Nová témata přednášek sloužící k lepšímu propojení vztahů mezi čtenáři a knihovnami

Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.

Jan Amos Komenský

Kde jsou ty časy, kdy knihovny bývaly pouhými místy, kam si čtenáři chodili půjčit knihy. Knihovny 21. století byly nuceny k přizpůsobení se požadavkům čtenářů pod vlivem moderních technologií a své služby podstatně rozšířit. Dnešní knihovny disponují moderní technikou a kromě čtenářských služeb umožňují pořádání kulturních a vzdělávacích akcí. Některé knihovny v dnešní společnosti hrají důležitou úlohu multifunkčních vzdělávacích a vědeckých středisek. Nesmíme ovšem zapomínat na nejdůležitější funkci knihoven – tou je schopnost slučovat lidi různého stáří či dosaženého vzdělání a umožnění poskytnutí informací všem, kteří o ně projeví zájem. Na rozdíl od akademické půdy, která je převážně doménou lidí s vysokoškolským vzděláním, knihovny pracují se širokým spektrem uživatelů, proto je pro ně nesmírně důležité najít si ke každému jednotlivci cestu. Ač si to možná málokdy uvědomujeme, kde v dnešní společnosti najdeme vhodnější příklad demokracie než právě v knihovnách, které nabízejí množství aktivit a záleží pouze na nás samotných, pro jakou se rozhodneme.

Profesně i studijně jsem denně v kontaktu s různými skupinami lidí a vidím onu potřebu jasného organizovaného cíle včetně spolupráce.V současné době je téměř nezbytné, aby docházelo ke kooperaci mezi lidmi, ale i jednotlivými institucemi za účelem lepší výměny informací, konfrontace názorů či smysluplnější práci.

Před třemi roky jsem stál u zrodu projektu Mgr. Bohdany Křepinské „Pátky pro talenty“, který organizovala Městská knihovna v Hodoníně. Neboť jsem zainteresovaný nadšenec oboru religionistika, pořádal jsem ve spolupráci s MěK Hodonín cyklus přednášek zabývající se staroegyptským i mezopotámským náboženstvím. Pro zájemce z Hodonína, kde je knihovna skutečně jedinou veřejnou vzdělávací institucí, to znamenalo zpřístupnění méně známých témat, o kterých se zájemci mohli většinou dozvědět více informací pouze z odborné literatury či dokumentárních filmů. Přednášky brzy získaly ohlas u veřejnosti a vybudovaly si stabilní osazenstvo. Setkali se tak navzájem lidé, zajímající se o dané téma a měli možnost společně konfrontovat své názory pod vedením lektora. Díky dobrým výsledkům, které cyklus přednášek přinesl, jsem se rozhodl kontaktovat významné moravské knihovny. Ve školním roce 2010/11 jsem tak navázal spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně, Knihovnou města Olomouce a samozřejmě spolupráce dále pokračovala s hodonínskou knihovnou.

Tématem pro rok 2010/11 byla „Estetika v umění“. Cílem bylo zpřístupnit zájemcům výtvarné umění, avšak v jiném úhlu pohledu než se většinou podává. Účastníci se tak mohli setkat s dvěma cykly přednášek – „Uměním v obrazech“ a navazujícími „Dějinami módy“. Přednášky byly zaměřeny na netradiční pojetí vývoje umění i módy z hlediska filozofie a estetiky. Obsah byl komponován chronologicky od období antiky, přes období středověku, renesance, baroka až k secesi.

V prvním cyklu přednášek „Umění v obrazech“ jsme se nezabývali pouhými profily výtvarníků, které jsou snadno vyhledatelné v odborných publikací, ba naopak bylo cílem pokusit se lépe pochopit vybraná umělecká díla. Pomocí moderní techniky a prezentace zpracované v PowerPointu se tak každý z účastníků mohl na chvíli stát kunsthistorikem a zauvažovat nad filozofií, symbolikou či kompozicí uměleckého díla. Přednášky díky tomu nebyly pouhým monologem lektora, ale živou diskuzí do které se mohl zapojit každý, kdo měl zájem sdílet vlastní názor (mohl bych proto spíše hovořit o organizovaném semináři na dané téma) – přesto byla ale diskuze usměrňována lektorem, který nejprve vysvětlil dílo z kunsthistorického hlediska a obeznámil přítomné s jednotlivými detaily. Účastníci se tak kromě umění mohli seznámit i se základy estetiky či filozofickými a náboženskými směry, jež ovlivnily vznik probíraného uměleckého díla.

Ve volně navazujícím cyklu přednášek „Dějiny módy“ byla organizace přednášek obdobná. Zájemci se seznámili s vývojem jednotlivých oděvních součástí, které byly dány do souvislosti se současnou módou – bylo tak možné lépe pozorovat chronologický vývoj jednotlivých oděvních částí. V obrazové prezentaci byly záměrně využívány reprodukce známých umělců, proto často docházelo k propojení umění s módou. Toto prolnutí umožnilo lepší pochopení obou probíraných témat (účastníci přednášek mohli využít svých informací získaných v přednáškách o umění a reprodukce s postavami oděnými v dobovém ošacení lépe ohodnotit z estetického hlediska, včetně zařazení do kontextu doby). Nechyběly ovšem ani reálie ohledně životního stylu a způsobu uvažování lidí, za nichž se daná móda uplatňovala, nevyjímaje zajímavostí ze společenského protokolu.

Přednášky byly realizovány v rámci Klubu seniorů v případě KJM v Brně i MěK Hodonín a semináře pro pracovníky knihovny KMOL v Olomouci. Díky partnerským vztahům KJM a Moravské galerii se pro členy Klubu seniorů podařila zorganizovat návštěva expozice starého umění v Místodržitelském paláci. Tato exkurze byla zajímavá především v tom, že senioři mohli uplatnit poznatků získaných na přednáškách a vyzkoušet si tak teoretické znalosti v praxi.

Mezi další akce pro čtenáře či knihovníky patřila taktéž přednáška „Tajemná mytologie nad vodami Nilu“ připravená pro knihovnický seminář Odvěká moudrost, pořádaný v říjnu 2010 KJM. Přednáška byla specifická především tím, že si vybrala za téma staroegyptské kosmogonické mýty a pomocí komparativní metody religionistiky se snažila poukázat na podobnosti s mytologiemi jiných starověkých civilizací. Velmi zajímavým byl rovněž cyklus přednášek s názvem „Mithraismus – křesťanství starověku“ konaný na jaře roku 2011 v MěK Hodonín. Jednalo se o představení starobylého perského kultu boha Mitry a jeho mytologie i liturgie všeobecné veřejnosti. Krásný květnový den mohli prožít senioři KJM při návštěvě Mahelova památníku, v kterém se pro ně uspořádala přednáška „Filozofie a Bůh – syntéza starověké a středověké metafyziky“.

Pokud bych měl shrnout cíle přednášek a říci v čem jsou odlišné, tak to bude především v přístupu, kterým se snaží navázat vztah k samotnému účastníkovi a osobně ho tématem oslovit. Přednášky jsou komponovány s úmyslem vytvořit živnou půdu pro dialog a umožnění vyjádření vlastního názoru, s kterým se může poté skupinově pracovat. Přednášky doplňují moderní prezentace v PowerPointu a každý účastník obdrží i psanou formu přednášky, v níž má zaznamenány nejdůležitější informace, jež si poté může v pohodlí domova znovu projít a utřídit. Součástí přednášek je taktéž seznámení s doporučenou literaturou, včetně odkazu na knihy z fondu knihovny. Témata z filozofie, religionistiky a estetiky jsou zároveň úmyslně vybírána, neboť v nich spatřuji jistou cestu člověka k osvícenství. Jsou to témata, která slouží k rozšíření našich společenskovědních znalostí, ale zároveň přispívají k prezentaci kultivovanosti, erudovanosti i ctnostného a duchaplného života.

Z dotazníků rozdávaných po uzavřených přednáškových cyklech vyplývá značná spokojenost posluchačů. Cituji úryvek z jednoho dotazníku: „Přednášky jsou na úrovni, volba velmi zajímavých témat, brilantní přednes a zapojení posluchačů do diskuze,“ naopak pisatelka žádá, aby se téměř dvouhodinový cyklus prodloužil, neboť by chtěla ještě více diskutovat. Vedoucí útvaru služeb ÚK KJM v Brně, Jana Šubrová, popisuje přednášky následovně: „Výtvarné umění, které bylo hlavním tématem zmíněných pořadů, je zřetelně velkým zájmem a koníčkem tak mladého lektora. Jeho zájem a nadšení jsou pak dále podtrženy hlubokými vědomostmi i schopností utvořit si a formulovat vlastní názor. Co je však neméně důležité, uvědomíme-li si věk, je jeho schopnost komunikovat s posluchači. Přednášky nejsou mentorováním naučeného textu ani monologem lektora, doplněným vizuální prezentací. Posluchače iniciuje k aktivní spolupráci, součinnosti, sdělování jejich postřehů a názorů. Spíše, než o přednášce je tedy možné mluvit o zajímavém semináři na dané téma. Členové Klubu seniorů jsou ostatně přednáškami i osobností mladičkého lektora nadšeni.“

Zmíněná spolupráce s knihovnami mě vedla k myšlence o vytvoření nového projektu s cílem zlepšit a více zintenzívnit spolupráci mezi knihovnami. Inovace by se mohla týkat ohledně poskytování vzdělávacích aktivit pro cílenou skupinu (senioři, knihovníci, studenti atd.). Podobně jak byl v průběhu loňského školního roku iniciován cyklus přednášek „Estetika v umění“ ve vícero knihovnách, bylo by možné opět vytvořit vhodný blok atraktivních přednášek (ať již z oboru humanitního, přírodovědného nebo technického), který by se souběžně konal v jednotlivých knihovnách. Velmi vhodným by bylo, organizování kolektivních zájezdů nebo exkurzí pro účastníky přednášek do míst souvisejících s probíranou tématikou (např. galerií, muzeí a dalších památek či institucí). Možností by taktéž bylo pořádání společných exkurz, srazů a seminářů do spřátelených knihoven nejenom pro knihovníky, ale i trvalé účastníky přednáškových cyklů. Čtenáři by se mohli seznámit s organizací druhých knihoven a díky kolektivu známých lidí (které by znali ze společných akcí) by se v cizí knihovně cítili mnohem příjemněji a domáčtěji. Takováto organizace vzdělávacích aktivit by mohla přispět k ještě přátelštějšímu a pevnějšímu vztahu mezi návštěvníkem knihovny a knihovnou, ale taktéž mezi knihovnami navzájem. Mohlo by to napomoci ke zlepšení šíření informací i inovačních myšlenek, čímž by se posílila práceschopnost všech knihoven a organizování moderních veřejně-vzdělávacích institucí podle západního vzoru.

Z dotazníkového průzkumu, který jsem předkládal po ukončení přednáškových cyklů, vyplývá, že knihovníci i účastníci přednášek by podobný přístup spolupráce uvítali. Je nespočet inovačních variant – nejde o to, zda má varianta je vhodná či nikoliv, jedná se pouze o realizovatelný návrh. Příspěvek by spíše měl evokovat každého z nás k nápadům, jak zlepšit prostředí v knihovnách a navázat co nejlepší partnerské vztahy.