Zkušenosti s informačním vzděláváním v Městské knihovně v Dačicích

Zkušenosti s informačním vzděláváním v Městské knihovně v Dačicích

Městská knihovna v Dačicích je veřejnou knihovnou v osmitisícovém městě obklopeném renesančními perlami Slavonicemi a Telčí. Sídlíme v budově bývalé mateřské školy nedaleko centra, u knihovny je velká letní čítárna. Poskytujeme běžné služby, za zmínku stojí půjčování zvukových knih nebo velká pozornost, kterou věnujeme práci s dětmi a mládeží, či úrovni webových stránek.

Ve svém příspěvku popíšu naše zkušenosti, s jakými cíli pracujeme, jaké metody používáme, co se nám snad daří, co ne a v čem vidíme rezervy. V naší knihovně je toto téma provázeno bouřlivými změnami a hledáním nových cest a co nejlepších způsobů, jak se daného úkolu (i zájmu a zábavy) zhostit.

Proč to děláme?

Při práci s uživateli máme stále na zřeteli, že informační gramotnost neznamená jen schopnost využívání knihoven a jejich informačních fondů, ale i schopnost orientovat se v nejrůznějších informačních zdrojích, umět formulovat informační potřebu  a konkrétní informační požadavek, vyhledat odpovídající informace, vyhodnotit je a použít pro řešení dané situace. Tato myšlenka se vine jako červená niť od informací při registraci nového čtenáře, přes informační lekce i literární besedy, přes informace na webových stránkách. Prostředím, kde tyto znalosti a dovednosti lze získat, by měly být hlavně školy, v reálu jsou to spíše knihovny, především veřejné. Školní knihovny, které by měly být hlavními nositelkami a šiřitelkami informačního vzdělávání, jimi jsou jenom někde a já mohu s potěšením napsat, že i v Dačicích máme první vlaštovku.

Co děláme?

Individuální informační výchovu při zápisu každého nového čtenáře, lekce pro školy všech typů a stupňů, besedy, snažíme se o dílny čtení a čtenářský klub. Dobré zkušenosti mám s použitím metod kritického myšlení a jsem ráda, že jsem se s nimi díky seminářům Moravské zemské knihovny seznámila. Jsou zajímavou a správnou cestu ke zlepšení informační gramotnosti.

V Dačicích je mateřská škola, dvě základní školy, speciální škola, gymnázium, střední technická a obchodní škola a střední zemědělské učiliště. Spolupráce se všemi školami je pravidelná a průběžná, děti a studenty ze všech typů a druhů škol zveme do knihovny pravidelně, nabídka informačního vzdělávání je rozdělena na informační lekce a literární besedy. Obě nabídky najde každý zájemce na webu knihovny – www.mkdac.cz, nebudu zde vypočítávat konkrétně obsahy lekcí pro jednotlivé třídy nebo témata literárních besed.

Nicméně čtení jako první a hlavní informační dovednosti věnujeme od prvních tříd velkou pozornost, z rozhovorů s učiteli vyplývá, že děti zvládají techniku čtení různě, ale že roste počet dětí, které mají s jejím zvládnutím velkou práci a jsou bohužel i děti, které ani ve čtvrté, páté či šesté třídě ZŠ plynule nečtou. Záleží na osobnosti každého vyučujícího, jak k tomuto problému přistupuje a my to poznáme podle toho, které děti si do knihovny chodí vyhledávat informace a které si přijdou jenom pro tu „doporučenou četbu“.

Informačním dovednostem bezprostředně souvisejícím se čtenářstvím (orientace v primárních pramenech a využívání bibliograficko-informačního aparátu) se věnujeme především v lekcích KIV (knihovnicko informační výchovy) od druhé třídy odstupňovaně podle věku a dovedností dětí až do 6. třídy. U starších ročníků začíná převažovat technika práce se sekundárními prameny, která se objevuje od čtvrté třídy. Obdobné je to i s orientací v knihovně, v nabídce služeb naší knihovny i nabídce informačních institucí republikových nebo evropských. U školáků se do šesté třídy zaměřujeme na základy samostatnosti při získávání dokumentů a informací, ve vyšších ročnících se samostatnost zvyšuje sdělováním informací a využíváním služeb, které umožňují počítače: prodlužování výpůjček, e-registrace, kontrola a práce s vlastním kontem, meziknihovní výpůjční služby apod.

Kudy cesta?

Používání metod kritického myšlení při přípravě a realizaci informačních lekcí i besed je zajímavé pro děti i knihovnici. Děti i studenti se více zapojují, více reagují, věřím, že si z návštěvy knihovny i odnesou mnohem více informací a zážitků než při klasickém předávání informací typu já říkám, učím – vy poslouchejte a moc nevyrušujte. Zapojování těchto metod sice činí přípravu každé lekce mnohem náročnější než dříve, je to hledání, přemýšlení, zkoušení, ale je to práce zajímavá a knihovny tím mohou podpořit výuku průřezových témat v rámci ŠVP.

Myslím si, že informační vzdělávání uživatelů od nejútlejšího věku po seniory je jedním z hlavních nástrojů „dokazování“ prospěšnosti a významu knihoven pro zřizovatele i občany, a že promyšlená strategie informačního vzdělávání zvyšuje prestiž knihovny v místě. Myslím si, že rozvoj informačních kompetencí u dětí je klíčový a je zatím stále podceňován a že ty stále diskutované „besedy“ a „lekce informatiky“ jsou jedním z nejlepších způsobů získávání nových čtenářů a uživatelů služeb knihoven. Lepších výsledků informačního vzdělávání by se určitě podařilo dosáhnout užší spoluprací s vyučujícími (pokud by měli větší zájem nebo je k tomu zájmu někdo přivedl) a rychlejší realizací rámcového vzdělávacího programu.

Moc se nám nedaří realizovat například dílny čtení, které mě osobně velice oslovují, nebo přesvědčit školy, že například mediální výchova je s využitím výstupů projektu Média tvořivě či prací s publikací Základy mediální výchovy (Mičienka, M. – Jirák, J., Praha, Portál 2007) zajímavá a studenty baví.

Vlaštovka v Dačicích – Studijní a informační centrum SŠTO http://www.skolatrochujinak.cz/

Úroveň školních knihoven v Dačicích je, tak jako jinde, přímo závislá na tom, jaký význam a důležitost klade školní knihovně ředitel/ka té které školy. Nicméně i u nás se věci mění k lepšímu a když si vzpomenu, jak vypadala školní knihovna Střední školy technické a obchodní před pár lety, kdy byla umístěná v kotelně a stačilo přetečení expanzní nádoby a třetina fondu byla na odpis, velice mě těší, že se podařilo vedení školy i dvě šikovné učitelky přesvědčit k zakoupení knihovního systému a postupnému rozvoji knihovny, která je dnes vybudovaná z prostředků Evropské unie v rámci operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Projekt Studijního a informačního centra se snaží o nový pohled na školu, vzdělání a komunikaci.