O ekologickém zemědělství, migraci či islámu mohou lidé diskutovat v brněnské knihovně NaZemi

NaZemi – společnost pro fair trade prosazuje globální rozvojové vzdělávání do škol i mimo ně, zasazuje se o zodpovědnost firem v oblasti jejich dodavatelského řetězce a propaguje fair trade jako účinnou podporu chudým pěstitelům a řemeslníkům z rozvojových zemí. Do 1. dubna 2011 existovala pod názvem Společnost pro Fair Trade.

Uživí ekologické zemědělství 9 miliard lidí? Kdo je „nedobrovolným migrantem“ a kdo „uprchlíkem“?  Tyto a další otázky nabídnou listopadové a prosincové večery v brněnské knihovně Centra globálního rozvojového vzdělávání NaZemi.

Témata, o nichž lidé běžně ve veřejném prostoru nediskutují, a chuť mladých amatérských expertů dále rozvíjet náměty ze svých diplomových prací. Tyto dva důvody vedly vedoucí knihovny Centra globálního rozvojového vzdělávání Kristýnu Hrubanovou k zorganizování jakési obdoby bytových seminářů. Jmenují se Večery v knihovně aneb blogy „amatérských expertů“. Směr, kudy se budou přednášky ubírat, mohou ovlivňovat sami posluchači svými otázkami a vlastními postřehy.

„V průběhu večera si mohou návštěvníci půjčit knihy, DVD a další materiály týkající se problematiky fair trade, globálního rozvojového vzdělávání či odpovědné spotřeby. Knihovna společnosti NaZemi obsahuje už více než tisíc titulů s touto problematikou. Často se jedná o tituly, které nejsou běžně k dispozici,“ doplnila Kristýna Hrubanová z Centra globálního rozvojového vzdělávání NaZemi. Obvyklá otvírací doba knihovny je úterý a čtvrtek od 14,00 do 17,00 hodin, po individuální domluvě kdykoliv.

Večery začínají v 19,00 hodin na Kounicově 42, v sídle společnosti NaZemi v prvním patře. S jejich pokračováním počítá společnost NaZemi i v roce 2012. Program bude průběžně uveřejňován v aktualitách na webových stránkách společnosti NaZemi.

První ze série neformálních přednášek „amatérských expertů“ proběhla již ve středu 19. října a sešli se na ní lidé nejrůznějšího zaměření. Panovala takřka rodinná atmosféra, kterou zpříjemňovaly jablka, domácí mošt či fairtradová káva. Přednášející  „Pravděpodobně ano, pokud by byla zajištěna výrazně lepší distribuce potravin, a především pokud by výrazně klesla spotřeba živočišných produktů. Reálnost splnění těchto předpokladů zůstává otevřenou otázkou, nicméně výrazné rozšíření ekologického zemědělství by rozhodně potravinovou suverenitu v chudých zemích neohrozilo, spíše naopak,“ uvedla v průběhu večera Kostřicová.

PROGRAM VEČERŮ V KNIHOVNĚ NAZEMI

Čtvrtek 24. listopadu 2011: Katarína Šrámková – Nedobrovolní environmentální migranti v mezinárodním prostředí

Počet lidí zasažených přírodními katastrofami se podle Červeného kříže během posledního desetiletí ztrojnásobil (na 2 miliardy). Tento počet přitom představuje pětinásobek lidí zasáhnutých ozbrojenými konflikty za posledních deset let. Deset milionů nedobrovolných migrantů zůstává bez statutu „uprchlík“. Z jakého důvodu? Kdo je „nedobrovolným migrantem“ a kdo „uprchlíkem“? Proč na tom záleží? A co člověk, který je nucený opustit svůj domov v důsledku zničeného životního prostředí? Garantuje mu mezinárodní společenství a jeho instituce nějakou ochranu?

Úterý 13. prosince 2011:  Adam Čajka – Konflikty o zdroje

Je pravdivé tvrzení, že ekonomický růst společnosti vede k tomu, že si může dovolit ekologická opatření a stává se tak více udržitelnou? Jaké zdroje potřebuje náš sektor služeb? 

Důvody, proč vznikají konflikty, se nazývají rizikové faktory. Mezi ně patří např. politická, náboženská či etnická  příslušnost. Může být takovým faktorem životní prostředí? Na světě se stále častěji objevují konflikty o zdroje, ať už se jedná o lokální spory o stavbu přehrady nebo jaderné elektrárny či mezinárodní války. Jaké je spojení mezi fungováním světové ekonomiky a ozbrojenými konflikty o zdroje?

Konflikty vznikají na místech těžby nerostných zdrojů nebo odkladišť odpadů. Máme s tím něco společného i my?

Středa 11. ledna 2012: Lenka Sobotová – Slumy: problém nebo řešení

Snižování městské chudoby v rozvojových i rozvíjejících se zemích po celém světě představuje jednu z palčivých výzev pro 21. století. Dosavadní snahy mezinárodních organizací i vlád efektivně čelit rostoucímu počtu obyvatel slumů – městských chudinských čtvrtí či komunit – stále selhávají. Má tento problém řešení? Mohou samotné slumy a jejich rozvoj tvořit část řešení boje s městskou chudobou? Realitu slumů je třeba vnímat komplexně, abychom na tyto otázky dokázali alespoň z části odpovědět.

Čtvrtek 16. února 2012: Jana Krištoforyová – Islám a feminismus = islámský feminismus?

Jana Krištoforyová se bude v průběhu večera věnovat tématům týkajícím se ideálů rovnosti pohlaví a spravedlnosti v islámu. Bude si všímat konkrétních akcí muslimských žen a lokálních hnutí v různých částech světa, které se snaží tyto ideály prosazovat. Diskutovat se bude především o otázkách: Jaké možnosti čtení koránu nabízejí feministické autorky? Jaké jsou současné pohledy muslimek inspirovaných feminismem na oblékání, rodinné právo, postavení a úlohu žen ve veřejném prostoru? Kdo jsou muslimky, které vedou společné modlitby a vzděláním usilují o kvalifikaci „šejka“? Jaké jsou reakce z různých muslimských komunit na světě včetně té české? Jak je možné interpretovat korán v duchu prosazování rovnosti pohlaví? Může hlavní posvátný text – korán – sloužit jako inspirace pro prosazování rovnosti a pro feminismus jako hnutí, které usiluje o změnu?