Nová knihovna je živá sociální síť. Lidem se nechce domů

Od lidmila

Vytvořeno 2016-03-03 11:10

Autor:

Dagmar Sedláčková Humpolíková

Rubrika:

Veřejné knihovny

Číslo časopisu:

1/2016

Vydáno:

2016-03-10 (All day)

Autoři citace:

SEDLÁČKOVÁ HUMPOLÍKOVÁ, Dagmar

„Do staré knihovny jsem vůbec nechodil, jednou mě ale kluci přivedli do té nové a jsem tu teď každý den, je to tady super,“ vyjádřil se bez váhání asi desetiletý Martin Štěpánek. Zrovna seděl u počítače s kamarády v oddělení pro mládež. Opodál okupovala barevné sedací pytle čtyři děvčata. Ani nemusela vstávat, aby si z blízkého regálu vytáhla knížku. Četla si a tiše se přitom bavila. Taková idylka je ukázkou denního provozu nové knihovny v Pohořelicích.

Vznikla koncem loňského roku v prostorách budovy bývalé radnice na Brněnské ulici. Více než stoletá budova prošla kompletní rekonstrukcí za zhruba 25 milionů korun a našla nové využití jako multifunkční kulturní a společenské centrum města. Knihovna je jeho nejživějším prostorem v budově. Nachází se v přízemí a je zcela bezbariérová.

Můžeme si tu napsat úkoly?

Během krátkých dvou měsíců provozu přilákala knihovna k návštěvě na dva a půl tisíce lidí a zaregistrovala zhruba padesátku zcela nových čtenářů, kteří předtím do staré knihovny vůbec nechodili. Pro malé město se zhruba 5 tisíci obyvateli je to slušné skóre. Důvod je podle knihovnice zřejmý. „Knihovna dříve sídlila v budově kina, prostory byly ponuré, vybavení zastaralé a navíc se muselo šlapat po schodech. To bylo překážkou jak pro lidi s omezeným pohybem, tak i pro maminky s dětmi. Teď přijedou s kočárkem až dovnitř,“ přiblížila knihovnice Ivana Háková.

Zvýšený zájem návštěvníků nové knihovny podle ní způsobuje i vlídné a moderní prostředí. „Je tu prostor, světlo, teplo. Dobře se tu pracuje a návštěvníci se tu rádi zdržují, co víc, jsou nadšení. Nechodí si jen půjčovat knihy, zastaví se třeba cestou od lékaře. Přečtou si časopisy a k tomu si dají dobrou kávu nebo čokoládu z automatu, který tu máme,“ přidala knihovnice. Její slova vzápětí nevědomky potvrdila příchozí maminka s asi osmiletým synem. „Dobrý den, můžeme si tu prosím napsat úkoly? Čekáme na autobus a ten nám jede až za hodinu,“ vysvětlila a usedla se synem za velký bílý stůl, na něhož dopadalo velké množství světla. Toho je ostatně dostatek v celém prostoru knihovny.

V Pohořelicích dali knihovně nový rozměr. Žije

Stačilo posedět v knihovně jen chvíli a pozorovat chování návštěvníků. Poznání bylo naprosto zřetelné. Pohořelickým se totiž podařilo něco neobvyklého. Vybudovat kultivovaný a funkční veřejný prostor, v němž se schází lidé rádi. Jakoby vytěsnili prostor pro všudypřítomnou virtuální sociální síť a místo ní nabídli lidem tu skutečnou, osobní. Ani děcka nespěchají domů k počítačům. „Scházíme se tu s holkama každé odpoledne, někdy přemlouváme i rodiče, abychom tu mohly zůstat i déle. Je to tady dobré,“ potvrdila i Karolína Koubová s kamarádkami Eliškou, Bárou a Evou. „Jen nesmíme dělat lumpárny a rambajs, ale to nám nevadí,“ dodala děvčata.

Úsilí i nemalé peníze, které vložilo vedení pohořelické radnice do vybudování nové knihovny, se vyplatilo. Provoz a zájem lidí to dokazuje. „Když jsme zvažovali úpravy knihovny, chtěli jsme obsáhnout všechny věkové skupiny, děti, mládež i důchodce, aby tady každý našel nějaký svůj koutek, kde by si mohl posedět, popovídat a přečíst nějakou knihu. To, že se tu lidé schází rádi i k vzájemnému popovídání, je bonusem navíc,“ hodnotí provoz místostarosta Miroslav Novák.

Vsadili na profesionály

Svoje představy o funkčnosti prostoru vložili Pohořeličtí plně do rukou odborníků. Knihovně dominuje bílá barva a světlo. Moderní prostor však nepostrádá prvky původní historie. Připomínají ji okna s půloblouky nebo grafická silueta radniční věže na bočních stěnách knižních regálů.„Bylo naší snahou vytvořit prostor, v kterém budou dominantou knížky. Nábytek byl až druhotnou záležitostí,“ objasnil záměr designér Pavel Bureš z ABN Design Brno.

Z jeho dílny získaly Pohořelice nejen nadčasový vzhled knihovny, ale také funkční uspořádání a prvky. Například skříňky na oděvní svršky, či batůžky školáků využívají všichni s naprostou samozřejmostí. Oddělený dětský kout skýtá soukromí a nepostrádá barevnost. Instalace velkoplošné obrazovky dává prostor dalšímu vyžití. K promítání tematických filmů, cestopisů, či k prezentaci tvůrců, například při autorském čtení. Myšleno bylo na prostor k besedám, velké stoly umožňují například školákům pracovat na tvorbě referátů z literatury.

Třeba si jen přečíst ráno noviny

Nové prostředí je však také inspirativní pro další plány. „Už nyní zprovozňujeme v knihovně informační centrum pro turisty, chceme požádat o grant na vytvoření Family Pointu, místa se zázemím pro nejmenší děti, aby si maminky mohly v klidu vybrat knihu nebo časopis. Knihovnu využívají například studenti Univerzity třetího věku,“ nastínila další využití vedoucí Kulturního informačního centra města Pohořelice Alena Bilavčíková, která má na starosti i provoz knihovny. Podle ní bude z knihovny v brzké době také oficiální čítárna denního tisku. Už jsme objednali předplatné a od března rozšíříme provozní dobu o více dopoledních hodin. To znamená třikrát týdně od 9 do 11 hodin, odpolední otevírací doba zůstane beze změny. To jest denně od 12 do 18 hodin,“ upřesnila Bilavčíková. Novinkou je také on-line propojení účetního systému knihovny s ekonomickým softwarem na radnici, která se nachází na druhém konci města.

Knihovna Pohořelice disponuje zhruba 20 tisíci svazky knih a patří mezi profesionální knihovny v regionu Brněnska[1]. Je součástí 112 let staré budovy někdejší radnice, která prošla kompletní rekonstrukcí. Nyní slouží jako moderní kulturní a vzdělávací centrum. Oficiální otevření se uskutečnilo ve středu 2. prosince 2015 za účasti představitelů města, projektantů a stavebních firem. Přítomna byla také ilustrátorka Vlasta Švejdová, kterou k Pohořelicím pojí přátelské vazby. Ve dvoupodlažní budově se kromě knihovny nachází také kulturní sál, obřadní síň i výstavní prostory. Své zázemí tu našla i zájmová sdružení jako například ochotníci z Divadelního Ansámblu Pohoda, Muzejní spolek, výtvarníci ze sdružení Amis Art, sbor Mužáků, taneční kroužek Novoveská štístka, Místní akční skupina (MAS) Podbrněnsko a řada dalších.

Město Pohořelice investovalo do oprav a vybavení interiérů více než 25 milionů korun. A to výhradně z vlastních prostředků. Dotaci ve výši 970 tisíc korun získalo pouze na zateplení kulturního sálu. „Jsem rád, že se nám po roce a půl usilovné práce podařilo budovu bývalé radnice zrekonstruovat. Je to významná stavba v našem městě a stává se plnohodnotným kulturním centrem nejen pro obyvatele Pohořelic, ale pro celý region,“ shrnul starosta města Josef Svoboda.

Zajímavosti z historie

Budova dnes již bývalé radnice, v níž se knihovna nachází, byla postavena v roce 1903 jako reprezentační sídlo městské spořitelny. V prvním patře byly již tehdy místnosti pronajaty městskému úřadu Pohořelice. Později přešla budova zcela do vlastnictví města a radnicí byla až do roku 2004. Tehdy se úřad přestěhoval do nového sídla na Vídeňské ulici. Z balkónu někdejší radnice bývaly pronášeny důležité projevy v obdobích velkých historických změn. Například při vzniku Československé republiky v roce 1918 nebo v době připojení Pohořelic k Říši po Mnichovské dohodě v roce 1938 a jejich obsazení německým vojskem.

[1] Pozn. red.: Z důvodu historické příslušnosti Pohořelic do okresu Břeclav, do roku 2006, zůstala výkonem regionálních funkcí pověřena Městská knihovna Břeclav.

Fotografie: