Searching in Map Collections and Metadata Catalogs [online]. c2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.mapranksearch.com/>.

[8]     http://www.oldmapsonline.org/boundingbox/

[9]     http://www.geoparser.org/

[10]   Kartenportal.ch [online]. 2010? [cit. 2011-03-09]. Kartenportal.ch: Geografische Kartensuche (beta). Dostupné z WWW: <http://kartenportal.mapranksearch.com/>. a PŘIDAL, Petr. Mzk.cz [online]. c2010 [cit. 2011-03-09]. Geografické hledání v knihovním katalogu (prototyp). Dostupné z WWW: <http://mapranksearch.mzk.cz/>.