Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás pracuje již 11 let. Pomáhá stovkám studentů (v roce 2010 jich studovalo na MU v Brně 250) se sluchovým, zrakovým nebo pohybovým postižením. Studijní materiály mají studenti k dispozici souběžně v textové, zvukové i video podobě. Na přípravu hybridních knih získala univerzita podporu z Evropských fondů. Hybridní knihovna spojuje digitalizovaný text pro čtečky, jeho podobu čtenou lidským hlasem a případně verzi ve znakovém jazyce. Buduje se i celostátní katalog knihoven se zdroji pro nevidomé. Knihovna poskytuje široké spektrum služeb a možností využívání katalogů, knih a digitalizovaných dokumentů

I. Trocha historie

Na konci devadesátých let minulého století se na Masarykově univerzitě v Brně začínaly objevovat první izolované projekty na podporu studentů se zrakovým postižením.

Nezávisle na sobě na třech různých fakultách vznikaly pracovní skupiny, jejichž styčným programovým bodem byla problematika studia zrakově postižených – ať už nazírána jako jev ryze společenský, praktický pedagogický či technický. Na jaře roku 1999 poskytla Fakulta informatiky základní zázemí a díky grantovému projektu i technické vybavení pro vybudování pracoviště, jež mělo mít širší než fakultní působnost.

Ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že nové středisko i v praxi nabývá celouniverzitního charakteru, byl v březnu 2000 Akademickým senátem MU odsouhlasen vznik pracoviště, které bylo tehdy v přímé podřízenosti rektora pod označením Středisko pro pomoc nevidomým a slabozrakým studentům. Současně – jako symbolické připomenutí bájného řeckého věštce, jenž viděl a znal víc než kdo jiný i poté, co oslepl – získává i druhý oficiální název: Středisko Teiresiás.

Zázemí na Fakultě informatiky se postupně rozrůstalo v pracoviště diferencované na jednotlivé dílčí provozy (studijní, speciální informatiky, celoživotního vzdělávání a knihovní a vydavatelský), budoucí zárodky dnešních oddělení, počet interních pracovníků se neustále zvyšoval a současně s těmito parametry se zvyšují počty postižených studentů, jež na Masarykovu univerzitu míří a jimž je poskytován odpovídající servis.

Jelikož se Středisko záhy přestalo omezovat jen na poskytování služeb pro jednu skupinu postižených a systematicky se začalo věnovat i studentům s postižením sluchovým, změnilo v roce 2003 ještě jednou – prozatím naposledy – své jméno na Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky. Přirozenou součástí postupně stále šířeji koncipovaného pracoviště se stala agenda spojená se servisem pohybově postiženým studentům a studentům se specifickými poruchami učení, středisko tak nabylo svou současnou podobu univerzálního pracoviště, které studentům zajišťuje komplexní servis: počínaje přijímacím řízením na univerzitu, přes studijní agendu a technické zázemí během studia až po zajišťování příležitostných kulturních, vědeckých či sportovních akcí.

Pod „střechou“ Střediska Teiresiás nacházejí své útočiště nejen pracovníci a jejich specializované provozy (např. kompletně vybavené vydavatelství hmatových publikací, nahrávací studio pro produkci zvukových záznamů a videozáznamů ve znakovém jazyce), ale také samotní studenti, pro něž slouží 12 učeben vybavených veškerou myslitelnou technikou. Atmosféru prostor dotváří vstupní foyer, který slouží jako výstavní galerie.

II. Služby od A do Z

Servis, který je pro všechny skupiny nabízen, je možné nastínit tak, jak s ním postupně mohou studenti (či ještě uchazeči o studium) na MU přicházet do styku.

1. Dny otevřených dveří, přípravné kurzy

Všichni studenti jsou ke studiu přijímáni výhradně na základě přijímacího řízení, resp. na základě výsledků testování. Tentýž mechanismus platí i pro studenty s postižením, přičemž mohou před přijímacím řízením využívat nejen informačního servisu na fakultách, ale také služeb studijních poradců Střediska Teiresiás, kteří mohou doporučit studijní obor tak, aby byl slučitelný s konkrétním typem postižení.

Současně se nabízí – stejně jako ostatním uchazečům – možnost absolvovat přípravné kurzy, jejichž účelem je připravit uchazeče především na zdárný průchod příslušnými testy. Kurzy jsou členěny tematicky, odrážejí skladbu vlastního testu a seznamují uchazeče s metodami řešení různých typů úloh – úlohy testující symbolické myšlení, prostorovou představivost, analytické schopnosti, příp. obecně kulturní rozhled aj.

Pro studenty s postižením je to navíc příležitost natrénovat si technické postupy a pracovní metody, které netriviálně sestavený test předpokládá a které uchazeč ze své předchozí studijní dráhy nemusí znát (práce se speciálním softwarem – odečítače obrazovky pro zrakově postižené, webové testovací rozhraní s videodokumenty pro sluchově postižené apod.).

2. Servis studijního oddělení: studijní plány, individuální výuka

Středisko Teiresiás má své vlastní studijní oddělení, které organizačně zajišťuje studium studentů se specifickými nároky – od navržení komplexního individuálního studijního plánu, při němž veškerou agendu řídí studijní oddělení Střediska Teiresiás (studijní oddělení jednotlivých fakult pak jen kontrolují plnění studijních povinností v závěrečných fázích studia), až po pouhou příležitostnou administraci závěrečných testů z jednotlivých předmětů.

Středisko také v nutných případech zajišťuje pro studenty se specifickými nároky individuální výuku. Ta může být dvojího typu:

• individuální výuka (příp. výuka v malých skupinách), která nahrazuje standardní výuku na fakultě (např. výuka cizích jazyků u sluchově postižených, výuka takových předmětů, které není možné vzhledem k typu a stupni postižení studenta zvládnout ve standardním čase a podmínkách)
• individuální výuka jako doplnění standardní výuky na fakultě (např. doučování, doplňující konzultace).

3. Asistence, zápisy a tlumočení, prostorová orientace

Kromě fyzického studijního zázemí a organizační podpory mají studenti s postižením možnost využít servisních služeb zajišťujících fyzickou a smyslovou přístupnost sledované výuky – typicky osobní asistence pro pohybově postižené nebo tlumočnický a zapisovatelský servis sluchově postiženým. Ve výuce, jíž se účastní neslyšící student, je standardně přítomen tlumočník do českého znakového jazyka, v případě neslyšících studentů užívajících český jazyk nebo studentů s postižením motoriky rukou je na místě nabízen simultánní zápis. Pro zrakově postižené studenty je zajištěn nácvik prostorové orientace ve výukových a obslužných prostorách MU, či asistence při sportovních aktivitách v rámci výuky na MU.

4. Příprava studijních materiálů

Nedílnou součástí poskytovaného servisu především studentům se smyslovým postižením tvoří zpřístupňování studijních materiálů. V závislosti na pracovních metodách jsou nabízeny různé formáty:

• elektronický textový pro práci se speciálním softwarem – ať už odečítači obrazovky, digitálními lupami, programy pro dyslektiky nebo editory textů obsahujících speciální symboliku
• videodokumenty obsahující záznamy ve znakovém jazyce
• hybridní elektronické dokumenty kombinující textovou složku se zvukovou nahrávkou (http://www.teiresias.muni.cz/h_knihy)
• fyzické dokumenty tištěné v Brailleově bodovém písmu v nutných případech doplněné o hmatovou grafiku

Dokumenty obsahující speciální symboliku (např. znaky fonetické abecedy IPA, matematické, chemické symboly apod.), příp. složité formátování či grafické přílohy běžně procházejí adaptačními procedurami, jejichž cílem je poskytnout dokument v čitelném formátu s minimální ztrátou informací oproti předloze – např. linearizace prostorových schémat, čárová grafika místo barev. (Pro zájemce o detaily je k dispozici příslušná metodika.)

5. Technická podpora studia

V současné době má Středisko Teiresiás k dispozici 12 studoven s téměř padesáti studijními místy vybavenými počítači se speciálním hardwarem a softwarem, které primárně slouží pro individuální výuku a v případě volné kapacity pro samostatnou práci studentů.

Různé sady a sestavy softwaru umožňují práci uživatelům s různým typem a rozsahem postižení – student si tedy může zvolit prostředí, jaké mu nejlépe vyhovuje. Jedná se zejména o odečítače obrazovky pro nevidomé (tzv. screen-readery), tedy software umožňující sledovat obsah obrazovky sluchem pomocí hlasové syntézy, anebo hmatem (při připojení speciálního výstupního zařízení – hmatového displeje), zvětšovací nástroje, příp. software pro osoby se specifickými poruchami učení.

Výzkum a vývoj

Jelikož zajištění komplexní studijní podpory pro studenty různých oborů s sebou přináší nutnost vzniku celé škály různých technických řešení, klade si Středisko za cíl také výzkum a vývoj příslušných technologií a specifických technických přístupů. Příkladem může být vývoj aplikace pro zápis speciální přírodovědné symboliky pro nevidomé (aplikace BlindMoose, hybridní technologie záznamu převážně textových publikací (kombinace elektronického textu se zvukovou nahrávkou), vývoj databázových slovníkových aplikací pro záznam lexikálních jednotek znakového jazyka, nebo systém Polygraf, který umožňuje vícečetnou projekci zápisu mluveného slova na samostatných příručních displejích – využíván je především při výuce, v níž je přítomen větší počet studentů se sluchovým postižením (především nedoslýchavých).

6. Kurzy tělesné výchovy

Kromě základní fakultní nabídky (zajišťovanou Centrem univerzitního sportu na Fakultě sportovních studií) mají studenti se smyslovým či pohybovým postižením možnost vybírat z předmětů pořádaných přímo Střediskem Teiresiás. Tyto předměty mají mírně odlišný charakter či průběh, bývají při nich používány rozdílné metody výuky, než je běžné, tak aby byly přizpůsobeny studentům se zdravotním postižením.

Příkladem může být plavání pro studenty s tělesným postižením, při němž lektor používá výukovou metodu vhodnou pro pohybově postižené sportovce (tzv. Halliwickovu metodu), případně futsal pro nevidomé, při němž jsou v mnohem větší míře trénovány dovednosti, kterým v běžné výuce nebývá věnována pozornost, např. orientace v prostoru, nácvik pohybových dovedností atd.

Zimní a letní výcvikové kurzy

Podobně jako s běžnými kurzy tělesné výchovy je tomu i s letními a zimnímu výcvikovými kurzy – studentům se nabízejí i kurzy speciální pořádané přímo Střediskem Teiresiás, při nichž jsou aktivity voleny opět s ohledem na postižení zúčastněných. Více či méně pravidelně bývají tak pro studenty s různým typem postižení organizovány např. kurzy vysokohorské turistiky, lyžování, vodáctví, jízdě na monoski, příp. tzv. handbicích apod. Více informací je k dispozici také zde.

Další aktivity a projekty Střediska Teiresiás

Návštěvy muzeí, exkurze

Studentům s postižením je na MU dávána tatáž možnost účasti na kulturních akcích v rámci České republiky, stejně jako mimo republiku – ať už je to zpřístupňování evropského kulturního dědictví pro nevidomé, příp. návštěvy speciálních haptických výstav, nebo např. zájezdy na divadelní představení pro neslyšící.

ICC a ICCHP Summer University

Středisko Teiresiás se jako národní koordinátor podílí na organizaci pravidelného mezinárodního letního počítačového tábora pro nevidomé a zrakově postižené (International Camp on Communication and Computers). Cílem tábora je nabídnout mladým zrakově postiženým lidem možnost setkat se s vrstevníky z celé Evropy a také nabídnout poučení o možnostech, jaké nabízí počítač pro studium i pro zábavu a komunikaci se světem kolem nás. Kromě seminářů informatického charakteru jsou pro účastníky připraveny i semináře obecnější, které kladou důraz na samostatnost, rozvoj komunikačních dovedností a sociální adaptabilitu.

Tuto aktivitu ještě rozvíjí tzv. Letní univerzita ICCHP – akce určená studentům středních a vysokých škol se zrakovým postižením, jejich učitelům a odborníkům v oblasti vývoje asistivních technologií a metodologií, tedy všem, kteří se zajímají o matematiku, informatiku nebo statistiku a o asistivní technologie, jež umožňují zrakově postiženým osobám práci v těchto oborech. Akce každoročně umožňuje studentům setkat se s instruktory a odborníky z různých zemí a získat informace o nejnovějších technologiích. Naopak tato setkávání pomáhají vývojářům vylepšovat své produkty a učitelům zdokonalovat své metody.

ComIn a FormIn

Z projektů, kterých se účastnili či ještě účastní pracovníci střediska Teiresiás, vybíráme alespoň dva aktuální a klíčové (další informace jsou k dispozici zde), jejichž cílem je uplatnit ve výukových materiálech akreditovaných oborů na MU a spolupracujících školách standardy označované universal learning design (obecná přístupnost vzdělávání), vytvořit centrum tlumočnictví na MU, rozvíjet dále slovník českého znakového jazyka on-line a knihovnu videomateriálů pro vysokoškolské mluvčí českého znakového jazyka, postoupit s vývojem hybridní knihy jako multimediálního formátu studijních materiálů (kromě textové a zvukové vrstvy zakomponovat i video kanál) aj.

III. Knihovna a vydavatelství

Knihovna (Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky) vznikala souběžně se vznikem střediska – byla vždy nedílnou součástí servisu poskytovaného od samého začátku studentům se zrakovým postižením ­ a její činnost se tedy primárně odvíjela a stále odvíjí především od nároků této cílové skupiny. Ačkoli primárně slouží studentům Masarykovy univerzity, jako instituce veřejná poskytuje část svých služeb i uživatelům mimo MU.

Knihovna je formálně vedena jako tzv. specifická, přičemž její specifičnost spočívá jednak v typologickém složení knihovního fondu (formáty knihovních jednotek), v akvizičních metodách, příp. pak v některých speciálních knihovních službách (vše viz níže). Správou knihovny je pověřeno Knihovní a vydavatelské oddělení Střediska Teiresiás.

Základní pracovní náplň tohoto oddělení se rozpadá na dvě hlavní agendy: (1) čistě knihovní služby (správa fondu, výpůjční služby) a (2) vydavatelské aktivity, jež zastupují jinde běžnou akvizici.

1. Knihovní agenda

Kromě běžných knihovních služeb daných základním legislativním rámcem (Zákon o  knihovnách) a navázaných na standardní část knihovního fondu nabízí knihovna služby podmíněné zájmy své specifické cílové čtenářské obce (viz především kapitola 2. Vydavatelské aktivity).

Výpůjční služby se odvíjejí od typu dokumentu, o nějž má čtenář zájem. Obecně platí, že fyzický fond je přístupný za týchž podmínek jako v ostatních knihovnách MU (jsou zakotveny v Knihovním řádu MU a Provozním řádu této knihovny), digitální fond knihovny pak specificky pouze čtenářům, kteří na kopie tohoto typu mají právo (dané zákonem č. 121/2000 Sb., v aktuálním znění, o právu autorském a právech souvisejících).

Jelikož všechny zpracované/získané dokumenty jsou okamžitě standardně katalogizovány a ukládány s ohledem na formát (viz níže) buď do digitální databáze, nebo do fyzické části knihovny, má registrovaný čtenář v případě elektronických knihovních jednotek možnost využít dálkového přístupu (on-line) a publikaci si po úspěšné autorizační proceduře stáhnout; v případě fyzických jednotek se nabízí možnost absenčních i prezenčních výpůjček.

Katalog knihovny je jako samostatná sbírka součástí Souborného katalogu MU, je provozován na téže platformě (Aleph) a přístupný z téhož uživatelského rozhraní (www.aleph.muni.cz) jako katalogy ostatních knihoven MU. Součástí záznamu každé knihovní jednotky je kromě standardních polí i informace o typu dokumentu – pro zainteresované čtenáře je stěžejní rozlišování tří kategorií: elektronický zdroj, hmatové písmo, tištěná verze.

Jelikož webové uživatelské rozhraní Alephu není z hlediska přístupnosti a komfortnosti užití pro zrakově postižené prostředím ideálním, nabízí se čtenářům možnost využít i webového prostředí vytvořeného právě s ohledem na specifičnost pracovních metod cílové čtenářské obce. Umožňuje navíc prohledávat nejen katalog knihoven Masarykovy univerzity, ale i knihovní metadata dalších vysokoškolských (výhledově i neakademických) knihoven relevantních pro uživatele se zrakovým postižením, tedy těch, které nabízejí texty v přístupných formátech.

Aktuální verze zmíněné Knihovní brány pro zrakově postižené tak poskytuje zázemí jednotného rozhraní pro různorodé knihovny, příp. pouze dílčí sbírky, bezbariérové WWW prostředí, běžné uživatelské katalogové služby (včetně vyhledávání podle typu dokumentu, viz výše) a v případě knihoven, které nabízejí přístup ke svým dokumentům on-line, také dálkové výpůjčky požadované publikace.

2. Vydavatelské aktivity = akvizice

Vydavatelská agenda Střediska fakticky supluje proces, který se v běžných knihovnách skrývá pod termínem akvizice. Ovšem na rozdíl od ostatních knihoven je zde akviziční proces jednou z časově i technologicky nejnáročnějších operací, která zaměstnává většinu interních i externích pracovníků knihovny (dohromady v řádech desítek), a odvíjí se důsledně od formátu, v němž má být knihovní jednotka v konečné fázi přístupná.

Skladba fondu podle typu knihovních dokumentů:

• tištěné černotiskové publikace,
• tištěné hmatové (v Brailleově bodovém písmu),
• elektronické dálkově přístupné,
• elektronické lokální,
• audiální a video dokumenty,
• tzv. hybridní knihy.

Jen malá část knihovního fondu (řádově desítky) – tištěné černotiskové publikace, část video dokumentů a část lokálně přístupných e-dokumentů – je pořizována nákupem od dalších subjektů. Většina dokumentů (řádově stovky) je vyráběna různými technologiemi a za použití různých zdrojů přímo na půdě Střediska Teiresiás.

Jelikož početně nejvýznamnější část připravovaných dokumentů je buď elektronické povahy, nebo elektronický zdroj předpokládají (hmatový výtisk, ačkoli je svou povahou dokumentem fyzickým, je také vytvářen z elektronické předlohy), je hlavním akvizičním „nástrojem“ více či méně zautomatizovaný proces digitalizace zdrojového dokumentu (např. černotiskové knihy, obrazového dokumentu apod.) a následně jeho adaptace pro potřeby zrakově postižených uživatelů (spočívající v takových typech úprav, které zrakově postiženému, pracujícímu svými standardními metodami umožní získat ze zdrojového dokumentu maximální množství informací, které z něj získá intaktní uživatel. Např. tedy tabulková data, data grafické povahy (schémata, obrázky), metatextové informace o struktuře textu apod.).

O koncovém typu formátu dokumentu rozhoduje několik okolností, především:

• povaha zdrojového dokumentu – ne všechny typy textů jsou pro potřeby zrakově postižených adaptovatelné do elektronické povahy bez významné ztráty informace; texty obsahující speciální symboliku (např. přírodovědnou, kombinace více znakových sad apod.), příp. data ryze grafické povahy (např. grafy) jsou většinou připravovány do podoby fyzického hmatového dokumentu;
• pracovní metody čtenářů – jelikož každý typ, resp. míra postižení, nese s sebou mírně odlišný způsob kompenzace a s tím spojené pracovní metody, nelze nabízet jeden typ/formát dokumentu jako přístupný pro všechny zrakově postižené – zatímco čtenář se zbytky zraku je schopen pohodlně pracovat s obrazovým formátem PDF, pro čtenáře přijímajícího informace prostřednictvím odečítače obrazovky je takový formát zcela nepřístupný; pro nevidomého je většinou zcela přirozené vnímání hmatové předlohy, zatímco pro slabozrakého představuje Brailleovo písmo a hmatová grafika nepřekonatelnou překážku. Je tedy žádoucí vytvářet do značné míry univerzální formát, z něhož se budou moci žádoucí deriváty generovat (nejlépe automatizovanými mechanismy).

Ať už je výsledný formát jakýkoliv, je vždy zpracován s ohledem na platné normy, příp. metodiky tak, aby byl po formální stránce jednotný a umožňoval čtenáři naprosto jednoznačnou a spolehlivou orientaci a práci.

Jelikož knihovna vznikla a funguje jako instituce pro zajišťování studijních materiálů aktivním studentům MU, nedílnou součásti akvizičního procesu je monitoring aktuálních požadavků na novou literaturu. Pracovníci knihovny jsou tedy v neustálém kontaktu s vyučujícími univerzity (příp. v jejich zastoupení se studenty) a kontinuálně přijímají a plní jejich požadavky – v ideálním případě v součinnosti s vydavateli/nakladateli/autory zdrojových textů, kteří disponují digitálními předlohami a jsou ochotni je k dalšímu zpracování poskytnout.

Tematická skladba fondu

Vzhledem k cílové skupině čtenářů odráží tematická skladba fondu jednak požadavky kladené na vysokoškolské studenty, jednak spektrum studijních oborů, které studenti se zrakovým postižením navštěvují. Převažují tedy společenské vědy (psychologie, sociologie, sociální práce, pedagogika, historie, právo), filologické obory a informatika nad např. lékařskými či sportovními obory.

Povahou jsou to odborné monografie, vysokoškolská skripta, středoškolské učebnice, beletrie v češtině i dalších jazycích (především v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, ruštině aj.).