Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2011-12-12 (All day)
Autoři citace:
NOVOTNÝ, Miloslav; MACHOVÁ, Iva; HÁJKOVÁ, Olga
Na úvod pár slov o knihovně od pana starosty obce Vavřinec Miloslava Novotného…
Knihovna působí v obci Vavřinec tvořené čtyřmi místními částmi, z nichž tři mají vlastní knihovnu. V místní části Veselice žije 272 obyvatel, z nichž více než 20 % jsou čtenáři knihovny. Přestože je knihovna vedena dobrovolnou knihovnicí, míra jejích aktivit vysoce převyšuje standard služeb poskytovaných knihovnami v tak malých obcích. Je umístěna v rekonstruované víceúčelové budově a její dispozice i vnitřní vybavení jsou mimořádně dobře architektonicky a designově řešeny. Knihovna se podílí na kulturním a společenském životě obce a spolupracuje s občanskými sdruženími, vedením obce i jednotlivými občany; je v obci mimořádným integrujícím prvkem. Je skvělým příkladem významu knihovny pro život v malé obci.
Obec Vavřinec, v níž žije celkem 840 obyvatel, je od roku 1960 tvořena čtyřmi místními částmi. Z toho ve Vavřinci (400), Veselici (265) a Suchdole (150) pracují místní knihovny, Nové Dvory (25) jsou osadou. Jejich zřizovatelem je naše obec.
Z archivních materiálů lze vyčíst, že knihovny postupně vznikaly v tehdy ještě samostatných obcích na konci dvacátých let 20. století se vznikem nového Československého státu. Prvními knihami v jejich fondech byly knihy poskytnuté tehdejšími politickými stranami, kterým knihy sloužily ke vzdělávání svých členů. S dalším rozvojem samosprávy se knihovny i v našich obcích staly neodmyslitelnou součástí života jejich obyvatel. Nejinak je tomu i v naších obcích, a to i přes skutečnost stále sílícího vlivu internetu a dalších médií, jako televize, novin apod. Právě proto vedení naší obce stále považuje práci knihoven za velice důležitou a snaží se je v rámci svých možností podporovat.
Myslím si, že nejenom přemístění veselické knihovny do nových prostor je toho důkazem. Také ve Vavřinci je knihovna umístěna od roku 2007 v nových prostorách a pevně věřím, že i knihovna v Suchdole se dočká vylepšení. Podle mého názoru by měly knihovny, zejména z důvodu změny situace v oblasti zdrojů informací nyní a před sto lety, změnit částečně styl své práce a stát se jakýmsi komunitním centrem v obci. A toto podle mého názoru platí o to více především v menších obcích. Důvodem je především to, že v menších obcích nejsou logicky další zařízení jako např. galerie, kluby pro mládež a seniory, apod. Právě absenci těchto zařízení a jejich aktivity by měly nahrazovat knihovny. Ty se mohou stát místem, kde se konají menší výstavy, besedy a další aktivity, do nichž se zapojují všechny věkové skupiny obyvatelstva.
S postupem vylepšování podmínek pro práci knihoven jde ruku v ruce i vylepšování jejich technického zázemí, jako např. využití dataprojektoru, zřízení veřejných internetových stanic apod. To potom umožňuje využít existenci těchto zařízení pro lepší informovanost veřejnosti se záměry vedení obce (např. promítání materiálů při veřejném projednávání územněplánovací dokumentace, různých studií apod.).
Do budoucna vidím jako ještě jednu z možných aktivit ve všech našich třech knihovnách více seznamovat občany s historií obce, jejich významnými rodáky, historií spolků, zvyků apod. Nejenom kvalitní vybavení a pěkné prostory jsou tím nejdůležitějším. Tím je osobnost knihovnice či knihovníka a práce paní Olgy Hájkové z veselické knihovny je toho důkazem.
Závěrem bych si přál, aby všechny knihovnice v našich knihovnách měly dostatek dobrých nápadů. To bude potom zárukou toho, že život v našich malých vesničkách nebude nudný, lidé se budou spolu rádi setkávat a to je určitě nejdůležitější i pro aktivní zapojení veřejnosti do rozhodování o dalším rozvoji naší obce.
Knihovna roku 2011 očima interiérové designérky
Jedním z faktorů, který přispěl k udělení prestižního ocenění, byly interiéry knihovny, které vznikaly ve spolupráci s designérkou, paní Ivou Machovou. Přinášíme Vám pohled na knihovnu jejíma očima…
Mým úkolem bylo navrhnout knihovnu tak, aby tvořila multikulturní prostředí pro děti i dospělé. Věděla jsem, že prostor bude využíván nejen jako knihovna, ale také jako čítárna s internetovým koutem a bude zde i prostor pro společné výtvarné a jiné komunitní činnosti.
Na knihovně jsem systematicky pracovala bezmála půl roku od návrhu elektrifikace (protože jsem nemohla dopustit např. nevyhovující umístění zásuvek) přes dohled na zednickou práci až po samotné vybavení interiéru.
Knihovna je rozdělena na část pracovní, kde se děti mohou věnovat různým tvořivým činnostem, internetový kout se dvěma počítači, dětskou četbu s místem pro hraní a čtení, místo pro specializaci této knihovny, což je literatura regionu a knihy s četbou pro dospělé čtenáře s pohodlným místem pro čtení.
V knihovně je umístěno velké plátno s projektorem, takže centrální prostor byl navržen tak, aby i při větší návštěvnosti, bylo dost místa a dobrá viditelnost na plátno. Konají se zde oblíbené cestovatelské besedy nebo se promítá pohádka pro děti.
S ohledem na omezený rozpočet bylo zapotřebí přijmout občas kompromisní řešení. Například při řešení podlahy jsem dostala na výběr ze dvou druhů a jen 4 barev. S odstupem se už na to dívám s úsměvem, protože to naštěstí nijak nenarušilo barevný efekt, který jsem chtěla dosáhnout.
Dlažba a obklad s názvem ,,LITERA“ se přímo nabízela pro místo jako je knihovna. Vyhovovala jak kvalitou a barevností, tak i cenovou dostupností. Použila jsem ji do vstupních prostor knihovny a sociálního zařízení, kde spolu s decentním pruhem zlaté mozaiky vytvořila takřka luxusní prostor.
Cílem mého snažení bylo vytvořit praktický a estetický prostor jak pro knihovníka, tak pro čtenáře a hlavně, aby se v něm lidé cítili dobře!
Kladla jsem velký důraz na barevnost interiéru. Z toho důvodu jsem pečlivě studovala psychologii barev, aby co nejvhodněji doplňovaly určený prostor, protože stěna představuje největší plochu interiéru a ať se nám to líbí nebo ne, barevnost prostoru vždy působí na jeho návštěvníky.
Nábytek jsem volila světlý v březovém efektu, aby byl prostor celkově prosvětlený. Aby knihovna nepůsobila jednotvárně nebo nudně, použila jsem červenou, která interiér skvěle oživila.
Celý interiér tak dopadl nad očekávání. Pokud bylo nutné z finančních důvodů cokoli omezovat, byla snaha dělat tak, aby narušení bylo co nejmenší.
Bohužel se již nepodařilo s ohledem na finanční prostředky zakoupit ještě jedno křesílko, které děti milují. Někdy je na něj vysloveně pořadník, kdo si v něm bude číst příště.
Velkou zásluhu na vybudování a vybavení knihovny má zejména pan starosta, který dokázal na tento projekt získat finanční prostředky.
V dnešní moderní době má knihovna mnoho konkurentů. Děti jsou dnes ve školách mnohem více zatěžovány, než jsme byli my. Mají spoustu zájmových činností a kroužků, téměř každý má svůj počítač doma. Konkurence je tedy opravdu veliká, a když se krásné prostory spojí s knihovnicí, která dokázala svou aktivní činností to, že do knihovny chodí děti tak rády a že se jim ani nechce domů, je to výhra, výhra pro děti.
Proto je velmi důležité v dětech od malička vychovávat vztah ke knihám, a já jsem ráda, že jsem k tomu mohla přispět a vytvořit kvalitní a příjemný interiér.
Chtěla bych knihovně popřát hodně čtenářů a aby nejmilejší paní knihovnice Olga Hájková měla vždycky plnou hlavu nápadů a chuti vytvářet pro děti a nejen pro ně tolik zajímavých aktivit.
http://www.machka-mishka.estranky.cz/
Knihovna roku 2011 a její knihovnice
Na závěr přinášíme příspěvek paní knihovnice Olgy Hájkové. Bez její píle a úsilí by v obci Vavřinec, části Veselice nebyla dnes knihovna, která se právem pyšní titulem Knihovna roku 2011.
Knihovnu ve Veselici jsem převzala v roce 2007. V té době měla 18 čtenářů a hlavně zastaralý a poškozený knižní fond. Ve starých prostorách knihovny bylo vlhko a knihy tím velice trpěly. Jako prvotní cíl jsem si proto stanovila, že dám knihy do pořádku, vyřadím poškozené, nově je obalím a provedu revizi. Do tajů knihovnické práce a všeho, co je třeba, mě zasvětila a po celou dobu i metodicky vedla paní Helena Jalová z Regionálního oddělení Knihovny Blansko. Postupně se tak podařilo zajistit čtenářům kvalitní knižní fond a k tomu i stále nové knihy z výměnného fondu Městské knihovny Blansko.
Také jsem chtěla, aby prostory knihovny byly pro čtenáře „přívětivější“, a proto byla za podpory obce do knihovny svépomocí pořízena nová podlaha, výmalba a pracovní stůl a knihovna byla vyzdobena obrázky dětí. Začátkem roku 2008 byl do knihovny zaveden internet a zakoupen počítač. Vytvořila jsem i webové stránky knihovny, aby se o její činnosti a všem novém mohli lidé dozvědět i touto cestou.
Pro získání nových čtenářů, zejména z řad děti, jsem začala chystat různé akce – výtvarné dílny, soutěže, besedy a další. Děti začaly do knihovny chodit nejen na tyto akce, ale i v běžné výpůjční době. V knihovně si tak mohly číst a prohlížet knihy, malovat, navlékat korálky a hrát společenské hry. Knihovna se tak postupně stávala místem jejich setkávání a komunitním centrem. Malé prostory knihovny neumožňovaly pořádání větších akcí, proto jsem využívala i jiná místa v obci, například sál herny stolního tenisu k pořádání cestovatelských besed nebo informační centrum ve Veselici k pořádání výstav. V jarních měsících se staly oblíbenými vycházky s knihovnou do přírody. Postupně tak přibývalo čtenářů z řad dětí i dospělých.
V roce 2009 jsme požádali o dotaci na financování akcí na Ministerstvo kultury ČR. Náš projekt „Do knihovny za kulturou a poznáním“ uspěl, stejně jako další projekt roku 2010 s názvem „Knihovna, ta nás baví“ a zatím poslední „Moravský kras, náš domov“. Začátkem roku 2010 se obci podařilo získat dotaci na zbudování nové knihovny v prostorách rekonstruovaného kulturního domu. Uspěla i naše žádost o dotaci z projektu VISK, ze kterého byl pořízen program Clavius REKS s napojením na Městskou knihovnu Blansko. Koncem roku 2010 jsem začala knižní fond převádět do elektronické podoby, což jsem dokončila v době otevření nových prostor knihovny. To se uskutečnilo 8. dubna 2011. Nové, větší, moderní a esteticky zdařilé prostory s kvalitním vybavením a zázemím mně umožnily přilákat další čtenáře a pořádat akce, které ve starých prostorách nebyly možné. V současné době má naše knihovna 70 čtenářů a od začátku roku uskutečnila 17 akcí pro děti i dospělé, jako např. výstavu „Pohádková země Vítězslavy Klimtové“, pálení čarodějnic, oslavu Dne dětí, výlet na koloběžkách do Moravského krasu, prázdninovou razítkovací soutěž pro děti, cestovatelskou besedu s panem Jiřím Márou z Přerova, výstavu výtvarných prací „I u nás žijí šikovní lidé“ a další. Prostory knihovny slouží i pro spolkový život v obci, jsou výstavní síní a kulturním centrem obce.
Ve svém „knihovnickém snažení“ nejsem sama – mám velkou podporu obce, rodiny, přátel i našich občanů. Knihovna spolupracuje s Osadním výborem Veselice a Suchdol, občanským sdružením Veselická kaplička a sborem dobrovolných hasičů. Také u nás máme plno šikovných a nadšených maminek, tatínků a dětí. Po stránce odborné mám zase velkou pomoc a podporu od pracovnic regionálního oddělení blanenské knihovny. Spolupracuji i s dalšími knihovnami v regionu i mimo něj. Navázala jsem tzv. „knihovnická přátelství“ , a je pěkné, že si tak můžeme společně vyměňovat nápady, rady a zkušenosti. Ze spolupráce vzešla mimo jiné úspěšná putovní výstava obecních zpravodajů regionu Moravský kras a Černohorsko. Titul Knihovna roku 2011 je tak oceněním nejen mé práce, ale i oceněním skvělých lidí kolem mě. V naší knihovně se tak propojila podpora obce, pěkné prostředí, kvalitní vybavení, knihovnické služby s šikovnými a pracovitými lidmi zapálenými pro dobrou věc – pro naši knihovnu.
Do budoucna si nedávám žádné přehnané cíle, budu ráda, když v knihovně bude našim čtenářům i občanům nadále dobře a bude místem jejich setkávání, kam rádi přijdou nejen pro knihy, ale i na pěknou výstavu, poslechnout si zajímavou besedu, posedět, popovídat si. Spokojenost čtenářů a našich občanů je pro mě cílem nejvyšším.
Fotogalerie
Fotografie:
Váha článku:
664