Děti se sluchovým postižením v knihovnách

Bakalářská práce Veřejné knihovny a jejich uživatelé se sluchovým postižením je věnována problematice čtení lidí se sluchovým postižením a jejich motivaci ke čtení a navštěvování veřejných knihoven. Cílem této práce bylo zjistit, jaké požadavky mají žáci základní školy se sluchovým postižením na služby veřejných knihoven. A obráceně, co může veřejná knihovna těmto žákům nabídnout, jaké jsou její možnosti. Ve spolupráci se školou a s knihovnou autorka zpracovala a realizovala pro děti se sluchovým postižením v knihovně zhruba hodinový program, který by tyto děti motivoval ke čtení. V praktické části, výzkumu a jeho realizaci, spolupracovala se žáky 6. – 9. tříd Základní školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí a s Městskou knihovnou ve Valašském Meziříčí. Přinášíme výběr z části výzkumu a Motivační program, který je přílohou článku.

Svět neslyšících je pro většinu z nás světem cizím, do kterého nemáme často ani možnost nahlédnout. Mnozí z nás mají různé předsudky o lidech se sluchovým postižením a také málo informací, jak s těmito lidmi komunikovat, jak jim pomoci se zorientovat ve světě slyšících. Lidé se sluchovým postižením mají často problém ani ne tak se čtením, ale s porozuměním čtenému textu. Pro neslyšící je český jazyk cizím jazykem. Lidé, kteří mají od raného dětství problém porozumět psanému textu, jsou tak málo motivováni k tomu, aby navštěvovali veřejné knihovny. Vedoucí knihoven bývají zpravidla slyšící lidé, kteří mohou mít jako většina intaktní populace mylné představy o problému čtení osob se sluchovým postižením. Všichni si dovedeme představit problém se čtením u lidí nevidomých, ale neslyšící? Vždyť ti přece vidí, mohou si napsaný text pohodlně přečíst.

Kde je problém? Lidé se sluchovým postižením mohou mít specifické nároky na knihy a knihovny, o kterých většina intaktní populace nemusí tušit. Často se tedy stává, že knihovna nemůže požadavkům neslyšícího čtenáře vyhovět. Problematice čtení osob se sluchovým postižením je v poslední době věnována velká pozornost. Mnoho odborníků se tomuto tématu věnuje už řadu let a snaží se přijít na způsob, jak naučit osoby se sluchovým postižením efektivně číst s porozuměním. Byla také provedena řada výzkumů, které potvrdily, že drtivá většina neslyšících nečte. Otázkou tedy zůstává, jak tyto lidi motivovat k tomu, aby četli a začali navštěvovat knihovny.

Dotazníkové šetření přineslo následující zjištění

Cílem dotazníkového šetření mělo být zjištění, zda děti se sluchovým postižením čtou, popř. co nejraději čtou a také zda navštěvují místní veřejnou knihovnu a jaké mají na tuto knihovnu požadavky. Zjištěné odpovědi a zpracované dotazníky by se měly stát inspirací pro knihovníky, kde a jak zlepšit služby své knihovny a také byly podkladem pro zpracování motivačního programu.   

Otázka: Co ti v knihovně chybí?

• a) vystoupení uměleckého souboru neslyšících
• b) časopisy pro neslyšící
• c) upravené texty
• d) videa a videokazety s titulky pro neslyšící
• e) komiksy
• f) kurzy práce na počítači
• g) speciální počítačové programy pro neslyšící
• h) prohlídka knihovny s tlumočníkem
• i) přednášky na různá témata tlumočena do znakového jazyka
• j) besedy se zajímavou osobností (spisovatel, ilustrátor) tlumočeny do znakového jazyka
• k)  pracovník, který umí znakovat
• l) tlumočník
• m) prodej knih s upravenými texty

Otázka měla ukázat na to, co čtenářům se sluchovým postižením ve veřejné knihovně nejvíce chybí. Většina chlapců by v knihovně uvítala videa a videokazety s titulky pro neslyšící, větší výběr komiksů a pořádání kurzů práce na počítači. Někteří dotázaní chlapci uvedli, že by v knihovně uvítali možnost půjčit si časopisy pro neslyšící nebo speciální počítačové programy pro neslyšící. Objevila se i odpověď, že by respondenti v knihovně uvítali upravené texty pro neslyšící, přednášky na různá témata tlumočena do znakového jazyka a prodej knih s upravenými texty.

Odpovědi dívek se od chlapců lišily v tom, že by měly v knihovně větší zájem o videa a videokazety s titulky pro neslyšící, komiksy a kurzy na počítači. Stejně jako chlapci by i děvčata v knihovně uvítala upravené texty pro neslyšící a časopisy pro neslyšící. Navíc by dívky měly zájem o prohlídku knihovny s tlumočníkem, přednášky na různá témata s osobností tlumočeny do znakového jazyka a také by uvítaly, aby byl v knihovně k dispozici tlumočník.

Otázka: O čem by se ti líbila přednáška v knihovně? (krátce doplň)

U této otázky se objevilo několik různých odpovědí. Většina chlapců, kteří napsali, že do knihovny nechodí, na tuto otázku neodpověděli. Někteří by do knihovny přišli na přednášku, která se týká počítačů, mobilů nebo sportu. Jeden chlapec odpověděl, že by uvítal přednášku na téma pohádky a komiksy a další zase na téma báje. Jeden respondent na otázku, jaké téma přednášky by v knihovně uvítal, odpověděl, že když se někdy nudí, tak by do knihovny šel.

Většina dívek by uvítala v knihovně přednášku o sportu. Jedna respondentka ještě navíc uvedla téma historie. Dvě dívky na tuto otázku neodpověděly, pouze uvedly, že se jim v knihovně líbí, protože tam mají různé knihy, ale uvítaly by, kdyby se tam mluvilo hlasitěji.

Otázka: Proč čteš? (vyber jednu odpověď)

• a) nenudím se
• b) nové informace
• c) zábava
• d) můžu si představovat děj
• e) učím se nová slova
• f) zlepšuje se moje psaní
• g) nevím přesně, čtu rád (ráda)

Většina chlapců, které čtení nebaví a do knihovny nechodí, na tuto otázku neodpovědělo. 3 čtenáři čtou pro svou zábavu, dva proto, že si při čtení můžou představovat děj a jeden čtenář čte, protože se u toho nenudí, protože se učí nová slova a protože si zlepšuje psaní. Jeden respondent si vybral odpověď pod písmenem g) – neví přesně, proč čte, ale čte rád. Dva chlapci u této otázky zakroužkovali dvě odpovědi, proto nebyla jejich odpověď zařazena do vyhodnocení této otázky.

Děvčata čtou převážně proto, že se tak učí nová slova. Další dvě čtenářky si vybraly odpověď, že jim čtení přináší nové informace a zábavu.

Otázka: Budeš číst, až budeš dospělý? (vyber jednu odpověď)

• a) ne, nebaví mě to
• b) ne, ale někdy budu knihy potřebovat pro nové informace
• c) nevím, možná mě to začne bavit
• d) ano, budu číst pro zábavu
• e) ano, budu číst pro zábavu i vzdělání
• f) ano, už teď čtu moc rád (ráda)

Na otázku, zda dotazováni žáci budou číst i v dospělosti odpovědělo 6 chlapců, že je čtení nebaví a číst v dospělosti nebudou. 4 chlapci neví, možná že je čtená v dospělosti začne bavit. Dva chlapci uvedli, že číst nebudou, ale někdy budou muset vzít do ruky knihu, aby si v ní našli potřebné informace. Dva chlapci uvedli, že číst v dospělosti budou jak pro svou zábavu, tak i pro své vzdělání. Jeden respondent vybral u této otázky více odpovědí, proto nebyl zahrnut do celkového vyhodnocení.

Většina dívek uvedla, že neví, možná, že je čtení začne bavit, jedna dívka odpověděla, že číst v dospělosti nebude, leda snad, když si bude muset v knize najít nové informace. Další uvedla, že číst bude pro svou zábavu i své vzdělání a poslední odpověděla, že číst bude, protože už teď ji čtení moc baví.

Závěr

Základní důraz při čtení osob se sluchovým postižením by měl být kladen na porozumění, nikoliv na čtecí dovednosti jako jsou fonémy, slovní analýza, slabikování.

Velkou oblibu mezi žáky se sluchovým postižením mají komiksy a pohádky. Komiks by podle přání neslyšících neměl v knihovně chybět. V současné době existuje celá řada komiksů a některé z nich mají i vzdělávací charakter.

Formou dotazníku byly zjištěny požadavky žáků 6. a 9. tříd ZŠ pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí na tamní veřejnou knihovnu. Na základě těchto požadavků byl navržen motivační program pro tyto děti. Tento program by měl děti seznámit s knihovnou, tedy poskytnout jim informace o tom, co knihovna nabízí. Celý tento program by měl být formou hry. Knihovník může nenásilnou formou ukázat, že se knih děti nemusí bát, ale naopak, že jsou v životě člověka nezastupitelné a knihovna je nejen místo, kde se knihy půjčují, ale i místo, které je otevřeno všem bez omezení v ovzduší tolerance.