Výstava k výročí rajhradského kláštera

Dne 22. března 2013 uplynulo dvě stě let od okamžiku, kdy byl rajhradský benediktinský klášter povýšen z probošství na opatství. Tehdy, po žádosti probošta Řehoře Sázavského a celého konventu, umocněné ještě osobní cestou probošta Sázavského v doprovodu kooperátora ostrovačické fary Augustina Kocha do Vídně, císař vyslyšel prosbu rajhradských benediktinů a udělil klášteru právo opatské volby.[1] Prvním opatem se volbou z 18. května téhož roku stal právě Augustin Koch.

Období let 1813-2013, přestože představovalo jen krátký úsek v téměř tisícileté historii kláštera,[2] bylo obdobím velkých změn. Po roce 1813 dosáhl svého vrcholu rozkvět započatý již v době posledního probošta Otmara Conrada (1764–1812). V klášteře bylo založeno muzeum, velká pozornost byla věnována správě konventní a prelaturní knihovny, v druhé polovině století byl založen spolek Dědictví sv. Cyrilla a Metoděje a v Brně začala fungovat tiskárna. Tento rozkvět dostal své trhliny na přelomu 19. a 20. století a pak především v okamžiku vzniku samostatné republiky. Již na přelomu století se klášter dostal do složité ekonomické situace, kterou ještě prohloubila tzv. první pozemková reforma (zákon č. 215/1919 Sb. ze dne 16. 4. 1919 O zabrání velkého majetku pozemkového). Poslední opat Jan Václav Pokorný se ještě pokusil nechat opravit chátrající a poškozené budovy k oslavám devítistého výročí kláštera v roce 1948.

V noci ze 3. na 4. května 1950 v 2. etapě tzv. Akce K byla v Rajhradě ukončena činnost benediktinského řádu. Řeholníci působící na inkorporovaných farách byli ponecháni na svém místě v duchovní správě, zbylí dva byli internováni v bývalém klášteře františkánů v severočeských Hejnicích, opat Pokorný v klášteře v Želivu. V areálu kláštera se následně vystřídalo několik vojenských útvarů. Jen prostory historické knihovny přešly zásluhou Dr. V. Dokoupila do správy Státní vědecké (dnešní Moravské zemské) knihovny. V části konventu přechodně sídlil Musejní spolek pro Rajhrad.[3]

Všechny tyto výše uvedené události zachycuje v prostorách Benediktinského opatství Rajhrad – Památníku písemnictví na Moravě právě otevřená výstava In omnibus glorificetur Deus. Návštěvníci se zde seznámí s historií posledních dvou set let existence kláštera a s jeho bohatým kulturním dědictvím. Představen je vývoj klášterní knihovny, vznik spolku Dědictví sv. Cyrilla a Metoděje, produkce klášterní tiskárny a především bohaté sbírky klášterního muzea. O exponáty z Vojenského muzea v Králíkách je pak doplněna část věnovaná dějinám areálu po roce 1945.

Výstava připravená v rámci projektu Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén bude návštěvníkům přístupná do 31. října 2013 a její součástí je také několik doprovodných akcí. K těm patří především přednáškový cyklus (první dvě přednášky proběhly již před vernisáží, 15. května - přednáška věnovaná tiskárně a její produkci, 22. května historii kláštera po roce 1945, 11. září klášterním muzeu a 18. září Bedu Dudíkovi), workshop (sobota 8. června) a především prohlídky jinak nepřístupných částí prelatury (sobota 20. července a 10. srpna). Vedle výstavního katalogu byla vydána též odborná publikace Posledních dvě stě let v historii rajhradského kláštera. Více informací nalezne zájemce na webu projektu www.rajhradskyklaster.cz.

[1] Dudík, Beda: Geschichte des Benediktiner-Stiftes Raygern in Markgrafthum Mähren. Zweyter Band. Brünn, 1849, s. 468.

[2] Rajhradský klášter byl založen kolem poloviny 11. století, dvě falza zakládacích listin nesou data 1045 a 1048.

[3] Heilandová, L. – Mahel, R. – Pavelková, J. – Richtrová, E.: Posledních dvě stě let v historii rajhradského kláštera. Brno 2013.

Fotografie: 

DSC_0017.JPG

DSC_0033.JPG

DSC_0061.JPG