Představujeme vysokoškolské knihovny: Knihovny Vysokého učení technického v Brně

Vysoké učení technické je nejstarší českou vysokou školou na Moravě. Její založení se datuje do roku 1899, kdy císař František Josef I. podepsal dekret o zřízení c. k. české vysoké školy technické v Brně. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a po více než 110 letech dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a třech vysokoškolských ústavech v široké škále oborů od technických, přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké.

Již v srpnu roku 1900 bylo ministerským výnosem potvrzeno zřízení samostatné všeobecné technické knihovny pro učitele. Byla umístěna na Jaselské ulici, kde sídlila do roku 1911, kdy byla přestěhována na Veveří 95 (zde sídlí dnešní Fakulta stavební). Ve fondu měla 12 373 svazků. V roce 1945 získala status Ústřední knihovny vysoké školy, ale následně byla odtržena a přejmenována na Státní technickou knihovnu. V roce 1960 vzniklo Knihovní středisko (Starobrněnská 8), které od roku 1964 koordinovalo 62 katedrových knihoven, rozmístěných na 18 různých místech po celém Brně. V devadesátých letech byly ústavní fondy postupně centralizovány do nově vznikajících fakultních knihoven (informačních center), jejichž podoba se ustálila do současného stavu:

• Knihovna Fakulty architektury VUT v Brně,
• Knihovnické informační centrum FAST,
• Knihovna Fakulty výtvarných umění,
• Areálová knihovna FEKT,
• Knihovna Fakulty chemické VUT v Brně,
• Knihovna Fakulty informačních technologií,
• Útvar vědeckých informací (knihovna) FP VUT,
• Areálová knihovna Fakulty strojního inženýrství

Vysokoškolským ústavům a nefakultním součástem zajišťuje knihovnicko-informační služby Ústřední knihovna. Ta zároveň vystupuje jako metodické pracoviště, zajišťuje správu knihovnických systémů a centrální akvizici elektronických informačních zdrojů.

V průběhu posledních několika let se knihovny musely vypořádat s mohutným rozvojem informačních technologií i nárůstem počtu uživatelů, což s sebou přineslo nutnost přizpůsobit nabízené služby, ale i úpravu svých nevyhovujících prostor. V letech 2002-2003 bylo rekonstruováno Knihovnické informační centrum FAST - došlo zde k výraznému rozšíření studijních prostor na celkový počet 280 studijních míst a 70 míst s počítači. V roce 2007 byla dokončena rekonstrukce areálu Fakulty informačních technologii včetně moderní a prostorné knihovny. Během prázdnin 2008 byla kompletně rekonstruována studovna a pracovní zázemí zaměstnanců knihovny Fakulty strojního inženýrství. Přestavba zvýšila kapacitu studovny na 125 míst, nové řešení prostoru přineslo především zrychlení výpůjčních služeb. Přestavba interiéru knihovny proběhla v létě 2011 také na Fakultě podnikatelské, kde se zvýšila kapacita studijních míst na 56.

Služby

Knihovny VUT v Brně poskytují své služby více než 24 tisícům studentů, přes 1300 vědeckým a akademickým pracovníkům, stovkám zaměstnanců, studentům celoživotního vzdělávání a zahraničním studentům a v neposlední řadě též zájemcům z řad odborné veřejnosti.

Základní činností je zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování knihovního fondu, který knihovny budují na základě požadavků na podporu studijních oborů a vědecko-výzkumných záměrů fakult. K zajištění těchto služeb je od roku 2003 využíván knihovní systém Aleph500. Systém je provozován v základní konfiguraci (Katalogizace, Výpůjčky, Akvizice, Web OPAC, AlephADM). Rozsah fondu je přibližně 240 tisíc knihovních jednotek. Knihovny dohromady odebírají kolem 600 titulů domácích a zahraničních periodik. Za rok 2011 přibylo do knihoven více než 16 tisíc jednotek a bylo realizováno přes 130 tisíc výpůjček (14 tisíci čtenáři).

Elektronické informační zdroje

Uživatelé z VUT v Brně mají přístup do několika desítek oborových i multioborových informačních zdrojů a databází. Přístup k nejdůležitějším zdrojům, který je zajištěn na základě účasti VUT v Brně v národních i oborových konsorciích, koordinuje Ústřední knihovna. Mezi hlavní zdroje patří především Web of Science, Scopus, ScienceDirect, Wiley Online Library a SpringerLink. Jako další jsou přístupné ProQuest Central, ACM Digital Library, Knovel, IEEE Xplore, IOP Publishing, Reaxys, EBSCO, GMID a další.

Některé specificky zaměřené databáze si fakulty zajišťují samy. Jedná se např. o databáze Amadeus a Emerald pro Fakultu podnikatelskou, Scientific.Net pro Fakultu strojního inženýrství či ACS pro Fakultu chemickou.

Elektronické informační zdroje jsou přístupné 24hodin denně 7 dnů v týdnu. Přístup je zajištěn z počítačové sítě univerzity, lze využít i vzdálený přístup přes VPN, EZ Proxy či Shibboleth.

Informační vzdělávání

V roce 2006 byla založena pracovní skupina, která se zabývala zkvalitněním, v té době již nevyhovující, knihovnické výuky. Výsledkem její činnosti se stal plně distanční e-learningový kurz pro studenty prvních ročníků, který je v současné době nedílnou součástí knihovnických služeb na VUT. Za šest let své existence se postupně vyvíjel dle aktuálních trendů v oblasti informačního vzdělávání. Kurz je přístupný prostřednictvím systému Moodle; v současné době je provozováno sedm samostatných kurzů uzpůsobených pro potřeby jednotlivých fakult, které každoročně úspěšně absolvuje více než dva a půl tisíce studentů.

V průběhu roku na všech fakultách probíhají další kurzy, přednášky a workshopy zaměřené různými směry a zahrnují témata od základních dovedností a znalostí o fakultní knihovně, přes práci s EIZ, citace dle ISO690 a podobné. Dalším krokem ke zlepšení informační gramotnosti uživatelů je e-learningový kurz o problematice bibliografických citací pro studenty doktorandských studií, jehož pilotní provoz je naplánován na nový akademický rok.

Knihovny VUT se snaží svým uživatelům vyjít maximálně vstříc a jedním z ožehavých témat mezi studenty končících ročníků je citování dle normy ISO690. Pracovníci Ústřední knihovny se ve spolupráci s tvůrci portálu citace.com podíleli na vývoji citačního manažeru Citace PRO. Jde o český on-line systém, který jako vůbec první systém plně podporuje novou normu ČSN ISO 690, kromě toho umožňuje vytváření citací v dalších světově nejvíce používaných citačních stylech, např. Chicago, Harvard, MLA, IEEE, CSE. Bibliografický záznam lze vytvořit jednoduchým vyplněním formuláře nebo automaticky vygenerovat zadáním ISBN, ISSN či DOI. Velkou výhodou je také možnost přímého importu z knihovního katalogu či z databáze EBSCO. Zprovoznění manažeru se setkalo s velmi pozitivním ohlasem, za první dva měsíce se zaregistrovalo přes 500 uživatelů.

Digitální knihovna a Open Access přístup

Digitální knihovna Vysokého učení technického v Brně vznikla jako centrální repozitář dokumentů vznikajících na VUT, jehož prostřednictvím je možno tyto dokumenty shromažďovat, uchovávat a především je zpětně vyhledávat. Záměrem je, aby Digitální knihovna VUT v Brně obsahovala co nejširší škálu elektronických dokumentů z celého VUT v Brně. Největší sbírkou v Digitální knihovně jsou vysokoškolské kvalifikační práce, dále je to archiv časopisu Události, teze dizertačních prací a habilitačních prací a inaugurační přednášky. V současné době je řešena otázka zveřejňování publikační činnost vědecko-výzkumných pracovníků.

S touto aktivitou úzce souvisí problematika Open Access. V roce 2010 se Ústřední knihovna poprvé připojila k iniciativě Asociace knihoven vysokých škol ČR podporující publikování vědeckých článků v režimu Open Access. Jednou z prvních společných akcí byla účast na Open Access Week – celosvětové akci na podporu otevřeného přístupu. Od té doby se naše síly zaměřují tímto směrem a snažíme se o prosazení Open Access přístupu na VUT v Brně.

Závěrem

Za knihovnami VUT v Brně stojí dlouholetá tradice a silná instituce a na jejich fungování se podílí téměř padesát knihovníků. Snažíme se, abychom svým uživatelům byli všestrannou oporou na cestě za studiem nebo při výkonu jejich pracovní činnosti.

Knihovny VUT v Brně se prezentují prostřednictvím Portálu knihoven. Na jednom místě jsou zde shromážděny informace o všech fakultních knihovnách a službách, které zajišťují, přístup ke knihovnickým systémům (online katalog, digitální knihovna, citační manažer) a návody na jejich používání (www.vutbr.cz/knihovny).

Přijměte pozvání do našich knihoven, ať už jako kolegové na exkurzi a přátelské posezení nad výměnou zkušeností, nebo jako naši uživatelé z řad odborné veřejnosti. O naše zkušenosti a znalosti se s Vámi rádi podělíme.

Fotografie: 

2012-3-duha-obr-fast.jpg

2012-3-duha-obr-fit.jpg

2012-3-duha-obr.jpg

2012-3-duha-obr-fsi.jpg