Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2013-11-18 (All day)
Autoři citace:
POLÁKOVÁ, Jana; ZUZAŇÁKOVÁ, Martina
Během posledních let se brněnská veřejnost měla možnost seznámit s několika projekty, jejichž ústředním tématem byl veřejný prostor jedné z městských čtvrtí – tzv. Cejlu.
V období před 1. světovou válkou byla tato oblast mezi ulicemi Křenová, Cejl, Bratislavská a Francouzská jedním z průmyslových center Rakousko-uherské monarchie. Dařilo se zde především textilnímu průmyslu, na který se postupem času nabalovala také ostatní průmyslová odvětví, jakými bylo např. plynárenství či teplárenství. V meziválečném období zde industrializace ještě zesílila, čtvrť se rozrostla a zvýšil se také počet jejích obyvatel. Rakouský Manchester, jak se Cejlu přezdívalo, byl na začátku 20. století také místem s mnohonárodnostním charakterem. Vedle sebe zde žilo obyvatelstvo, které se hlásilo k německé nebo české národnosti a také početná židovská komunita.
Druhá světová válka tvář Cejlu nevratně změnila. Ze čtvrti zmizelo nejprve židovské a poté i německy mluvící obyvatelstvo a do prázdných domů se nastěhovali noví obyvatelé, mezi nimiž tvořili početnou skupinu Romové. Dodnes je čtvrť spojována především s Romy a vlivem nejrůznějších předsudků vůči této menšině je dodnes vnímána jako místo, kam není radno chodit a především jako místo, kde není nic zvláštního k vidění. Projekty realizované na Cejlu se snaží tyto předsudky odbourávat. A projekt Mikroměsto se vydal stejným směrem - nabídl návštěvníkům architektonicko-literární výlet do historie této výjimečné čtvrti.
Mikroměsto se opíralo o zavedený formát. Na mapě Cejlu bylo vytipováno pět staveb, ve kterých probíhala literární čtení. Návštěvníci tak dostali možnost proběhnout během jednoho odpoledne všechna místa a zaposlouchat se do pěti vybraných literárních ukázek v podání pěti zajímavých osobností brněnské divadelní scény.
Ukázky z literárních děl byly vybrány s ohledem na dnešní obyvatele Cejlu, na průmyslový rozvoj místa i na zvláštnosti, které prostředí dělnického osídlení přináší. Přednesu ukázek se ujali známí brněnští herci. V budově bývalé dělnické pojišťovny na ulici Koliště četl herec Městského divadla v Brně Martin Havelka z knihy Jana Koubka Matky úryvek o náročném životě ženy, které se v českém prostředí narodil postižený černošský chlapec. Klub Clubwash na Staré ulici se nachází v prostorách bývalé pekárny. Herečka Hadivadla Simona Peková zde svým nezaměnitelným šarmem představila zájemcům z knihy Jany Soukupové Štatl za Husáka, jak se žilo v Brně za doby komunismu. Ve vstupní hale brněnských Tepláren četla energií nabitá herečka divadla Husa na Provázku Ivana Hloužková úryvky z knihy první romské spisovatelky Eleny Lackové. První romská žena s vysokoškolským vzděláním popisovala ve své autobiografii období po druhé světové válce a cestu její mladé rodiny za prací ze Slovenska do Čech. Přesto, že sobota je pro Židy svátkem odpočinku, otevřely se pro návštěvníky Mikroměsta také dveře Synagogy Agudas Achim. V jejích prostorách zazněla ukázka z knihy Arnošta Goldflama Tata a já. Jejího podání se ujal herec divadla Husa na provázku Vladimír Hauser. Budova bývalé parní elektrárny sloužila od konce 19. století pro elektrické osvětlení Mahenova divadla. Martin Sláma, herec právě tohoto divadla, zde svým krásným hlasem představil zájemcům knihu Magdaleny Platzové Anarchista. Román vypráví o hledání vlastní minulosti, vyrovnávání se s realitou, která je často zcela odlišná od představ a snů, ale také diskriminaci, kterou může přinést obyčejnému Čechovi jeho německé příjmení.
Za jedno sobotní odpoledne se na všech místech vystřídalo více jak 600 návštěvníků. K úspěšnosti akce Muzea romské kultury přispělo i krásné počasí. Vybízelo k procházce po místech nacházejících se kousek od centra města, která jsou přesto pro mnoho obyvatel neznámá. Snahou Mikroměsta bylo přitáhnout obyvatele Brna do míst, která jsou ne zcela právem považovaná za nezajímavá. Úspěch akce nám napovídá, že tento ročník Mikroměsta snad nebyl poslední.
Váha článku:
410