Zvukové knihovny a zvukové knihy v Městské knihovně v Třebíči

Odborné semináře Zvukové knihy v roce…(1998–2012)

V 90. letech minulého století se v mnoha veřejných knihovnách České republiky rozšířila služba nevidomým občanům – půjčování zvukových knih. K těmto knihovnám se v roce 1996 připojila i Městská knihovna v Třebíči. Novou službu začaly pravidelně využívat v třebíčské knihovně asi tři desítky zrakově postižených čtenářů a do této doby se datují i první realizované projekty určené zrakově postiženým čtenářům zahrnující i instalaci počítačů s programy pro zrakově postižené.

Služba půjčování zvukových knih se ujala nejen v Třebíči, v řadě knihoven vznikla nová zvuková oddělení a s nimi i potřeba poradit se, mít možnost získávat nové informace a zkušenosti z oblasti práce se zrakově postiženými čtenáři i řešit některé specifické problémy a situace. V roce 1998 proto Třebíč s metodickou pomocí MZK Brno zorganizovala seminář pro zvukové knihovny – v té době se ještě nevědělo, že je vlastně první z cyklu, který si v roce 2012 připíše ročník č. 15.

Semináře se staly součástí projektů Městské knihovny v Třebíči s názvem Zvukové knihy v roce … První seminář v roce 1998 byl dvoudenní. Pro všechny zúčastněné bylo velikým přínosem především osobní setkání se zástupci Knihovny a tiskárny K. E. Macana pro nevidomé a zrakově postižené v Praze (dále KTN), kteří představili nejen historii knihovny a služeb pro zrakově postižené v ČR, ale také složitou problematiku výroby zvukových knih, v té době nahrávaných na magnetofonové pásky. Již tehdy KTN trápily především problémy se zastaralou nahrávací technikou a ty pochopitelně ještě narostly, když musela uspokojit objednávky všech zvukových knihoven, které postupně do systému vstupovaly. (Seznam zvukových knihoven: http://www.ktn.cz/contact .) V podstatě se ukázalo, že jeden seminář nestačí - nastolil mnoho otázek z praxe, které budou vyžadovat systémové řešení a úzkou spolupráci v teoretické i praktické rovině.

Krok správným směrem potvrdila především zvyšující se účast zakládaných zvukových knihoven, které očekávaly především řešení problémů, logicky nově vzniklých. Na programech jednotlivých ročníků seminářů je pak vidět, jak se služby pro zrakově postižené vyvíjely, jak se musely vyrovnat s různými změnami zákonů (autorský zákon, zákon na ochranu osobních údajů apod.), ale i kolik nových projektů, organizací a podnikatelských subjektů vzniklo mimo knihovnický rybníček za účelem poskytovat služby zrakově postiženým. Semináře každý rok přinesly něco nového, podnětného, pomohly zodpovědět spoustu provozních otázek nebo alespoň nastartovat jejich řešení. Platilo to hlavně v období přechodu knihoven k automatizovaným systémům, při přechodu zvukových knih na digitální formát mp3 s možností řadu služeb urychlit prostřednictvím internetu.

Zvukové knihovny se za tu dobu především díky novým komunikačním a záznamovým technologiím mohly zásadně proměnit a také toho využily. V roce 1998 knihovny řešily hlavně finanční náročnost zvukové knihy na audiokazetách, zvuková kniha měla cca 3 – 27 kazet, jedna kazeta stála 60,- Kč a na výrobu se čekalo v pořadí několik měsíců, i úsměvné, nezbytné a praktické „banality“ - kazety se spojovaly gumičkami a kde gumičky nakupovat? Čtenáři zase řešili objemnost desítek kazet a do knihoven chodili s batohy. Zásadní očekávání přichází v roce 2006, kdy se objevila na semináři zpráva o změně formy zvukové knihy a již v následujícím roce byla knihovnám představena zvuková kniha ve formátu mp3. V roce 2009 byl pak spuštěn projekt Digitální knihovna, který radikálně změnil nejen vnější podobu zvukových knih a jejich přenositelnost, ale hlavně otevřel možnost stažením přes internet získat jakoukoli novinku ihned bez výrobní čekací doby. I cena je velmi příznivá, v roce 2012 jen 100,- Kč za titul a stále se snižuje průměrně o 10,- Kč ročně. V krutém světě škrtů a zvyšování DPH nebývalý jev, díky kterému by zvukové knihy mohly nakupovat a půjčovat i zcela malé knihovny. Knihovníci sice s obavami očekávali reakce čtenářů, ale ti vesměs překvapili rychlostí, s jakou si pořídili potřebné přehrávače mp3 knih. Díky nim nejsou totiž vázáni na kazeťák připojený do zásuvky, ale mohou si v kapse svůj přehrávač se sluchátky vzít kamkoli.

Katalogizace: katalogizace zvukových knih je každoročním tématem, protože knihovny využívají různé systémy ke zpracování a půjčování zvukových knih. Z počátku se knihovny zaměřily na katalogizaci zvukové knihy – např. katalogizovat titul, nebo jednotlivé kazety?, s tím související statistiku a následné vykazování výpůjček, dávaly si rady a návody ohledně typu signatury a přírůstkových čísel. S příchodem nového typu zvukové knihy se řešily způsoby stahování souborů z Digitální knihovny, jejich zpracování, evidence tzv. virtuálních výpůjček a mnohé další. Navzájem se představovala řešení jednotlivých knihoven v návaznosti s možnostmi jednotlivých automatizovaných knihovnických systémů.

Výpůjční služby: ačkoli v mnohém je autorský zákon pro knihovny svazující nebo omezující, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským  a o změně některých zákonů (autorský zákon), v případě zvukových knih je i tady světlá výjimka. Půjčování zvukových knih, původně určené pouze zrakově postiženým se dnes, od jeho novely (zákon č. 216/2006 Sb.) a po dodržení dalších pravidel v souvislosti s autorským zákonem, může půjčovat i těm zdravotně postiženým čtenářům, kterým jejich postižení nedovoluje čtení tištěných dokumentů. Díky tomu řady uživatelů vzrostly několikanásobně. Dále se knihovny musely zabývat i pravidly ochrany osobních údajů svých klientů – čtenářů zvukových knih. K této problematikou přispěli i zástupci SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých).

V době zvukových knih na audiokazetách se řešila i pravidla pro meziknihovní výpůjční službu, neboť žádná z knihoven si nemohla dovolit kvůli financím mít celý fond zvukových knih. A naopak, v době digitálních mp3 souborů a při dodržení základních podmínek je poměrně jednoduché službu nabídnout i střediskům a stacionářům, kde pečují o zdravotně postižené i domovům pro seniory. Zásilková služba jednotlivým klientům je samozřejmostí.

Program a hosté: jak bylo již zmíněno, semináře se každý rok zúčastňují zástupci z KTN v Praze – ředitel knihovny Bohdan Roule, vedoucí knihovny Dagmar Turková a Renáta Meyerová, která se stará o objednávky zvukových knih knihovnám. Zajišťují nejen vysokou odbornou úroveň seminářů, ale přivážejí i aktuální novinky a postupy.

Ale i jiné knihovny, sdružení a vydavatelství přivážejí důležité poznatky a zkušenosti, které se týkají nejen zvukových knih, ale i práce s jejich čtenáři. Prezentovaly na seminářích kulturní a vzdělávací programy – výstavy ručních prací zdravotně postižených, návštěvy kulturních pořadů mimo knihovnu, besedy, tvorba www stránek pro zrakově postižené, projekty na podporu práce se zdravotně postiženými a mnoho dalších aktivit. Jen stručně vybíráme: služby zdravotně postiženým v Krajské knihovně v Havlíčkově Brodě, Klubová setkávání zvukové knihovny Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, Knihovna Petra Bezruče v Opavě a jejich oslavy 10. výročí působení zvukové knihovny v roce 2009,  Šmidingerova knihovna Strakonice a jejich www stránky s verzí Blind Friendly, Krajská vědecká knihovna Liberec s projektem zvukových knih pro dětské čtenáře, knihovna paliativní péče Hospicového občanského sdružení Cesty domů, Bestseller o životě Mgr. Renaty Rucké, rady, jak postupovat při psaní žádosti o finanční dotaci na zvukové knihy. V roce 2003 představil Dr. Michal Kuchař z brněnského Občanského sdružení Apogeum, které se zabývá audiopopisem filmů a divadelních představení, komentované filmy pro zrakově postižené, v roce 2006 středisko Teiresiás pro pomoc studentům se specifickými nároky představilo hybridní knihu, v roce 2010 předvedli svůj projekt Audioknihy.net studenti Masarykovy univerzity v Brně a audioknihám patřila i prezentace vydavatelství Supraphon a.s. a Tympanum.

Program jednotlivých seminářů a krátké informace jsou k dispozici:

http://www.knihovnatr.cz/hudebni/seminare.htm .

Na závěr stručná aktuální informace ze semináře v roce 2012:

• KTN v Praze během 2 let dokončí obnovu analogových titulů do formátu mp3, od března 2012 funguje nová verze Digitální knihovny.
• Bc. Helena Selucká z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představila nově vzniklou sekci SKIP – Sekce služeb osobám se specifickými potřebami a aktivity projektu Bezbariérová knihovna (http://bezbarierova.knihovna.cz/).
• Prezentace je k dispozici na http://www.knihovnatr.cz ,
• Severočeská vědecká knihovna měla velmi zajímavý příspěvek do workshopu na téma „Dobrovolníci v knihovně“ a „Zvuková knihovna v Ústí nad Labem“. Druhý z uvedených se zabýval zásilkovou službou, namluvenému audiokatalogu zvukových knih a donáškové službě dobrovolníků.

Zvuková knihovna v Třebíči 1996-2012, několik téměř statistických údajů

Zvukové knihy pro nevidomé, slabozraké a jinak zdravotně postižené čtenáře půjčuje Městská knihovna v Třebíči od 1. května 1996. Činnost knihovny se za uplynulá léta neomezila jen na nákup, zpracování a půjčování zvukových knih, ale také na pořádání různě zaměřených kulturních a vzdělávacích pořadů pro tuto skupinu klientů:

• hudební pořady, cestopisné pořady, zájezd do Slepeckého muzea,
• instalace počítačů se speciálními programy pro nevidomé a slabozraké včetně přístupu na Internet – rok 1999 grant MK ČR, rok 2000 grant OSI Budapešť, rok 2004 grant Fondu Vysočiny na obnovu hw a udpate sw), školení pro uživatele,
• 2005 založen Filmový klub pro zrakově postižené při MěK v Třebíči, ve kterém byly promitány filmy s audiopopisem dějů, který vedle normálního dialogu pomůže zrakově postiženým lépe pochopit chování postav,
• zásilkové služby, půjčování přehrávačů zvukových knih

V roce 2007 byl ukončen nákup zvukových knih na audiokazetách s konečným počtem 851 titul. Od roku 2008 jsou zvukové knihy pořizovány výhradně ve formátu mp3 prostřednictvím internetové digitální knihovny KTN K. E. Macana v Praze. 62 registrovaní čtenáři se zrakovým a dalším zdravotním postižením mají v současnosti k dispozici 903 tituly zvukových knih a dále mají možnost výpůjček mluveného slova od komerčních vydavatelů, periodik Zora a Ema a k dispozici je několik titulů tištěných v Braillově bodovém písmu. Vzhledem k pravidelnému doplňování fondu je frekvence výpůjček zvukových knih vysoká, knihovna půjčuje i soubory zvukových knih dalším knihovnám prostřednictvím MVS. O nových titulech jsou čtenáři informováni pomocí seznamů v elektronické i tištěné podobě a dále je uveřejňuje místní odbočka SONS na stránkách svého časopisu Očko. Ve spolupráci s nevidomou klientkou zajišťuje knihovna i štítky s popisem knih v Braillově bodovém písmu.

Fond knihovna buduje jednak z vlastních finančních prostředků a od roku 1998 i z grantového systému MK ČR Knihovna 21. století. Další realizované projekty proběhly v rámci grantového systému Kraje Vysočina a Zdravého města Třebíč. V roce 2011 díky jednomu z těchto projektů byla rozšířena služba půjčování zvukových knih i v Domovech pro seniory a v agenturách zajišťujících domácí péči. Jako jediná knihovna v České republice každoročně pořádá semináře pro pracovníky zvukových oddělení knihoven ČR pod názvem Zvukové knihy v roce… a to od roku 1998.