Dobrovolnictví v knihovnách – legislativně-právní aspekty

Rada ministrů Evropské unie vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství, zkráceně Evropským rokem dobrovolnictví, jehož hlavním heslem je Dobrovolníci mění svět. Mezi jeho stěžejní cíle patří snížení překážek pro vykonávání dobrovolné činnosti v Evropské unii, posílení pravomoci dobrovolnických organizací a zvýšení kvality dobrovolnictví, ocenění a uznání této činnosti a v neposlední řadě zvýšení povědomí o významu dobrovolnictví ve společnosti.

Vláda ČR pověřila Ministerstvo školství a mládeže České republiky (MŠMT ČR) koordinací akcí a projektů věnujících se tomuto tématu. Ministerstvo řídí meziresortní skupiny, které se zabývají průřezově jedenácti tematickými okruhy dobrovolnických aktivit. Jedná se například o dobrovolnictví v sociálních službách, ve zdravotnictví, sportu, ekologii, ale také v kultuře.

Na půdě MŠMT ČR vzniká tematický program Dobrovolnictví v kultuře jako platforma pro setkávání zástupců muzeí, galerií a také knihoven (členkou skupiny je Mgr. Zuzana Ježková z Národní knihovny ČR). Skupina připravila již druhé pracovní setkání. Klade si za cíl zmapovat tuto problematiku a připravit metodický materiál pro práci dobrovolníků v kulturních institucích.

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) vytvořilo prostor pro internetové diskusní fórum: www.dobrovolnictvivkulture.cz. Registrovaní členové zde mohou sdílet své názory, materiály a podněty k dobrovolnictví v kultuře. Diskusní fórum je otevřeno všem zájemcům o danou problematiku.

Téma dobrovolnictví není ve veřejných knihovnách nové, i když se v minulosti nehovořilo ani tak o dobrovolnících, jako spíše o přátelích či příznivcích knihovny. Čas, který věnovali knihovně, pro ně byl zpravidla naplněním jejich touhy být užitečnými a prospěšnými instituci, která se stala jejich v tom nejvlastnějším slova smyslu. A nebyli to pokaždé jen příbuzní, žáci místní školy nebo bývalí zaměstnanci.

Zákon o dobrovolnické službě

Slovo dobrovolník dostalo nový rozměr v souvislosti s přijetím zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Gesce za aplikaci zákona byla přidělena Ministerstvu vnitra ČR (MV ČR).

Účelem zákona nebylo upravit všechny existující formy dobrovolnické činnosti. Zákon se vztahuje pouze na organizace, které obdržely akreditaci MV ČR, kam patří nestátní neziskové organizace, organizace využívající akreditované dobrovolníky (příspěvkové organizace) a dobrovolníky vyslané akreditovanými vysílajícími organizacemi.

Podle tohoto zákona může být dobrovolníkem fyzická osoba starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území ČR nebo starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí.

Dobrovolnická služba může být podle své povahy krátkodobá nebo dlouhodobá (delší než tři měsíce). Je vykonávána na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací, v případě dlouhodobé dobrovolnické služby musí být tato smlouva písemná.

Subjekty zákona o dobrovolnické službě je vysílající a přijímající organizace.

Vysílající organizace je právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby. Nezbytnou podmínkou je akreditace MV ČR.

Přijímající organizace je právnická nebo fyzická osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická činnost vykonávána.

Na základě výkonu dobrovolnické činnosti je uzavírán dvojí právní vztah, dva typy smluv:

1. mezi vysílající organizací a dobrovolníky (v případě krátkodobé dobrovolnické služby mohou být smlouvy i ústní).
2. mezi vysílající organizací a přijímající organizací – jsou vždy pouze písemné a upravují podmínky činnosti dobrovolníků v přijímajících organizacích a vztahy mezi vysílající a přijímající organizací.

Problémovým místem zákona je § 8, odst. 2, který říká:

vysílající organizace nesmí uzavřít smlouvu s přijímající organizací, …jejímž účelem by bylo nahradit činnosti vykonávané jinak u přijímající organizace osobami v pracovněprávním vztahu…

Nelze tedy udělit akreditaci vysílajícím organizacím, které plánují využívat dobrovolníky na činnosti, které knihovna zastává pomocí svých zaměstnanců. Řešením tohoto problému je stanovit obsah činnosti knihoven vykonávaných zaměstnanci, vše ostatní mohou vykonávat dobrovolníci.

Mezi možné využití dobrovolnické služby v knihovnách podle zákona o dobrovolnické službě patří např. předčítání, tlumočení, pomoc při sběru dat v rámci čtenářských výzkumů, při organizačním zajištění akcí nebo pomoc při volnočasových aktivitách dětí nebo seniorů.

Na webových stránkách MV ČR je vystaven seznam akreditovaných projektů vysílajících organizací v oblasti dobrovolnické služby: http://www.mvcr.cz/clanek/seznam-akreditovanych-projektu.aspx

Jednou z dobrovolnických organizací je například nadace ADRA, která zajišťuje dobrovolníky přes svoje dobrovolnická centra: http://wwwold.adra.cz/adra/cz/projekty/projekty-cr/dobrovolnicka-centra/

Smlouva o přijímání dobrovolníků – příkazní smlouva

Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě neumožňuje příspěvkovým organizacím přijímat dobrovolníky bez vysílající organizace. Pokud se knihovna rozhodne přijmout dobrovolníka o své vůli bez zprostředkování akreditovanou institucí (např. dobrovolnickým centrem), musí zvážit možná rizika týkající se například odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem sjednaných činností. Je-li škoda způsobena zaviněním dobrovolníka, nese dobrovolník škodu poměrně. Na tyto skutečnosti je nutné upozornit v tzv. příkazní smlouvě uzavírané podle § 724 občanského zákoníku.

Příkazní smlouva se uzavírá podle § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Smlouva může být uzavřena jako úplatná či bezúplatná.

Příkazní smlouva s dobrovolníkem

Jedná se o dvoustrannou smlouvu uzavíranou mezi právnickou osobou a dobrovolníkem. Ve smlouvě jsou vymezeny činnosti, které bude dobrovolník v instituci vykonávat, a současně je uvedeno, že se dobrovolník zavazuje vykonávat je bezúplatně. Příkazce je povinen seznámit dobrovolníka s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ze zákona vyplývá také povinnost příkazce poskytnout dobrovolníkovi úhradu skutečně vynaložených a doložených nákladů, které vznikly v souvislosti s činností pro příkazce. Součástí smlouvy může být odstavec o zachování mlčenlivosti o všech skutečnostech týkajících se činnosti příkazce, ke kterým může mít dobrovolník přístup s případným vymezením trvání tohoto závazku po skončení činnosti dobrovolníka. Příkazní smlouva se uzavírá na dobu určitou.

Pro komunikaci v knihovně je výhodnější zvolit místo termínu dobrovolník termín stážista (podle smlouvy příkazník). Pojem dobrovolník a dobrovolnictví jsou definovány pouze v souvislosti s využíváním dobrovolníků podle zákona o dobrovolnictví.

Předpoklady úspěšného zajištění dobrovolnické práce

Jedním z určujících faktorů úspěšného zajištění dobrovolnické činnosti v instituci je zajištění úlohy koordinátora. Ta spočívá zejména v náboru dobrovolníků a jejich koordinaci, pomoci při pracovní adaptaci dobrovolníků, zajištění komunikace na pracovišti s kolegy nebo řešení případných problémů.

Každá organizace, která se rozhodne využít službu dobrovolníků, má určitá očekávání. Na prvním místě je to odpovědný přístup dobrovolníka ke svěřené činnosti či úkolu, dále dodržování dohodnutého pracovního režimu a v neposlední řadě respektování interních směrnic či pokynů.

Vzhledem k tomu, že z podstaty dobrovolnické činnosti vyplývá absence jakéhokoli finančního ocenění, jsou důvody, pro které jsou lidé ochotni obětovat svůj volný čas a věnovat se dobrovolnické práci spíše v oblasti naplňování vnitřních potřeb, jako je například potřeba pomáhat, být užitečný, mít dobrý pocit ze smysluplného využití volného času nebo také možnost dalšího vzdělávání. Mezi další důvody může patřit získání pracovních zkušeností nebo reference do životopisu.

Tématu dobrovolnictví věnovaly veřejné knihovny v letošním roce pozornost na Knihovnické dílně, kde bylo možné se seznámit s problematikou dobrovolnictví v neprofesionálních knihovnách. Pro knihovny s právní subjektivitou uspořádala Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Knihovnou Kroměřížska ve dnech 7. a 8. června dvoudenní seminář v Knihovně Kroměřížska s názvem Dobrovolnictví v knihovnách aneb jak využít potenciálu dobrovolníků v knihovnách a nenechat se zavřít. Kromě úspěšných příkladů z praxe, kde s dobrovolníky již dlouhodobě pracují (Městská knihovna Louny, Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, Masarykova veřejná knihovna Vsetín), vystoupili odborníci, kteří se této problematice profesně věnují (PhDr. Jiří Tošner z Hestia, o.s., Mgr. Radek Jiránek, vedoucí oddělení preventivních programů a dobrovolnické služby MV ČR a Michal Čančík, B.Th., vedoucí dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek).

Také některé pověřené knihovny v Jihomoravském kraji věnují problematice dobrovolnictví pozornost. Městská knihovna v Hodoníně zahájila spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací, v jejímž rámci poskytuje výstavní prostory a využívá zkušeností nadace při pořádání seminářů o vícezdrojovém financování. Městská knihovna ve Znojmě připravila v květnu ve spolupráci s humanitární organizací ADRA ČR a Dobrovolnickým centrem ADRA Znojmo přednášku na téma Dobrovolníci mění svět. Vlastní práce s dobrovolníky však stojí v knihovnách teprve na počátku.

Zapojení dobrovolníků do činnosti knihovny představuje systémovou změnu a otevření se okolnímu světu. Tato změna nemusí být vždy v instituci přijímána pozitivně. Mezi časté bariéry pro přijímání dobrovolníků patří zejména z důvodu nedostatečné informovanosti strach/obavy z cizích lidí, někdy také pocit ohrožení pracovních pozic a nedostatečné personální a finanční zdroje na zajištění dobrovolnické činnosti.

Mezi přínosy patří otevření se komunitě, vytvoření prostoru pro ještě větší prorůstání knihovny do společnosti nebo rozšíření kapacity knihovny zejména nabídkou nových služeb.

Pro veřejné knihovny, které se zejména v současné době potýkají s problémem, jak zajistit stávající služby s vynaložením minimálních nákladů, je možnost využití dobrovolnické práce potenciální výzvou. Výzvou, jak rozšířit poskytované služby, zvýšit jejich kvalitu či usnadnit provoz. Při zapojení dobrovolníků napomáhá knihovna současně řešení takových celospolečenských problémů jako je nezaměstnanost, eliminace sociálně patologických jevů (v případě možnosti doplňkové práce s dětmi a mládeží), větší propojení a spolupráce komunit. Je to příležitost, jak upozornit na knihovnu jako otevřený prostor přístupný všem, kteří hledají smysluplné a užitečné naplnění svých potřeb a zájmů.

Zůstává na rozhodnutí každé instituce, aby zvážila možná úskalí a rizika ve srovnání s tím, co by mohlo přinést využívání práce těch, kteří mají potenciál, o který jsou ochotni se s ostatními bez nároku na honorář podělit.