Rešeršní strategie a rešeršní služby II.: Vyhledávání informací v elektronických informačních zdrojích z hlediska používaných termínů

Vydáno: 2014-03-20 (All day)
V rubrice: Informace pro knihovny
Autor: Richard Papík

Vyhledávání informací (information retrieval) je z pohledu Wikipedie chápáno jako odborná disciplína o vyhledávání dokumentů, vyhledávání informací uložených v dokumentech, metadatech o dokumentech, stejně tak jako vyhledávání v databázích, nebo také vyhledávání informací na webu.  Existuje zde významné překrývání pojmů vyhledávání dat, vyhledávání dokumentů, vyhledávání informací a textové vyhledávání. Vyhledávání informací je obecně interdisciplinární problematikou, která ve značné míře vychází z výzkumů počítačové vědy, má inspirace z matematických oborů, rovněž z řady jádrových témat informační vědy, také však ze vzdálenějších oborů, jako jsou soubor kognitivních věd, psychologické disciplíny, lingvistika apod.

Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy TDKIV definuje pojem „vyhledávání informací jako činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích (např. plnotextové nebo bibliografické databáze). Vyhledávání informací probíhá obvykle na základě konkrétního požadavku uživatele za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků.” Vyhledávání informací v elektronickém prostoru je z hlediska terminologie často nejednoznačné a jednotlivé termíny se mohou překrývat nebo mohou být různými uživateli využívány rozdílně. Pro řadu stejných nebo podobných činností dějících se při vyhledávání informací jsou použity rozdílné pojmy (information retrieval, information searching, information seeking a information hunting). Z hlediska informační vědy je pro nejširší použití v procesu hledání informací oblíbeně používán anglický termín information seeking. Ten odpovídá uživatelově informační potřebě a informačnímu zájmu. Pojí se proto přirozeně k myšlenkovému procesu uživatele, a je proto v tomto kontextu možno hovořit o spjatosti s tzv. kognitivním modelem uživatele.

Následující obrázek ukazuje vizualizovaný vztah mezi termíny hledání informací (information seeking) a vyhledávání informací (information retrieval). Inspirativní pro současnost i budoucnost je pak vztah k učení.

Z hlediska návrhu rozhraní orientovaných na uživatele (user-centered, resp. human-centered) je termín information seeking  o něco výstižnější (i když ne preferovaný) než termín information retrieval. Je také spojen i s jakousi přirozenou schopností člověka informace hledat, orientovat se v nich a proces vyhledávání příliš neplánovat ve stylu nějaké pokročilé analytické strategie. Jde např. o tzv. techniku prohlížení (browsing strategy). Prohlížecí strategie (browsing strategy) je většinou intuitivní a na první pohled možná bezcílně vypadající technika vyhledávání informací, ale poskytuje velký přehled, a navíc je to přirozená technika uživatelů typu dětí, lidí bez informační a počítačové gramotnosti, uživatelů, kteří chtějí vidět zejména souvislosti a okolí výstupu z informačního systému, seznámit se kontextově s tématem, které hledají. Důležité je, že člověk spouští zároveň asociace s letmým přehlížením textu a obrazových informací a problém obsahově zpracovává. Tato technika má rychlé uplatnění v dnešních hypertextových technologiích. Tvůrci informačních systémů, multimédií a databází se na tento způsob rozhraní zaměřují také tvorbou speciálních uživatelských rozhraní. Internetové technologie ještě více a celkem přirozeně podpořily tyto tendence přístupů do obsahu dokumentů.

Vyhledávání metodou prohlížení (browsingu) je stejně důležité, jako jsou nástroje tzv. analytického vyhledávání. Není účelné stavět proti sobě tyto styly vyhledávání informací, jsou komplementární, doplňují se. Uživatel je často prostřídává. Prohlížení (listování, browsing) je specifické pro určitý typ elektronických informačních zdrojů na jedné straně (často dnes spojených s hypertextovými odkazy) a na druhé straně se pojí k typickému uživatelskému chování vidět již zmíněný kontext prohledávaných informací, tedy např. ke kategorii seznamujícího se uživatele. Termíny, které se používají v souvislosti s vyhledáváním informací, jsou následující:

• information seeking, je možno chápat jako hledání informací,
• information retrieval, je možno chápat jako vyhledávání informací,
• information acquiring, je možno přeložit jako získávání informací,
• online retrieval, je možno chápat jako dialogové vyhledávání, interaktivní vyhledávání nebo online vyhledávání,
• online searching, je možno přeložit jako dialogové nebo online vyhledávání,
• online hunting, používal se dříve občasně v anglickém jazyce, ale nyní se již nepoužívá, překlad do českého jazyka není obvyklý,
• information gathering, je možno přeložit jako shromažďování informací, ale tento termín není již tolik používán v souvislosti s vlastním vyhledáváním,
• information surfing má pak blízko k termínu browsing, ale spíše v kontextu používání a trávení času na internetu, a také tedy ve spojení internet surfing.

Všechny tyto pojmy se používaly nebo nadále používají v souvislosti z hlediska používání elektronických informačních zdrojů. Chápat tyto pojmy hierarchicky je částečně správné, mnozí autoři je chápou rozdílně, ale jiní autoři je chápou zase často synonymicky. Z hlediska zastřešující funkce či nejširšího termínu je to zřejmě oblast termínu information retrieval. Online retrieval a online searching jsou termíny pojící se k online (dialogovým) službám. Stejně tak platí, že v posledních letech se již méně používá termín dialogové nebo interaktivní vyhledávání, ale v českém jazyce se již usadil termín online vyhledávání.

Současná informační společnost je mj. také charakteristická přístupem k elektronizaci a digitalizaci dokumentů. Již téměř tři desítky let se používá ve vyspělých zemích termín bezpapírová společnost (paperless society). „Elektronický informační zdroj je informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný prostřednictvím počítačových sítí nebo pomocí jiných technologií distribuce digitálních dat (např. na discích CD-ROM)“ .[TDKIV] Použití termínů v této oblasti je obecně širší a je důsledkem velké rozmanitosti typů dokumentů včetně těch elektronických. Je možno se setkat s označeními elektronické zdroje, elektronické informační zdroje, digitální informační zdroje, ale i takovými termíny jako elektronické/digitální objekty [ŠUŠOL, 2003, s.41-43].

Mezi elektronické informační zdroje (EIZ) můžeme zařadit jak zdroje volně dostupné na internetu, tak specializované databáze, elektronické verze odborných periodik, digitální knihovny nebo jiné elektronické dokumenty. Přístup k EIZ je často zprostředkován nějakou institucí, např. knihovnou, vysokou školou, podnikem, institucí státní správy či databázovým centrem [PILECKÁ; PAPÍK, 2008]. Vyhledávání informací v elektronických informačních zdrojích má i terminologické posuny vzhledem k času. Nikdo již nepoužije starý český výraz pro dialogové systémy v podobě zastaralého spřažené systémy. Také slovo online doznalo širšího významu, než jen mělo v počátcích dialogového vyhledávání, a to díky s masivním rozšířením internetu v první (ve světě) a druhé (u nás) polovině 90. let minulého století.

MARCHIONINI, Gary. Information seeking in electronic environments. Cambridge : Cambridge University Press, 1998. 224 s. ISBN 0-521-58674-7.

PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha : Velryba, 2011. 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1.

PILECKÁ, Věra; PAPÍK, Richard. Elektronické informační zdroje v ČR. In Pražská síť podpory elektornického vzdělávání [online]. Praha : IMA [cit. 2014-03-10]. Dostupný z WWW: <http://pspev.cvut.cz/>.

ŠUŠOL, Jaroslav. Elektronická komunikácia vo vede. Bratislava : Centrum VTI SR.  156 s.  ISBN 80-85165-88-0.

TDKIV : česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD). In Národní knihovna České republiky [online]. Praha : Národní knihovna, [cit. 2014-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm>.

Wikipedia : the free encyklopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-03-10]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/>.

PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby II.: Vyhledávání informací v elektronických informačních zdrojích z hlediska používaných termínů. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2014, 28(1) [cit. 2025-01-22]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-ii-vyhledavani-informaci-v-elektronickych-informacnich-zdr

Verze pro tisk