Rozhovor s Jiřím Šilhou

Jiří Šilha se narodil v Táboře v roce 1970. Studoval v Praze obor management a marketing s rozšířením o výpočetní techniku. Již na střední škole programoval software pro evidenci půdního fondu. Na vysoké škole v roce 1991 vytvářel systém na evidenci článků a knih. Postupně jej začal jako soukromý podnikatel zdokonalovat až vznikl knihovní systém LANius. V roce 1996 založil společnost LANius, s.r.o. Firma nyní úspěšně vyvíjí a prodává automatizované knihovní systémy v ČR a SR. Ve firmě je obchodním ředitelem a věnuje se návrhům, analýzám a testování nových produktů. Jeho záliby jsou basketball, práce na zahradě a četba knih.

SKAT

Jak vlastně vznikl SKAT a co bylo hlavnim důvodem jeho vzniku?

Sdružení uživatelů knihovních systémů (SKAT) vzniklo na popud firmy LANius, s.r.o. a některých aktivních knihoven, asi nejvíce pomohla tehdejší ředitelka Městské knihovny Tábor Alena Otrubová. Důvodem vzniku byla snaha vytvořit společný souborný katalog s lokační funkcí pro optimalizaci vyhledávání MVS. V roce 1996 ještě Souborný katalog ČR nefungoval tak jako nyní.

Na co se zaměřuje činnost SKATu nyní?

Sdružení je majitelem a správcem dat souborného katalogu naučné literatury SKAT a později i souborného katalogu článků časopisů ANSKAT. Oba katalogy sdružení nadále spravuje a aktualizuje. Mimo to sdružení pravidelně organizuje pro své členy (190 knihoven) odborné semináře. Zástupci firmy LANius (která je jedním z řádných členů) informují členy o plánech vývoje.

Jaký má podle tebe smysl Souborný katalog ČR CASLIN a bylo by vhodné na jeho činnosti něco změnit?

Hlavní smysl je podle mne pro katalogizaci většiny knihoven, do SK ČR totiž záznamy přicházejí pravidelně a rychle díky OAI provideru. Knihovny, které mají katalogizaci kvalitní, dodají záznamy rychle a po formální kontrole ze strany SK ČR jsou k dispozici přes Zklienta ostatním knihovnám. Záznam z NK ČR se objevuje až později, kdy většina knihoven chce mít již novinku zpracovánu. Lokační funkce katalogu je také velmi podstatná a i členové Sdružení ji hojně využívají, jsou zde záznamy všech velkých knihoven, které slouží jako zdroj MVS nejčastěji. Domnívám se, že právě vyhledávání v SK ČR je potřeba změnit, je zastaralé a jistě po stránce designu a funkcí zaostává oproti ostatním katalogům knihoven na síti.

Uvažoval SKAT někdy o frbrizaci svého katalogu knih?

Ano, uvažuje v souvislosti s tím, že máme v bázi téměř 400.000 titulů naučné literatury a téměř 1,5 milionu záznamů článků. Ovšem pravidla FRBR pro lepší projekci vyhledaných výsledků představují nejprve jisté úpravy dat a to nejlépe v souladu s aktuálním trendem vývoje katalogizačních pravidel. Proto jsme rádi, že budeme mít zástupce v pracovní skupině pro RDA v rámci NK ČR.

CPK

V současné době se vede debata o podobě Centrálního portálu knihoven. Jaký je tvůj názor na tento projekt a co bys od něj především očekával jako uživatel?

Jako nezaujatý uživatel se nedokážu na CKP dívat, ale podle zkušeností s prací se čtenáři veřejných knihoven se domnívám, že primární jsou pro čtenáře dokumenty knihovny, kam chodí, a vše ostatní je sekundární a takto by to mělo být nabízeno i v elektronickém katalogu knihovny. Nesouhlasím proto s ambicí CPK být primárním katalogem v knihovnách. Jak pragmaticky vidím realizaci CPK? Využít investované miliony Kč do SK ČR a rozvinout jej, tzn. převzít co je v něm dobré (databázi, deduplikaci, harvester, zpětnou vazbu) a doplnit jej o existující portál, který s tímto základem ověřeně a bez problémů pracuje.  S tím, že nabídne všem lokálním katalogům všech systémů možnost sekundárního vyhledání a zobrazení výsledků, tj. tak, aby uživatel zůstal v domácím katalogu a ten mu zobrazil vzdálené výsledky z CPK.

Úspěch projektu CPK se neodvíjí pouze od kvality vybraného SW řešení, ale záleží i na připravenosti zapojených knihoven. O problémech s připraveností knihoven napsal článek kol. Žabička. Souhlasíš s ním?

Ne zcela, například hned po úvodu, kde se virtuální deduplikace při vyhledávání považuje za výhodnou a jako argument je, že chybu snadno odhalí uživatel. Podle mne je výhodná jen pokud by české knihovny prováděly rychle opravu svých záznamů, ale k tomu jsem pesimista. V praxi máme řadu virtuálně deduplikovaných regionálních katalogů a snaha knihoven o zlepšení stavu deduplikace je malá. V SK ČR mají řadu hotových algoritmů jak toto řešit a dávají konkrétní zpětnou vazbu knihovnám. Podle mne je kvalita dat autory koncepce podceňována. Naopak role portálu jako lokálního katalogu knihoven je značně optimistická například i pro svou nutnou obecnost.

Jednou z požadovaných funkčností CPK v rámci probíhajícího RFP je i schopnost fungovat jako lokální portál účastnických knihoven, který by integroval tištěné a elektronické zdroje dané knihovny pod jednou střechou. Otázkou je, zda by takové řešení bylo schopno nahradit i klasický OPAC. Jaký je tvůj názor na tuto věc?

Domnívám se, že řada knihoven má lokální katalog vyladěn podle svých potřeb a také systému řazení fondu knihovny. Nejde ani tak o zadávání dotazu ale o následnou prezentaci výsledků vyhledání zejména zobrazení hlavních lokačních údajů. Obávám se, že zde bude ze strany CPK mnohem menší ochota se přizpůsobit a to povede ve finále ke zmatení a ochuzení čtenáře.

Za jakých podmínek by mohly CPK využít i malé neprofesionální knihovny?

Za podmínek, že jeho součástí bude plnohodnotný knihovní systém s řadou modulů, které i tyto malé knihovny jsou zvyklé využívat a to dlouhodobě zdarma (po zaplacení jednorázové ceny licence) Systém musí být jednoduchý, ale robustní, společný, ale zároveň s možností specifik dané knihovny. A to jsou vlastnosti, na kterých sami stavíme.

Různé

Jedna z vizí rolí CPK v roce 2020 uvažovala o tom, že nahradí i automatizované knihovní systémy. Jeden takový pokus o národní AKS proběhl na Slovensku a jeho výsledky jsou diskutabilní. Je podle tvého názoru tato cesta vůbec možná a případně za jakých podmínek?

Domnívám se, že tato cesta má smysl, ale jen v rozsahu stejného typu knihoven ať už zaměřením fondu nebo oborovým. Knihovny ve společném systému by měly mít důvod kooperovat a sdílet data. Ne jen šetřit na udržovacích poplatcích za provoz systému. Takovou rozumnou mírou integrace pro společný systém jsou např. veřejné knihovny jednoho kraje.

Jakou zajímavou knihu jsi v poslední době četl?

Černá labuť od Nassima Taleba.

Děkuji za rozhovor.

Tomáš Gec