Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Článek se zabývá problematikou čtení u dětí se sluchovým postižením. Jeho cílem je přiblížit proces výuky čtení a vliv sluchového postižení na čtení textů s porozuměním. V článku je představena čítanka pro děti se sluchovým postižením, která vznikla v letošním roce 2011. Čítanka byla vytvořena jako samostatná příloha k diplomové práci s názvem „Čtení s porozuměním u dětí se sluchovým postižením“. Diplomová práce je spolu s přílohou uložena a zpřístupněna ke studijním účelům v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Druhý exemplář čítanky vlastní MŠ a ZŠ pro sluchově postižené, na které proběhlo výzkumné šetření při spolupráci s žáky 3. ročníku. Čítanka zde v současné době slouží jako metodická pomůcka k výuce čtení s porozuměním.
Čtení je pro člověka velmi důležitou celoživotní činností. Prostřednictvím čtení získáváme nové informace, které svým významem obohacují celou osobnost člověka. Zejména při čtení literárních textů je člověk schopen prožívat nejrůznější emoce a představy, které mohou ovlivňovat jeho chování i myšlení v reálných každodenních situacích. V souvislosti s problematikou čtení u dětí se sluchovým postižením je třeba si uvědomit, že při procesu získávání čtenářských dovedností hraje významnou roli zvuková stránka osvojeného jazyka. Kvůli absenci zpětné sluchové vazby znemožňující příjem zvukové formy řeči nemají čtenáři se sluchovým postižením adekvátní podmínky pro rychlé porozumění čteného textu.
U dětí s těžkým sluchovým postižením dochází k osvojování českého jazyka nepřirozenou cestou, a proto je vhodnější volit bilingvální přístup, který respektuje kulturní a jazyková specifika komunity Neslyšících. První jazyk, s kterým by se měly děti v rámci bilingválního přístupu seznámit, je jazyk znakový. Z toho důvodu, že je jim smyslově přístupný a je pro ně jazykem přirozeným. Jako druhý jazyk si pak osvojují jazyk většinové společnosti, přičemž důraz je kladen na produkci a recepci jeho psané formy. Zvládnutí českého jazyka je pro žáky se sluchovým postižením obtížné, neboť toto postižení má negativní vliv na rozvoj mluvené řeči. Jednou z možností, jak zvyšovat úroveň znalosti českého jazyka u dětí se sluchovým postižením, je podporovat v nich zájem o jeho psanou podobu, která pro ně může být za určitých podmínek přirozenější než mluvená podoba českého jazyka. Protože jazyk znakový má odlišnou gramatickou i lexikální strukturu od jazyka českého, dochází tak ke specifickým obtížím při čtení psané formy českého jazyka.
Výuka čtení u dětí se sluchovým postižením se od výuky slyšících dětí odlišuje zejména způsobem osvojování českého jazyka. Zatímco slyšící dítě užívá mluvenou řeč, zná tedy jazyk, ve kterém jsou texty psány a k osvojeným hláskám mluveného jazyka při výuce přidává optické značky, dítě neslyšící se nejdříve seznamuje s optickými značkami (grafémy) a k nim se učí přidávat hlásky mluveného jazyka (fonémy), který mu byl dosud neznámý. Již od předškolního věku je kladen velký důraz na výuku čtení pomocí globální metody a následně metody analyticko-syntetické.
V počátcích výuky čtení globální metodou se děti učí rozlišovat jednotlivá slova na základě jejich významu pomocí reálných předmětů a následně obrázků vzájemným porovnáváním a pojmenováváním prostřednictvím diferenciačních cvičení. Až dojde k porozumění a zapamatování pojmů, může se přistoupit k etapě vlastního čtení přiřazováním slov oddělených od obrázků. Poté se přechází k výuce čtení analyticko-syntetickou metodou formou doplňování vynechaných písmen ve slově, skládáním slov z jednotlivých písmen a následně vytvářením vět z osvojených slov. Děti se učí zpočátku slova, která nejsou ovlivněna flexí českého jazyka, věty jsou na izolovaných řádcích a velikost písma je větší v závislosti na úrovni vizuální percepce dítěte se sluchovým postižením. Postupně se úroveň zvyšuje ve všech složkách výuky. Výuka je zaměřena nejen na osvojení čtecí techniky, ale především na porozumění obsahu čtených slov, vět a později textů. Čtení s porozuměním je záležitostí vzdělávání celoživotního charakteru, což především souvisí s osobním i profesním životem. Jednou z možností, jak přiblížit čtení dětem se sluchovým postižením, je tvorba a úprava textů. Velmi hodnotné informace, jak postupovat při úpravě textů pro neslyšící čtenáře, uvádí ve své publikaci E. Souralová (2002) nebo M. Daňová (2008). Při úpravě textů pro neslyšící se využívá již vzniklých literárních textů nebo celých děl, která jsou upravována tak, aby byla pro čtenáře se sluchovým postižením snadněji pochopitelná, ale přitom neztratila svou uměleckou ani jazykovou hodnotu.
Čítanka, která si klade za cíl rozvíjet čtení s porozuměním, byla primárně vytvořena pro děti mladšího věku se sluchovým postižením. Prostřednictvím kratších textů má žáky postupně seznamovat s gramatikou a syntaxí českého jazyka. K její realizaci bylo nutné provést výzkumné šetření, jehož součástí byla tvorba textů, ilustrací a pracovních listů. Vytvořený materiál byl ověřen přímou prací s žáky. Vlastní výzkumné šetření bylo zaměřeno na sledování úrovně slovní zásoby českého jazyka a porozumění obsahu textu jako celku. Konečnou fází byla analýza spontánních produktů a výsledků práce žáků, která se týkala výtvarných činností nebo písemných prací. Analýza byla zaměřena na obsahovou úroveň produktů.
Čítanka obsahuje 41 textů. Texty jsou tematicky řazeny podle ročních období a provází tak žáky postupně celým školním rokem. Obsahem textů jsou nejčastěji krátké reálné příběhy a příhody dětí, které reflektují situace ze současného života. Pro inspiraci k jejich vytvoření sloužila analýza a úprava textů obsažených v několika dříve užívaných čítankách pro žáky se sluchovým postižením. Součástí většiny textů jsou ilustrace vytvořené Petrou Šulcovou. Svým originálním zpracováním mohou u dětí probudit zvídavost a zvýšit zájem o čtení. Ilustrace byly záměrně vytvořeny černobíle. Je tedy možné je použít jako omalovánky, nebo je jakkoliv variabilně využít při čtení textů s porozuměním, kdy může být barevně zvýrazněna pouze určitá část obrázku týkající se nových poznatků či pojmů konkrétních dětí. Záleží také na učiteli, jakými způsoby dokáže s texty a ilustracemi pracovat a vlastní iniciativou a tvořivostí je přiblížit svým žákům.
Ke každému textu byly vytvořeny pracovní listy, které jsou přílohou čítanky. Jejich obsahem jsou doplňující úkoly a jazyková cvičení vztahující se k textům. Úkoly jsou zaměřeny zejména na ověření správného porozumění čteného textu, na rozvoj slovní zásoby a na procvičení a upevnění gramatiky českého jazyka. Některé pracovní listy obsahují více úkolů různé náročnosti, aby mohlo docházet k individuálnímu výběru co nejvhodnějšího cvičení pro daného žáka.
Čítanka může jako metodická pomůcka usnadnit učitelům žáků, kteří mají problémy se čtením, ač z důvodu specifických obtíží nebo z důvodu přítomnosti sluchového postižení, výběr textů při výuce čtení s porozuměním. Celá čítanka je koncipována tak, aby práce s ní mohla být pro děti motivem k poučení i zábavě. Úroveň čtení s porozuměním je u těchto žáků velmi rozdílná. Proto se texty záměrně liší svou obsahovou i gramatickou úrovní. Některé texty jsou doplněny vysvětlivkami pod čarou nebo otázkami k zamyšlení. Vysvětlena byla slova, která se jevila při ověřování srozumitelnosti textů jako nejvíce problematická. Otázky k zamyšlení jsou označeny vždy stejným symbolem. Učitelé mohou těchto otázek využít k dalším aktivitám, díky kterým se může čtení stát zábavou.
Čítanka má sloužit především slabším čtenářům, pro které je čtení textů obsažených v běžně užívaných čítankách příliš problematické. Může být využita i na vyšším stupni základního vzdělávání, např. u žáků, pro které je nesnadné číst texty psané v českém jazyce a jejichž výuka probíhá podle individuálního vzdělávacího plánu, do kterého se čítanka může zařadit jako jedna z metodických pomůcek při výuce v rámci vzájemně se propojujících vzdělávacích oblastí. Při výběru textů bylo rozhodující, aby byly svým tématem blízké dětem mladšího školního věku. Předpokladem bylo, že se děti s takovými texty snadněji ztotožní a během čtení s porozuměním budou moci vycházet z vlastních životních zkušeností nebo situací blízkých jejich životu. Pracovní listy rozšiřují práci s přečetnými texty variabilním způsobem a zaměřují se na porozumění čteného textu, českého jazyka a jeho pravidel. Právě rozmanitost, kterou se úkoly pro práci s texty vyznačují, nabízí mnoho dalších možností, jak s čítankou pracovat a jak ji využít.
Výsledky výzkumného šetření prokázaly, že se žáci díky úpravě dokázali v textu lépe orientovat a soustředit se na jejich obsah. Při ověřování srozumitelnosti textů s podporou ilustrací se ukázalo, že jsou velmi důležitým faktorem usnadňujícím čtení s porozuměním. Prokázalo se, že nově vzniklé ilustrace velmi dobře splňují vysvětlovací funkci, pokud jsou neznámé pojmy konkrétního žáka prostřednictvím nich vyobrazeny. Vytvořené ilustrace byly pro děti mladšího školního věku velmi dobře pochopitelné, přispěly k snadnějšímu propojení čteného textu se skutečností a k rozvoji pasivní a aktivní slovní zásoby českého i znakového jazyka. Doplňující úkoly ve formě pracovních listů vztahující se k obsahu textů, se staly významným prvkem ověřujícím porozumění čtených textů. Jako nejméně problematické bylo vyhodnoceno ověřování srozumitelnosti přečteného textu prostřednictvím kresby a přiřazováním obrázků ke správné části textu nebo vypravováním ve znakovém jazyce. Jako nejnáročnější se jevily úkoly, na které bylo nutné odpovídat psanou formou českého jazyka bez možnosti výběru vhodné odpovědi na otázku. Výsledek byl často ovlivněn nesprávným porozuměním otázce a nesprávnou formulací odpovědi psanou formou českého jazyka, což mohlo zkreslit vyhodnocení úkolu i přesto, že porozumění obsahu textu bylo správné. V těchto případech bylo nutné si ověřit porozumění obsahu textu při rozhovoru ve znakovém jazyce. Převyprávění textu ve znakovém jazyce bylo vyhodnoceno jako nezbytné a současně mnohdy zásadní pro porozumění textu.
Texty byly vytvářeny a upravovány tak, aby co nejvíce odpovídaly úrovni slovní zásoby i znalostem gramatiky českého jazyka žáků 3. ročníku základní školy pro sluchově postižené. Čtení je činností vysoce individuální, tudíž ani upravený text nemůže být vždy vhodný pro všechny čtenáře ve stejné míře. Slova, která byla žáky označena jako neznámá, byla vysvětlena nejčastěji pomocí ilustrací, v ojedinělých případech pomocí krátkých verbálně formulovaných vysvětlivek. Některá slova byla nahrazena užívanějšími výrazy, ovšem v převážné většině byla slova v textech ponechána i ve tvarech, které byly pro žáky dosud neznámé, aby při jejich čtení ve výuce postupně docházelo k rozšiřování slovní zásoby a prohlubování znalostí gramatiky a morfologie českého jazyka. Při tvorbě čítanky se vycházelo z předpokladu, že pokud děti porozumí tomu, co čtou a dokáží se z přečteného příběhu poučit, můžou dospět k pochopení toho, jak důležité je čtení v průběhu celého života člověka.
Literatura
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.