Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Odborný seminář se konal 20. a 21. dubna 2010 v konferenčním sále Moravské zemské knihovny v Brně (MZK). Pořadateli semináře byla Moravská zemská knihovna v Brně, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Zájemci o průběh jednání mohli sledovat dění prostřednictvím live-bloggingu (http://www.inflow.cz/) nebo využít možnosti video-streamingu z konferenčního sálu, který zprostředkovávala MZK.
Mgr. Eva Svobodová (ředitelka SVK Hradec Králové) na začátku své prezentace představila sekci pro informační vzdělávání uživatelů (IVU) a důvody vzniku této nové odborné sekce, jíž je předsedkyní. Ty vycházely především z potřeby inovace informačního vzdělávání (IV) v knihovnách. Dále představila sekci konkrétněji, od schválení jejího vzniku 21. 5. 2009 až po ustavující jednání sekce 22. 9. 2009 v Hradci Králové. Sekce IVU je šestou nejmladší odbornou sekcí Sdružení knihoven ČR (SDRUK) a v současnosti má 19 členů, většinou pracovníků krajských knihoven. Sekce není uzavřená a vítá všechny, kteří by měli zájem o její problematiku a spolupráci v rámci sekce.
Jedním z důvodů jejího vzniku byla potřeba změny IV v knihovnách a snaha ujasnit pojem IV v knihovnách. Prvními úkoly sekce bylo sjednocení používané terminologie a zmapování úrovně IV v knihovnách. Dále pak vytvoření systému IV odpovídající různým kategoriím cílových uživatelů.
Problém knihoven je podle E. Svobodové v nesystematičnosti IV a ve skutečnosti, že knihovny nejsou stále ještě vnímány jako vzdělávací instituce. V této souvislosti zdůraznila také potřebu spolupráce knihoven a škol. Poukázala na existenci lekcí IV pro děti a studenty a jejich minimální nabídku pro uživatele v produktivním věku. Dále zdůraznila potřebu vzdělávání a odborné přípravy knihovníků v oblasti IV, neboť jen tak mohou poskytovat kvalitní IV uživatelům. Zmínila i potřebu dostatečné finanční podpory a vhodné propagace těchto služeb.
Mezi budoucí plány IVU patří nepřetržitá a intenzivní práce jednotlivých pracovních týmů, dvakrát ročně pořádání dvoudenních pracovních setkání členů sekce a jednou za rok semináře pro odbornou veřejnost.
Začlenění informačního vzdělávání do školního vzdělávacího programu střední školy a podpora výuky Studijním a informačním centrem školy
V tomto bloku představili pedagogové Ing. Zdeněk Cach, Mgr. Lea Provazníková a knihovnice Bc. Eva Slavíková (SPŠE a VOŠ Pardubice) http://www.spse.cz/ praxi v oblasti IV v rámci výuky na jejich škole a úspěšně probíhající spolupráci školy a knihovny.
Bc. Eva Slavíková (knihovnice) na úvod zmínila svou práci na projektu Proměna středoškolských knihoven v pulzující informační centra www.icss.cz. V rámci tohoto projektu vznikly standardy pro žáky SŠ, vycházející z předpokládaných znalostí a informační gramotnosti studentů odcházejících do praxe nebo na VŠ.
Ing. Zdeněk Cach (pedagog Výpočetní techniky) působí na škole jako Koordinátor pro školní vzdělávací programy a zabývá se propojením IV s vyučovanými předměty. Podle něj závisí implementace informačních technologií do výuky hlavně na třech zásadních faktorech:
přístupu vedení školy – finance, přístup do databází,
přístupu vyučujících – ochota změnit způsob výuky,
zázemí – informační centrum, knihovna, vhodné vybavení.
Z. Cach seznámil posluchače s podstatou rámcových vzdělávacích programů (RVP) schválených MŠMT (jeho prezentace je k článku přiložena). Uvedl je jako soubor závazných pravidel pro školu, určujících co škola musí v rámci výuky odučit (podrobněji na www.rvp.cz). Seznámil přítomné s rozdílem mezi dřívější praxí, kdy učební osnova říkala, co se bude probírat a novou situací, kdy říká RVP, co bude student umět. RVP to specifikují v několika částech: cíle středoškolského vzdělávání, kompetence, klíčové kompetence, kurikulární rámce, průřezová témata. Zaměřil se na oblast informačních znalostí a informačních technologií, kam spadají kompetence: učit se poznávat, využívat informace nalezené na webu a v knize. Klíčové kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence k pracovnímu uplatnění a podobně. Kompetence využívat prostředky ICT a práce s informacemi, musí být zahrnuta v každém předmětu. Pak představil podrobněji kurikulární rámce pro jednotlivé předměty, kde je konkrétně popsáno, co má žák umět a zvládnout v daném předmětu a dále i hodinové dotace. Zdůraznil, že IT zasahují skutečně do všech učebních předmětů a je třeba je do nich implementovat. Na závěr své prezentace ukázal konkrétní školní vzdělávací program, na jehož přípravě se podílel.
Mgr. Lea Provazníková (pedagog Českého jazyka, Literatury a Cizího jazyka) prezentovala praktické ukázky využívání informačního zázemí školy ve vyučovacích hodinách (prezentace je přiložena), cílem je propojit klasické výukové metodické prvky s prvky IV. Stejně jako Z. Cach, zdůraznila pro takto úspěšnou implementaci velký význam informačního zázemí, ochoty a přístupnosti vyučujících a vedení školy.
Jednotlivé prezentace doplnila L. Provazníková o video-ukázky konkrétních lekcí.
Lekce IV sleduje především rozvoj informační gramotnosti, seznámení s knihovním systémem, bibliografií, rešerší, tvorbu citací, samostatné vyhledávají informací, systém práce s informacemi a textem.
Dále lekce Odchylka od pravidelné větné skladby v rámci komunikace v Českém jazyce. Cílem takto pojaté hodiny byla především systematická práce s informacemi, eliminace nevhodných nebo nesouvisejících pojmů atd.
Ukázka lekce v rámci předmětu Literární výchova, byla tematicky zaměřena na Moderní umění počátku 20. století. Studenti vyhledávali konkrétní umělecké styly a díla, snažili se nalézt nejrelevantnější informace a pak prezentovali své výsledky. Jejím cílem bylo naučit žáky kombinování a vhodnému použití poznatků a jejich získávání z různých typů informačních zdrojů, práce s obrazovým materiálem, týmové práci atd.
Další názorná ukázka z hodiny Cizího jazyka byla zaměřena na hledání podkladů k určité tématice, jako je ochrana životního prostředí nebo EU. Studenti nehledali na českých serverech, ale pouze na zahraničních. Museli zdroje ověřovat, pokoušeli se o přesnou citaci a u audio-textů o simultánní tlumočení. Lekce směřovala ke zvýšení jejich schopnosti komunikace v cizím jazyce, ale i schopnosti vybrat vhodné zdroje při hledání informací atd.
Na závěr L. Provazníková zmínila zápory těchto metod a používání informačních technologií. Ty vidí především ve skutečnosti, že si žáci dlouhodobě nepamatují, co vyhledali, co vypracovali, pomatují si pouze jak a kde. Využití informačních technologií podporuje oblíbenost PC versus četba knihy, nezájem o originální a primární informace, o vlastní náčrtky, hledání v knihách a také neschopnost studentů vybrat relevantní informace vhodné k zapamatování.
Obr. 1 Mgr. Lea Provazníková
PhDr. Eva Marvanová (NK Praha) v úvodu své prezentace představila výsledky dvouletého projektu ENTITLE ( Europe's New libraries Together In Transversal Learning Environments) http://entitlelll.eu/cze/. Cílem projektu bylo najít úspěšné příklady celoživotního vzdělávání a změřit dopad na celoživotní vzdělávání….
Na základě zjištěných informací, byl vytvořen rámec hodnocení dopadu vzdělávacích aktivit knihoven na uživatele, který jak podotkla E. Marvanová, lze využít i při komunikaci se zřizovateli a politiky, neboť ukazuje konkrétní výsledky.
Pak podrobněji představila jednotlivé zahraniční projekty. Zmínila vzdělávací portály rozšířené v knihovnách v Dánsku a Finsku a projekt Rakousko čte. Slovinský projekt zaměřený na práci s minoritami a menšinami, především na romskou komunitu. Dánský projekt nabízející kavárny pro práci z domova v různých jazykových variantách, zaměřené na výuku jazyků pro přistěhovalce. Dánský portál Borger umožňující uživateli využít samoobslužné služby pro sdílení informací atd. Upozornila na vznikající standardy informační gramotnosti pro školní knihovny ve Slovinsku. Zmínila i vzdělávací programy veřejných knihoven zaměřené na web 2.0 například v USA.
V závěrečné části své prezentace se zabývala SWOT analýzou IV ve veřejných knihovnách. Mezi silné stránky zařadila významnou roli knihovny jako učícího místa, zájem uživatelů o neformální vzdělávání, celoživotní kontakt knihoven s uživateli, vhodné prostoty a kvalitní referenční služby a další. Slabé stránky spatřuje především v malé publicitě IV v ČR a úspěšných projektů v zahraničí, neexistenci knihovních blogů, nedostatku e-learningových projektů, minimální koordinaci projektů, nedostatku materiálů, vzdělaných školitelů, finančních zdrojů a nedostatečné měření dopadu služeb na uživatele atd.
Příležitosti spatřuje v publikování úspěchů, využívání nástrojů Webu 2.0, investicích atd. Hrozby jsou dle jejího mínění především v nevyváženosti kvalitního personálu ve veřejných knihovnách, neinformovanosti, nedostatečné podpoře zřizovatelů, zastupitelstva a s tím související financování, poměr akreditované vs. neakreditované vzdělávání v knihovnách atd.
Na závěr vyzdvihla význam strategických plánů pro tuto oblast a upozornila na hlavní cíl tohoto vzdělávání, což jsou především občané – uživatelé.
Dáša Juráňová (Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, pobočka Brno) prezentovala Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea a přinesla praktické ukázky práce s dětmi a mládeží. Nejprve upozornila přítomné na možnost zapůjčení putovních výstav například Děvčata z pokoje 28. Vyjmenovala vzdělávací činnosti, kterým se v muzeu věnují: přednášky, dílny, film, divadlo, semináře pro učitele, setkání s pamětníky a prohlídku vystavených exponátů. Na stránkách muzea (http://www.jewishmuseum.cz) jsou k vidění ukázky jednotlivých vzdělávacích aktivit. Židovské muzeum spolupracuje například s Muzeem Romské kultury. Interaktivní dílny využívají především zájmu dětí dotknout se exponátů, pátrání, metody jsou přizpůsobeny dle stupně školy. Stručně zmínila obsahovou náplň jednotlivých dílen a ukázala konkrétní materiály používané během nich (http://www.jewishmuseum.cz/cz/czprimarybrno.php#dilna).
Badatel – seznámí studenty s tradicemi a zvyky židů, samostatně pracující skupiny se zabývají jednou z oblastí života židů. Mají k dispozici různé zdroje informací, texty, obrazový materiál a tematické předměty (judaika), na závěr každá badatelská skupina prezentuje své téma ostatním.
Obr. 2 Badatel
Hanin kufřík – na základě samostatného pátrání v dokumentech a diskuze s pamětníkem holocaustu, se studenti seznámí s osudem konkrétních rodin za 2. světové války.
Holocaust v dokumentech – skupina studentů samostatně analyzuje dokumenty reprezentující pět fází holocaustu: definice a evidence, zbavování práv a majetku, deportace, koncentrace a fyzická likvidace.
Hebrejská abeceda – dílna, děti se seznámí s hebrejskou abecedou, základy jejího čtení a naučí se skutečně napsat své jméno.
Používané pracovní listy k jednotlivým dílnám a náplně dílen byly natolik zajímavé, že sklidili velké uznání mezi účastníky semináře.
Mgr. Bohdana Křepinská (MěK Hodonín) se na začátku své přednášky zaměřila nejprve na přípravu lekcí pro I. stupeň ZŠ, konkrétně 1. až 3. třídy. Děti v tomto období označila jako „děti příběhů“, protože si potřebují odnést z lekce zážitek. Lekce doporučila zaměřit především na podporu čtenářské gramotnosti, a to formou dílen, jako jsou první kroky s abecedou, ale i základní orientace ve fondu. Pro další skupinu dětí 4. až 5. tříd doporučila již používat tematické lekce s prvky IV, zaměřené i na rozvoj slovní zásoby, vycházející z kompetencí www.rvp.cz. Zdůraznila otázku toho, co si mají děti z lekce odnést. Pro děti II. stupně ZŠ jsou knihy již zdroj informací, lekce je vhodné zaměřit na práci s naučnou literaturou, jak správně napsat referát aj., seznámit je s katalogem, ale i jinými zdroji informací. Ukázky obsahové náplně lekcí informační výchovy pro střední školy, jsou k nahlédnutí na stránkách Hodonínské knihovny. I zde je důraz kladen na samostatnou práci studentů a propojení s dalšími předměty a souvislostmi. Zaměřena může být na práci s internetem, databázemi, novinami, časopisy a knihou. Hodonínská knihovna nabízí i informační výchova pro veřejnost. B. Křepinská zdůraznila při informační výchově význam spolupráce mezi odděleními, jak při tvorbě samotných lekcí, tak při jejich vzájemných konzultací, ale i během realizace programu. Také upozornila na nutnost vhodné propagace nabízených lekcí na školách a zdůraznila nutnost a výhodnost přímé spolupráce při přípravě informační výchovy v knihovně s pedagogy škol.
Jarmila Burešová (Knihovna Města Ostravy) hovořila o své práci s romskými dětmi a dětmi ze sociálně vyloučených rodin.
Obr. 3 Informační výchova jako podaná ruka
Dále byly prezentovány projekty KISK MU Brno. O projektu NAKLIV psala již Eva Dohnálková v prvním čísle letošního ročníku Duhy. Projekt e-LKA je zajímavý projekt, který jistě osloví knihovníky.
Druhý den probíhalo jednání pod názvem Co je a co není informační vzdělávání uživatelů.
Mgr. Bohdana Křepinská (Městská knihovna Hodonín) prezentovala lekci informačního vzdělávání, kterou běžně používá ve své praxi. Jednalo se o lekci nazvanou Špioni určenou pro žáky 3. až 5. tříd ZŠ, s časovou dotací cca 70 minut. Uvedla, že základem lekce je poslech krátkého příběhu, práce ve skupině, orientace ve fondu naučné literatury a vypracování krátkého výstupu, který je na závěr společně prezentován. Lekce je bez předcházejícího výkladu a klade se zde důraz především na samostatnou práci žáků. Jednotlivé kroky a vzniklé otázky jsou řešeny žáky až v průběhu lekce.
Pro začátek přípravy lekce zdůraznila B. Křepinská nutnost stanovit cílovou skupinu a vytvořit anotace k lekci. Doporučila používat terminologii RVP, mezioborové vztahy používané ve školách a navrhnout učitelům v rámci jakých předmětů lze lekci absolvovat. Samostatná struktura lekce je tvořena dle metodiky kritického myšlení: EVOKACE, UVĚDOMĚNÍ SI NOVÝCH INFORMACÍ, REFLEXE (http://www.kritickemysleni.cz).
Jednotlivé fáze rozebrala pak podrobněji v souvislosti s představovanou lekcí.
Některé části z této lekce si mohli účastníci konference i prakticky vyzkoušet, jednalo se o část z evokace, a to práci s šifrou. Inspiraci pro vlastní lekci čerpala B. Křepinská z ukázkových lekcí z metodického portálu RVP. Lekce byla tvořena na základě požadavků učitelky.
Ukázku lekce ukončila doporučením využívat metod kritického myšlení pro přípravu lekce a podotkla, že aktivita je úkolem studentů, knihovník s pedagogem je pouze vedou.
Iveta Štanclová (Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín) představila, jakým způsobem probíhají ve zlínské knihovně lekce IV pro děti II. stupně ZŠ a předvedla konkrétní prezentace, které používá.
První prezentovaná lekce, určená pro 5. až 6. třídu, byla zaměřena na získávání informací a přímo práci s informačními zdroji. Děti jsou nejprve seznámeny s tím, co je informační věda, co jsou primární a sekundární dokumenty, bibliografie, rešerše, knihovní katalog, seznámí se podrobněji s částmi knihy a dalšími nosiči informací. V další části lekce hledají rozdíl mezi knihou a CD-ROM, specifika práce s těmito různými nosiči. Pracují ve skupině, hledají v obsahu, rejstřících a bibliografiích, slovnících, encyklopediích různé výrazy nebo odpovědi na zajímavé otázky atd. Dále pracují s elektronickými zdroji (databáze, encyklopedie, slovníky ale i JIB, ČNB, Wikipedie atd.) a mohou si práci v nich sami vyzkoušet. Obsah je vždy přizpůsoben věku dětí a možnostem, pracují převážně sami, ve skupinkách.
Další ukázková lekce je zaměřena na spisovatele Roalda Dahla, pro evokaci používá ukázku z filmu Karlík a továrna na čokoládu. Od filmu, který všechny děti znají, přecházejí k jeho knižní předloze a hledají ji v knihovním katalogu, odtud se dostávají k autorovi knihy. Pak za použití metody „co vím / co chceme zjistit“ hledají otázky, které by je o spisovateli zajímaly. Odpovědi na takto vzniklé otázky děti společně hledají v různých zdrojích v katalogu knihovny, na internetu (Google, Wikipedia) ale i v tištěných encyklopediích a slovnících. Po dokončení hledání doplní knihovnice další skutečnosti ze života R. Dahla pomocí prezentace a společně si prohlédnou webovou stránku autora, fanklub R. Dahla, jeho muzeum a na závěr vypracují test. Informace, které děti během seznamování s životem autora zaujmou, mohou dohledat na internetu a propojit s dalšími souvislostmi. Lekce seznamuje žáky s řadou možností, které mají při hledání informací v tištěných zdrojích a na internetu a umožňuje propojení a řadou dalších oborů jako je dějepis, zeměpis atd.
Projednání, vymezení a doplnění obsahové náplně jednotlivých okruhů IVU za aktivní spolupráce účastníků semináře.
Bc. Helena Selucká (Dětská knihovna Knihovny Jiřího Mahena Brno), zástupce pracovní skupiny, vystoupila, aby seznámila přítomné s obsahovou náplní pracovní skupiny a jejími členy. Cílovou skupinou jsou děti navštěvující MŠ až po I. stupeň ZŠ. Mezi hlavní cíle sekce patří naučit děti: práce s obrazovou informací, s textovou informací, aparát knihy, pochopení čteného textu, kritické myšlení, alternativní zdroje, metody reklamy, jednoduchá citační pravidla, způsoby prezentace atd. Přítomní posluchači byli vyzváni, ke spolupráci a doplnění těchto cílů či připomínkování. H. Selucká zdůraznila, že řada témat bude vycházet z vlastních zkušeností ale také z RVP. Poté proběhla diskuze nad tématy a jejích doplnění.
Obr. 5 Čtenářství
Zástupkyně této skupiny PhDr. Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) upozornila na nutnost nejprve stanovit cíl vzdělávací lekce, tedy určení toho co mají děti umět, jaké znalosti, zkušenosti si mají z lekce IV odnést. Tato sekce je zaměřena na žáky II. stupně ZŠ. Mezi její cíle patří především snaha naučit je: kde a jak hledat informace, jak formulovat otázku, zjistit relevantní informace, aby dokázali hodnotit text, prameny, propojit získané informace, kombinovat zdroje, vyvodit závěry, obhájit, zdůvodnit a prezentovat získané informace. Aby se vyznali nejen v konkrétní knihovně, ale i v systému knihoven, znali primární a sekundární dokumenty a dokázali je prakticky využívat, chápali citace a booleovské operátory a další. Z. Hájková v závěru uvedla, že není na místě očekávat jako výstup sekce přesný manuál na lekce IV, ale spíše soubor metod vhodných k IV. Pak proběhla opět diskuze a připomínkování účastníky semináře.
Mgr. Jana Leparová (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) zastupuje pracovní skupinu zaměřenou na studenty SŠ. Na začátku své prezentace se nejprve pokusila definovat pojem informační gramotnost, z jejích definic pak vychází i zaměření této skupiny. Upozornila na úspěšné programy IV využitelné pro tuto sekci a na e-learningové kurzy MU. Hlavními okruhy sekce jsou: naučit studenty formulovat dotaz, typologie informačních pramenů, citační pravidla, rozdíl mezi primárním a sekundárním dokumentem, nasměrovat a naučit pracovat studenty se všemi druhy informace atd. Na závěr J. Leparová vyzvala k vzájemné komunikaci mezi odbornou veřejností a pracovníky sekce nad tematickými okruhy jednotlivých sekcí.
Seminář ukázal intenzivní práci na změnách IV ve veřejných knihovnách, na nutnost knihoven začít blíže spolupracovat se školami a zohledňovat jejich specifické potřeby v oblasti informační výchovy, ale i na řadu existující praxe vycházející z nových metod a přístupů v informační výchově.