Jak ten čas letí aneb Knihovna rakouské literatury ve Znojmě slaví 20 let existence

Před časem vyšel v tomto časopise článek o znojemské Knihovně rakouské literatury s názvem „Austriaka ve Znojmě“. Napsala ho tehdejší ředitelka Městské knihovny Znojmo paní Mgr. Marie Kratochvilová (Duha č. 3/1992, str. 24) a popisuje v něm náročná jednání, která předcházela vzniku tohoto oddělení, a také jeho slavnostní otevření. Ono se řekne před časem... – vždyť už je to rovných 20 let! Tak dlouho již slouží Knihovna rakouské literatury svým čtenářům!

O vzniku rakouské knihovny ve Znojmě se začalo jednat již v roce 1991. První kontakt s rakouským ministerstvem zahraničí zprostředkoval dnes již zesnulý rakouský spisovatel a dramatik Mag. Norbert Silberbauer, který v té době vyučoval na znojemském gymnáziu. Dalšími jednajícími byli např. Wera Zelenka a Dr. Bernhard Stillfried z rakouského spolkového ministerstva zahraničí, Dr. Ilona Slawinski z Rakouského institutu pro východní a jihovýchodní Evropu a samozřejmě ředitelka Městské knihovny Znojmo (tehdy ještě Okresní knihovny) Marie Kratochvilová. Podmínkou vzniku knihovny byla samostatná místnost a volný výběr knih – což byl požadavek na českou stranu. Rakouská strana slíbila zajistit fond knihovny a jeho pravidelné doplňování.

Ke slavnostnímu otevření Knihovny rakouské literatury došlo 6. června 1992 za účasti představitelů rakouské i české strany. Mezi hosty byl např. zemský hejtman Dolního Rakouska Siegfried Ludwig, rakouský velvyslanec v České republice Karl Peterlik, kulturní rada rakouského velvyslanectví v Praze Dr. Valentin Inzko, starosta města Znojma Jan Hart, přednosta Okresního úřadu ve Znojmě Ing. Vlastimil Pospíchal a mnoho dalších.

Znojemská rakouská knihovna není v České republice jediná, podobných knihoven je u nás celkem sedm, a to v Brně, Českých Budějovicích, Liberci, Olomouci, Opavě, Plzni a ve Znojmě. Ta znojemská je výjimečná tím, že je jako jediná součástí pouze městské a nikoli státní či univerzitní knihovny. Po dohodě s rakouskou stranou získala český oficiální název Knihovna rakouské literatury, německy je to, stejně jako u ostatních rakouských knihoven, Österreich-Bibliothek.

Projekt rakouských knihoven je založen na spolupráci rakouského spolkového ministerstva zahraničních věcí (dříve Bundesministerium für auswärtige Angelegenheiten, nyní Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten) s hostující organizací, tj. knihovnou nebo univerzitou. Do současné doby (tj. k 1. 4. 2012) existuje ve 28 zemích střední, jižní a východní Evropy již 61 rakouských knihoven a jejich počet se neustále zvyšuje (viz: www.oesterreich-bibliotheken.at). Hlavním úkolem těchto knihoven je poskytnout široké veřejnosti informace o historii i současnosti Rakouska a o jeho kultuře a to prostřednictvím knih, periodik a jiných materiálů.

Knihovna rakouské literatury buduje speciální fond austriak a informační aparát austriak, poskytuje absenční i prezenční výpůjční služby, specializované bibliograficko-informační služby se zaměřením na Rakousko, pořádá autorská čtení a různé přednášky, provádí exkurze pro studenty, vydává biografické materiály o rakouských spisovatelích. V roce 2004 jsme přijali nabídku rakouské strany, aby byl fond KRL obohacen o knihy o Lichtenštejnsku. Ty jsou vyčleněny na samostatném regále. Nákup nových knih, CD ap., zabezpečuje po finanční stránce rakouské ministerstvo zahraničních věcí, objednávku je možné vyřídit jednou ročně. Knihovní jednotky jsou majetkem rakouského státu a knihovna zprostředkovává jejich další půjčování. Počáteční fond KRL tvořilo 2 419 svazků knih, nyní je to 6 824 knihovních jednotek (k 31. 12. 2011), z toho 6 541 knih, 153 audiokazet a CD, 12 CD-ROMů, 15 DVD a 103 videokazet. Během své existence byla KRL několikrát přestěhována do větších a lépe vyhovujících místností. Jen pro lepší představivost: při otevření knihovny zabíral její fond devět regálů, nyní je jich 33!

A když už jsme u těch čísel – velmi zajímavé je číselné vyjádření činnosti tohoto oddělení:

V Knihovně rakouské literatury bylo zorganizováno dvanáct přednášek na nejrůznější témata (za pozornost stojí např. literární pásma české herečky Zdenky Procházkové, která často vystupovala též v Rakousku a Německu, přednáška o vídeňské architektuře Dipl. Ing. Dr. Georgeacopol-Winischhofer nebo prezentace knihy Dr. Margot Keprtové "Německo-česká konverzace"), ze svých děl četlo patnáct rakouských spisovatelů (jmenujme alespoň Marianne Gruber, Juttu Treiber, Dietmara Griesera, Lotte Ingrisch, Elisabeth Hauer, Alfreda Komarka, Renate Welsh, Norberta Silberbauera nebo německy píšící autory českého původu Milana Ráčka a Michaela Stavariče), byla inscenována čtyři divadelní pásma (např. úžasné vystoupení zpěvačky a herečky Gundy König), uskutečnily se tři akce pro děti, byly promítnuty čtyři filmy, čtenáři zhlédli 15 výstavek knih, proběhlo 61 exkurzí, bylo vydáno 22 obsáhlých faktografických materiálů o rakouských spisovatelích (např. o Raineru Mariovi Rilkem, Ödönu von Horváthovi, Leo Perutzovi, Franzi Kafkovi, Ilse Tielsch, Hugo von Hofmannsthalovi, Stefanu Zweigovi, Arthuru Schnitzlerovi, Simonu Wiesenthalovi aj.) vzniklo čtrnáct informačních letáků, byly uspořádány tři velké výstavy (např. fotografie Franze Goësse "Praha 1968"), knihovna spolupracovala při organizaci tří sympozií a byla 5x nápomocna při průběhu Letní prázdninové školy literárního překladu pro germanisty a bohemisty.

K významným událostem patří návštěva rakouského velvyslance pana Dr. Petera Niesnera v roce 1994 a v roce 2010 návštěva germanistů a knihovníků z rakouských knihoven z jižní a východní Evropy pod vedením Dr. Ilony Slawinsky. Zmiňme ale také jednu dlouho plánovanou akci, která se nezdařila – jednalo se o čtení rakouské spisovatelky Ilse Tielsch, rodačky z Hustopečí, které se mělo konat u příležitosti jejích 80. narozenin, ale z důvodu její náhlé a bohužel dlouhodobé nemoci, se neuskutečnilo. Paní Tielsch se však alespoň spolu s manželem zúčastnila oslav 20. výročí založení Knihovny rakouské literatury.

Stěžejním bodem oslav byla kromě Dne otevřených dveří v rakouské knihovně vernisáž výstavy rakouské umělkyně slovenského původu Ireny Ráček s názvem "Hliněná díla - Erdwerke", která se konala 9. 5. 2012 v Galerii Domu porozumění. Zahájila ji ředitelka Městské knihovny Znojmo paní Věra Mašková a pozdravila četné zúčastněné hosty, mezi jinými poslankyni rakouského parlamentu paní Marianne Lembacher, paní vládní radovou Christine Dollinger, ředitelku Rakouského kulturního fóra v Praze a kulturní radovou rakouského velvyslanectví paní Mag. Nataschu Grilj a ředitelku Masarykova muzea v Hodoníně paní Mgr. Irenu Chovančíkovou. Ta přiblížila osobnost výtvarnice Ireny Ráček, jež žije spolu se svým manželem, německy píšícím spisovatelem českého původu Milanem Ráčkem, v rakouské obci Sitzendorf, nedaleko českých hranic. Má zde výtvarný ateliér, kde tvoří nejen svá díla, ale pořádá zde i výtvarné semináře pod názvem "Malování barvami Země a díla s přírodními materiály", což je přeshraniční projekt, který se zabývá půdou, zemí i hlínou jako důležitými přírodními zdroji, základním místem společné minulosti i uměleckým materiálem.

Se svými projevy vystoupili též někteří pozvaní hosté: o důležitosti přeshraniční spolupráce pohovořila např. paní Mag. Natascha Grilj i paní poslankyně Marianne Lembacher. Paní vládní radová Christine Dollinger, která má v kompetenci rakouské knihovny v zahraničí, zdůraznila důležitost role rakouských knihoven, které působí jako regionální kontaktní a zprostředkovací kulturní centra velkého významu. Zdůraznila činnost Knihovny rakouské literatury ve Znojmě, poděkovala paní Věře Dvořákové za její dvacetiletou práci v tomto oddělení a připomněla, že za významný podíl na vzniku této knihovny byla roku 2009 oceněna paní Mgr. Marie Kratovilová a to Stříbrným vyznamenáním za zásluhy pro Dolní Rakousko, které jí předal dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll.

Všechny projevy byly simultánně tlumočeny, což přispělo ke spokojenosti přítomných českých i rakouských hostů. Hloubku kulturního zážitku podpořilo vystoupení vokální skupiny Mosty i připravené pohoštění. Výstava byla otevřena celý měsíc a návštěvníkům zde byla k dispozici též brožura, shrnující činnost Knihovny rakouské literatury.