Zpráva o semináři IVIG 2013

Zpráva z pracovní cesty

Seminář IVIG 2013 dne 19.9.2013

Asociace knihoven vysokých škol ČR pořádá od r. 2003 každoročně seminář věnovaný problematice informačního vzdělávání na vysokých školách. Letošní ročník probíhal v duchu motta „Retrospektivy a perspektivy“. Jednotlivá vystoupení přinesla ohlédnutí za minulými ročníky, ale také informace o současném stavu informatické výchovy na vysokých školách. Úvodní část semináře byla zasvěcena teoretickým základům a pilířům informační gramotnosti. Jan Zikuška jmenoval významné materiály, o které se lze při informačním vzdělávání opřít. Např. uvedl model informační gramotnosti, který sestavil Mike Eisenberg a Robert E. Berkowitz. Tento model se opírá o 6 pilířů – dovedností, jež by si měli lidé osvojit. Hovořil také o 7 pilířích SCONUL a koncepci ACRL (Association of College and Research Libraries), která vznikla v rámci ALA. Koncepčních dokumentů existuje celá řada, ale tyto materiály se shodují ve spektru dovedností, které by si měl student osvojit. Z toho vyplývají tematické oblasti, kterým bychom se měli při informační výchově věnovat: oblast definování potřeby, oblast kritického myšlení a analytické činnosti, problematika ukládání a zpracování informací, oblast publikování a prezentování informací a informační hygieny. M. Dombrovská hovořila o modelu vytvořeném v rámci AKVŠ. Přístup a standardy informačního vzdělávání inspirovaly i jiné oblasti, např. přispěly k implementaci problematiky finanční gramotnosti do výuky. Druhý blok přinesl příspěvky k problematice formy a obsahu výuky v rámci rozvoje informační gramotnosti. Kateřina Kieslingová z 2. LF UK trefně vystihla informační chování současných generací: mladí lidé jsou současně tvůrci informací, bývají napojeni na několika technických zařízeních současně – multitasking, vyžadují konkrétní služby a odpovědi, informace kolem je nezajímají, velmi je pro ně důležité dostat se k příslušným informacím rychle, zaměřují se hlavně na web. Studenti dělají právě to, co teď v této chvíli právě potřebují. Na příslušné fakultě je informační vzdělávání zahrnuto do výuky, lekce jsou zpracovány v prostředí Moodle. Do výuky je zahrnut citační manažer Zotero a problematika vědecké komunikace. V anketě projevili studenti zájem zejména o semináře na konkrétní EIZ a k problematice prezentování. M. Dombrovská má dobré zkušenosti s využitím Facebooku pro komunikaci se studenty a pro výuku IG na ÚISK, FB je dobrý nástroj pro sdílení souborů a výměnu názorů. Jan Skůpa hovořil o zkušenostech na VUT. V r. 2006 zde byly vytvořeny opory pro e-learning. Postupně vzniklo několik na sebe navazujících kurzů, které se stále vylepšují. Ročně zasáhne informační vzdělávání na VUT přibližně 2 500 studentů. Situace na fakultách je velmi rozdílná, pokud srovnáváme počet studentů, o které se tutor stará. Někde připadá na 1 vyučujícího 35 studentů, na Fakultě strojního inženýrství musí knihovník zvládnout 800 posluchačů. Knihovník by se neměl bát zveřejnit kontakt na sebe, ale pro komunikaci se musejí nastavit jasná pravidla. Úvodní přednášku mají možnost navštívit studenti osobně, aby poznali tutora. Probíhají pokusy zapojit do informačního vzdělávání sociální sitě. Zkoušení probíhá formou testů, bookcachingu (hledání knih) či křížovek. Pokud se vloudí chyba, je třeba studentům záležitost vysvětlit a omluvit se. D. Chytková se věnovala informačnímu vzdělávání na MU. Zde běží 2 e-learningové kurzy. Všichni studenti (asi 1 700 lidí ročně) absolvují ,,Kurz práce s informacemi“, který vznikl v r. 2006 a byl v r. 2010 inovován. Každý modul je ukončen úkolem a testem o 10 a více otázkách. V r. 2010 byl vytvořen kurz „Kreativní práce s informacemi“, který je určen pro menší počet účastníků. Zájemci mají možnost zúčastnit se prezenčně workshopu, ve kterém se pracuje individuálně i ve skupinách, tutor průběžně radí při plnění úkolů. Na jednoho tutora připadá asi 200 studentů, workshopy jsou určeny pro 20 – 25 lidí. Při informačním vzdělávání na MU se projevuje snaha zapojit moderní metody výuky, např. myšlenkové mapy, audio a video. Videa trvají 15 minut, jsou volně přístupná a může je kdokoliv využívat při výuce. Odpoledne jsme se věnovali nejprve problematice vzdělávání knihovníků. L. Bělohoubková provedla srovnání 6 průzkumů. Knihovníci si chtějí doplňovat své pedagogické vzdělání. Více čtou odborný tisk a více se školí doma i v zahraničí. A. Doláková z VŠE se podělila o své praktické zkušenosti s přednášením citací. Jedná se vždy o jednorázovou přednášku o délce asi 90 min., jež zahrnuje normu ČSN ISO 690, zvyklosti fakult a Zotero. Součástí je anketa, diskuse, dotazy i zpětná vazba. Ohledně citací vytvořila VŠE i speciální web, studenti se mohou ptát i přes webovský formulář. Studenti se ptají na problémy, které nejsou v normě, proto je dobré sledovat blogy vědců a sdílet zkušenosti. Je dobré i v případě této problematiky usilovat o interaktivnost výkladu, oslovovat konkrétní pedagogy, připravovat výklad dle požadavků a mít zpětnou vazbu. I. Zdražilová zhodnotila ve svém příspěvku projekt NAKLIV. I když celý projekt a jednotlivé semináře byly hodnoceny kladně, vyplynulo z projektu i poučení: zvát jako lektory pouze ty přednášející, které známe a se kterými máme dobré zkušenosti. Neznámý lektor může pojmout své vystoupení jinak, než jak bychom si přáli. V každém případě byly semináře pořádané v rámci projektu NAKLIV užitečné a vycházely z potřeb praxe. Pozitivně se vyjádřila i Kateřina Kieslingová. P. Hornochová z Metropolitní univerzity vylíčila své zážitky z workshopu UNESCO v Ankaře. Mimo jiné upozornila na nový koncept IG, jenž je mnohými považován přímo za revoluční. Je volně přístupný na http://newcurriculum.wordpress.com/. Autorka příspěvku se zmínila o nutnosti provádět revizi výukové činnosti a potřebu vzájemně si auditovat kurzy. Vzdělávací aktivity by měly být komplexní, flexibilní a důraz by měl být kladen na trénink dovedností. Příspěvky v závěrečném bloku byly zaměřeny na další vývoj v oblasti informačního vzdělávání. J. Štogr provedl srovnání představ a reality v oblasti uplatnění nových technologických možností při vzdělávání. Např. Second Life nezískal takovou popularitu, jak se původně čekalo, a to proto, že se nejedná o jednoduchou technologii. Aby se nová technologie uplatnila, musí být maximálně přístupná, jednoduchá a hravá. Je nutné se ptát, jaké pracovní pozice vzniknou v budoucnu, odtud plyne otázka, co budou muset lidé v budoucnu umět. Jako perspektivní se jeví koncept digitálních odznaků ve formátu definovaném Mozillou Foundation (Open Badge Infrastructure). Jedná se o obrázky, které bude moci udělovat každý každému a jež budou obsahovat metadata o dosažených úspěších a požadavcích na jejich splnění, informace o vydavateli a příjemci a odkaz na ověření pravosti. B. Jankovská upozornila na přednášku, se kterou vystoupil Alan Carbery na konferenci LILAC 2013. Nosnými pojmy této přednášky je sebereflexe, zrcadlení a kritika. Pedagog by se měl stále ptát, co může ještě zlepšit. Přednáška A. Carberyho je volně dostupná. Autorka příspěvku rovněž upozornila na to, že Univerzita Pardubice otvírala kurzy na prohloubení pedagogických znalostí (ROPAM). Jan Zikuška nastínil cesty, kudy by se informační vzdělávání mělo ubírat. Knihovníci by se měli dále vzdělávat, měli by se věnovat celé šíři IG, měli by reflektovat vývoj nových technologií, zapojit sociální sítě a uplatňovat princip hry. Hana Landová zdůraznila nutnost vytvářet kurzy na přání a podle oboru, knihovník musí přizpůsobit kurz účastníkům, není dobré postupovat podle šablony. Je nutné usilovat o to, abychom zasáhli co nejvíce lidí včetně osob se specifickými potřebami a využívat k tomu různé kanály. Ludmila Tichá vyzdvihla na závěr nutnost stálé, neutuchající práce, nezbytnost držet krok s technologiemi a věnovat pozornost propagaci. Z jednotlivých vystoupení vyplynulo, že se na řadě vysokých škol už podařilo prosadit informační vzdělávání přímo do výuky. Seminář také ukázal na výrazný posun v obsahu výuky. Knihovny se začaly věnovat nejdříve vyhledávání v katalogu, dnes se snaží jít dále. Do informačního vzdělávání na vysokých školách se stále více začleňují i jiné oblasti, např. hodnocení informací, informační bezpečnost, práce s citačními manažery, tvorba odborného textu, publikování a prezentace. Seminář považuji za přínosný. Další ročník se uskuteční 25. září 2014. Martina Machátová