Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Polská republika má přes 38 mil. obyvatel, podobně jako Španělsko. Má Baltské moře. V hlavním městě Varšavě žijí skoro 2 miliony Poláků. Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. Má tedy obrovské národní kulturní dědictví a velmi pestrou historii, kterou chce nabízet světu online.
První iniciativa digitalizovat knihovny se objevila v druhé polovině devadesátých let minulého století. Za průkopníky v této oblasti jsou považovány tři knihovny: Jagellonská knihovna, Hlavní knihovna Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni a Knihovna Akademie hornictví a hutnictví v Krakově. Do digitalizace se postupně zapojily všechny velké paměťové instituce v Polsku – knihovny, muzea a archivy. Online přístup ke kulturnímu dědictví zatím nabízejí jen knihovny. Ostatní paměťové instituce digitalizují především z důvodů konzervace, pro svou vlastní potřebu a z digitálního obsahu nabízejí veřejnosti výběrově virtuální výstavy. Hlavní cíle digitalizace v Polsku jsou: zdigitalizovat polské kulturní dědictví; zpřístupnit ho online – osvobodit od kamenných zdí – prostřednictvím internetu; konzervovat a archivovat a zejména podporovat vědu a výzkum, vzdělávání a celoživotní vzdělávání národa. Příspěvek se zabývá zejména písemným kulturním dědictvím.
Podle Joanny Pawliniak (UL Wrocław) má Polsko v oblasti digitalizace kulturního dědictví velké problémy s financováním. Národní zájem je rozdělen na tři oblasti: Ministry of Science and Higher Education, Ministry of Culture and National Heritage a mezi vedení jednotlivých vojvodství. Každé z nich navíc zastřešuje trochu jinou oblast zájmu a má odlišné možnosti financovat projekty. Všechno zlé je i k něčemu dobré, jsou nuceni například kvalitněji vybírat objekty k digitalizaci atd. Obvyklý postup spočívá nejprve v konzervaci jednotlivých dokumentů a teprve poté přichází samotná digitalizace. Po skenování pak následuje popsání dokumentů a jejich zpřístupnění. Složitou situaci v Polsku se odborníci snaží řešit kupříkladu spuštěním několika menších projektů, podporovaných obvykle ze zdrojů Evropské unie. Pro klasifikaci kulturního dědictví se nejčastěji využívá systém MIDAS (Marburg Information, Documentation and Administration System). Jedním z plánovaných výstupů má být např. databáze více než 1100 středověkých rukopisů přístupných přes web.
25. srpna 2006 přijala Komise (dále jen Výbor) Doporučení k digitalizaci a ochraně digitálních zdrojů - Recommendation on digitisation and digital preservation (viz IP/06/1124 a MEMO/06/311), které vybízí členské státy EU, aby zřizovaly ve velkém měřítku instituce pro digitalizaci a urychlily tak proces zobrazování kulturního dědictví v Evropě online prostřednictvím Evropské digitální knihovny. V listopadu 2006 byla myšlenka evropské digitální knihovny podpořena ministry kultury všech členských států EU a 27. září 2007 také Evropským parlamentem.
V Polsku se o digitalizaci stará Ministerstvo kultury a národního dědictví, jehož součástí je Oddělení strategií a analýz. Jeho ředitelem je Juliusz Braun, který jmenoval členy Výboru pro digitalizaci a národní strategii. Členy Výboru jsou odborníci paměťových institucí a problematiky digitalizace, kteří řídí a koordinují proces digitalizace v Polsku. Úkolem Výboru je shromáždit informace o současných i plánovaných krocích v oblasti digitalizace u všech druhů materiálu v různých kulturních institucích, vytvářet přehledy takových digitalizací s cílem zabránit duplicitě a předvídat (plánovat) nárůst digitálních objektů v budoucnu. Přitom sledovat nejen kvantitativní cíle, ale zaměřit se především na cíle kvalitativní. Další velmi důležitou činností je podporovat paměťové instituce k přijetí společných standardů a norem tak, aby umožnily vybudovat e-služby, které poskytnou jednotný přístup ke kulturnímu a vědeckému dědictví pro všechny uživatele. V roce 2007 byly Výborem svolány dvě pracovní skupiny - pracovní skupina pro technické normy a pracovní skupina pro standardy metadat. Členové skupin strávili většinu své práce na dvou důležitých dokumentech - metodických pokynech pro technické normy a pro metadata. V listopadu 2007 Výbor dokončil práce na doporučeních pro technická pravidla pro digitální objekty a metadata pro digitální objekty a nyní pracuje na národním plánu digitalizace a dlouhodobého uchovávání digitálních objektů z knihoven, archivů a muzeí. Výbor zřídil v roce 2008 národní koordinační mechanismus pro činnosti v oblasti digitalizace a vytvořil společná kritéria pro výběr materiálu, který má být digitalizován. Významnou oblastí činnosti Výboru jsou i nápady a návrhy na zlepšení právních podmínek pro digitalizaci, dostupnost a uchovávání digitálních objektů. Důležitou roli ve Výboru hraje Národní knihovna Polska, která má bohaté zkušenosti s digitalizací a vytváří Národní digitální knihovnu Polska. Polská vláda připravila projekt „Strategie pro rozvoj informační společnosti v Polsku v letech 2007-2013“, který obsahuje několik aspektů digitalizace a dlouhodobého uchovávání digitálních objektů. Na počátku roku 2008 byl vytvořen Národní digitální archiv, který shromažďuje, eviduje a uchovává audiovizuální materiály, jako jsou fotografie, filmy a zvukové nahrávky a vytváří digitální soubory ze sbírek Státního archivu, který je přístupný veřejnosti. V roce 2008 vytvořili Národní úložiště digitálních dokumentů, které obsahuje různé typy knihovních dokumentů. Cílem Národního úložiště elektronických dokumentů je ochrana digitalizovaných materiálů, digitálních dokumentů publikovaných v Polsku, na které se vztahuje archivační zákon, různých druhů online dokumentů a polského kulturního webového dědictví. Důležitým krokem v integraci digitalizačních aktivit bylo včlenění Polské internetové knihovny do Národní digitální knihovny Polska v roce 2008.
Dále existuje Národní institut dědictví (National Heritage Board of Poland) – původně to byl Krajowy Ośrodek Badaň i Dokumentacji Zabytków, který se v roce 2011 přejmenoval na Narodowy Instytut Dziedzictwa (Národní institut dědictví). Cílem institutu je angažovat v procesu ochrany kulturního dědictví všechny subjekty společně. Být spojovacím článkem v ochraně a zprostředkování kulturního dědictví v Polsku. Mrtvé kulturní dědictví oživit a nabídnout veřejnosti prostřednictvím procesu digitalizace (s napojením na Europeanu) a především zachránit pro budoucí generace.
Digitální dokumenty v Polsku jsou vytvářeny pomocí skenování nebo fotografováním. V roce 2003 přijala Generální konference UNESCO poslání týkající se digitálního dědictví: Vzhledem ke své povaze digitální dědictví nepodléhá ani časovému omezení, ani geografickému či kulturnímu. Souvisí vždy s kulturou, kde vzniklo, a může z něj čerpat celý svět. Jedná se o společné evropské dědictví, v němž evropské knihovny a archivy obsahují obrovské množství materiálů, včetně knih, novin, filmů, fotografií a map, které reprezentují Evropu, její bohatou historii a kulturní a jazykovou rozmanitost. Evropský portál: http://www.europeana.eu/portal/.
Odpovídající institucí za digitalizaci národního kulturního dědictví v Polsku je Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego przy wspólpracy Ministerstwa Nauki i Szkolnictwa Vyzszego – ministr Bogdan Zdrojewski. Jednotná národní strategie digitalizace kulturního dědictví v Polsku v písemné formě je vizionářskou výzvou pro dnešní generaci knihovníků. Na stránkách Ministerstva kultury a národního dědictví jsou různé odkazy, které vycházejí z evropských doporučení. Na webové adrese je schválené doporučení vlády pod zkratkou Kultura+, které zahrnuje i body strategie týkající se digitalizace kulturního dědictví. Ředitel J. Braun vydal „Programie digitalizacji dóbr kultury oraz gromadzenia, przechowywania i udostępniania obiektów cyfrowych w Polsce 2009-2013 (Program digitalizace artefaktů kultury a získávání, uchovávání a zprostředkovávání objektů digitalizace v Polsku 2009-2013).“
Dokumenty obsahují klíčové zásady pro tvoření strategie digitalizace v Polsku a budování digitálního obsahu: obsah digitálních knihoven tvoří zejména kulturní instituce (archivy, knihovny, muzea, audiovizuální archivy); digitální obsah musí splňovat mezinárodní standardy; prioritu má digitalizace historických dokumentů, které podléhají zkáze (kyselý papír apod.); digitalizace má zmírnit nenávratné ztráty kulturního dědictví; všechny subjekty, které participují na digitalizaci, musejí dodržovat jednotný technologický postup; v procesu digitalizace je nutné dbát na autorskoprávní ochranu děl; projekty musejí vycházet z metodiky dlouhodobého uchovávání digitálního obsahu; polské projekty týkající se digitalizace musejí spolupracovat s projekty Evropské unie – zejména APANET nebo Europeana. Dále existuje dokument „Strategie digitalizace kulturních artefaktů a získávání, uchovávání a zpřístupňování digitálních objektů v Polsku v letech 2009-2020“, který určuje tuto strategii: expanze polských digitálních zdrojů; ochranu digitálních zdrojů; zajištění přístupu k digitálnímu obsahu. Musejí se vytvořit mechanismy financování digitalizace a uchovávání digitálních zdrojů s jasně definovanými kritérií pro přidělování finančních prostředků.
Začátky digitalizace v zemi jsou velmi chaotické a neorganizované. Uvědomují si, že digitální knihovny nemají vliv pouze na popularizaci vědeckých a kulturních úspěchů země a národa v globálním měřítku (zejména u projektů, jako je EuropeanaLocal), ale posilují lidské myšlení, posilují národní hrdost a jsou cenným zdroje poznání. Všechny digitální knihovny v Polsku využívají jednotný software dLibra, vytvořený a vyvinutý Supercomputing Center Networking v Poznani (PSNC). Národní knihovna je partnerem Evropské knihovny od ledna 2007, RDLnet programu a TELplus projektu od října 2007. Sbírky z Polské Národní digitální knihovny jsou přístupné prostřednictvím portálu TEL a plně ke stáhnutí přes OAI. Důležitým prvkem v napojení na projekt Europeana je skutečnost, že software používaný ve většině polských digitálních knihoven je založen na protokolu OAI-PMH a dává možnost vyhledávání v současných a plánovaných digitálních objektech ve všech knihovnách ve stejnou dobu. Prvním krokem při napojení na projekt Europeana je Partnerství pro NLP s Evropskou Knihovnou a možnost prezentovat své digitální sbírky prostřednictvím portálu TEL.
V roce 2008 vzniklo konsorcium „Polské digitální knihovny“, servis Federacja Bibliotek Cyfrowych (FBC) zajišťuje Poznańskie Centrum Superkomputerowe-Sieciowe afiliowane przy Instytucie Chemiii Bioorganicznej PAN. Servis FBC umožňuje vyhledávat ve všech digitalizovaných polských knihovnách současně. Cílem Federace digitálních knihoven (FBC) je uchovávat a archivovat sbírky prostřednictvím digitalizace. Rovněž propagovat zúčastěné instituce a tím písemné kulturní dědictví celého Polska v globálním měřítku. Podílejí se prostřednictvím Národní knihovny ve Varšavě na projektu EuropeanaLocal 2009 – Grant Agreement ECP - 2007 – DILI – 517009 EuropeanaLocal; Pan – European multilingual directory of vocabularies in use (Celoevropský vícejazyčný adresář slovníků). Devadesát procent digitálního obsahu tvoří písemné kulturní dědictví a jen deset procent publikační činnost po roce 1990. Většina (74 %) pochází z posledních publikací v letech 2005-2008 University of Lodz, Warsaw University of Technology, Krakov University of Technology a University of Technology.
K nejdůležitějším iniciativám v oblasti digitalizace kulturního dědictví v Polsku patří tyto projekty: Cyfrowa Biblioteka Narodowa Polona i Polska Bibliteka Internetowa; Elektroniczne Archiwum Zabytków Piśmiennictwa Polskiego; Konsorcjum „Polskie Biblioteki Cyfrowe“ i Federacja Bibliotek Cyfrowych; Narodowe Archiwum Cyfrowe; Narodowy Instytut Autiowizualny ad. V současné době existuje 42 digitálních knihoven, z toho 23 jsou institucionální knihovny a zbývající krajské knihovny.
Mezi instituce, které digitalizují kulturní dědictví v Polsku, patří: archivy; filmové ústavy nebo ústavy audiovizuálního umění, archiv rozhlasu, muzea umění, archeologická nebo historická muzea vědy, technická muzea, jiné typy muzeí, národní knihovny, akademické knihovny a další typy veřejných knihoven, specializované knihovny a jiné druhy institucí. V Polsku vybrali 119 institucí, které participují na digitalizaci písemného kulturního dědictví (z toho 88 knihoven). Na všech probíhal v rámci projektu NUMERIC rozsáhlý informační průzkum, v němž se zjišťovaly zejména údaje týkající se financování a rozsahu digitalizace, kritérií pro digitalizaci apod. Mapoval se současný stav digitalizace v Polsku atd. Na základě tohoto průzkumu se vytvořila potřebná metodika pro další výzkumy v této problematice.
Ministerstvo kultury a národního dědictví vytvořilo nový projekt (start-up): WPR kultura+, priorytet „digitalizacja pro roky 2012-2015, který se týká zejména financování digitalizace. Financují se především archivy, filmové archivy, kulturní instituce - knihovny. Za finanční podpory projektu vzniklo 19 digitalizačních pracovišť, na nichž vytvořili cca 3 miliony digitálních skenů, digitalizovali 63 tisíc objektů, zpřístupnili na internetu 160 tisíc skenů a digitalizovali 40 hodin audiovizuálních materiálů. Polsko počítá, že na projekt využije přes 120 milionů zlotých.
Není ambicí tohoto příspěvku představit jednotlivé projekty, které v Polsku běží v souvislosti s digitalizací, protože je jich hodně a vydaly by na samostatný příspěvek. Přesto se zmíníme o významném projektu Cyfrowa Biblioteka Narodowa Polona (CBN Polona). Národní knihovna ve Varšavě ji uvedla do provozu v roce 2006. Nabízí přes 38 tisíc digitálních objektů – časopisy, historické dokumenty, grafiky, fotografie, rukopisy, zvukové dokumenty a mapy. Pokračují ve spolupráci s Nadací „Nowoczesna Polska (Moderní Polsko)“, společně tvoří portál volného čtení (online čtení). Zaměřují se zejména na učební texty, které nespadají pod autorskoprávní ochranu.
Ministerstvo kultury a národního dědictví v Polsku má ohledně digitalizace tyto cíle: uskutečnit žádoucí technologické změny; koordinovat oblasti získávání a uchovávání digitálních objektů; vzdělávat zaměstnance v kulturních institucích, kteří se věnují digitalizaci; zprostředkovávat obsah digitálních knihoven a především propagovat digitální knihovny. Iniciovat vypracování jednotné strategie digitalizace národního kulturního dědictví v Polsku, po které volá odborná veřejnost.
Když se závěrem zamyslíme nad stavem digitalizace v Polsku, musíme konstatovat, že digitalizace národního kulturního dědictví je na samém začátku. Nejen Polsko, ale i další země EU (Rakousko, Česko ad.) nemají vypracovanou strategii digitalizace kulturního dědictví online, všechny mají zpracovanou podkladovou studii a přemýšlejí v evropských souvislostech, jak k této problematice nejlépe přistoupit. Testování digitálních knihoven z pohledu uživatele zatím žádná knihovna nerealizovala, marketingová strategie neexistuje, nástroje zpětné vazby jsou slabé. Jedná se o běžné nedostatky, které provázejí každé začátky něčeho velkého. Digitalizace kulturního dědictví je jediným možným řešením, jak ho zachovat a zprostředkovávat dalším generacím. Věříme, že náš příspěvek zmapoval situaci a přinesl nové informace, které budou přínosem v této problematice.
Biblioteki wirtualne - serwis EBIB
http://ebib.oss.wroc.pl/linki/wirtua.php
Biblioteki cyfrowe wykorzystujące oprogramowanie dLibra
http://dlibra.psnc.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=27&lang=pl
Bożena Bednarek-Michalska: Fundusze na budowanie zasobów elektronicznych w Polsce
http://www.ebib.info/publikacje/matkonf/iwb3/artykul.php?b
Bożena Bednarek-Michalska: Fundusze strukturalne - Mały poradnik projektowania dla bibliotekarza
http://www.ebib.info/publikacje/matkonf/iwb3/artykul.php?c
EOG Fundusz Norweski
http://www.eog.gov.pl/
Krajowy Program Ramowy dla Nauki
http://www.mnii.gov.pl/mein/index.jsp?place=Menu08&news_cat_id=892&layout=2
Program Operacyjny Ministra Kultury "DZIEDZICTWO KULTUROWE"
http://www.mk.gov.pl/po/dziedzictwo.php
Sybilla Stanisławska-Kloc: Prawo autorskie a biblioteka cyfrowa
http://www.ebib.info/publikacje/matkonf/iwb3/artykul.php?e
Sybilla Stanisławska-Kloc: Prawo autorskie a biblioteka cyfrowa - opinia prawna sporządzona w ramach projektu KPBC finansowanego z Funduszy Strukturalnych UE
http://ebib.oss.wroc.pl/2005/70/stanislawska-kloc.php
Barbara Szczepańska: Analiza stosowania Copyright w procesie digitalizacji i tworzenia bibliotek cyfrowych w Europie
http://ebib.oss.wroc.pl/2005/70/szczepanska.php
Wnioski z konsultacji w sprawie bibliotek cyfrowych
http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/06/253&format=HTML&aged=0&language=PL&guiLanguage=en
Decyzja Komisji Wspólnot Europejskich dotycząca ekspertów ds. bibliotek cyfrowych
decyzja.pdf
Skład grupy ekspertów Komisji Wspólnot Europejskich ds. bibliotek cyfrowych
http://europa.eu.int/information_society/activities/digital_libraries/high_level_expert_group/index_en.htm
Działania Komisji Europejskiej na rzecz udostępnienia w Internecie europejskiego dziedzictwa kulturowego w formie "Europejskiej Biblioteki Cyfrowej"
dziedzictwo.pdf
Komentarz do planów powstania Europejskiej Biblioteki Cyfrowej: Cyfrowe biblioteki - wojna o dostęp do kultury
http://prawo.vagla.pl/node/6049
Digitalizacja i biblioteki cyfrowe - forum EBIB
http://ebib.oss.wroc.pl/phpBB/viewforum.php?f=7
Archiwizacja materiałów cyfrowych i digitalizacja analogowych - Internetowe Forum Archiwalne
http://www.ifar.lublin.ap.gov.pl/ifarforum/viewforum.php?f=7
Forum dLibra
http://dlibra.psnc.pl/index.php?option=com_simpleboard&Itemid=65&lang=pl
Digitalizacja, czyli „cyfrowanie” / Juliusz Braun// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska - Nr 7/2009 (107) październik. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2010. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2010/107/a.php?braun. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
Digitalizacja wszędzie dookoła / Małgorzata Rożniakowska-Kłosińska// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska - Nr 7/2009 (107) październik. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2010. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2010/107/a.php?rozniakowska_klosinska. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
Digitalizacja zbiorów w bibliotekach polskich - próba oceny doświadczeń krajowych / Małgorzata Kowalska// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska. - Nr 11/2006 (81) grudzień/styczeń. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2006. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2006/81/kowalska.php. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
Digitalizacja - czy istnieje jakaś strategia? / David Pearson// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska. - Nr 2/2003 (42) luty. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2003. - Tryb dostępu: http://ebib.oss.wroc.pl/2003/42/pearson.php. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
Digitization : do we have a strategy? [Dokument elektroniczny] / David Pearson // Ariadne. - 2001, iss. 30 (December). - Tryb dostępu: http://www.ariadne.ac.uk/issue30/digilib/.
Digitalizace kulturního dědictví a databáze z oblasti historických věd - společně, nebo odděleně? (Joanna Pawliniak). Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 5/2 [cit. 27.05.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/7502>. URN-NBN:cz-ik7502. ISSN 1212-5075.
Digital Content Conference 2009. Managing Content: towar wart swej ceny / Sam Jordison// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska - Nr 9/2009 (109) grudzień/styczeń. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2010. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2010/109/a.php?jordison. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-718.
O digitalizacji prawie wszystko / // W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska. - Nr 4/2006 (74) kwiecień. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2006. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2006/74/warto.php. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
Polskie i europejskie projekty digitalizacji czasopism – przegląd koncepcji / Joanna Potęga// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska. - Nr 4/2006 (74) kwiecień. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2006. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2006/74/potega.php. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
Projekt Numeric. Digitalizacja w europejskich instytucjach kultury / Maciej Szablewski// W: Biuletyn EBIB [Dokument elektroniczny] / red. naczelny Bożena Bednarek-Michalska - Nr 7/2009 (107) październik. - Czasopismo elektroniczne. - [Warszawa] : Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich KWE, 2010. - Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2010/107/a.php?szablewski. - Tyt. z pierwszego ekranu. - ISSN 1507-7187.
ŚLASKA, K. Today and tomorrow of digital libraries in Poland. In: 2nd Colloquium of Library Information Employees of the V4+ Countris : digitalization - the path to protection and access to documents = 2. kolokvium knihovnicko-informačních pracovníků zemí V4+ : digitalizace - cesta k ochraně a zpřístupnění dokumentů : Brno, 6-8- July 2008 : [sborník příspěvků / Michaela Shejbalová (ed.)]. 1. vyd. Brno : Moravská zemská knihovna, 2008, s. 22-29. ISBN: 978-80-7051-178-7 (brož.).
FOBEROVÁ, Libuše. Digitalizace národního kulturního dědictví v Polsku. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(3) [cit. 2025-02-03]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-narodniho-kulturniho-dedictvi-v-polsku
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
