Neprofesionální knihovny Jihomoravského kraje

Přínos dotace na regionální funkce pro rozvoj malých obecních knihoven

Na území Jihomoravského kraje, který svojí rozlohou a počtem obyvatel zaujímá jedno z předních míst mezi kraji v České republice, se nachází bohatá síť veřejných knihoven. Největší skupinu představují malé neprofesionální knihovny, které najdeme až na několik výjimek takřka ve všech obcích. Jejich význam a potenciál pro rozvoj kulturního života obcí je nejlépe patrný v souvislosti se statistickými ukazateli (údaje k 31. 12. 2011):

Veřejné knihovny v jednotlivých regionech

Neprofesionální knihovny představují 76,2 % z celkového počtu veřejných knihoven v kraji.

Ačkoli mnozí obyvatelé menších obcí využívají v souvislosti s dojížděním za prací či studiem služeb větších knihoven svých spádových oblastí, zůstává relativně velká skupina těch, pro které jsou obecní knihovny mnohdy jediným dostupným kulturním zařízením. Jsou to především děti a senioři, pro které může být dojíždění bariérou. Pokud nastane situace a dojde ke zrušení knihovny, jsou zejména tyto skupiny (navíc včetně handicapovaných a nezaměstnaných) zbaveny možnosti kulturního a ve svém důsledku i společenského života, neboť každá knihovna je fenoménem také společenským.

Současná legislativa přenechává plně v kompetenci obcí, zda se rozhodne mít knihovnu a v jaké finanční výši ji bude podporovat. O to více si ceníme prozřetelnosti našich zákonodárců v době první republiky, kteří schválili povinnost obcí založit a provozovat na svoje náklady knihovnu. A právě tato legislativní povinnost zakotvená v Zákoně o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 je příčinou toho, že máme dnes veřejné knihovny takřka ve všech obcích, pokud nebyly v pozdějších letech, kdy už tento zákon neplatil, zrušeny. Jako bychom ale nedoceňovali význam knihoven pro rozvoj společnosti. Příčinu tohoto stavu je však nutné hledat především v samotných knihovnách, které se ne vždy dostatečně propagují, ne vždy jsou těmi skutečnými komunitními centry, ne vždy mají zájem kromě půjčování knih šířit také osvětu a vzdělanost.

Hodně se v poslední době hovoří o potřebě a nutnosti budovat občanskou společnost. Společnost tvořenou jedinci, kteří mají zájem o veřejné dění a aktivně se podílejí na jeho formování. Jsme bohužel spíše svědky nezájmu vycházejícího z celkové společenské situace. Ale z historie víme, že samo se nikdy nic k lepšímu nezmění. A právě knihovny jsou místem s bohatým potenciálem. Potenciálem spojovat lidi a vytvářet příležitosti nejen ke vzájemnému poznávání, ale také k poznávání světa, ve kterém žijí. Knihovna je instituce, která je demokratická. Stojí nad všemi názory, ať už občanskými nebo politickými. Ale představuje místo, kde se tyto názory mohou setkávat, poznávat a učit se více tolerovat. Potenciál knihoven představuje především prostor, který má a nabízí. Proto je tak důležité, aby, pokud chceme mít z knihoven místa setkávání, měly odpovídající prostory.

V posledních letech jsme svědky dynamického rozvoje zejména malých obecních knihoven. A právě z toho důvodu se Moravská zemská knihovna v Brně rozhodla věnovat těmto knihovnám pozornost a ocenit jejich přínos pro rozvoj veřejných knihovnických a informačních služeb. Platformou pro oceňování a propagaci dobře pracujících neprofesionálních knihoven se stalo Slavnostní setkání knihoven obcí, které se koná každoročně v dubnu v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně. Oceněné knihovny jsou důkazem toho, že

• dobrá metodická práce přináší dobré výsledky,

• bez dobré spolupráce se zřizovatelem nemůže být dobrá knihovna,

• zejména bez podpory Jihomoravského kraje – poskytovatele dotace na regionální funkce – by mnohé dnes dobře pracující knihovny neměly zaručenu svoji existenci do budoucna.

Jednotlivé příspěvky vznikly ve spolupráci s regionálními odděleními pověřených knihoven. Jejich cílem je představit neprofesionální knihovnictví v jednotlivých regionech a poukázat na přínos dotace na regionální funkce zejména pro rozvoj malých obecních knihoven. Příspěvky mapují vývoj regionu od roku 2005, kdy poskytování dotace na regionální funkce přešlo z kompetence Ministerstva kultury ČR na jednotlivé kraje.

Na tomto místě bychom rádi poděkovali metodičkám pověřených knihoven za jejich spolupráci.

OKRES BLANSKO

Helena Jalová

Nachází se v severní části Jihomoravského kraje. Svojí rozlohou se řadí k menším okresům. Pouze osm obcí má statut města. Od 1. 1. 2005 došlo k rozdělení obsluhovaných knihoven v okrese mezi Městskou knihovnu Blansko a nově vzniklou pověřenou knihovnu – Městskou knihovnu Boskovice, která je organizační součástí Kulturního zařízení města Boskovice. Cílem tohoto rozdělení bylo zajistit rovnoměrné poskytování regionálních funkcí v okrese.

Region Blansko

Městská knihovna Blansko jako knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí metodicky řídí a koordinuje celkem 68 veřejných knihoven. V tomto počtu je zahrnuto celkem 6 profesionálních knihoven, 50 neprofesionálních a 12 poboček. Počet obyvatel regionu překračuje 61 tisíc. Profesionální knihovny nabízejí svoje služby více než 16 tisícům obyvatel, neprofesionální více jak 24 tisícům. Jedna neprofesionální knihovna tedy průměrně obsluhuje 483 uživatelů, kterým nabízí možnost půjčovat si celkem z 126.350 knihovních jednotek svých kmenových fondů. Stav knihovního fondu v regionu byl ke konci roku 2011 celkem 419.534 knihovních jednotek. V roce 2005 bylo v našem pověřeném obvodu celkem 78 knihoven (z toho 58 neprofesionálních). Některé obce nepodporovaly jejich činnost, takže byly zcela zrušeny. Většinou se jednalo o obce s malým počtem obyvatel a s vyšším věkovým průměrem. V současné době je celkový počet neprofesionálních knihoven 50. Služby pro své uživatele poskytují na velmi dobré úrovni.

Je vždy dobrou zprávou, když se knihovna nově otevře. V roce 2011 byla slavnostně otevřena knihovna v obci Obora. Příkladná spolupráce je s obecním úřadem, který vyšel vstříc a našel prostory nejen pro knihovnu, ale i pro další setkávání jejích návštěvníků. Knihovna má vlastní webovou stránku: http://www.obora.knihovna.cz/, kde prezentuje všechny své aktivity. Obec také získala dotaci na program Clavius REKS a od roku 2012 bude zapojena do automatizovaného regionálního systému. Důležitou součástí nabídky knih v neprofesionálních knihovnách jsou soubory výměnných fondů poskytované regionálním oddělením Městské knihovny Blansko. Tato možnost nabízí pravidelnou obměnu nových knih několikrát za rok. Je to služba, která je v regionu nejvíce ceněna. V roce 2005 bylo takto půjčeno 4.806 knih ve 136-ti souborech, v roce 2011 bylo půjčeno 14.752 knih v 217-ti souborech. Vzrůstající zájem potvrzuje opodstatnění a význam této služby pro obce.

Neprofesionální knihovny mají v našem regionu své pevné místo. Knihovníci, kteří v nich dobrovolně tráví svůj čas, se věnují nejen půjčování knih, ale aktivně spolupracují na kulturních pořadech obcí, podporují dětské čtenářství a všemi způsoby propagují kladný vztah ke knize a literatuře všeobecně.  Od roku 2005 je snaha o modernizaci prostředí knihoven, rozvoj automatizace, zviditelnění on-line katalogů na webových stránkách. Tento trend je postupem času stále více akceptovaný i na obecních úřadech menších obcí. Výběr programu a techniky je řešen podle aktuální situace v jednotlivých knihovnách.  V roce 2005 mělo jen 5 neprofesionálních knihoven automatizovaný program Lanius. V dalších letech docházelo k rozšiřování zejména programu Clavius. Díky státní podpoře, pochopení obecních zastupitelů a možnosti žádat o příspěvek v dotačním programu VISK 3 se podařilo získat v průběhu dalších let dotaci pro všechny knihovny, které o automatizaci projevily zájem. V roce 2010 bylo zahájeno připojování knihoven v programu Clavius REKS.

Regionální oddělení v rámci metodické činnosti klade důraz na propagaci webových stránek nebo alespoň umístění informací o knihovně na obecní webové stránky. Na tyto stránky také zveřejňují knihovny odkaz na on-line katalog, který získají v rámci regionální automatizace. Vývoj situace je znázorněn v tabulce:

Koordinace práce s dětským čtenářem se stala další vítanou nabídkou regionálního oddělení. Od roku 2008 se snažíme spojovat knihovny, školy a obce celého regionu s myšlenkou čtení v knihovnách dětem v rámci hnutí Celé Česko čte dětem a Škola naruby. Každoročně se setkáváme s dětmi z různých míst našeho regionu na společných akcích určených jen pro ně. Snažíme se propagovat regionální autory, seznamovat je podle věku se zajímavými místy či osobnostmi z našeho okolí. Knihovníci a děti se tak mají možnost poznat, předávat si zkušenosti a inspiraci.

Snaha o zkvalitnění činnosti neprofesionálních knihoven byla oceněna mimo jiné také v soutěži Knihovna roku 2011. Titul si odnesla Místní knihovna Veselice. Ocenění její práce bylo oceněním i pro pověřenou Městskou knihovnu Blansko.

Region Boskovice

Zdenka Mifková

Městská knihovna Boskovice se stala knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí v roce 2005 rozdělením bývalého okresu Blansko na dvě části – Blanensko a Boskovicko. Zvláště pro neprofesionální knihovny se tak usnadnil přístup k pověřené knihovně a jejímu metodickému oddělení.

Regionální působnost knihovny zasahuje oblast Boskovicka, Kunštátska, Letovicka, Olešnicka a Velkoopatovicka. V roce 2005 se v regionu nacházelo 73 knihoven (včetně poboček). Některé z nich ale nebyly zaevidované na Ministerstvu kultury a jiné měly z nejrůznějších důvodů pozastavenou činnost. Probíhala jednání se starosty v jednotlivých obcích, ale někteří z nich činnost knihovny obnovit nechtěli. Jednalo se většinou o knihovny v obcích do sto obyvatel. V průběhu sedmi let tedy logicky došlo k úbytku neprofesionálních knihoven. Svou činnost ukončila pobočka Městské knihovny Kunštát v Rudce a pobočky Městské knihovny v Letovicích Slatinka a Zboněk. Zanikly i knihovny v obci Ústup (38 obyvatel), Lhota u Olešnice (37 obyvatel), Kněževes, Jabloňany, Míchov. Škoda, že v těchto nejmenších obcích nemohou existovat jen tzv. výpůjční místa, do kterých bychom rozváželi knihy z výměnného fondu, abychom umožnili zvláště těm nejstarším obyvatelům přístup k literatuře. Takto malé obce totiž nejsou schopny plnit požadované standardy. Činnost obnovila knihovna v Makově a pobočka Městské knihovny Letovice v Podolí.

V současné době tedy v našem regionu pracuje 66 knihoven – pověřená knihovna Boskovice, profesionální knihovny v Kunštátě, v Letovicích, v Olešnici a ve Velkých Opatovicích včetně 17 poboček a 44 neprofesionálních knihoven v samostatných obcích. V roce 2013 by měla po několika letech být založena nová knihovna v obci Ludíkov. Některé z knihoven pracují v nově zrekonstruovaných prostorách (Borotín, Deštná, Petrov, Roubanina, Vanovice, Vranová), v jiných rekonstrukce probíhají (Valchov, Cetkovice).

Knihovny nezůstávají pozadu, ani co se týká automatizace. Postupně se podařilo převážně s pomocí dotací VISK automatizovat činnost knihoven v Benešově, Borotíně, Cetkovicích, Knínicích, Svitávce, Šebetově, Újezdě a Žďárné. Všechny tyto knihovny mají automatizovaný knihovnický systém CLAVIUS V letošním roce uspěla se svou žádostí VISK 3 ještě obec Úsobrno, takže i v této knihovně bude v příštím roce zavedena automatizace. Automatizovaná je i knihovna ve Skrchově, která ale zvolila jiný program. Další z knihoven se zapojily do automatizovaného programu CLAVIUS REKS – Lhota Rapotina, Mladkov, Okrouhlá, Prostřední Poříčí, Roubanina, Valchov, Velenov a Vranová. Naší snahou je, aby do regionální automatizace byly postupně zapojeny všechny knihovny. Záleží jen na tom, zda bude dostatek finančních prostředků, abychom mohli žádat o licence pro další knihovny. Většina knihoven má odkaz na webové stránky na stránkách obce, některé mají samostatné webové stránky především díky šabloně z projektu Webovky.

Za hlavní přínos dotací RF považujeme finanční prostředky na nákup výměnných fondů. To je služba, která je ceněna knihovníky z neprofesionálních knihoven nejvíce. Většina malých obcí nemá žádné finanční prostředky na nákup knih. Zvláštností v našem regionu je, že pět knihoven se nachází v obcích do 100 obyvatel a dvacet knihoven v obcích, kde žije 100 – 200 obyvatel. Přesto se ve většině knihoven úspěšně rozvíjí práce s dětskými čtenáři. V těch nejmenších obcích je to ale problém, protože v nich žije velice málo dětí, v některých nejsou dokonce děti žádné. Tam, kde v obcích existují mateřské školy, případně první stupeň základní školy spolupracují knihovnice s učitelkami a v mnoha případech se to i úspěšně daří (Cetkovice, Šebetov, Úsobrno, Svitávka). Pořádají pro děti exkurze do knihoven, organizují veřejná čtení, literární soutěže. Ve Valchově, v Roubanině a ve Velenově pracují čtenářské kroužky pro děti. Knihovnice se s dětmi zapojují i do celostátních akcí Noc s Andersenem, Celé Česko čte dětem, Čtení pomáhá, Den pro dětskou knihu atd. Většina knihoven také trvale spolupracuje s jednotlivými místními zájmovými organizacemi a často jsou hlavními organizátory kulturních a společenských akcí v obci. V mnoha případech je knihovna jediným prostorem v obci vhodným k setkávání občanů a často tak plní funkci komunitního centra.

OKRES BRNO-MĚSTO

Hana Vacková

Okres Brno-město tvoří statutární město Brno, které je druhým největším městem České republiky a zároveň centrem Moravy. Na území města žije téměř třetina obyvatel celého Jihomoravského kraje. Z územně správního pohledu se statutární město Brno člení na 29 městských částí. Funkci pověřené knihovny vykonává Knihovna Jiřího Mahena v Brně, která metodicky i organizačně zabezpečuje činnost svých 29 poboček, z nichž jsou regionální funkce poskytovány celkem 13 nejmenším knihovnám. Regionální působnost knihovny je zakotvena ve zřizovací listině a svojí činností ji knihovna naplňuje v mnoha rovinách. Pilířem knihovnických služeb jsou bezesporu služby výpůjční a zde je prostor pro naplnění účelu finanční dotace z programu podpory regionálních funkcí Jihomoravského kraje. Převážná část každoroční dotace je určena na budování výměnného fondu, který slouží zejména malým pobočkám v okrajových částech města Brna, kde žije cca 35 000 obyvatel. Výměnný fond se pravidelně doplňuje a každý měsíc distribuuje, jeho velikost dosahuje 25 000 sv.

Od roku 2005 byl postupně prostřednictvím PIK nebo ve spolupráci s úřady MČ a města Brna zpřístupněn internet a on-line katalogy knihoven. Půjčování je realizováno klasickou formou, ale KJM má ve svých záměrech některé pobočky plně automatizovat. V současné době má KJM automatizováno více než polovinu svých poboček, přičemž každým rokem jsou automatizovány další. Výměnný fond aktuálně využívá 13 neautomatizovaných knihoven-poboček (Komín, Horní Heršpice, Přízřenice, Bosonohy, Kníničky, Žebětín, Jehnice, Ořešín, Ivanovice, Komárov, Slatina, Černovice a Soběšice). Ačkoli tyto pobočky nemají vlastní on-line katalog, je jejich knihovní fond díky označení čárovými kódy dohledatelný v hlavním katalogu knihovny. Tam je také možné zjistit, kolik exemplářů má daná pobočka k dispozici.

Ačkoli po finančních restrikcích na léta 2012 a další byla nucena KJM uvažovat o zrušení některých provozů, právě díky vstřícné spolupráci s městskými částmi k této krizové situaci nedošlo kromě jednoho provozu, o čemž svědčí nepostradatelnost této služby pro místní obyvatele. I do budoucna je stálým zájmem KJM pokračovat ve zkvalitňování veřejných knihovnických a informačních služeb a zprostředkovávat také s přispěním dotace na regionální funkce přístup ke kulturním hodnotám a informacím.

OKRES BRNO-VENKOV

Lenka Šefferová

Okres Kuřim tvoří široký pás obklopující ze všech stran město Brno. Svojí plochou zabírá přes 17 % rozlohy Jihomoravského kraje. V okrese se nachází celkem 149 veřejných knihoven (z toho 19 profesionálních a 129 neprofesionálních).

2003–2004

Městská knihovna v Kuřimi byla pověřena vykonáváním regionálních funkcí pro knihovny okresu Brno-venkov v roce 2003. Nebylo snadné navázat na práci zrušené Okresní knihovny v Židlochovicích, vzhledem k tomu, že již od 80. let nebyla v okrese vykonávána metodická činnost. Kuřimská knihovna začínala zcela od začátku. Postupně byly uzavřeny smlouvy se všemi knihovnami v regionu, s výjimkou jedné, která o spolupráci neměla zájem. Kuřimská knihovna dnes poskytuje regionální služby 145 knihovnám, z toho je 19 profesionálních. Prioritním úkolem bylo vybudování výměnných fondů. Souběžně s tím byla nabídnuta pomoc s nákupem a zpracováním knih do kmenového fondu jednotlivých knihoven. Také byla poskytována pomoc při revizích knihovního fondu. V prvním kole revizí byly v knihovnách se souhlasem zřizovatelů provedeny poměrně rozsáhlé aktualizace fondu. Zaměřili jsme se také na pomoc s formální úpravou knih. Naučili jsme knihovníky knihy správně označovat, dodržovat jednotnou úpravu a balit je do průhledné fólie. Zrevidovali jsme a doplnili lístkové katalogy.

2005–2009

Pokračovala tvorba výměnných fondů, rozhodli jsme se k jejich distribuci využívat obdobu střediskového systému. Vzhledem k velikosti obsluhovaného území a k tomu, že oblast tvoří prstenec kolem města Brna, přesunuli jsme konečnou distribuci souborů do přirozeně spádových městských (profesionálních) knihoven (Modřice, Židlochovice, Ivančice, Rosice, Tišnov a Kuřim). Jednotlivé soubory VF tedy nerozvážíme do obecních knihoven, ale knihovníci si soubory odvážejí sami. Pokud mají zájem, mohou si knihy do souboru sami vybrat. Přibývalo knihoven, kde byl zaveden internet. Usilovali jsme o zřízení webových stránek knihoven. Obecní knihovny začaly ve velké míře využívat projektu Knihovny města Hradce Králové Šablona webu pro malé knihovny.

Do knihoven nastupuje automatizace, samozřejmostí je pro profesionální knihovny, ale stále větší zájem je i ze strany obecních knihoven. S naší metodickou pomocí a také s podporou dotačního titulu VISK 3 bylo postupně automatizováno 33 obecních knihoven. Všechny knihovny (profesionální i neprofesionální) používají AKS Clavius. Polovina obecních knihoven využívá pravidelně službu nákup knih z prostředků obcí. Každý měsíc posíláme knihovnám nabídkový seznam a knihovníci si z něj podle svého zájmu a finančních možností vyberou. Distributor nám díky větším objemům nákupů poskytuje slevu 20-30 %, do obecní knihovny se kniha dostane již oštítkovaná, obalená, případně s vytištěným knižním a katalogizačním lístkem.

2010–2011

Nárůst počtu automatizovaných knihoven se zastavil, pro menší knihovny je AKS Clavius příliš drahý. Jako alternativa automatizace pro malé knihovny se nabízel regionální systém Clavius REKS. Navštívili jsme knihovny v Třebíči a v Pelhřimově, které měly zkušenosti s provozováním tohoto systému. Současně jsme provedli průzkum zájmu o Clavius REKS v našich menších neprofesionálních knihovnách. Zvažovali jsme také finanční možnosti. Konečně v roce 2010 jsme podali projekt do VISK 3. S pomocí dotace jsme zakoupili nový server, přešli na SQL Clavius a připojili prvních 20 knihoven.

2012

Největší zájem ze strany obecních knihoven je zcela určitě o výměnné fondy, tuto službu využívají až na výjimky téměř všechny knihovny. Výměnný fond čítá 40 000 svazků. Provozujeme regionální knihovnický systém Clavius REKS – do konce tohoto roku bude připojeno 45 knihoven. Očekáváme zájem dalších knihoven o automatizaci v tomto systému. Nakupujeme a zpracováváme knihy zakoupené z prostředků obcí pro 65 knihoven, v celkovém objemu cca 900 000,- Kč. Pomáháme s aktualizacemi a revizemi fondů. Usilujeme o to, aby každá knihovna měla svoji webovou stránku. Doufáme, že výše dotace regionálních služeb zůstane i do budoucna zachována, abychom nadále mohli podporovat obecní knihovny v jejich činnosti.

OKRES BŘECLAV

Jarmila Smolová

Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Celkem deset obcí má statut města. Pověřenou knihovnou je Městská knihovna Břeclav. Veřejné knihovnické a informační služby poskytují pouze knihovny, jejichž zřizovatelem je město nebo obec. Jedná se o základní knihovny. Každá obec má svou vlastní knihovnu, knihovny ve velkých městech mají pobočky, které většinou vznikly přidružením malé obce k městu. 78 knihoven regionu (včetně MěK Břeclav) zabezpečuje služby pro 125 345 obyvatel (15 profesionálních knihoven, 8 poboček a 54 neprofesionálních knihoven). Všechny veřejné knihovny jsou přístupné a poskytují VKIS. Knihovny mají uzavřenou smlouvu s pověřenou knihovnou o poskytování regionálních služeb a jsou evidovány na MK ČR.

Vzhledem k výši finančních rozpočtů obcí na provoz knihoven došlo v roce 2011 ke zrušení knihovny v obci Kurdějov a z jedné profesionální knihovny se v důsledku snížení pracovního úvazku stala knihovna neprofesionální (Městys Drnholec). Z celkového počtu 54 neprofesionálních knihoven je již 44 knihoven plně automatizováno (20 využívá AKS LANius, 24 AKS Clavius). V letošním roce přechází na systém Clavius devět neprofesionálních knihoven, automatizace bude zahájena v obci Němčičky. Zbývající malé knihovny lze automatizovat pomocí REKS nebo plnohodnotného systému Clavius, pokud se najdou v rozpočtu obcí finanční prostředky. Do současné doby obce při nákupu knihovních systémů plně využívaly a využívají grantového programu MK ČR VISK 3. Jinak by nebylo možné dosáhnout těchto výsledků. Knihovny mají vlastní webové stránky s využitím šablony webu pro malé knihovny, nebo jsou informace o knihovně zveřejněny na webových stránkách obcí. Informace o pobočkách jsou uvedeny na webech mateřských knihoven. Šablonu webu má k dispozici 53 neprofesionálních knihoven.

Od roku 2011 jsou regionální služby rozšířeny o nákup knih z prostředků obcí a jejich technické zpracování. Zpočátku ji využilo jen 5 neprofesionálních knihoven s objemem finančních prostředků 50 000,- Kč. V letošním roce se zapojilo 22 obcí regionu (mezi nimi také jedna profesionální knihovna), které uvolnily finanční prostředky na nákup knihovního fondu pro své knihovny v celkové výši 221 000,- Kč. Rozšířením služeb o nákup z prostředků obcí lze docílit kvalitního doplňování fondů za výhodných finančních podmínek, což všechny zapojené obce ocení. Vzhledem k výši přidělené dotace však není možné, pokud by službu požadovalo více obcí, navýšit počet pracovníků tak, aby mohly být uspokojeni všichni zájemci. Činnost většiny knihoven je zaměřena na práci s dětským čtenářem a na podporu čtenářské gramotnosti. To však neznamená, že ostatní skupiny obyvatel jsou opomíjeny. Knihovny připravují besedy, autorská čtení a pořádají řadu dalších, pro knihovníky známých aktivit, včetně zapojení se do celostátních akcí. Snaží se, aby návštěvník odcházel spokojený. Jako všude jinde, někde se to daří lépe, jinde naopak.

V rámci soutěže Vesnice roku bylo vyhodnoceno několik knihoven – Tvrdonice, Dolní Dunajovice, Jevišovka – obdržely v minulých letech diplom za vzorné vedení knihovny. Některé byly vybrány do užší nominace na Knihovnu roku v letech 2005-2011: Boleradice, Jevišovka, Dolní Dunajovice. U příležitosti Slavnostního setkání knihoven obcí Jihomoravského kraje v Moravské zemské knihovně v Brně, které se konalo v roce 2011 a 2012, získaly knihovny v obcích Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Nový Přerov a Borkovany ocenění za rozvoj veřejných knihovnických a informačních služeb v obci a podporu kulturního a společenského života.

Aby se úroveň knihoven i knihovníků postupně zvyšovala, je nutná úzká spolupráce se zřizovateli. Přesvědčit zřizovatele o důležitosti plnění standardu veřejných knihovnických a informačních služeb (Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky), znamená zvýšit úroveň knihoven a jimi poskytovaných služeb ku prospěchu všech uživatelů. Také osobnost knihovníka velkou měrou poukazuje na úroveň poskytovaných služeb a index spokojenosti uživatelů. Proto je nutné neustále se vzdělávat, získávat nové informace z oboru a dbát o profesní růst. Aby byla knihovna KNIHOVNOU, potřebuje také knihovníka s láskou ke své profesi.

Od roku 2005, kdy přešlo financování RF na JMK, je poskytována dotace na výkon regionálních funkcí ve třech splátkách. Před obdržením první splátky z prostředků JMK na účet MěK Břeclav je potřeba vždy požádat Město Břeclav o poskytnutí finančních prostředků na provoz a platy zaměstnanců, aby bylo možné služby alespoň v omezené podobě poskytovat. Finanční prostředky poskytnuté městem jsou vráceny při obdržení první splátky dotace JMK. Nerovnoměrné rozložení objemu finančních prostředků, zvláště první splátky dotace, vede k omezení výjezdů na metodické návštěvy, rozvoz výměnných fondů a je omezen nákup knih do výměnných fondů. Naopak, při obdržení třetí splátky ve třetím čtvrtletí, je objem prací neúměrně navyšován tak, aby byly splněny veškeré standardy pro výkon regionálních funkcí. Při neustálém snižování přidělené dotace na výkon regionálních služeb bylo potřeba s jednou pracovnicí rozvázat pracovní poměr a rozdělit pracovní činnosti mezi stávající pracovnice.

I za současných podmínek usiluje regionální oddělení o kvalitní zajišťování regionálních služeb veřejným knihovnám okresu. Daří se to zejména s ohledem na dobrou tradici metodické práce a vstřícnou spolupráci ze strany zřizovatelů. Jedním z praktických a využívaných nástrojů metodické práce jsou webové stránky regionálního oddělení.

OKRES HODONÍN

Magda Švejcarová

Městská knihovna Hodonín je pověřena výkonem regionálních funkcí v okrese Hodonín. Tyto služby využívá 16 profesionálních a 63 neprofesionálních knihoven. Od 1. 1. 2003 bylo v knihovně vybudováno oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb, které tuto činnost zajišťuje. V současnosti poskytuje pověřená knihovna pro základní knihovny tyto knihovnické služby:

• poradenské, vzdělávací a koordinační služby,
• statistika knihovnických činností,
• vzdělávání knihovníků, pořádání seminářů,
• tvorba, distribuce a cirkulace výměnných fondů,
• pomoc při revizích a aktualizacích knihovních fondů,
• nákup, zpracování a distribuce knihovních fondů pořízených z prostředků provozovatele obsluhované knihovny,
• servis automatizovaného knihovního systému.

Počet obsluhované populace v obcích s profesionální knihovnou je 69 092 obyvatel, přičemž jedna profesionální knihovna v průměru poskytuje služby 4 318 obyvatelům. V obcích s neprofesionální knihovnou je celkový počet obsluhované populace 61 364 obyvatel, jedna neprofesionální knihovna v průměru poskytuje služby 974 obyvatelům. O prospěšnosti programu na podporu regionálních funkcí není pochybnosti, a to i přesto, že ještě po letech úspěšného zavádění automatizovaného systému do knihoven a dobrých zkušeností z řady knihoven, nemůžeme být úplně spokojeni. Samozřejmě není efektivní zavádět automatizaci ve všech obecních knihovnách. Postupné zavádění automatizovaného knihovního systému výrazně ulehčí práci knihovníkovi a uživatel knihovny vítá možnost vyhledávání knih v on-line katalogu na webu.

Automatizovaný knihovní systém – neprofesionální knihovny (celkem 64 knihoven do 31. 12. 2006, od 1. 1. 2007 – 63 knihoven).

Rok            AKS        Procenta
2005            15               23
2012            29               46

Pro dobrou propagaci knihoven se stalo téměř již standardem, že nejen větší, ale i malé knihovny přistoupily k tvorbě webových stránek. Hojně knihovny využily šablonu webu pro malé knihovny, která se těší velké oblibě a kterou spravuje Knihovna města Hradce Králové. Nově knihovny využívají šablonu vytvořenou přes systém Webnode, která podporuje využití prvků webu 2.0. Z celkového počtu 63 neprofesionálních knihoven má své stránky 51 knihoven, což je 81%.

Neprofesionální knihovny jsou zvyklé na poskytovaný standard a nejvíce oceňují nákup, zpracování a distribuci knih pořízených za finanční podpory jednotlivých zřizovatelů a současně stále více využívají pro potřeby svých návštěvníků knihy z výměnného fondu. Výměnný fond se stává pro neprofesionální knihovny významným doplňkem vlastního nákupu za prostředky obcí. Stále jsou ještě knihovny, které dostávají od svých zřizovatelů finanční prostředky pouze na provoz knihovny a nemají žádný finanční příspěvek na nákup knih. O to více čtenáři a knihovníci oceňují nabídku knih z výměnného fondu pověřené knihovny. Díky této poskytované službě je zajištěno kvalitní, aktuální a odborné zpracování knihovního fondu a jeho efektivní využití v obsluhovaných knihovnách. Neprofesionální knihovny se stále více připojují k celostátním akcím jako je např. Noc s Andersenem, Týden knihoven, Březen – měsíc čtenářů. Tyto služby se rozšiřují hlavně v obcích, kde jsou školy a školky a probíhá zde dobrá spolupráce s knihovnou. Důkazem toho je i narůstající počet návštěvníků v těchto knihovnách. Pro srovnání: v roce 2005 navštívilo neprofesionální knihovny okresu Hodonín 40 798 návštěvníků a v roce 2011 již 47 887 návštěvníků.

Komunikace se starosty je na dobré úrovni. V mnoha neprofesionálních knihovnách došlo k řadě změn v umístění a vybavení knihoven, k rozvoji automatizovaného knihovního systému, rozšíření provozní doby a celkové činnosti knihovny. Neprofesionální knihovny pomalu začínají být nejen místem, kde se knihy půjčují, ale i místem, kde se lidé setkávají, vzdělávají a tráví svůj volný čas, začínají sloužit jako komunitní centra v obci. Základním cílem programu podpory je zajištění všeobecné dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb občanům a koordinace odborných činností knihoven v hodonínském okrese. Činností pověřené Městské knihovny v Hodoníně je podporována práce registrovaných knihoven v okrese Hodonín a současně zajištěna kvalita poskytovaných knihovnických služeb.

OKRES VYŠKOV

Jaroslava Barová

Region Vyškov je se svými 89 936 obyvateli nejmenší v Jihomoravském kraji. Ve většině z 80 obcí se nachází knihovna. Pracuje zde šest profesionálních městských knihoven s devíti pobočkami, 70 neprofesionálních obecních a Knihovna Karla Dvořáčka (KKD) se dvěma pobočkami, která je pověřena výkonem regionálních funkcí. Přestože počet obyvatel od roku 2005, kdy začal regionální funkce dotovat Jihomoravský kraj, roste, počet knihoven se příliš nezměnil. Byly zrušeny pobočky Opatovice, Hraničky, Dědice – zřizované pověřenou knihovnou – a pobočka Boškůvky, která patřila pod knihovnu v Moravských Prusích. V Pavlovicích a Nových Sadech je činnost pozastavena. Naopak v letošním roce byla po deseti letech opět obnovena knihovna ve Studnicích. Na jednu knihovnu tak připadá 1 010 obyvatel, což je o 43 více než v roce 2005.

Činnost knihoven se v uplynulém období značně změnila; nejsou již jen výpůjčním místem, nýbrž institucemi, které mohou nabídnout uživatelům informační a kulturní služby. Nejinak je tomu i v našem okrese. Knihovní systém v roce 2005 mělo 10 knihoven – jednalo se o systém Rapid Library, který byl v „dosovské“ aplikaci a neměl dostupný on-line katalog pro uživatele. V roce 2006 a 2007 přecházely knihovny s pomocí programu VISK 3 na vyšší verzi systému Advanced Rapid Library (ARL) a začalo také budování celookresního katalogu přístupného uživatelům prostřednictvím katalogu KKD. V knihovnách využívajících ARL vznikaly současně i webové stránky.

V následujících letech 2008 a 2009 požádalo o granty na knihovní systém dalších šest obcí. V roce 2011 zpracovala KKD Vyškov poprvé v programu VISK 3 projekt na Regionální knihovní systém (RKS) v ARL, ale tento nebyl schválen. V roce 2012 jsme již uspěli, a tak se do RKS ARL zapojí sedm knihoven a do dalších dvou bude zaveden systém ARL. Ke konci roku budou v našem regionu čtyři knihovny pracovat v systému Clavius, 14 v systému ARL, dvě ve starší verzi RL a sedm obecních knihoven v systému RKS ARL. V následujících letech předpokládáme, že se do regionálního systému postupně zapojí všechny neprofesionální knihovny. Tím budou mít uživatelé k dispozici kvalitní regionální on-line katalog, který je součástí www stránek pověřené knihovny.

Knihovny a jejich zřizovatelé si začínají uvědomovat, že automatizace přináší uživatelům pohodlný přístup k informacím. Proto od roku 2005 rychle přibývá údajů o knihovnách, a to jak na jejich webových stránkách, tak i v rámci propagace na stránkách obce či na Facebooku. Stálým přesvědčováním knihovníků i zřizovatelů se nám daří zvyšovat počet knihoven s vlastními webovými stránkami, přestože to někteří starostové nepovažovali za důležité. V současné době o své činnosti informuje uživatele na internetu 38 neprofesionálních knihoven. Z profesionálních knihoven nemají webové stránky pouze v Brankovicích. On-line katalog na vlastních webových stránkách má umístěno sedm knihoven, katalogy dalších 21 – pracujících v systému ARL nebo RKS ARL – jsou dostupné prostřednictvím webových stránek pověřené knihovny.

Nejoblíbenější činností v síti knihoven regionu je využívání výměnných fondů. Mezi prioritní službu patří také nákup a zpracování knihovních fondů. Dlouhodobě ji zajišťujeme pro tři profesionální a 57 neprofesionálních knihoven. Obcím, které využívají regionální nákup, předkládáme k podpisu přílohu ke smlouvě a čtvrtletně je informujeme o čerpání finanční zálohy, kterou převedly na náš účet. Tato služba je oblíbená nejen pro výhodnou množstevní slevu, ale i proto, že z regionálních prostředků jsou hrazeny náklady na expedici a zpracování včetně katalogizace v systému ARL. Snad i proto se od roku 2005 zapojilo osm nových knihoven. Úroveň takto zpracovaných knihovních fondů je samozřejmě podstatně vyšší, než při samostatném nákupu. Zároveň je převážná část nakoupeného fondu našeho regionu v daném roce přístupna uživatelům v regionálním katalogu.

Navzdory snaze o hladký chod knihoven se bohužel občas setkáváme s nezájmem – někdy ze strany obce, výjimečně ze strany knihovníků. Vzhledem k tomu, že pověřená knihovna má pouze funkci poradenskou a metodickou, je naše působení v tomto směru omezené. U neprofesionálních knihoven se nedaří plnit zejména standard VKIS u výpůjční doby a přírůstků knihovních jednotek. Hlavním důvodem je nedostatek finančních prostředků. V obcích s malým počtem obyvatel (v našem regionu asi jedna třetina) by knihovny bez fungování regionálních funkcí pracovaly špatně nebo zcela zanikly. Dlouholetým metodickým působením se úroveň výpůjčních prostor, jejich vybavení, kvalita knižního fondu a nabízených služeb zvyšuje. Mnoho starostů si uvědomuje, že knihovna je důležitou součástí kulturního a společenského života obce, podporují její činnost a s knihovníky spolupracují.

Přínos neprofesionálních knihoven spatřuji především v práci s dětským čtenářem a seniory. Tyto skupiny jsou jejich nejčastějšími návštěvníky. Proto by malé knihovny měly zaměřit činnost na podporu čtenářské gramotnosti a kulturní a společenské vyžití dětí i seniorů. Větší obce nad tisíc obyvatel by měly mít v přiměřené míře i funkci vzdělávací a informační.

OKRES ZNOJMO

Zdenka Paseková

Počet obsluhovaných knihoven ve znojemském regionu je 156, z toho 8 je profesionálních a 148 neprofesionálních. Dlouhodobě nepracuje 8 knihoven (většinou jsou uzavřeny pro nezájem občanů). Městská knihovna Znojmo má 2 pobočky, které svoji statistiku vykazují společně s MěK Znojmo (Gagarinova, Loucká) a 3 pobočky, které vykazují statistiku samostatně (Konice, Mramotice, Načeratice).

Velikost obsluhované populace je v současné době 115 001 obyvatel, tedy asi 770 obyvatel na jednu knihovnu. Počet návštěvníků v knihovně byl v loňském roce 230 259. Počet výpůjček 462 986.

Co se týká nákupu knih do KF z prostředků obcí, zaznamenáváme každý rok menší nárůst, jak v počtu obcí, které na nákup přispívají, tak v množství finančních prostředků, které poskytují. O tento nárůst se starají především profesionální knihovny. Neprofesionální knihovny dostávají v průměru 5 000,-Kč.

Ve znojemském regionu je velký počet velmi malých obcí, které nemají automatizované knihovny. Profesionální knihovny jsou automatizované všechny, tři z nich mají on-line katalog. U neprofesionálních knihoven je situace následující: samostatný knihovní systém Clavius má v současné době zakoupeno 17 knihoven, 11 z nich svůj fond vkládá, nebo má vložený a 5 má automatizované výpůjčky. Do Regionálního knihovního systému Clavius REKS je ve znojemském regionu zapojeno 36 knihoven. V roce 2010 byly připojeny 4 knihovny, v roce 2011 to bylo 15 knihoven a v roce 2012 – 17 knihoven. V příštích letech bychom chtěli připojit vždy 5-10 knihoven/rok. Pozvolna ustupujeme od pořizování samostatného systému Clavius do malých knihoven a zaměřujeme se především na systém Clavius REKS. K tomuto rozhodnutí nás přivedla jednoduchá katalogizace knih, možnost revize, výpůjční protokol a hlavně on-line katalog, který dostávají knihovny se systémem Clavius REKS automaticky. Podobná situace je i u webových stránek knihoven. Celkem 41 neprofesionálních knihoven má své webové stránky. Jen za letošní rok si webové stránky pořídilo 12 knihoven. Jsou to především knihovny, které se připojují do systému Clavius REKS.

Přínos dotace spatřujeme hlavně v možnosti nakupovat knihy pro malé knihovny. Některé z knihoven nedostávají od obce žádné prostředky na pořízení knih. Takové knihovny jsou na našem výměnném fondu existenčně závislé.

Knihovníci se stále zapojují do celostátních akcí (Březen – měsíc čtenářů, Týden knihoven apod.) a také aktivně spolupracují s mateřskými a základními školami v místě a blízkém okolí obcí, kde knihovny působí. Narůstající počet internetových připojení v domácnostech se odráží na návštěvnosti internetu v knihovnách, oproti roku 2010 došlo k poklesu o 0,5 %.

Regionální oddělení MěK Znojmo poskytovalo v rámci regionálních funkcí služby 148 neprofesionálním knihovnám regionu a také jejich zřizovatelům. Tyto služby zahrnují odbornou metodickou pomoc a poradenství v oblasti knihovnictví. V roce 2011 bylo uskutečněno 124 metodických návštěv a poskytnuto 127 konzultací. Nejčastěji byly poskytovány konzultace vztahující se k problematice roční statistiky, automatizovaným knihovním systémům, zejména regionálnímu knihovnímu systému Clavius REKS, samostatných webových stránek pro knihovny, dotačního řízení programu VISK 3, vedení knihoven apod. Služby, které je regionální oddělení schopno z dotace zajistit, jsou pro knihovny velice důležité. Stále více knihoven využívá možnosti půjčování souborů z výměnného fondu. Stav výměnného fondu dosáhl na konci roku 2011 celkem 30 698 svazků s ročním přírůstkem 3 498 knih. Celkem bylo vytvořeno 232 souborů s 18 046 svazky, které byly většinou rozvezeny přímo do knihoven.

Fotografie: 

Foto_Rajecko.JPG

Brod_nad_Dyji_-_knihovna2.JPG

P3070036.JPG

fotky_knihovna__ms__kost_atd_176.jpg

cejc.JPG

celoznice_1.JPG

celoznice_2.jpg

lovcice.JPG

milotice_1.JPG

milotice_2.JPG

radejov.jpg

zeletice.jpg