Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2012-05-25 (All day)
Autoři citace:
KOZLOVÁ, Ivana
Olešnice je malé město, které leží na Hornosvratecké vrchovině přesně na rozhraní okresů Blansko, Žďár nad Sázavou a Svitavy. První zmínky o knihovně jsou zaznamenány v díle místního kronikáře Josefa Višinky – Dějiny městečka Olešnice: „Když se v roce 1853 rozcházel krejčovský cech, věnoval značnou peněžní částku na pořízení obecní knihovny. Od roku 1861 konaly se v Olešnici pravidelné zimní tak zvané Slovanské besedy, na nichž se předčítalo z různých poučných a zábavných knih, přednášely se básně a zpívaly národní písně. Z těchto Slovanských besed pak vznikly dva spolky, čtenářský a zpěvácký“.
Knihovna za dlouhé roky měnila knihovníky i místa půjčování, a tak se ocitla ve škole, na radnici, v bývalé mateřské školce nebo v loutkovém sále Sokolovny. Posledním místem byl nevyhovující suterén kulturního domu. Knihovna byla otevřena dvakrát týdně, půjčovalo se necelých 14 tisíc titulů a zaregistrovaných čtenářů bylo v posledním roce před rekonstrukcí knihovny pouze třicet.
V roce 2009 byl zahájen projekt Modernizace a rozšíření kulturních zařízení regionu Olešnicko, do kterého patřila adaptace druhého podlaží bývalého domu služeb na knihovnu, včetně vybavení a výpočetní techniky.
Ještě koncem téhož roku došlo k přestěhování knižního fondu do nově opravených prostor a od března 2010 bylo zahájeno půjčování. 1. května proběhl den otevřených dveří a olešnická veřejnost, která nebyla v poslední době zvyklá chodit do knihovny, si mohla vše prohlédnout. Postupně se začali trousit noví čtenáři, byly zahájeny měsíční besedy se čtením určené pro mateřskou školku. Do různých akcí se zapojila i školní družina, s prvňáčky jsme již podruhé přihlášeni do projektu „Už jsem čtenář - knížka pro prvňáčka“ a do knihovny také chodí na besedy učni z místního odborného učiliště a praktické školy. Olešnice má 1726 obyvatel, za rok 2011 bylo v knihovně registrováno 226 uživatelů, kteří uskutečnili 5222 výpůjček. Tato čísla výrazně překročila dřívější statistické údaje.
Knihovna má své internetové stránky www.olesnice.knihovna.cz, kde se můžete na jednotlivé akce podívat.
Knihovna se také snaží o zavádění nových služeb. V letošním školním roce se stalo pravidlem, že začátkem každého měsíce přichází, společně se svojí vychovatelkou Marií Halasovou, skupinka asi deseti učňů, kteří jsou ubytovaní na internátě odborného učiliště a praktické školy. Jedná se o čtenáře, kteří by sami do knihovny asi nikdy nepřišli. A ptáte se, jak vše vzniklo? Prostě jednou, možná z dlouhé chvíle, doprovodili studenti do knihovny svoji vychovatelku a já jsem je oslovila. Začali jsme si povídat o tom, co je zajímá, jak tráví volný čas, ukazovat, co vše je možné v knihách nalézt.
Studentům se zřejmě v knihovně líbilo, byli rádi, že se o ně někdo zajímá a slíbili, že zase brzy přijdou. Jenže slibem nezarmoutíš, myslela jsem si. O to větší bylo moje překvapení, když se za 14 dnů otevřely dveře a oni opravdu přišli! Kromě organizovaných besed v rámci vyučování, je toto setkávání čistě dobrovolné. Moc mě těší, že tři z nich jsou zaregistrovaní
jako čtenáři a ostatní je většinou doprovází. V úterní podvečery tak podle zájmů studentů společně vybíráme knihy a besedujeme o nich. Na podzim jsme se věnovali výkladům jmen a příjmení, kdy byl jen Jirka zklamaný, že jsme nenašli význam jeho příjmení. S budoucími kuchaři a cukráři Honzou, Jirkou a Denisou jsme v předvánočním čase listovali kuchařkami a hledali vhodné recepty na cukroví, které by sami zvládli. S Tomášem a Davidem jsme zase prohlíželi úpravy zahrad a zahradních plotů, protože se oba učí v oboru opravářské a zahradnické práce. Za těch pár měsíců se již známe a tak vím, že zručný malíř Honza si vždy najde v knize předlohu a nakreslí podle ní obrázek, který mě v knihovně nechá na památku. Největší čtenářka Esterka čte převážně fantazii a romantické knížky. Kluci dávají přednost knihám o druhé světové válce nebo o pravěku. Často také mnozí sáhnou po časopisech o přírodě a budete se asi divit, ale o počítač v knihovně moc veliký zájem neprojevují. Studenti mi sami říkají, že ho mají na internátě a do knihovny si chodí přece pro knihy! A to musí potěšit srdce každého knihovníka.
Fotografie:
Váha článku:
640