Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Volně dostupné knihovní systémy s otevřeným zdrojovým kódem existují již řadu let, jejich uživatelské rozhraní bylo díky práci řady dobrovolníků přeloženo do češtiny a našly si již cestu i do několika českých knihoven. Řada dalších knihoven, které jsou ekonomickou situací tlačeny k co největším úsporám, se pak o open source knihovní systémy zajímá. Na internetu je možné dohledat řadu článků, převážně v angličtině, zabývajících se open source knihovními systémy, obecnými analýzami počínaje[1] a srovnávacími studiemi konče. Většina článků generalizuje a hodnotí pouze přítomnost a nepřítomnost určitých funkcí, aniž by se zabývala detaily toho, jak jsou dané funkce naimplementovány. O aktuální srovnávání funkcí se pokouší projekt Open Source ILS Feature Comparison Tool[2], ale ani ten není zcela spolehlivý, protože někdy dochází buď ke srovnávání nesrovnatelného (stejně pojmenované funkce znamenají v podání jednotlivých systémů odlišně věci nebo naopak jsou shodné funkce jinak pojmenovány a ve srovnávacích tabulkách nejsou pak navzájem srovnávány). Řada těchto článků je navíc již staršího data a nezohledňuje proto funkce nejnovějších verzí daného systému. Jednou ze zajímavých prací na toto téma je i diplomová práce V. Jansy z roku 2010[3], která však bohužel není dostupná online.
S výše uvedenými informacemi je třeba přistupovat i ke čtení tohoto textu, který se zabývá dvěma nejrozšířenějšími systémy - Evergreenem[4] a Kohou[5] ve verzích z konce roku 2013 (Evergreen verze 2.4 a Koha verze 3.14). Je třeba si přitom uvědomit, že neexistuje nic jako obecné nejlepší řešení, ale vždy je potřeba hledat co nejvhodnější systém určený konkrétním potřebám a požadavkům. Tento text vznikl na základě otestování obou systémů pro potřebu Moravské zemské knihovny v Brně a zohledňuje proto především její potřeby a požadavky, byť do určité míry reflektuje i možné nároky a specifika jiných českých knihoven.
Obecně lze při hledání vhodného systému pro knihovnu aplikovat tato hlediska:
Nespokojenost knihoven s nabídkou na trhu knihovních systémů a se závislostí na dodavateli daného systému vedla některé knihovny k zahájení vývoje vlastních systémů. Některé z nich se díky otevřenosti svého vývoje prosadily v širším měřítku a vznikla kolem nich díky tomu komplexnější infrastruktura, jejíž součástí jsou i komerční firmy poskytující podporu a zajišťující do jisté míry i rozvoj daného systému. (Řada těchto firem nabízí podporu oběma těmto systémům zároveň). Paralelně s tímto trendem se rozšiřuje i nabídka komplexních služeb typu SaaS (Software As A Service), obvykle plně webových knihovních systémů, nabízených knihovnám na klíč. Knihovny tak dnes nevybírají jen mezi komerčním a volně dostupným knihovním systémem, ale i mezi knihovním systémem provozovaným na vlastních serverech a systémem provozovaným centrálně pro řadu organizací. Že i takový systém může být založen na open source softwaru dokládá například systém Obecní knihovna, která je založena na open source systému Slims (je však nutno podotknout, že v tomto případě jde o systém provozovatelem značně upravený a bez volné dostupnosti jeho zdrojového kódu).
Nejrozšířenějšími a nejdiskutovatelnějšími open source knihovními systémy tak dnes jsou Koha a Evergreen. Kromě nich je na trhu sice ještě řada dalších (např. Kuali Ole, NewGenLib nebo již zmíněný Slims), nicméně tomu, aby se daly v tuto chvíli považovat za přímou konkurenci Kohy a Evergreenu brání jejich nedostatečná rozšířenost. Zde je však nutné upozornit speciální případ již zmíněné služby obecniknihovna.cz, kterou sice již nelze prohlásit za open source systém, nicméně cenová politika a způsob provozování tohoto knihovního systému coby webové služby poskytované centrálně velmi silně konkuruje nejen volně dostupným systémům (systém je do značné míry otevřený, na rozdíl od Kohy a Evergreenu je k dispozici komerční uživatelská podpora, tj. není nutné platit vlastního správce systému), ale i systémům komerčním (neplatí se za nákup licence softwaru). Na druhou stranu výhodou volně dostupných open source systémů je to, že pokud systém funguje spolehlivě, nikdo jeho provozovatele nenutí nic platit.
Pokud by ale například MZK měla přejít na jiný knihovní systém, ať už jakýkoli, znamenalo by to nutnost transformovat do tohoto nového systému nejen všechna data, ale také přenést do něj podporu pro všechny stávající procesy nebo tyto procesy upravit na míru novému systému. Tato činnost, která je v případě komerčního systému úkolem dodavatele (byť ve spolupráci s pracovníky zákazníka), by v případě open source systému dolehla plně na knihovnu. Způsobů, jak dosáhnout doplnění potřebných funkcí do libovolného open source systému (včetně systémů popisovaných dále v tomto článku) je celá řada, obecně se ale pohybují mezi dvěma extrémy:
Kompromisním řešením může být uzavření smlouvy s firmou, která pro daný systém poskytuje komerční podporu, pokud taková firma existuje. Samozřejmě, že z dlouhodobého hlediska je žádoucí, aby se všechny takto vzniklé úpravy (resp. alespoň ty z nich, které by mohly být k užitku ostatním knihovnám) staly standardní součástí systému a bylo tak automaticky zajištěno jejich zachování v nových verzích systému. Je zřejmé, že takto vzniklé funkce nemusejí být dosavadním uživatelům daného systému po chuti. Proto se obvykle postupuje tak, že je v systému nastaveno, že každá takto vzniklá funkce je neaktivní a je nutné ji nejprve aktivovat například úpravou konfiguračního souboru.
Jak je z předchozího patrno, s provozováním open source systému jsou spojeny nejen určité finanční náklady, ale klade i nároky na vlastní schopnosti a znalosti – přinejmenším je nutné přesně specifikovat své požadavky a dokázat aktivně komunikovat s autory daného systému. Pro účast MZK v národních kooperačních projektech by přechod na jiný systém než Aleph znamenal komplikaci – zejména by byla ohrožena účast MZK v systému kooperativní katalogizace s Národní knihovnou a Vědeckou knihovnou v Olomouci, protože komunikační protokol, prostřednictvím kterého dochází k aktualizaci zpracovaných záznamů v bázích MZK a VKOL, je proprietární a nezdokumentovaný. Zachování kooperativní katalogizace by tak bylo nejsnazší v případě, že by všechny tři spolupracující knihovny postupovaly koordinovaně a nový systém hledaly společně. Jak bylo výše naznačeno, taková aktivita by byla prospěšná i z obecného hlediska, protože by bylo možné sestavit silnější tým zabývající se novým systémem a dosáhnout i výhodnějších cen v případných výběrových řízeních. Takový koordinovaný přechod by pak pravděpodobně vyústil ve vznik jednoho společně provozovaného systému, který by postupně mohly začít využívat i další české knihovny. Tento článek však si neklade ambice definovat požadavky na takovýto centralizovaný systém a proto ani zkoumané open source knihovní systémy nebudou posuzovány z hlediska vhodnosti jejich využití v této roli.
systém Koha vznikl v roce 1999 na Novém Zélandě a již od počátku existuje celá řada firem, která nabízí uživatelům systému podporu. V roce 2001 byl systém lokalizován do řady jazyků. V roce 2005 došlo k zásadnímu vylepšení systému integrací fulltextového systému Zebra dánské firmy IndexData. Systém Koha používá řada knihoven na celém světě, včetně menších konsorcií. Kolem systému Koha existuje funkční komunita, kterou v minulosti dočasně oslabily kontroverzní aktivity firmy Liblime/PTFS, která se pokusila převzít systém Koha včetně nakonec neúspěšného pokusu o registraci jeho názvu jako své ochranné známky.
V současné době proto existují tři verze systému Koha: jednak Koha, kterou podporuje a uznává většina komunity a jednak dvě verze podporované firmou LibLime: LibLime Koha, jejíž zdrojový kód je volně dostupný a která je vyvíjena na základě požadavků zákazníků firmy LibLime a LibLime Academic Koha, která je (včetně zdrojového kódu) k dispozici jen pro knihovny, které za to zaplatí. Zdrojový kód těchto verzí se navzájem liší a není proto možné je považovat za jeden systém. Tento článek je proto zaměřen na systém Koha, vyvíjený komunitou na serveru koha-community.org, který je ve světě nejrozšířenější a který má také aktuální překlad do češtiny pro nejnovější verze. Je sice nutné upozornit na to, že LibLime Koha a hlavně LibLime Academic Koha by mohly mít jisté funkce, které by je pro knihovnu typu MZK činily vhodnějšími, jejich nasazení v MZK by znamenalo odtržení se od zbytku vznikající české komunity uživatelů tohoto systému, což by z dlouhodobého hlediska přinášelo komplikace a fakticky by tak jen přibyl v ČR další knihovní systém, který skoro nikdo nepoužívá a jehož dodavatel navíc nemá zastoupení ani v ČR.
Evergreen byl vyvinut jako systém pro konsorcium více než 270 veřejných knihoven amerického státu Georgia v roce 2006. Od té doby se rozšířil do dalších knihoven ve Spojených státech a Kanadě, ale mimo anglicky mluvící státy jej používá jen několik institucí – mimo pražské knihovny JABOK ještě po jedné instalaci v Mexiku, Nizozemí a Gruzii. Významným impulsem rozvoje systému je rozhodnutí finské národní knihovny nasadit Evergreen jako národní knihovní systém. To se již nyní pozitivně projevuje nejen na zrychlení řešení problémů Evergreenu s chybami v národních lokalizacích (včetně té české), ale i na větší otevřenosti komunity potřebám knihoven mimo Severní Ameriku. Vlastnosti systému jsou poznamenány okolnostmi jeho vzniku. Systém má velmi propracovanou podporu pro konsorcia (veřejných) knihoven a i jeho funkčnost je zaměřena především na tento typ knihoven, byť se postupně dostává i do knihoven akademických. Ze zajímavých funkcí, kterými se odlišuje od systému Koha, lze vybrat mimo jiné zobrazení regálu nebo expertní prohledávání obsahu konkrétního pole.
Sice by se dalo obecně říci, že Koha je systém pro samostatné menší knihovny, které hledají snadno nastavitelný systém, a Evergreen je systém určený konsorciím, která jsou schopna zvládnout náročnější konfiguraci, neznamená to ale, že Kohu nelze s úspěchem nasadit pro konsorcium a Evergreen do malé knihovny. Evergreen má výborně propracovanou možnost tvorby hierarchií a v návaznosti na to detailní specifikaci uživatelských oprávnění. Není to ovšem až tak černobílé. Z přehledů uživatelů obou systémů je vidět, že existuje velká řada konsorcií, které daly přednost systému Koha před Evergreenem, také akademické a speciální knihovny používají systém Koha častěji než Evergreen. Na druhou stranu Koha neumožňuje takovou volnost nastavení jako Evergreen, byť je velmi pravděpodobné, že běžná knihovna nenarazí při konfiguraci Kohy na zásadní problémy. Mnohá nastavení ale platí pro celý systém, konsorcia tedy jsou nucena při nasazení Kohy sjednotit svá pravidla a procesy, což ale může být chápáno i pozitivně. Důvodů, které vedly knihovny k volbě jednoho nebo druhého systému byla celá řada, mimo historických důvodů (vlastnosti daného systému v době rozhodování o vhodném systému) mohla hrát významnou roli například podpora jiných jazyků než angličtiny v uživatelském rozhraní systému. Tím, že oba systémy vznikly primárně jako systémy pro veřejné knihovny, jisté funkce, které bychom čekali od systému pro vědeckou, resp. akademickou knihovnu, nejsou dostatečně propracované, protože byly přidány až dodatečně, ale nebyly potřeba primárně pro účely zakládajících knihoven.
Koha i Evergreen mají početnou uživatelskou komunitu – podle služby lib-web-cats Kohu ve světě aktuálně používá 2 539 knihoven a Evergreen 1 388, přičemž, jak již bylo zmíněno, Evergreen je koncentrován především na území Severní Ameriky a mimo ni jde o ojedinělé instalace, zatímco Koha je ve světě rozšířená podstatně rovnoměrněji. Možná i jazykové hledisko přispívá k tomu, že komunita kolem systému Koha působí subjektivně o něco otevřenějším, přátelštějším dojmem. Jinak ale v obou případech jde o aktivně vyvíjené projekty (viz např. srovnání dle serveru Ohloh). Obě komunity postupují přibližně stejně i při řešení chyb a rozvoji systému. Oba systémy používají systém pro hlášení chyb, navrhování chybějících funkcí apod. Pokud takto definovaný problém považuje většina uživatelů za prioritní, je poměrně rychle vyřešen, v opačném případě může trvat delší dobu, než je vyřešen. V obou systémech existuje řada problémů otevřených i několik let a proto se očekává, že když si takový problém jeho zadavatel nedokáže vyřešit sám, nabídne někomu z vývojářů, že potřebný vývoj sponzorsky podpoří (pokud si již neplatí komerční podporu).
Z hlediska podpory obou systémů je v ČR situace problematická. Lokalizace do češtiny vznikla díky práci dobrovolníků a také studentů ÚISKu (Evergreen) a KISKu (Koha). Podporu systému Evergreen poskytují ve volném čase manželé Jansovi, paní Cerniňáková a pan Nič, za systémem Koha stojí pánové Moravec, Denár a Šmilauer, ani jednomu z obou systémů se ale v ČR zatím systematicky nevěnuje žádná firma. Na podzim 2013 proběhly k oběma systémům semináře, které ukázaly, že rozhodně existuje o oba systémy zájem, ale že knihovna, která by se rozhodla libovolný z těchto systémů zprovoznit, se musí připravit na práci, jejíž objem bude tím větší, čím větší bude daná knihovna.
Systém Koha je plně webový, což znamená, že není potřeba instalovat žádný speciální klient pro zaměstnance, což usnadňuje nasazení a aktualizace systému. Naopak součástí Evergreenu je i aplikace, kterou musí mít knihovník nainstalovanou na svém počítači, aby mohl se systémem pracovat. Podstatné je, že klient je multiplatformní a může být na rozdíl od komerčních systémů provozován mimo Windows i v operačních systémech Linux a Mac OSX. Pro usnadnění přechodu na nové verze nabízí Evergreen možnost automatických aktualizací klienta. Klient umožňuje v případě potřeby off-line cirkulaci, tutéž funkci nabízí i Koha přímo v prohlížeči. Webový klient systému Evergreen je zatím ve vývoji.
Ani u jednoho ze systémů nedosahuje katalogizační klient, tedy aplikace, ve které má probíhat práce katalogizátora, kvalit Alephu. Knihovny, pro které byl vyvinut Evergreen, totiž záznamy převážně jen stahují z OCLC a stejně tak i u Kohy je předpoklad, že většina záznamů vkládaných do systému bude přebírána odjinud. Ačkoli nebyla katalogizačnímu klientu ani v jednom ze systémů věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil, snesou rozhodně srovnání s katalogizačními klienty dalších u nás používaných systémů. U systému Evergreenu je nedostatečná validace ukládaných záznamů v katalogizaci a chybí možnost výběru obsahu polí z nabídky předdefinovaných textů. Výhodou je možnost manuálního vložení dalšího pole na pozici kurzoru. Katalogizace systému Koha je propracovanější, nabízí slušné možnosti validace, a vkládání obsahu polí z nabídky. Bohužel systém umožňuje vkládání nových polí pouze přes nabídky šablon a neumožňuje manuální vložení libovolného pole do záznamu na pozici kurzoru, což komplikuje práci, i zobrazení záznamu při katalogizaci je nepřehledné. Oba systémy umějí pracovat s autoritami, včetně automatické opravy bibliografických záznamů po změně napojené autority.
Další zásadní věc, kterou ani jeden ze systémů nenabízí, je možnost přebírání údajů z rejstříků nenavázaných na autority – a to z toho důvodu, že ani jeden z obou systémů nezná rejstříky, tak jak existují v Alephu – existuje jen fulltextové hledání nebo autority. Ze stejného důvodu nenabízí ani jeden z obou systémů prohlížení rejstříků (funkci “browse”) ani v rozhraní pro čtenáře. Pro knihovníky – uživatele Alephu je důležité i to, jak jsou v systémech Koha a Evergreen realizovatelné vzájemné vazby mezi několika záznamy a exempláři, což Aleph realizuje pomocí proprietárního pole LKR. Zatímco systém Koha podporuje jen standardní vazební mechanismy MARCu, Evergreen umožňuje navíc propojovat záznam exempláře s několika bibliografickými záznamy (“conjoined item”), což je podstatné zejména při zpracování knih s přívazky. Z hlediska kooperace s dalšími českými knihovnami je nutné explicitně uvést, že ani jeden z obou systémů ze zřejmých důvodů nepodporuje proprietární protokoly potřebné pro spolupráci v systému Aleph Cluster, naopak spolupráce na budování a využívání národních autorit, která je koncipována jako otevřený kooperační systém, by měla být v obou systémech bez větších problémů možná.
Meziknihovní výpůjčky vlastních knih jiným knihovnám jsou v systémech Koha i Evergreen evidovány stejně jako v Alephu, tedy prostřednictvím výpůjčního modulu. Na vyřizování požadavků vlastních uživatelů vůči jiným knihovnám, tedy na funkce klíčové pro realizaci meziknihovních služeb, nemá systém Koha vlastní řešení, byť firma PTFS nyní ILL modul pro Kohu vyvíjí. Většina knihoven, které používají systém Koha proto zatím počítá spíše s využitím volně dostupného open source ILL systému FulfILLment, vyvíjeného firmou Equinox. Tento systém, jehož první použitelná verze by se měla objevit v nejbližší době, je založen na systému Evergreen a již od prvních verzí by měl podporovat napojení mimo jiné na systémy Koha a Aleph.
Evergreen má oproti systému Koha větší možnosti konfigurace oprávnění. U Kohy je možno narazit u organizačně složitějších knihoven na to, že některá pobočka potřebuje specificky nastavit parametr, který je možné aplikovat pouze globálně pro celou knihovnu. Například aby bylo možné zadávat požadavky na knihy za skladu, je nutné povolit požadavky globálně. Problém pak ale nastane v okamžiku, kdy bychom chtěli zakázat požadavky na knihy ve volném výběru, které nejsou půjčené. Pro jednoduchá konsorcia nebo běžné veřejné knihovny s více pobočkami, které se nechtějí chovat výrazně individuálně ale Koha stačí. Složitější konsorcia mohou také provozovat několik instancí Kohy s různým nastavením, ale pak už bez sdílení čtenářů.
Ani Koha, ani Evergreen neznají prezenční výpůjčky v podobě, v jaké je podporuje Aleph a jak byly v MZK v minulosti implementovány – současný systém prezenčních výpůjček (standardní výpůjčka s platností 1 den) by tedy bylo možné realizovat v kterémkoli z těchto systémů. Prezenční výpůjčky jako takové jsou oběma systémy chápány jen jako statistická evidence přemístění publikace, kterou si čtenář vytáhl z regálu, což je i pro účely MZK dostačující. Oba systémy podporují selfcheck systémy prostřednictvím protokolu SIP2, Koha má navíc integrovaný vlastní jednoduchý selfcheck. Systém Evergreen navíc připravuje i podporu protokolu NCIP, který je koncipovaný tak, aby mohl být použitelný i pro Kohu.
Vzhledem k chronickému nedostatku financí v oblasti knihoven stojí open-source knihovní systémy za důkladné zvážení. Je přitom nutné zohlednit nejen vlastnosti daných systémů, ale zejména celkové náklady a rizika spojené s přechodem a provozováním takového systému. Neuvážené rozhodnutí může znamenat, že se daná instituce na několik měsíců nebo i let “zaseká” na přechodu na nový systém, přičemž uživatelé knihovny budou zvenčí pozorovat v horším případě řadu různě dlouhých výpadků v kvalitě poskytovaných služeb a v lepším případě nepoznají nic – protože například v případě MZK by jako webový katalog dál sloužil VuFind a uživatelé by nový knihovní systém vlastně ani neviděli a zprostředkovaně by pocítili právě jen případné výpadky.
Přesto je nutné průběžně sledovat vývoj open source knihovních systémů a stabilitu jejich vývojářské a uživatelské obce. Je potřeba počítat s tím, že peníze ušetřené za podporu stávajícího systému bude knihovna muset zaplatit vlastním správcům a programátorům nebo firmě, která jim zajistí podporu – to je ale spíše řešení pro případ kdy je knihovna velmi nespokojena se systémem který používá, nemá ale prostředky na zakoupení licence systému konkurenčního ani na hrazení zvýšených nákladů při zakoupení služby typu SAAS (software jako služba). V každém případě je výhodou open source systémů to, že je možné před rozhodnutím se k přechodu dostupné systémy v praxi plně otestovat. Je také nutno podotknout, že prvních několik knihoven bude mít přechod na nový systém vždy těžší, než ty, které je budou následovat a budou moci využít výsledků práce těch prvních.
Pokud by mělo být závěrem tohoto článku nějaké doporučení, tak pro malé profesionální knihovny stojí za zvážení (ale nejprve důkladné otestování!) služba typu obecniknihovna.cz, nebo její ekvivalent, pokud v budoucnu vznikne ať už na bázi systému Koha, Evergreen nebo libovolného komerčního systému. Výhodou je zde na jedné straně nízká cena (není nutné odvádět poplatky za licenci, platí se jen za poskytnutou službu) a na straně druhé dotaženost produktu do funkční podoby v našem prostředí (tj. někdo již odvedl celou práci a ručí za ni, nestane se tedy, že dojde k nepříjemným překvapením). Pokud by se pro přechod na některý z volně dostupných knihovních systémů rozhodla knihovna větší, odhodlaná do takového přechodu investovat čas a peníze a jít do rizika, že z různých důvodů, nesouvisejících nutně s kvalitami zvoleného systému neuspěje, měla by si vhodný systém zvolit sama, na základě své vlastní analýzy, dělané lidmi, kteří budou tento přechod realizovat. Pokud tyto lidi nemá, neměla by se do takového dobrodružství pouštět do doby, než u nás vznikne alespoň menší skupina knihoven určitý systém provozující, protože existence takové skupiny už vygeneruje i někoho, kdo je schopen pomoci se zavedením daného systému v dalších knihovnách.
Výše uvedené platí samozřejmě i pro velké knihovny, tedy i pro MZK. Ačkoli je přechod na open source knihovní systém v MZK představitelný, již jen z tohoto článku je zřejmé, že přechod z Alephu na jakýkoli jiný systém by způsobil knihovně řadu velkých problémů a rizika s ním spojená by přavážila nad potenciálním přínosem. Mimo v tomto článku zmíněných problémů lze očekávat značné komplikace při znovuprogramování všech vazeb a procesů, které nyní jsou na Aleph v MZK navázané – zmiňme jen LDAP, MojeID, Shibboleth, online platby, procesy spojené s digitalizací, návaznost na VuFind a budoucí Centrální portál knihoven a další. Práce spojené s přechodem by zaměstnaly na dlouhou dobu i řadu dalších pracovníků knihovny při analýzách a úpravách pracovních procesů, to vše při nutnosti zajistit běžný provoz knihovny. Proto by takový přechod měl smysl jedině při koordinovaném přechodu více knihoven na jeden společný knihovní systém, což ale v nejbližších letech nebude na pořadu dne.
Použitá literatura a informační zdroje
ŽABIČKOVÁ, Petra. Nejrozšířenější open source knihovní systémy a jejich použitelnost. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2014, 28(1) [cit. 2025-03-31]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
