Ohlédnutí za dvaadvaceti ročníky knihovnického zpravodaje U nás

Byla jsem vyzvána, abych představila regionální knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje U nás. Přiznávám se k mírné nostalgii, protože jsem měla tu čest být řadu let členkou redakční rady a od roku 2002 patří příprava zpravodaje do mé profesní pracovní náplně. Vzhledem k tomu, že koncem letošního roku chci zpravodaj předat některé z mladších kolegyň, dovolím si základní informace o našem zpravodaji doplnit i ryze osobním úhlem pohledu a malou vizí, jaké funkce by měl regionální knihovnický zpravodaj splňovat.

Nejprve trocha nezbytné historie

V roce 1986 začala naše knihovna (v té době Státní vědecká knihovna Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové) vydávat Zpravodaj jednotné soustavy knihoven Východočeského kraje. První redaktorkou byla Blanka Špačková (pracovnice bibliografického oddělení knihovny) a během jejího působení v letech 1986-87 vyšla každý rok 2 čísla. Následující rok se odpovědnou redaktorkou stala Hana Fejlová (pracovnice metodického oddělení). Ta kolem sebe časem soustředila knihovníky z regionu i z odborných knihoven a od roku 1989 začala oficiálně pracovat i redakční rada. Zpravodaj v této podobě vycházel celkem 5 let a poslední, 17. číslo vyšlo v říjnu roku 1990. V uvedeném období plnil zpravodaj zejména dokumentační roli tehdejší jednotné soustavy knihoven a z dnešního pohledu zajímavě reflektuje společenskou situaci na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Již v dubnu roku 1990 (tedy již za půl roku) vyšlo první číslo nového knihovnicko-informačního zpravodaje východních Čech U nás. Jednalo se o nástupnický zpravodaj (zpočátku bylo i v tiráži v závorce uvedeno, že se jedná o šestý ročník) a odpovědná redaktorka i většina členů redakční rady pokračovali v další práci. V roce 1994 se stala odpovědnou redaktorkou Alena Součková. Konec devadesátých let však s sebou přinesl nejen v kultuře celou řadu úsporných opatření, která se projevila i ve vydávání zpravodaje. V roce 1997 vyšlo pouze jedno číslo a v následujícím roce pokusně vychází 2 čísla v elektronické podobě. Další rok se zpravodaj vrátil k tištěné podobě; v této době se podařilo změnit zejména grafickou úpravu díky profesionální tiskárně. Ve funkci odpovědné redaktorky začala pracovat Lenka Málková. V roce 2001 bylo vydávání časopisu dočasně zastaveno. V letech 1991-2001 vyšlo celkem 38 čísel, která reflektovala hektický vývoj knihovnictví regionu na konci 20. století.

Menší kraj – větší zpravodaj

V roce 2001 došlo k celé řadě změn, které významně ovlivnily další vydávání našeho knihovnického zpravodaje. Místo bývalého Východočeského kraje vznikl menší Královéhradecký kraj (část knihoven přešla pod kraje Pardubický, Liberecký a Vysočinu), kterému zůstalo pouze 5 bývalých okresů – Hradecko, Jičínsko, Náchodsko, Rychnovsko s Kosteleckem a Trutnovsko. Novým zřizovatelem knihovny se stal krajský úřad. V tomto roce také vešel v platnost nový knihovní zákon č. 251/2001. Následující rok dochází k vyhlášení Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 68 ze dne 16. 1. 2002. Dotační program Ministerstva kultury umožnil výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji veřejných knihovnických služeb na venkově. V našem kraji bylo do nového systému regionálních informačních služeb zařazeno vydávání knihovnického časopisu, který bude nadále primárně určen právě malým venkovským knihovnám.

Díky výše uvedeným událostem bylo vydávání zpravodaje již po roce obnoveno. Náklad se zvyšuje na 600 výtisků a za pomoci pověřených knihoven je každé číslo dodáváno do všech knihoven kraje. Šéfredaktorkou prvních dvou čísel byla Martina Plojharová. Po jejím odchodu na jiné pracoviště se vedoucí redaktorkou stala Božena Blažková. V nově jmenované redakční radě pracují nejen pracovníci krajské knihovny, ale systematicky jsou ke spolupráci získáváni zástupci větších i menších knihoven regionu a zástupci ostatních sítí.

Knihovnický zpravodaj jako součást regionálních služeb knihoven

Redakční rada se začala scházet pravidelně nejen před každým číslem, ale přibyla navíc jedna hodnoticí schůzka, na které se zároveň v hrubých obrysech začal plánovat následující ročník. Důraz začal být kladen i na zpětnou vazbu. Do prvních čísel byl pravidelně vkládán anketní lístek. Členové redakční rady byli požádáni o sledování námětů a názorů knihovníků v terénu. Téma zpravodaje se začalo pravidelně objevovat na poradách pověřených knihoven. Hodnoticí a plánovací schůzka se postupně stala tzv. rozšířenou redakční radou, které se dle svých časových možností mohou zúčastnit nejen zástupci pověřených knihoven, ale knihovníci z malých knihoven i z ostatních sítí. V letech 2008-2011 jsme pořádali výjezdní zasedání redakční rady, kterého se mohli zúčastnit knihovníci z příslušného regionu (Malé Svatoňovice, Dobruška, Libčany, Stěžery). Organizace těchto jednání byla poměrně náročná zejména vzhledem k dopravě. Členové redakční rady jsou z různých míst kraje, a tak jsme museli složitě volit místa, která byla dopravně dostupná všem.

Při pravidelném vyhodnocování anketních lístků a podle informací z pověřených knihoven zatím stále s potěšením zjišťujeme, že názory čtenářů jsou v souladu s názory redakční rady, která si dala za cíl zprostředkovávat knihovnám tzv. „praktickou odbornost“. Zejména knihovníci z menších knihoven oceňují u zpravodaje jeho praktické zaměření a pestrost. Mnozí z nich považují časopis za svého „imaginárního metodika“. Redakční rada vychází vstříc svým čtenářům a snaží se zařazovat spíše více kratších zajímavých článků než jeden dlouhý odborný text. Stále se nejvíce čtou články o jednotlivých knihovnách a zprávy z regionu. Hodně diskutovaná je i elektronická verze zpravodaje, kterou využívají spíše knihovníci z větších knihoven k dohledávání některých odborných témat. Většina knihovníků z regionu, a to i věkově mladší kategorie, stále preferuje tištěnou verzi. Není to jen otázka zvyku, ale dle mého názoru se jedná i o kvalitu a rychlost současného připojení malých knihoven na internet. Za současných podmínek je pro celou řadu knihoven tištěná verze stále základní možností získání pravidelných informací. Vzhledem ke zvyšující se ceně poštovného je zpravodaj předáván na pravidelných čtvrtletních poradách do pověřených knihoven, které ho s dalšími materiály distribuují profesionálním knihovnám v rámci porad, a do malých knihoven se pak dostává společně s výměnnými soubory. Jsme si vědomi toho, že se do některých míst dostává s větším zpožděním, ale vzhledem k úsporným opatřením jsme zatím nenašli jiné řešení.

Zpravodaj pokračuje v dokumentační činnosti, která byla stěžejní pro první polovinu jeho vydávání. V roce 2003 byla vydána první samostatná příloha „Deset a jeden Knihovnický týden Šrámkova Sobotka 1993-2003“ a v roce 2009 vychází příloha „Děti a knihovny aneb 15 let Klubu dětských knihoven SKIP u nás“. Statistická ročenka „Veřejné knihovny Královéhradeckého kraje v roce …“ je vydávána na CD a stává se také přílohou zpravodaje. V roce 2010 oslovila redakční rada redaktory všech vycházejících knihovnických časopisů a požádala je o účast na semináři „Knihovnický tisk“. Část zástupců jednotlivých knihovnických časopisů na semináři představila svůj tisk osobně, ostatní alespoň zaslali prezentaci. Všechny získané materiály byly vydány formou CD, které bylo přílohou třetího čísla. O rok později vychází opět tištěná příloha s názvem „Knihovny Královéhradeckého kraje v proudu času 2005-2010“. Následující rok vycházejí „Knihovnické rozhovory“ (rozhovory s dlouholetými vesnickými knihovníky vedla členka redakční rady - studentka Univerzity Hradec Králové Vanda Vaníčková) a „Malý slovník regionálních autorů – Literární tradice našeho kraje“ (doplněné medailonky regionálních autorů, které pro rubriku Ecce homo, připravuje regionální literární badatel Aleš Fetters).

Redakční rada zpravodaje se také podílí na některých celokrajských akcích – za jednu ze stěžejních považuji slavnostní vyhodnocení krajského Knihovníka roku, které se v našem kraji koná od roku 2009. Další zajímavou akcí, která má inspiraci v komerční sféře, je „Dobré ráno s knihovnou“. Během prvních setkání si přítomní knihovníci vzájemně nabízeli své služby a propagovali zajímavé aktivity. Na další setkání chceme pozvat i zástupce jiných subjektů (kulturní a vzdělávací instituce regionu). Cílem setkání už nebude jen vzájemná nabídka služeb a aktivit, ale hlavně zjištění poptávky -  tedy toho, co od nás veřejnost opravdu potřebuje a chce. Třetím krokem těchto setkávání bude vytvoření společného „balíčku“ knihovnických služeb.

Každé číslo našeho zpravodaje má své hlavní téma a v posledních ročnících se nám osvědčilo, že je dobré toto téma nahlédnout z několika úhlů pohledu, a Naše téma bylo stejné pro celý ročník. V loňském roce jsme se na základě vyhlášené „retrovýzvy“ věnovali dávné i nedávné historii knihoven. Z materiálů, které nám knihovníci z regionu zaslali, jsme uspořádali výstavu „Knihovny včera, dnes a …“ a její vernisáží jsme zakončili slavnostní vyhlášení krajského Knihovníka roku. Při přípravě výstavy se nám velice hodil právě dokumentační charakter našeho zpravodaje. Doprovodné texty k výstavě, ve kterých jsme se snažili heslovitě zmapovat významné události, jež ovlivnily činnost veřejných knihoven, jsou k dispozici na webových stránkách naší knihovny a kterákoliv z našich knihoven si může texty stáhnout, doplnit materiály z vlastní historie a uspořádat pro veřejnost vlastní výstavu.

Rok 2012 přinesl i další změny v obsahu zpravodaje. Již delší dobu jsme si uvědomovali, že se až příliš věnujeme malým knihovnám, což by postupně mohlo odradit knihovníky z větších knihoven, protože by ve zpravodaji nenacházeli žádné pro ně nové informace a inspiraci. Dohodli jsme se, že k „praktické odbornosti“ přidáme ještě jedno motto: „Učíme se navzájem“. Ve zpravodaji přibyly dvě nové rubriky. Ta s názvem „Jak na to“ je vyloženě praktická a jejím cílem je dávat dobré praktické rady a tipy. Snažíme se přesvědčit autory, aby nepopisovali jen hotový výsledek své práce, ale aby se více zaměřili na proces přípravy a vlastní tvorby jednotlivých aktivit. Druhá rubrika má výmluvný název „Nové trendy“ a autoři mají možnost si vyzkoušet psaní odborného recenzovaného článku. Učíme se tedy nejen psát odborné články, ale i psát recenze a recenzní posudky. Pokud se nám k tématu nepodaří sehnat autora z našeho regionu, chceme oslovovat i kolegy s ostatních knihoven. Tyto nové rubriky jsou tzv. v „záběhu“ a zdaleka ještě neplní vše, co si od nich slibujeme. Pro letošní rok jsme celoroční téma nazvali „Knihovna pro všechny generace“. Chceme se také více zaměřit na rubriku Nápady a tipy, která je k dispozici pouze v elektronické podobě a která nebyla v poslední době aktualizována. Domníváme se, že dozrál čas více propagovat elektronickou verzi, a pokud se podaří, aby toto rubrika byla skutečně živá, čtivá a návodná, mohli bychom k elektronické verzi přilákat více čtenářů-knihovníků.

A na závěr ono avizované vyznání a malá vize. Ze všech redaktorů jsem měla možnost pracovat ve zpravodaji nejdelší dobu. Díky tomu vnímám náš regionální zpravodaj jako skutečně aktivní nástroj praktické metodiky. Metodiky, která informuje, inspiruje a pomáhá. Metodiky, která propojuje velké knihovny s malými a dává jim pocit vnitřní sounáležitosti. Věřím, že i můj nástupce bude více knihovník-metodik než redaktor a bude se opírat o aktivní a kreativní členy redakční rady, kterým tímto děkuji za to, že to se mnou tak dlouho vydrželi.

PDF podoba tištěné verze je dostupná zde.