Bezbariérové knihovny

Ve dnech 23. a 30. října proběhl v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně dvoudenní seminář věnující se problematice návštěvníků a čtenářů knihoven se specifickými potřebami s názvem Bezbariérové knihovny. Pořadatelem byl  SKIP – Sekce služeb osobám se specifickými potřebami a své prostory poskytla Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. První den semináře byl věnován problematice uživatelů s mentálním postižením a uživatelů se zrakovým postižením.

Úvodní příspěvek Ing. Jany Šormové, pracovnice krajského úřadu ve Zlíně představil zúčastněným elektronický katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji a možnosti práce s ním. Ten by měl být oficiálně spuštěn v únoru 2014 na webové adrese www.socialnisluzbyzk.cz. Jeho hlavním cílem bude nabídnout uživateli nejvhodnější sociální službu nebo přehled sociálních služeb, které mu pomohou reagovat a řešit konkrétní životní situaci či potřebu. Že bude web hojně využíván a mnozí se jej už nemohou dočkat, následně potvrdilo i poměrně dost dotazů účastníků. Web může sloužit také knihovnám, které se budou chtít dozvědět o sociálních službách poskytovaných v regionu.

V příspěvku s názvem Specifika práce s lidmi s mentálním postižením nastínila PaedDr. Mgr. Bc. Hana Pašteková Rupertová charakteristiky různých typů mentálního postižení z psychologického hlediska a poté uvedla příklady, jak zmírnit handicap a umožnit přístup ke knihám u této skupiny uživatelů. Velmi ocenila práci knihoven v oblasti podpory čtenářství této cílové skupiny. Ona sama se má co od knihoven učit, nikdo ji neučil v rámci studia, jak pracovat s uživateli a s beletristickými texty.

Další lektorka - Bc. Miluška Zvonařová - prezentovala především Sdružení pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže „Chceme žít s Vámi“. Velmi zajímavé je zapojování těchto mladých lidí do pracovního procesu a to prostřednictvím tréninkových dílen, kde je trenéři zaučují v barmanství a gastronomii. Tím je podporují v začleňování do běžného života a v hledání pracovního uplatnění na běžném trhu práce.

Externí ICT konzultant brněnského Tyflocentra, Mgr. Radek Pavlíček, se věnoval problematice tvorby dokumentů pro uživatele se zrakovým postižením. Prakticky předvedl definování textových alternativ, strukturování obsahu, různé dokumenty, tabulky či slajdy k prezentacím v oblasti přístupnosti dokumentů.

Nad tématem „Co může knihovna udělat pro lidi s mentálním postižením“ se zamýšlela Mgr. Barbora Uhlířová. Věnovala se zejména otázce "Jak přizpůsobit prostředí knihovny a informace lidem s mentálním postižením?" a částečně také otázkám, jak přivést lidi s mentálním postižením do knihovny a co pro ně knihovna a knihovníci mohou udělat. 

Snad nejočekávanějším blokem prvního dne semináře byla praxe vybraných knihoven při práci s osobami se specifickými potřebami. Jako první se slova ujala paní Marcela Kořínková z Knihovny Kroměřížska, která mluvila o spolupráci knihovny s Domovem pro osoby se zdravotním postižením BARBORKA v Kroměříži a o svých pracovních zkušenostech s dětmi s mentálním a tělesným postižením ve věku od 4 do 18 let, pro které připravuje programy a besedy.

Vedoucí dětského oddělení Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Jana Hoferková zaměřila svou prezentaci na programy a výčet akcí pro speciální školy a Centrum Horizont Zlín. Rovněž zmínila práci svého oddělení s dospělými mentálně postiženými, a to ve formě jejich podpory ke čtenářství nebo tematicky zaměřených „studijních hodinek“.

Přednášející z Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti Mgr. Barbora Bilavčíková účastníkům semináře představila a shrnula projekt Zážitkový seminář k bližšímu poznání života se zrakovým handicapem. Ten vznikl díky grantové podpoře Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška.

Problematice zrakového postižení se zaměřením na komunikaci s osobami se zrakovým postižením a průvodcovství se věnovala Mgr. Lenka Houšková ze zlínského střediska Tyfloservisu. V úvodu stručně shrnula druhy a stupně zrakového postižení, druhy pomůcek a poté následovala praktická ukázka průvodcovství.

První den semináře byl doplněn prezentací pomůcek pro zrakově postižené z Tyfloservisu a ukázkou pomůcek na programy pro lidi se specifickými potřebami, které přinesly vystupující knihovnice. Druhý den semináře byl věnován lidem s tělesným a sluchovým postižením v knihovnách.

Ing. Kateřina Poláčková z Ligy vozíčkářů souhrnně představila ve svém příspěvku s názvem Bezbariérové prostory a knihovny právní předpisy týkající se bezbariérovosti, typy osob s omezenou schopností pohybu, osoby na vozíku, ale především se zaměřila na nedostatky, které těmto handicapovaným ztěžují život ve společnosti. Příspěvek prokládala příklady a příběhy ze života vozíčkářů.

Poznatky z praxe přišla na seminář předat paní Zdenka Indráková z Městské knihovny ve Valašském Meziříčí, která se věnuje problematice čtenářů se sluchovým postižením. Knihovna spolupracuje se školou pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí. Pro děti prvního stupně připravuje besedy a setkání spojené s výběrem literatury.  Na základě dlouhodobé spolupráce se naučila přizpůsobit jazyk komunikace s dětmi jejich potřebám, aby je složitost gramatiky českého jazyka nezaskočila. Programy jsou věnovány českým i světovým pohádkám a jsou doplněny animovanou nebo hranou podobou těchto pohádek a výtvarnými úkoly.

Doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D. se věnovala problematice čtení neslyšících. Zaměřila se na otázky typu, proč neslyšící neradi čtou, co vše ovlivňuje čtení s porozuměním, jak s lidmi se sluchovým postižením komunikovat, abychom si navzájem dobře rozuměli. V závěru představila vzory textů pro neslyšící děti, které jsou napsány tak, aby porozuměly textu i ony. Příspěvek byl velmi přínosný, neboť si řada z nás "slyšících" nedokáže představit záludnosti gramatiky českého jazyka.

Velmi zajímavý a originální byl příspěvek doc. PhDr. Veroniky Broulíkové a studentek oboru Výchovné dramatiky pro neslyšící z brněnské JAMU. Studentky předvedly pomocí vlastnoručně vyrobených knih, motivace a prožitku ukázky pohádek ve znakové řeči. Cílem jejich aktivit je vytvoření interaktivní knihy (s pracovním názvem TABLETO) pro neslyšící děti, čímž je chtějí motivovat ke čtení. Tato bude fungovat jako aplikace do tabletu.

Ze závěrečné diskuze a výměny názorů a zkušeností lze říci, že seminář účastníkům rozhodně přinesl obohacení a podněty pro další práci se zdravotně handicapovanými a ukázal na nutnost zohledňovat jejich specifické potřeby. Materiály ze semináře budou zveřejněny na stránkách http://bezbarierova.knihovna.cz.