Seminář pro pracovníky Rakouských knihoven v zahraničí

Rakouská knihovna v Brně existuje od roku 1990, posledních patnáct let pak v rámci Moravské zemské knihovny v oddělení zahraničních knihoven. Přibližně stejnou dobu organizuje Spolkové ministerstvo evropských a mezinárodních záležitostí Rakouské republiky vzdělávací semináře pro knihovníky a další pracovníky Rakouských knihoven v zahraničí. Konají se jednou ročně, vždy po dva týdny, a to buď v červnovém nebo zářijovém termínu. Rakouská strana poskytuje velkoryse Rakouské knihovně v Brně stipendium na tyto dva týdny a letos si ho po týdnu spravedlivě rozdělili Jan Rybnikář a Vojtěch Trombik. O organizaci a program semináře se tradičně stará paní Dr. Ilona Slawinski z Centra pro východní a jihovýchodní Evropu při Landesakademie Niederösterreich v St. Pölten a s výběrem hostů jí pomáhá vídeňský germanista Peter Strelka, emeritní profesor State University of New York. Téma letošního semináře znělo Překračování hranic v literatuře, filozofii a umění a přednášky či výstavy se týkaly osobností jako byly Ludwig Wittgenstein, Martin Buber, R.M. Rilke, Georg Trakl, Egon Schiele, Franz Liszt a Paul Engelmann. Mezi přednášejícími byli vedle profesora Strelky dále profesor vídeňské univerzity Peter Kampits, olomoucký germanista prof. Ludvík Václavek anebo žák profesora Strelky, v USA na Auburn University působící germanista prof. Robert Weigel.

Kvalitní přednášky vždy vyžadují pozornost na porozumění v němčině, ale klidné prostředí kláštera v Klosterneuburgu, kde se přednášky konají, soustředění výborně napomáhá. Přednášky také dávají tipy na dokoupení literatury k tématu do fondu Rakouské knihovny a mnohdy vzniká i možnost další spolupráce. Pokud se bude dařit, přivítáme v budoucnu prof. Kampitse na cyklu přednášek přímo v Rakouské knihovně v Brně.

Velmi inspirativní byla i exkurze do Hauptbücherei Wien, do velké městské knihovny postavené nad zastávkou metra mezi dvěma rušnými ulicemi na tzv. Gürtelu. Díky architektonickému řešení není v knihovně slyšet ani hluk metra ani ruch z obou silnic. Instituce se dá typem přirovnat k brněnské Mahenově knihovně. Zásadní ideou je volný výběr a aktuální fond, který se stále obnovuje. Překvapivé byly zejména údaje o rozpočtu, který má knihovna k dispozici. Také další statistické údaje byly velmi zajímavé, např., že knihovna v minulém roce poprvé zaznamenala pokles výpůjček u CD nosičů, což ředitel vykládá jako zastaralost tohoto média. Návštěvy velmi známých spisovatelů v rámci autorských čtení za účasti televize nejsou žádnou výjimkou, návštěvníci se mohou těšit například na nositele Nobelovy ceny Maria Vargase Llosu.

Vedle vzdělávacích přednášek, výstav a knihovnických exkurzí  je cílem klosterneuburského semináře samotné setkání knihovníků Rakouských knihoven ze střední, východní a jihovýchodní Evropy a v některých případech až ze střední Asie. Poslední Rakouská knihovna, v pořadí již šedesátá, vznikla na jaře 2011 v kyrgyzském Biškeku. Její dvě pracovnice měly do Vídně nejnáročnější dopravu a při workshopu na rakouském ministerstvu zahraničních věcí, kde si všichni zástupci vyměnují zkušenosti, referovaly o stávajících problémech, např. o hrazení nákladů na internet v jejich knihovně apod. Mezi další účastníky semináře patřili kolegové a kolegyně ze Slovenska, Slovinska, Polska, Chorvatska, Srbska, Abánie, Kosova, Ukrajiny, Běloruska, Litvy a Gruzie, své zastoupení měli další dvě Rakouské knihovny v ČR z Liberce a Plzňě.

Ať už workshop s paní Dollinger, která má v kulturní sekci na ministerstvu zahraničí Rakouské knihovny na starosti, nebo zcela neformální kontakt s ostatními knihovníky přinášel rozhodně obohacení a podněty pro další práci v Rakouské knihovně. 

 Jan Rybnikář a Vojtěch Trombik