Digitální knihovna pro zpřístupnění dat z výzkumu osobních knihoven významných českých osobností

V březnu tohoto roku proběhlo na půdě Národní technické knihovny v Praze slavnostní uvedení knihy Osobní knihovna Karla Čapka vydané vydavatelstvím Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Monografie je prvním svazkem chystané edice Osobní knihovny a výsledkem navazujícím na projekt realizovaný Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze financovaného z grantu Ministerstva kultury ČR. Projekt se věnoval vývoji moderních nástrojů zpřístupnění dat z výzkumu osobních knihovních fondů a tvorbě platformy pro sběr a zpřístupnění dat o tomto segmentu kulturního dědictví v ČR. V následujícím článku bude popsán kontext vzniku projektu, jeho výsledky a plány do budoucnosti.

Projekt reagoval na absenci moderního nástroje pro zpřístupnění informací o vzácných sbírkách osobních knihoven jak ve světovém tak především v českém prostředí. V době, kdy běžný uživatel hledá informace především v prostředí internetu jsou informace o těchto sbírkách skryty v interní dokumentaci knihovních a sbírkových institucí spolu s vzácnými fondy. Tyto fondy coby památky na své původní majitele jsou součást kulturního dědictví i zdrojem nových zjištění. Obsahují exempláře nesoucí dedikace, přípisky, kresby a vložené dokumenty a svým obsahem mohou předložit události života, tvůrčí i osobní zrání majitele, jeho literární a kulturní preference i způsob jeho čtenářství.

Nezřídka již fragmenty původních knižních sbírek se nacházejí ve fondech českých univerzitních, veřejných a muzejních knihoven. Největší množství se nachází ve fondech Knihovny Národního muzea, Památníku národního písemnictví a Národní knihovny ČR. Každá z prvních dvou zmiňovaných knihoven vlastní více než 70 sbírek tohoto obsahu. Fondy osobních knihoven vlastní také Moravská zemská knihovna, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, Muzeum Českého ráje v Turnově, Muzeum Komenského v Přerově, Podještědské muzeum v Českém Dubu a další instituce. Informace o těchto sbírkách zveřejňuje však jen několik z nich. V jejich popředí stojí Památník národního písemnictví, který individualizované exempláře, jejich příslušnost ke sbírce a vzácné prvky v nich zohledňuje ve svém elektronickém katalogu, Studijní a vědecká knihovna v Plzni a Moravská zemská knihovna, které na svých stránkách informují o fondech osobních knihoven uchovávaných ve svém fondu. Jedná se pouze o základní informace, jejich výskyt je však i tak ojedinělý. O fondech a fragmentech sbírek uložených v soukromých rukou pochopitelně odborná a široká veřejnost nemá žádné informace.

Proto se tvůrci a řešitelé projektu rozhodli vytvořit digitální knihovnu určenou pro fixování, uchování a široké zpřístupnění dat o osobních knihovnách a dat plynoucích z jejich výzkumu. V situaci, kdy neexistoval podobný nástroj a informovanost o existenci osobních knihovních fondů byla velmi malá, si dali za cíl položit základy první takto specializované digitální knihovny, jejíž uživatelské rozhraní bude centralizovat informace o těchto fondech na území ČR. Obsahovým základem této digitální knihovny jsou v prvé řadě obrazová i textová data pocházející z „knihopisného“ zpracování několika sbírek známých českých osobností dále popsaných.

Pro účely tvorby digitální knihovny byl upraven redakční systém Hyperion, používaný např. pro redakci webových stránek Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, webových stránek Průvodce informacemi o vědě a výzkumu nebo stránek InfoScience Praha.

Aby byla zajištěna udržitelnost projektu, především dlouhodobé uchování v rámci projektu vytvořeného digitálního obsahu, byly implementovány metadatové standardy vyvinuté Library of Congress, které zajišťují popis, udržení struktury digitálních dokumentů a jejich komunikaci. Pro popisná data byl zvolen formát MODS (Metadata Object Description Schema), který se ukázal být vhodný pro potřebu projektu především díky vysoké granularitě popisných prvků. Při tvorbě skupiny prvků pro zápis administrativních, resp. technických metadat využili řešitelé projektu sadu prvků vytvořenou pro partnery uchovávající svá digitální data v digitální knihovně Kramerius (dokument vytvořil pro tento účel Mgr. Jan Hutař). Tato sada byla následně doplněna o další prvky schématu PREMIS (Preservation Metadata), z něhož sama vychází. Mezi výsledně stanovené prvky technických metadat byly doplněny prvky schématu MIX (NISO Metadata for Images in XML Schéma/Technical Metadata for Digital Still Images Standard) popisující přístroje, s jejichž pomocí byly digitální kopie vytvořeny a informace týkající se rozměrů těchto kopií. Pro popis právních informací bylo použit schématu METS Rights. Obsah je navíc chráněn i licencí Creative Commons.

Pro zajištění konzistence digitálních objektů a jejich snadnou komunikovatelnost v případě jejich sdílení nebo začlenění do širších aktivit zastřešujících zpřístupňování kulturního dědictví v prostředí internetu byl implementován kontejnerový formát METS (Metadata Encoding and Transmission Standard).

V rámci uživatelského rozhraní nazvaného Knihovny českých osobností umístěného na adrese www.osobniknihovny.cz jsou uživatelům přístupny informace o osobním knižním fondu Jaroslava Ježka, z něhož řešitelé excerpovali a zachytili v soupisu a prostřednictvím digitálních kopií podpisy, dedikace a poznámky nalezené ve 200 svazcích; osobní knihovně Mikoláše Alše, v níž jsou badatelsky cenné především nalezené kresby; osobní knihovně Karla Čapka, jejíž téměř dvoutisícsvazkový fond je zajímavým doplněním Čapkova díla a osobnosti; fragmentu osobní knihovny Zdeňka Fibicha uloženém v knihovně Ústavu hudební vědy FF UK v Praze a částech osobní knihovny Boženy Němcové a K. Havlíčka Borovského, z nichž se pomocí dochovaných pramenů podařilo do této doby dohledat pouze několik svazků.

Dlouhodobá archivace všech obrazových digitálních souborů a metadat je zajištěna díky jejich umístění do Univerzitního digitálního repozitáře Univerzity Karlovy, kam byl digitální obsah ze šesti hlavních osobních knihoven importován na jaře 2009.

Vedle výše uvedených „hlavních“ sbírek jsou uživateli formou hesel k dispozici informace o dalších dvou stech dochovaných knihoven či jejich fragmentech na území České republiky a okrajově mimo ČR. Tvorba těchto informací byla přidanou hodnotou projektu, nejednalo se tedy o informace shromážděné pomocí systematického výzkumu, ale pomocí publikované literatury a zkušeností řešitelů projektu. Do budoucna se však uvažuje o systematickém sběru dat.

Strukturovaný seznam těchto dalších knihoven je doplněn geografickým rozdělením hesel, které bylo na konci roku 2011 doplněno o interaktivní zobrazení na základě řešení Google Maps.

Finanční podpora projektu samotného byla skončena s plánovaným ukončením projektu. Vytvořená digitální knihovna bude však dále rozšiřována. Řešitelé projektu se v současnosti věnují zpracování dat získaných z výzkumu osobní knihovny nositele Nobelovy ceny Prof. Jaroslava Heyrovského. Prezentace digitálních kopií individualizovaných exemplářů ze svých sbírek v rozhraní webu osobních knihoven se bude účastnit také Knihovna Národního archivu v Praze. Díky jednoduché administraci v redakčním systému Hyperion je spolupráce ze strany dalších institucí, které by projevily zájem o umístění informací o osobních knihovnách ve svých sbírkách formou jednoduchého hesla či širších informací otevřen.

Návazným „analogovým“ výsledkem projektu je v úvodu zmíněná edice Osobních knihoven. Obsah prvního svazek vychází ze zpracování osobní knihovny Karla Čapka, která, umístěna v rukou Čapkových potomků, není přístupna veřejnosti. Formou bohatě ilustrovaného komentovaného katalogu knihovny je čtenářům předkládán obraz Čapkovy knihovny jak byla zachována v roce svého zpracování, tj. 2008. Katalog je doplněn statí o čtenářství Karla Čapka a celkovou charakteristikou fondu.

Již v současné době vzniká druhý svazek edice věnovaný osobní knihovně Jaroslava Ježka, která bude čtenáři prezentována opět prostřednictvím katalogu s ilustrativními fotografiemi významných individualizujících prvků a rozsáhlou statí upozorňující na známé i nově zjištěné prameny. Publikace bude doplněna výňatky z Ježkových dopisů a článků, stručným životopisem a výčtem děl.

Tematika výzkumu osobních knihoven je oblastí nepříliš rozvíjenou, však velice obsahově zajímavou. Popsaný projekt by měl napomoci zájmu badatelů i paměťových institucí samotných o sbírky, jejichž potenciál často čeká teprve na své objevení.