Kontexty čtenářství a čtenářské gramotnosti

BUBENÍČKOVÁ, Petra …[et al.]. Kontexty čtenářství a čtenářské gramotnosti. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. 135 s. ISBN 978-80-7435-165-5.

Předložená publikace je zaměřena na dvě úzce spolu související témata, která by měla být v současnosti v centru pozornosti učitelů českého jazyka a literární výchovy, ale nejen jich. Jedním z důvodů, proč by tomu tak mělo být, je kontinuálně probíhající proměna kulturní epochy založené na dominantní a velice prestižní funkci knihy v kulturu jinou, zatím obtížně charakterizovatelnou, v níž si kniha své poslání teprve hledá. Druhý důvod je zdánlivě prostý a ryze praktický – i doba elektronických médií si totiž žádá, aby komunikující subjekty uměly identifikovat informační jádro v textu, rozpoznat informace podružné, doprovodné i pochopit smysl textu jakožto celku. Výčet požadavků však ukazuje, že i toto druhé téma překračuje hranice pouhé pragmatičnosti, neboť výrazně souvisí s rozvojem mentálních schopností osobnosti. Autoři posuzované publikace jsou si významu obou problémových linií zcela jasně vědomi. P. Bubeníčková navazuje ve své stati na dosavadní výzkumy proměn čtenářství a čtení a provádí analýzu současného vztahu žáků ke knihám, k textům obsaženým v čítankách i analýzu individuální žánrové preference. M. Čuřín nahlíží tento problém genderovým prizmatem, zkoumá příčiny méně kvalitních výkonů chlapců v oblasti čtenářské gramotnosti i menší obliby literární výchovy v chlapecké populaci. Jeho zajímavý přístup je doplněn i nabídkou postupů, které by mohly nepříznivý stav změnit. A. Zachová se ve svém příspěvku zaměřuje na druhé téma této publikace. Pomocí dotazníku vztahujícího se ke konkrétní textové ukázce zjišťuje, zda jsou žáci schopni z textu získat v otázce přesně zadané věcné informace a zda je v jejich silách postihnout vlastním názorem smysl textu. A konečně – zda dokážou jedno i druhé od sebe odlišit. Výsledky dotazníkového šetření i z nich vyvozené závěry nejsou příliš potěšující. Je zřejmé, že před výukou literární výchovy (ale i dalších předmětů, v nichž se pracuje s textovou analýzou a interpretací) stojí velké zadání. Je proto jen logické, že v poslední části publikace se V. Víška zabývá analýzou a srovnáním požadavků na výuku formulovaných v základních školských dokumentech s jejich naplňováním v konkrétních učebnicích.

Závěr: Posuzovaná publikace aktuálně reaguje na hlavní problémy spojené se čtenářstvím a čtenářskou gramotností, obohacuje výsledky předcházejících výzkumů analýzou současného stavu, navrhuje některé cesty ke změně, současně však vyvolává další otázky, jimiž přispívá i do diskuze budoucí.