Společnost Anny Pammrové

Občanské sdružení navazující na myšlenkový odkaz spisovatelky, překladatelky, filozofky a dlouholeté korespondenční přítelkyně Otokara Březiny bylo založeno v roce 1996 v Tišnově. Společenská atmosféra 90. let přála iniciativám regionálních zájemců o významné osobnosti, které zůstaly často neprávem zapomenuty. Inspirací pro tišnovské přátele literatury a vlastivědy se stala Společnost Otokara Březiny působící v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Díky dlouhodobé spolupráci se podařilo vyzvednout z anonymity Annu Pammrovou (1860 – 1945), která prožila celou polovinu života ve Žďárci u Tišnova, na místech nesoucích od začátku 20. století pojmenování Havlov. Téměř půl století sousedila samota výjimečné ženy s letním sídlem pražské rodiny Havlových. Není proto náhoda, že jedním z významných pamětníků je též Ivan M. Havel, který snahy Společnosti A. Pammrové soustavně podporuje.

Členové se scházejí jedenkrát za dva měsíce. Většinou v knihovně v Tišnově nebo v Muzeu města Tišnova (Müllerův dům). Hlavním námětem setkání je vždy literární téma, z poslední doby např. o historii města Brna nad knihami dr. Flodrové, beseda s Věrou Mikuláškovou, autorské čtení z připravované knihy V. Urbánkové o Drásově a jejím rodném mlýně, beseda nad knihami nedávno zemřelého MUDr Slavoje Hontely. Na podzim je plánovaná cesta do Žďárce, kde je v tamním kostele dlouho zapomenutá Křížová cesta malíře Emanuela Ranného

Dlouhodobě Společnost spolupracuje také s předními editory, k nimž patří Petr Holman - badatel, literární vědec, Jitka Bednářová – seznamuje posluchače s dílem Josefa Floriana, Aleš Nevečeřal – předseda Společnosti Františka Bílka přednáší o vztazích s Otokarem Březinou a Annou Pammrovou, básník Jiří Kuběna.

V listopadu roku 2011 se zúčastnila členka Společnosti M. Škárová vědecké konference k 70. výročí úmrtí Františka Bílka, kterou organizovala Československá církev husitská. Její vystoupení zaměřené na filozofický profil Anny Pammrové bylo významným příspěvkem k dané tematice, protože naše protagonistka byla obdivovatelkou díla nejbližšího přítele Otokara Březiny.

Přínos patnáctiletého snažení spočívá nejen v tom, že členové získávají nové poznatky o Anně Pammrové a řadě významných osobností vnitřně s ní spojených, ale také ve stále trvajících přátelských vazbách, jež se během dlouhých let vytvořily a jsou pro nás všechny životním obohacením.

Soustavnému studiu díla Anny Pammrové se věnuje dr. Milada Škárová, která o něm průběžně přednáší. O osobnosti a díle spisovatelky byly zpracovány tři diplomové práce studentek univerzit v Brně, Českých Budějovicích a v Ostravě.

Rozhodujícím přínosem pro poznání nejdůležitějších informací o rodině Anny Pammrové byla návštěva její pravnučky Elaine Eller, studentky bohemistiky z Kalifornie, která pobývala v roce 2010 v Brně, Praze a na Tišnovsku. Náplní její diplomové práce byly překlady z díla Anny Pammrové. Tak se dostaly autentické texty na americkou půdu.

Během své existence vydala Společnost Anny Pammrové pět samostatných publikací – z toho tři knihy Anny Pammrové. Jejich editory byli Petr Holman, Jitka Bednářová a Ladislav Soldán. Pravidelně také vychází Věstník Společnosti. Zajímavé a bohaté na informace jsou její webové stránky.

• Pammrová, Anna. Antieva. Tišnov : Sursum, 2003. 171 s.
• Pammrová, Anna. Žena s duší lesa. Třebíč : Okresní knihovna, 1970. 31 s.
• Březina, Otokar. Dopisy Otokara Březiny Anně Pammrové z let 1889 až 1905. Praha : E. Chalupný, /1936/. 224 s.