Hospodáři a podnikatelé města Brna

SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky: 1764-1948 : encyklopedie podnikatelů a jejich rodin. Vyd. 1. Brno: Statutární město Brno, 2012, 518 s. ISBN 978-80-86736-28-0.

Fenomenální význam města Brna pro rozvoj evropského průmyslu je sice v historické literatuře pevně zafixován, není ovšem mnoho současných publikací, které by takovou skutečnost potvrzovaly. V roce 1839 bylo Brno spojeno železnicí s Vídní jako první město v monarchii. Od druhého pololetí 19. století město vynikalo v textilním průmyslu, vyráběly se tu Kaplanovy vodní turbíny, proslulá byla strojírenská Zbrojovka atd. K dějinám některých odvětví výroby i jednotlivých závodů vyšla již řada publikací, nový přístup si však zvolil historik Bohumír Smutný zpracováním encyklopedie Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764→1948.

Doc. Smutný je pilným archivářem Moravského zemského archivu a tak pro své dílo prošel spisy moravského místodržitelství, krajského úřadu, krajského soudu, sbírky matrik a to nejen z tohoto archivu, také mnohé fondy z Archivu města Brna. Pokud biografická hesla bylo možné vztáhnout k dosavadní literatuře, tak ji také citoval. Publikace představuje v abecední řadě přes sedm set rodin, které v Brně podnikaly. Ke své práci musely mít živnostenské oprávnění, k tomu vstoupily do jednání s příslušnými úřady, vyplňovaly dotazníky, které podléhaly schvalovacímu řízení ke zřízení firmy a o tom se v archivních fondech různých úřadů zachovaly dokumenty, které mají značnou vypovídající hodnotu. Pokud ovšem má autor svou vizi, ví, kde všude je možné najít či ověřit potřebné údaje a věnuje tomu léta trpělivé práce, vzniká monumentální dílo jako v tomto případě. Nejde jen o zmapování podnikatelů z pohledu nejrůznějších oborů od barvířství až po železářství, ale zejména je to sestavení biografických hesel jednotlivých podnikatelů, genealogie členů jejich rodin. Vystižena je charakteristika jejich podnikání i angažovanost ve veřejném životě. U každého hesla je vazba na archivní prameny a literaturu.

K literatuře má nejblíže tiskárenství, které mělo v Brně nejvíce provozoven na Moravě a v encyklopedii B. Smutného je uvedeno 43 podnikatelů a jejich členů rodin, kteří se v průběhu dvou století knihtiskařstvím nebo litografií zabývali. Tak se blíže dovíme o slavných brněnských knihtiskařských podnikatelích, jako byli např. např. J. G. Trassler, R. Rohrer, W. Burkart, F. Irrgang, K. Winiker, B. Pištělák aj. Také např. o Placidu Mathonovi se dozvíme, že v roce 1881 založil Papežskou knihtiskárnu benediktinskou rajhradských, co se v ní tisklo a že je po něm pojmenována v Černých Polích ulice. Mezi nejstarší knihtiskaře patří Josef G. Trassler, o kterém se sice dovíme, že o jeho původu není nic bližšího známo, ale v literatuře se usuzuje, že šlo o levobočka vládnoucího rodu. Oboru se totiž vyučil u největšího tiskaře ve Vídni. Začínal v Kladsku, a když je Marie Terezie s Pruskem prohrála, stáhl se do Opavy a do Brna, kde získal koncesi vzdor námitkám gubernia, jak uvádí Smutný. Bylo to největší knihtiskařství, které později působilo pod jménem jeho vnuka Rudolfa Rohrera. Pozoruhodné jsou také např. údaje o osudech firmy Bohumila Pištěláka, který v roce 1929 zakoupil tiskárnu K. Winikera, přejmenoval ji na Globus a po roce 1945 byla znárodněna pro tiskové podniky Práce. Sice mezi brněnskými tiskaři nejsou v encyklopedii uvedeni např. Vilém Foustka nebo Josef Schneider, tiskaři českých novin Moravské orlice v 60. letech 19. století, ale jako v každé encyklopedii, ani v této nemůže být všechno a větší firmy nechybí.

Firmy často držely jméno podle prvního majitele, i když vlastnictví v rodu přecházelo na další pokolení. Proto je encyklopedie cenná, když lze z ní tyto změny dovodit a upřesnit. Uznání si zaslouží také přehledné grafické zpracování encyklopedie. Mnoho hesel je doplněno firemními logy získanými často z úřední korespondence nebo reklamní inzerce. Praktické je živé záhlaví. Pomocný aparát tvoří přehled firem podle výrobních odvětví a seznam ochranných známek a výrobků.