Nový dokument rozšiřující vzdělávání mládeže i dospělých

Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání (GRV) pro období 2011–2015 byla schválena v březnu 2011. Strategie byla vytvořena ve spolupráci Ministerstva zahraničních věcí s MŠMT ČR a na základě doporučení mezinárodních organizací. Strategie je rozdělena do dvou částí. V analytické části definuje východiska GRV, v části strategické nastiňuje opatření pro dobu následujících pěti let. Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) bude podle strategie připravovat a nabízet kurzy a semináře s tematikou GRV a Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP) zajistí doplnění příslušných částí rámcových vzdělávacích programů (RVP) o cíle GRV. Vysoké školy, připravující učitele, zařadí témata a principy GRV do studijních programů a budou se věnovat výzkumu v oblasti GRV.

Co je vlastně Globální rozvojové vzdělávání?

Definice říká, že

je to celoživotní vzdělávací proces, který přispívá k pochopení rozdílů a podobností mezi životy lidí v rozvojových a rozvinutých zemích a usnadňuje pochopení a porozumění ekonomickým, sociálním, politickým a kulturním procesům, které ovlivňují. Rozvíjí dovednosti a podporuje vytváření hodnot a postojů tak, aby lidé byli ochotni a schopni aktivně se podílet na řešení lokálních a globálních problémů. GRV směřuje k přijetí zodpovědnosti za vytváření světa, kde mají všichni lidé možnost žít důstojný život.

Cíle GRV

Vychází z potřeb získat všeobecný přehled o problematice, základní vědomosti o hlavních problémech rozvojového světa, uvědomování si souvislostí mezi chováním a životním stylem lidí ve vyspělých zemích a problémy lidí ze zemí chudých. Získávání povědomí o kulturní, etnické, náboženské toleranci a solidaritě, získávání vědomostí o práci institucí zabývajících se touto problematikou, o činnosti nevládních organizací, o vlastním budoucím povolání či spoluúčasti v každodenním životě.

Proto je podle Strategie důležité

aby děti, žáci, studenti i občané získali určité znalosti, postoje a dovednosti. V dovednostech se uvádí schopnost vymezení problému, jeho analýza a řešení, systémové myšlení, hledání souvislostí a na základě informací a jejich kritického zhodnocení vytvoření vlastního názoru a argumentace. Rámcové programy, průřezová témata např. Dítě a společnost, Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Výchova k občanství budou doplněny o tato témata.

Proč má materiál zajímat veřejné (i ostatní) knihovny?

Materiál vyjmenovává jako účastníky tohoto procesu formální i neformální organizace, také nestátní organizace. Jak asi předpokládáme, nezmiňuje se o knihovnách. A právě proto by se knihovny (nejen veřejné) měly seznámit s textem tohoto významného dokumentu, zjistit reakci škol a aplikovat témata do svých nabídkových seznamů. Pokud chceme (a stále se nám to nedaří) být vzdělávacími institucemi, nebo alespoň být vnímáni jako podpora vzdělávacích institucí (formálních i neformálních), tak musíme reagovat velmi rychle a kreativně na nové podněty a sledovat, jaké nové materiály v oblasti vzdělávání jsou přijímány. Proto se seznamte s plným textem uvedeného materiálu. Ještě připomínám, že se jedná o vzdělávání jak školní mládeže (základní a střední školy), tak o vzdělávání dospělých. I tam jsou velké možnosti, které knihovny mají. Jde jen o to, tyto možnosti nepromarnit, ale naopak, být těmi, kdo na nová témata upozorňují a jsou tak říkajíc „o krok dopředu“ před ostatními institucemi, jichž se to týká. I to by měla být „ambice“ knihoven, možnost, pro zvýšení jejich prestiže a tím i prestiže celého oboru.