Gaude cor meum aneb 70. výročí založení Hudební knihovny

„Gaude cor meum“ – takto radostně začíná třetí část Mozartova moteta Venti, fulgura, procelae, jehož rukopisný opis byl nalezen při zpracování fondu v poválečných letech v tehdejším hudebním úseku Universitní knihovny. Řadí se k těm zajímavým hudebninám, kterými se může současná Hudební knihovna Moravské zemské knihovny v Brně pochlubit.

V letošním roce vzpomínáme 70. výročí založení tohoto odborného hudebního pracoviště. Za dobu působení prošlo pod rukama katalogizátorů velké množství hudebnin a zvukových dokumentů, které postupem doby poskytly badatelům, studentům i veřejnosti větší možnosti nejen ke studiu, interpretaci, ale i poslechu. V návaznosti na odbornou práci významných předchůdců (Leoše Firkušného, Karla Vetterla, Zdeňka Zouhara, Vladimíra Telce, Jarmily Trojanové a dalších) byl v současné době zpřístupněn v širším záběru zvláště nejstarší fond hudebnin – staré hudební tisky a rukopisy (6,5 tisíc).

Tyto hudebniny byly zpracovány v rámci výzkumného projektu „Historické fondy MZK“, který probíhal společně s oddělením starých tisků a rukopisů. Zpracování dokumentů do elektronického katalogu Aleph umožnilo komfortnější vícehlediskové vyhledávání. Zvláště významné bylo důslednější zpracování fondu hudebnin z bývalé Winikerovy půjčovny, založené v roce 1841 v Brně.

V letošním roce projevila zájem o rukopisný fond centrální redakce RISM ve Frankfurtu nad Mohanem (Répertoire Internatioval des Sources Musicales), která koordinuje práci spolupracovníků asi ve 32 zemích světa. Moravská zemská knihovna odeslala kolem 1600 rukopisů od 2. pol. 17. stol. po současnost. Z programu Aleph budou tyto záznamy převedeny do programu Kallisto. V Moravské zemské knihovně byl vytvořen v kódovaných tvarech v modulu katalogizace nově tzv. hudební incipit (vstupní téma hudebního díla). Zatím je přístupný pouze v tomto modulu, ale vytváří se také možnost provazby a notového zobrazení v online katalogu pro čtenáře.

Nové možnosti se otevřely i v katalogizaci nového přírůstku hudebnin, kdy se po vzájemné dohodě s Vědeckou knihovnou v Olomouci a Národní knihovnou v Praze začalo se sdílenou katalogizací v souladu s pravidly AACR2.

V důsledku bohatého notového fondu (kolem 100 tisíc hudebnin) je prováděna retrokonverze, neboť ne všechny hudebniny jsou již přístupné v online katalogu. Hudebniny jsou zasílány také do Souborného katalogu České republiky, který soustřeďuje ve své bázi údaje o dokumentech v českých knihovnách a institucích.

Proměny zaznamenala Hudební knihovna i v oblasti služeb. V rámci humanitní studovny byl vytvořen Hudební koutek, ve kterém byla zpřístupněna hudební příručka a hudební časopisy. Dále jsou k dispozici dvě poslechová místa a digitální klávesový nástroj Keyboard. Zájemci z řad registrovaných uživatelů mohou využívat také zajímavé hudební databáze včetně vzdálených přístupů – Oxford music online (elektronický výkladový slovník v oblasti hudby) a Naxos music library (databáze nahrávek klasické i populární hudby).

K dalším činnostem Hudební knihovny patří pořádání odborných přednášek významných hudebních osobností či proškolování pracovníků hudebních knihoven. Spolupráce byla navázána i s vysokými školami hudebního směru. Pravidelná setkání přímo v prostorách knihovny umožňují studentům nahlédnout do zajímavého fondu hudebnin, především starých tisků či rukopisů, způsobu katalogizace a vyhledávání v online katalogu.

Za dobu svého sedmdesátiletého působení se hudební knihovna několikrát stěhovala. Teprve v roce 2009 se natrvalo usadila v prostorách nové budovy Moravské zemské knihovny na Kounicově ulici. Čtenáři tak využívají služeb pod jednou střechou.

Zapsal se do historie hudebního oddělení…

Samostatné hudební oddělení Universitní knihovny v Brně vzniklo s příchodem prof. Zdeňka Zouhara v roce 1953. Hudební skladatel, pedagog, muzikolog a sbormistr navázal na práci svých předchůdců – zvláště dr. Leoše Firkušného a dr. Karla Vetterla. Činnost hudebního oddělení rozvíjel nejen ve zpracování a doplňování hudebního fondu, ale i v oblasti bibliografické, rešeršní, informační, metodické a propagační. Hudební veřejnost seznamoval s bohatým fondem díky publikacím, soupisům a personálním bibliografiím – např. Bohuslav Martinů – sborník vzpomínek a studií (1957), František Vincenc Kramář (1959), Skladatel Jan Kunc (1960), Jan Ladislav Dusík (1960). K významným počinům patřilo i pořádání veřejných koncertů a hudebních pořadů. Zastoupeni byli zvláště čeští a moravští skladatelé – Pavel Křížkovský, Theodor Schaefer, Zdeněk Blažek, Jan Kunc, Vítězslava Kaprálová a skladatelé mladé generace, především brněnské. Velký podíl měl i na propagaci díla Bohuslava Martinů, který byl v té době u nás zapovězeným autorem. V letech 1954-55 uspořádal tři večery a v letech 1955-56 sedm večerů ze života a díla B. Martinů.

Pro tento cyklus byl navržen první plakát s portrétem Martinů od Zdeňka Skřivana. V roce 1957 pořídil prof. Zouhar pro hudební oddělení bustu tohoto skladatele od první české sochařky Karly Vobišové-Žákové. Dnes je součástí Hudebního koutku v humanitní studovně Moravské zemské knihovny v Brně.

V Universitní knihovně působil až do roku 1961. V posledních letech jsme se společně setkávali nejen v knihovně, ale také na koncertech, přednáškách a výstavách. Stále se živě zajímal o dění a činnost hudebního oddělení. Vzpomínám na slavnostní vernisáž výstavy Mozartovy stopy ve fondu Moravské zemské knihovny 26. ledna 2006 v prostorách nové budovy knihovny, které se zúčastnil jako významný host a bývalý pracovník hudebního oddělení. Svými vzpomínkami a soukromými archivními materiály pomohl k oživení díla Motetto „Venti, fulgura, procelae“ od W. A. Mozarta z fondu hudebního oddělení.

Moravská zemská knihovna uchovává a zpřístupňuje Zouharovo bohaté skladatelské dílo, ať už vokální, instrumentální (komorní či symfonické) a práce publikační.

Těšili jsme se na společné setkání, abychom zavzpomínali na dobu, kterou se zapsal do historie hudebního oddělení. Setkání se již neuskutečnilo, odešel 18. listopadu 2011. Prostřednictvím svého působení a díla v hudebním oddělení Universitní knihovny však s námi zůstává nadále. V letošním roce podala Moravská zemská knihovna návrh, aby byla prof. Zdeňku Zouharovi udělena Cena města Brna v oblasti hudby.