Gustav Mahler v Moravské zemské knihovně v Brně

V loňském roce jsme slavili 150. výročí narození Gustava Mahlera (7. července 1850) a na rok 2011 připadá 100. výročí jeho úmrtí (18. května 1911). Tuto osobnost proto v současné době připomíná mnoho kulturních událostí a jsme rádi, že jsme mohli v Moravské zemské knihovně 5. dubna 2011 zahájit výstavu Gustav Mahler a Vídeň.

Putovní výstavu k nejvýznamnějšímu Mahlerovu tvůrčímu období organizačně připravila Rakouská knihovna ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze. Tato instituce si klade za úkol šířit kulturní bohatství Rakouska v České republice a děje se tak přirozeně i prostřednictvím Rakouské knihovny v Brně. Vedle Mahlerovy výstavy mohli návštěvníci MZK vidět na podzim 2010 podobně připravené výstavy (bannery v česko-německé jazykové verzi) o osobnostech jako Sigmund Freud nebo Bertha von Suttner.

Výstava seznamuje s Mahlerovým dětstvím a dospíváním na Moravě a ve Vídni, s počátky jeho kariéry (mezi jinými v Praze a Olomouci) a obzvláště se věnuje rokům stráveným ve Vídni, kde se Mahler stal ředitelem Hofoper (Dvorní opery – dnešní Státní opery). Zde společně se scénografem Alfredem Rollerem, který rovněž pocházel z Moravy, vytyčil umělecké formě opery nový směr. Autorsky se na výstavě podíleli Peter Blaha a Theresa Gassner ze Státní opery ve Vídni.

Na vernisáž výstavy navázala v konferenčním sále MZK odborná přednáška muzikologa, hudebního kritika, publicisty a asistenta Ústavu hudební vědy FF MU v Brně Mgr. Jana Špačka s názvem Dvojí život Gustava Mahlera – o náročném soužití Mahlera skladatele s Mahlerem dirigentem, ředitelem, manželem. Přednáška měla oslovit nejen hudební, ale i širokou veřejnost.

Propojením života skladatelského a soukromého dokázal přednášející strhnout posluchače do atmosféry díla tohoto hudebního génia. Díky dirigentské dráze působil Gustav Mahler v mnoha významných centrech hudebního dění nejen u nás, ale především v zahraničí. Z Jihlavy přes Lublaň, Olomouc, Prahu, Lipsko, Budapešť směřoval ke společensky prestižním místům jako šéf opery v Hamburgu, Vídni a New Yorku. Za svého života byl mnohem více znám jako dirigent než skladatel. Za vrchol rozkvětu a kariéry považoval přednášející působení v roli ředitele Vídeňské opery v letech 1898–1907, kdy vytvořil z opery strhující divadlo. Vyzdvihl nejčistší Mahlerův odkaz – víru ve vlastní dílo a umění sdělovat hudbou mnoho zásadního. Charakteristická na tehdejší dobu je i nová mahlerovská instrumentace a monumentalita v kontrastu s citově zabarveným laděním děl. Poukázal i na celou řadu skladeb písňové formy, které komponoval jak v obsazení ryze vokálním, tak v kombinaci se sólovými nástroji, především pak s doprovodem orchestru. V roce 1902 se oženil s Almou Schindlerovou, která se po boku svého manžela vzdala slibné kariéry hudební skladatelky. Od roku 1908 působil Mahler jako kapelník Metropolitní opery v New Yorku a v roce 1909 se stal vedoucím newyorské Philharmonic Society.

Přednášku doplnily hudební ukázky, které dokumentovaly význačnost mahlerovské tvorby vycházející z pozdního romantismu, naplněnou mnohdy filosofickými úvahami a pesimismem. Zazněla Symfonie c moll č. 2 (Vzkříšení), rozvržená do 5 vět pro soprán a alt sólo, smíšený sbor a velký orchestr, vyhraněný dramatismus v Symfonii č. 6 a moll či šťastná a radostná poloha v 5. větě Sedmé symfonie. Závěr přednášky patřil samozřejmě Symfonii č. 8, Es dur, též nazývané „Symfonií tisíců“, která vyžaduje monstrózní provozovací aparát.

Přednáška ukázala, že zájem o hudbu Gustava Mahlera stále vzrůstá a právě v letošním roce budou dominovat na programu významných hudebních těles nejen našich, ale i zahraničních velkolepá díla tohoto skladatele Jako doplněk k přednášce byla v prostorách půjčovny MZK nabídnuta účastníkům malá výstavka zajímavých děl, která jsou uložena ve fondu knihovny – zvukové dokumenty,  hudebniny a knihy.