Aktivity Asociace knihoven vysokých škol České republiky

Asociace knihoven vysokých škol České republiky v roce 2012 oslaví 10 let své činnosti. Její členové pracují v různých odborných komisích v České republice i v zahraničí. Prezentují výsledky práce knihoven vysokých škol na seminářích a konferencích. AKVŠ koordinuje spolupráci a činnost knihoven vysokých škol a zvyšuje tak kvalitu jejich práce a služeb. Její činnost vychází z programového prohlášení, které cílevědomě naplňuje. Věnuje se podpoře celosvětového trendu otevřeného přístupu a zaštiťuje neformálně ustavenou Iniciativu pro podporu otevřeného přístupu. Připravuje materiály pro Radu vysokých škol. Spolupracuje s Ústřední knihovnickou radou a její členové se v komisích podíleli na přípravě Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011 – 2014.

Od roku 2002 je Asociace knihoven vysokých škol České republiky (AKVŠ) společnou institucionální základnou knihoven vysokých škol, v příštím roce tedy oslaví deset let své existence. V průběhu těchto let se AKVŠ dostala do obecného povědomí jako organizace zastupující společné zájmy vysokoškolských knihoven a je v tomto smyslu plně přijímána a respektována. Zástupci AKVŠ jsou členy oponentních komisí pro různé grantové programy, účastní se jednání Rady vysokých škol a Ústřední knihovnické rady. AKVŠ je také členem významných mezinárodních knihovnických organizací, a to Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche (LIBER), European Bureau of Library, Information and Documentation Associations (EBLIDA) a The International Federation of Library Associations and Institutions, (IFLA), jejichž výročních konferencí se zástupci výkonného výboru pravidelně účastní. V současné době je členem AKVŠ 23 z 26 veřejných vysokých škol.

Jedním z hlavních programových cílů AKVŠ bylo vytvoření platformy pro vzájemnou spolupráci vysokoškolských knihoven a pro koordinaci společných aktivit. V prvních letech se činnost AKVŠ (kromě pravidelných každoročních celostátních setkání pracovníků vysokoškolských knihoven) realizovala především v odborných komisích se zaměřením na informační gramotnost, elektronické informační zdroje a elektronické zpřístupňování závěrečných vysokoškolských prací. V posledních letech začala AKVŠ pořádat také semináře na aktuální témata. Byly to například semináře Ochrana osobních údajů v prostředí vysokoškolských knihoven, Sociologické průzkumy v knihovnách a jejich psychologické aspekty, Možnosti měření efektivnosti a výkonnosti pro vysokoškolské knihovny, Budování a správa fondu s využitím nových technologií. Tyto semináře jsou příspěvkem k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a jsou otevřené pro celou knihovnickou komunitu. Rovněž otevřenou akcí je každoroční setkání vysokoškolských knihovníků, od roku 2008 pod názvem Bibliotheca academica. V loňském roce se tato akce konala v Brně na FSS MU a její tradici a zaměření přiblížil článek v časopise Duha č. 3/2010.

Od roku 2008 věnuje AKVŠ velkou pozornost celosvětovému hnutí na podporu otevřeného přístupu, které je ovšem v České republice zatím ze strany státních orgánů zcela opomíjené a povědomí o něm v prostředí vysokých škol se začíná jen velmi pomalu rozšiřovat. V květnu 2010 se účastníci 3. setkání českých uživatelů systému DSpace v Ostravě dohodli na neformálním ustavení Iniciativy pro podporu otevřeného přístupu, nad níž převzala AKVŠ záštitu. V říjnu 2010 se uskutečnila na několika vysokých školách, v Knihovně Akademie věd ČR a v Národní technické knihovně poprvé v České republice akce Open Access Week, která se bude opakovat i letos. Byla vytvořena informační webová stránka openaccess.cz sloužící jako opora pro pracovníky knihoven, kteří se snaží o prosazení myšlenek otevřeného přístupu ve své instituci. Zvýšit povědomí o otevřeném přístupu v českém prostředí a podpořit budování otevřených institucionálních repozitářů na vysokých školách jsou dva důležité cíle AKVŠ v následujícím období.

Další významnou aktivitou AKVŠ od roku 2007 je podpora především mladých pracovníků vysokoškolských knihoven při získávání zkušeností v zahraničí. V tomto roce přijala AKVŠ Statut Fondu podpory zahraničních cest, s jehož podporou mohou vyjet vysokoškolští knihovníci na studijní pobyt či na konferenci do zahraničí. Za pět let existence Fondu využilo možnosti podat si žádost 19 knihovníků, z toho 18 žádostí bylo podpořeno. Se zkušenostmi z realizovaných cest se pak může knihovnická komunita seznámit v prezentacích účastníků na konferenci Bibliotheca academica a ve zprávách ze zahraničních cest publikovaných na webových stránkách AKVŠ.

Z dalších činností v posledním období není možno opomenout aktivity týkající se statistického zjišťování ve vysokoškolských knihovnách, které vyústily v nový typ výkazu vycházející z normy ČSN EN ISO 2789 a doporučení IFLA. Výkaz byl schválen vyhláškou Českého statistického úřadu č. 306/2010 Sb., o programu statistických zjišťování na rok 2011.

Vzdělávacími aktivitami se systematicky zabývá Komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost (IVIG), která pořádá pravidelné semináře s účastí zahraničních odborníků. Členové komise IVIG se rovněž aktivně účastní zahraničních konferencí i národních aktivit. Dále v rámci AKVŠ pracuje odborná skupina DSpace.cz, jejímž cílem je poskytovat informace o softwaru DSpace a sdílet dobrou praxi při budování repozitářů založených na tomto software v českém vysokoškolském prostředí. Byla ustanovena také Pracovní skupina pro shibbolethovou autentizaci, která koordinuje rozběh shibbolethové autentizace v ČR za knihovny a je partnerem CESNET.

Důležitá je také spolupráce s Ústřední knihovnickou radou. V roce 2010 se členové výkonného výboru účastnili práce v některých pracovních komisích pro přípravu Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011 až 2014. V letošním roce byly zpracovány připomínky k novele autorského zákona (AZ) a stanovisko AKVŠ bylo zasláno na Ministerstvo kultury ČR. Ve stanovisku zazněly konkrétní připomínky ke kopírovacím službám, k terminologické a věcné nekompatibilitě AZ a Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (konkrétně § 47b upravujícího povinnost vysokých škol zveřejňovat vybrané vysokoškolské kvalifikační práce). Stanovisko bylo doplněno úvodem, který zasadil problematiku AZ do širšího kontextu. Změny AZ by měly respektovat obecně platné principy zaručující na jedné straně práva k výsledkům duševní činnosti, ale současně i práva přístupu k informacím. Změny v zákoně by neměly vytvářet nové překážky bránící dostupnosti informací, především překážky ekonomické. Úpravy AZ by měly být provedeny v souladu s legislativou Evropské komise a to včetně legislativy týkající se kolektivních správců. AZ by neměl být v rozporu se zásadami uvedenými například v dokumentech týkajících se autorských práv v informační společnosti – Copyright in the Information Society.

Po celou dobu své existence věnuje AKVŠ velkou pozornost elektronickým informačním zdrojům (EIZ) a zajištění jejich dostupnosti.  Pro Radu vysokých škol byla v červnu 2009 připravena Zpráva o zajištění dostupnosti elektronických informačních zdrojů na vysokých školách obsahující zhodnocení programu MŠMT ČR Informační infrastruktura výzkumu (1N) realizovaného v letech 2004 až 2008 a průběh přípravy navazujícího programu MŠMT ČR Informační zdroje pro výzkum (INFOZ) pro následující roky 2009 až 2011, resp. 2012. Po zveřejnění výsledků programu INFOZ to byla právě AKVŠ, kdo inicioval navýšení finančních prostředků, které pak umožnilo financovat všechny doporučené projekty. Aktivity v oblasti zajištění financování EIZ pokračovaly i v roce 2010. V září proběhlo na vysokých školách dotazníkové šetření týkající se financování knihoven se speciálním zaměřením na financování a využívání EIZ. Výsledky byly prezentovány počátkem listopadu na konferenci Bibliotheca academica v Brně. Začátkem roku 2011 byl pro Radu vysokých škol vypracován materiál Program MŠMT „Informační zdroje pro výzkum (INFOZ)“ a návrh možného financování elektronických informačních zdrojů od roku 2013. Materiál vycházel z výše uvedeného dotazníkového průzkumu, ze zkušeností získaných vysokoškolskými knihovnami ve zpřístupňování EIZ od roku 2000, kdy byl zahájen první program MŠMT ČR (LI) pro zajištění přístupu k EIZ s využitím moderní technické a technologické infrastruktury. Materiál upozornil na nutnost navrhnout nový dlouhodobý model financování EIZ a zapracovat jej do Reformy systému VaVaI v ČR. Nastínil možné způsoby řešení založené na ověřených principech používaných v zahraničí.

V současné době probíhá na půdě AKVŠ koordinace připravovaných projektů v rámci OP VaVPI, PO 3, Výzva číslo 4.3 – Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven. Zajištění financování EIZ bude znamenat stále se zvyšující finanční zátěž pro vysoké školy a všechny další subjekty, protože nejvýznamnější producenti vědeckých časopisů, především Elsevier a Wiley, nejsou ochotni ustoupit od svých vysokých marží. Alarmující na tom je fakt, že výzkum je tak z veřejných zdrojů financován dvakrát. Poprvé výzkum jako takový a podruhé se platí za dostupnost publikovaných výsledků prostřednictvím předplatného vědeckých časopisů.

AKVŠ se důsledně snaží naplňovat  své programové prohlášení s důrazem na nezastupitelnou roli  knihoven českých vysokých škol jak v akademickém prostředí dané školy, tak v širším kontextu rozvoje celé společnosti. Hlásí se k principu demokratického přístupu k informacím, vytváří a podporuje aktivity pro zajištění dalšího rozvoje vysokoškolských knihoven, usiluje o zvyšování kvality jejich  služeb  a především o dosažení úrovně srovnatelné s akademickými knihovnami v zemích Evropské unie i ve světě. Díky členství AKVŠ v prestižních mezinárodních organizacích a asociacích a díky velmi dobré prezentaci členů AKVŠ na mezinárodních konferencích vešla AKVŠ ve známost, získala si jméno a řada předních odborníků ze zahraničních univerzitních knihoven přijímá pozvání k aktivnímu vystoupení na akcích pořádaných asociací. Samozřejmě ne vše v činnosti AKVŠ se dařilo a daří stoprocentně, nicméně přínos pro rozvoj vysokoškolských knihoven je nezpochybnitelný a bilancování, které AKVŠ v příštím roce čeká, to pravděpodobně potvrdí.