Nová knihovna je živá sociální síť. Lidem se nechce domů

Vydáno: 2016-03-10 (All day)
V rubrice: Veřejné knihovny
Autor: Dagmar Sedláčková Humpolíková

„Do staré knihovny jsem vůbec nechodil, jednou mě ale kluci přivedli do té nové a jsem tu teď každý den, je to tady super,“ vyjádřil se bez váhání asi desetiletý Martin Štěpánek. Zrovna seděl u počítače s kamarády v oddělení pro mládež. Opodál okupovala barevné sedací pytle čtyři děvčata. Ani nemusela vstávat, aby si z blízkého regálu vytáhla knížku. Četla si a tiše se přitom bavila. Taková idylka je ukázkou denního provozu nové knihovny v Pohořelicích.

Vznikla koncem loňského roku v prostorách budovy bývalé radnice na Brněnské ulici. Více než stoletá budova prošla kompletní rekonstrukcí za zhruba 25 milionů korun a našla nové využití jako multifunkční kulturní a společenské centrum města. Knihovna je jeho nejživějším prostorem v budově. Nachází se v přízemí a je zcela bezbariérová.

Můžeme si tu napsat úkoly?

Během krátkých dvou měsíců provozu přilákala knihovna k návštěvě na dva a půl tisíce lidí a zaregistrovala zhruba padesátku zcela nových čtenářů, kteří předtím do staré knihovny vůbec nechodili. Pro malé město se zhruba 5 tisíci obyvateli je to slušné skóre. Důvod je podle knihovnice zřejmý. „Knihovna dříve sídlila v budově kina, prostory byly ponuré, vybavení zastaralé a navíc se muselo šlapat po schodech. To bylo překážkou jak pro lidi s omezeným pohybem, tak i pro maminky s dětmi. Teď přijedou s kočárkem až dovnitř,“ přiblížila knihovnice Ivana Háková.

Zvýšený zájem návštěvníků nové knihovny podle ní způsobuje i vlídné a moderní prostředí. „Je tu prostor, světlo, teplo. Dobře se tu pracuje a návštěvníci se tu rádi zdržují, co víc, jsou nadšení. Nechodí si jen půjčovat knihy, zastaví se třeba cestou od lékaře. Přečtou si časopisy a k tomu si dají dobrou kávu nebo čokoládu z automatu, který tu máme,“ přidala knihovnice. Její slova vzápětí nevědomky potvrdila příchozí maminka s asi osmiletým synem. „Dobrý den, můžeme si tu prosím napsat úkoly? Čekáme na autobus a ten nám jede až za hodinu,“ vysvětlila a usedla se synem za velký bílý stůl, na něhož dopadalo velké množství světla. Toho je ostatně dostatek v celém prostoru knihovny.

V Pohořelicích dali knihovně nový rozměr. Žije

Stačilo posedět v knihovně jen chvíli a pozorovat chování návštěvníků. Poznání bylo naprosto zřetelné. Pohořelickým se totiž podařilo něco neobvyklého. Vybudovat kultivovaný a funkční veřejný prostor, v němž se schází lidé rádi. Jakoby vytěsnili prostor pro všudypřítomnou virtuální sociální síť a místo ní nabídli lidem tu skutečnou, osobní. Ani děcka nespěchají domů k počítačům. „Scházíme se tu s holkama každé odpoledne, někdy přemlouváme i rodiče, abychom tu mohly zůstat i déle. Je to tady dobré,“ potvrdila i Karolína Koubová s kamarádkami Eliškou, Bárou a Evou. „Jen nesmíme dělat lumpárny a rambajs, ale to nám nevadí,“ dodala děvčata.

Úsilí i nemalé peníze, které vložilo vedení pohořelické radnice do vybudování nové knihovny, se vyplatilo. Provoz a zájem lidí to dokazuje. „Když jsme zvažovali úpravy knihovny, chtěli jsme obsáhnout všechny věkové skupiny, děti, mládež i důchodce, aby tady každý našel nějaký svůj koutek, kde by si mohl posedět, popovídat a přečíst nějakou knihu. To, že se tu lidé schází rádi i k vzájemnému popovídání, je bonusem navíc,“ hodnotí provoz místostarosta Miroslav Novák.

Vsadili na profesionály

Svoje představy o funkčnosti prostoru vložili Pohořeličtí plně do rukou odborníků. Knihovně dominuje bílá barva a světlo. Moderní prostor však nepostrádá prvky původní historie. Připomínají ji okna s půloblouky nebo grafická silueta radniční věže na bočních stěnách knižních regálů.„Bylo naší snahou vytvořit prostor, v kterém budou dominantou knížky. Nábytek byl až druhotnou záležitostí,“ objasnil záměr designér Pavel Bureš z ABN Design Brno.

Z jeho dílny získaly Pohořelice nejen nadčasový vzhled knihovny, ale také funkční uspořádání a prvky. Například skříňky na oděvní svršky, či batůžky školáků využívají všichni s naprostou samozřejmostí. Oddělený dětský kout skýtá soukromí a nepostrádá barevnost. Instalace velkoplošné obrazovky dává prostor dalšímu vyžití. K promítání tematických filmů, cestopisů, či k prezentaci tvůrců, například při autorském čtení. Myšleno bylo na prostor k besedám, velké stoly umožňují například školákům pracovat na tvorbě referátů z literatury.

Třeba si jen přečíst ráno noviny

Nové prostředí je však také inspirativní pro další plány. „Už nyní zprovozňujeme v knihovně informační centrum pro turisty, chceme požádat o grant na vytvoření Family Pointu, místa se zázemím pro nejmenší děti, aby si maminky mohly v klidu vybrat knihu nebo časopis. Knihovnu využívají například studenti Univerzity třetího věku,“ nastínila další využití vedoucí Kulturního informačního centra města Pohořelice Alena Bilavčíková, která má na starosti i provoz knihovny. Podle ní bude z knihovny v brzké době také oficiální čítárna denního tisku. Už jsme objednali předplatné a od března rozšíříme provozní dobu o více dopoledních hodin. To znamená třikrát týdně od 9 do 11 hodin, odpolední otevírací doba zůstane beze změny. To jest denně od 12 do 18 hodin,“ upřesnila Bilavčíková. Novinkou je také on-line propojení účetního systému knihovny s ekonomickým softwarem na radnici, která se nachází na druhém konci města.

Knihovna Pohořelice disponuje zhruba 20 tisíci svazky knih a patří mezi profesionální knihovny v regionu Brněnska[1]. Je součástí 112 let staré budovy někdejší radnice, která prošla kompletní rekonstrukcí. Nyní slouží jako moderní kulturní a vzdělávací centrum. Oficiální otevření se uskutečnilo ve středu 2. prosince 2015 za účasti představitelů města, projektantů a stavebních firem. Přítomna byla také ilustrátorka Vlasta Švejdová, kterou k Pohořelicím pojí přátelské vazby. Ve dvoupodlažní budově se kromě knihovny nachází také kulturní sál, obřadní síň i výstavní prostory. Své zázemí tu našla i zájmová sdružení jako například ochotníci z Divadelního Ansámblu Pohoda, Muzejní spolek, výtvarníci ze sdružení Amis Art, sbor Mužáků, taneční kroužek Novoveská štístka, Místní akční skupina (MAS) Podbrněnsko a řada dalších.

Město Pohořelice investovalo do oprav a vybavení interiérů více než 25 milionů korun. A to výhradně z vlastních prostředků. Dotaci ve výši 970 tisíc korun získalo pouze na zateplení kulturního sálu. „Jsem rád, že se nám po roce a půl usilovné práce podařilo budovu bývalé radnice zrekonstruovat. Je to významná stavba v našem městě a stává se plnohodnotným kulturním centrem nejen pro obyvatele Pohořelic, ale pro celý region,“ shrnul starosta města Josef Svoboda.

Zajímavosti z historie

Budova dnes již bývalé radnice, v níž se knihovna nachází, byla postavena v roce 1903 jako reprezentační sídlo městské spořitelny. V prvním patře byly již tehdy místnosti pronajaty městskému úřadu Pohořelice. Později přešla budova zcela do vlastnictví města a radnicí byla až do roku 2004. Tehdy se úřad přestěhoval do nového sídla na Vídeňské ulici. Z balkónu někdejší radnice bývaly pronášeny důležité projevy v obdobích velkých historických změn. Například při vzniku Československé republiky v roce 1918 nebo v době připojení Pohořelic k Říši po Mnichovské dohodě v roce 1938 a jejich obsazení německým vojskem.

[1] Pozn. red.: Z důvodu historické příslušnosti Pohořelic do okresu Břeclav, do roku 2006, zůstala výkonem regionálních funkcí pověřena Městská knihovna Břeclav.

SEDLÁČKOVÁ HUMPOLÍKOVÁ, Dagmar. Nová knihovna je živá sociální síť. Lidem se nechce domů . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(1) [cit. 2025-04-10]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/nova-knihovna-je-ziva-socialni-sit-lidem-se-nechce-domu

Verze pro tisk