Nacházíte se: Úvod » Blogy » Osobní » Knihovny ve Švýcarsku (zájezd SKIP)
http://www.bistum-stgallen.ch/front_content.php?idcat=87
Tato klášterní knihovna je nejstarší knihovna ve Švýcarsku. Plní funkci jak knihovny, tak i muzea, fond se neustále doplňuje. Celkem vlastní knihovna asi 170 000 jednotek. Po obsahové stránce se jedná zejména o právnické a teologické spisy, je zde také hojně zastoupena hudba. Knihovna vlastní asi 2 000 rukopisů a 1500 inkunábulí. Absenčně se půjčuje literatura vydaná po r. 1900. Rukopisy se postupně digitalizují a jsou pak v volně přístupné v elektronické formě (www.cesg.unifr.ch). Katalog knihovny je dostupný na http://aleph.sg.ch/F. Barokně zařízený sál vybudoval stavitel Peter Thumb v letech 1758 až 1767, ve dvou řadách je zde umístěno 30 000 knih (formátové stavění). Vedle knihovny bývalo umístěno skriptorium, kde vznikla celá řada rukopisů.
V barokním sále knihovny stojí za povšimnutí původní dřevěná podlaha a nádherné stropní fresky. Sál zdobí též originální mapa klášterního areálu a replika globu, jejíž vyhotovení si vyžádalo 70 000 hodin práce. Knihovna budovala
v minulosti i sbírku kuriozit, ze které se už nedochovalo mnoho předmětů, zůstala tu např. do dnešních dnů mumie ženského těla z Egypta. Ve vitrinách jsou vystaveny rukopisy, výstavky se obměňují. My jsme zde měli možnost vidět např. knihy s předchůdci notového záznamu a nejstarší německou knihu St.Galler Abrogans – Handschrift, jedná se vlastně o slovník s výrazy v latině a němčině.
V listopadu se obvykle barokní sál na 3 týdny uzavře a probíhá zde výměna knih. Z důvodu zachování vhodných klimatických podmínek pro knihy se v barokním sále knihovny netopí a je tu omezen přístup slunečního světla. Není zde dovoleno ani fotografovaní.
http://bibliotheken.winterthur.ch/home/?no_cache=1
Systém veřejných knihoven ve Winterthuru je poměrně komplikovaný, současná podoba vznikla v r. 1992. Loni slavilo veřejné knihovnictví ve Winterthuru 350 let.
V r. 2003 byla otevřena po rekonstrukci Městská knihovna, v letošním roce pak Studijní knihovna. Celkem tato soustava vlastní více než 1 mil. jednotek. Mladší 16 let neplatí žádné registrační poplatky. Systém knihoven se soustřeďuje na 3 hlavní programy: vzdělávací, výchovný a integrační. Navštívit knihovny může kdokoliv i bez čtenářského průkazu. K půjčování domů je nutná čtenářská legitimace, platí se roční poplatky, zajímavá je možnost pořídit si „rodinnou průkazku“. Ceník stanovuje i poplatky za opravy a náhrady za poškození médií. My jsme navštívili Studijní a Městskou knihovnu.
Studijní knihovna sídlí v zrekonstruovaných prostorách v budově Muzea umění. Návštěvníci se mohou pohybovat ve dvou poschodích, mají k dispozici 48 míst. Studijní knihovna se zaměřuje především na místní a regionální historii a osobnosti. Její fondy obsahují rovněž rukopisy, staré tisky a fotografie. Sbírka obrázků čítá
60 000 jednotek. Zaujal nás sklad, který je přístupný veřejnosti. Mezi regály jsou zabudovány stolky s počítači. Součástí Studijní knihovny je i prostor pro studium knihovnické literatury.
Městská knihovna sídlí v blízkosti Studijní knihovny, ředitel systému knihoven zvládá přejezdy mezi oběma budovami na kole. Organizačně je Městská knihovna rozčleněna do 6 oddělení – týmů, na každém poschodí je jeden tým. Knihovna představuje ukázku zdařilé rekonstrukce budovy ze 12. století. Moderní vybavení je tu citlivě zakomponováno do historické budovy. Trámy s bílým nátěrem naprosto ladí s ostatním nábytkem a počítači. Mezi regály jsou vytvořeny koutky ke studiu. V přízemí jsou umístěny boxy k samoobslužnému vracení výpůjček (2 pro CD a 2 pro knihy). Box pro knihy nepřijme CD a naopak. Systém vytiskne potvrzení o vrácení výpůjčky. V přízemí je rovněž k dispozici self-check. Každé poschodí je zaměřeno na jinou oblast. Nechybí zde hudební část s CD a piánem na přehrávání.
Před 10 lety začala Městská knihovna v části pro děti a mládež s integračním projektem, jehož hlavním cílem byla podpora znalosti němčiny. Postupně byli do projektu začleněni i dospělí. Ve městě a v okolí žije poměrně velký počet lidí, jejichž mateřským jazykem není němčina. Knihovna se snaží nakupovat literaturu pro výuku němčiny a snaží se přitáhnout čtenáře z jazykových menšin, proto se věnuje značná pozornost nákupu cizojazyčné literatury. Často se získá do fondu jeden titul v několika jazycích současně. Doplňuje se zde literatura v 11 jazycích. Návštěvníci mohou v knihovně prostřednictvím lístečků na nástěnce najít partnera stejné jazykové úrovně k tandemové konverzaci a výuce. Knihovna pořádá celou řadu kulturních a vzdělávacích akcí. Snaží se nabídnout jazykovým menšinám informace, které jsou nezbytné pro život v regionu. V knihovně je rovněž místnost s možností nákupu občerstvení a dvorek, kde si čtenáři mohou číst.
http://ius.unibas.ch/bibliothek/
Knihovna zaujímá se svými asi 100 000 sv. dvě patra Právnické fakulty v moderním komplexu budov. 70 000 sv. je vyloženo ve volném výběru, 30 000 sv. je v uzavřeném skladu. Knihovna vznikla spojením několika knihoven na různých místech, od r. 2006 působí v novém komplexu budov univerzity. Jedná se o knihovnu výhradně prezenční. Nákup e-booků a databází je koordinován s Univerzitní knihovnou. V 1. poschodí v prostoru se základními právnickými příručkami čtenáři zaznamenávají na karty, kterou literaturu si berou z police. Další zájemce o tutéž publikaci se může domluvit s příslušným čtenářem. Knihovna je přístupná i veřejnosti mimo univerzitu.
Sedmiposchoďová knihovna se nachází v budově ze 30. let. Není největší knihovnou ve Švýcarsku, vlastní asi 3 – 4 mil. jednotek, s plakáty, grafikou, pohlednicemi a dalšími speciálními druhy dokumentů asi 5 mil. jednotek. Švýcarská národní knihovna představuje opět příklad zdařilého zakomponování moderního vybavení do staré budovy. Z prostorových důvodů byl vybudována 2 patra skladů pod zemí. Literaturu si zde může půjčit domů každý občan od 18 let, který má trvalé bydliště ve Švýcarsku. Absenčně se půjčuje literatura ne starší než 50 let (možnost dokoupení v případě ztráty).
Knihovna se soustřeďuje na švýcarskou literaturu. Uchovává i pozůstalosti a plakáty, buduje švýcarský literární archiv. Knihovna získává švýcarské noviny ve 2 exemplářích jako povinný výtisk, jeden exemplář se archivuje, druhý slouží pro čtenáře a pak je lividován. Zahraniční noviny jsou k dispozici 3 měsíce na regále, pak jdou do sběru. Knihovna pokračuje v mikrofilmování starých novin. Archivní mikrofilmy jsou umístěny v uzavřených prostorech. Čtenáři mají k dispozici druhou sadu mikrofilmů, sami si je mohou dokonce vyhledat, prostudovat příslušné stránky a odnést si kopie. Velká studovna v přízemí připomíná bývalou studovnu MZK na ul. Kounicova. Další studijní místa jsou i ve vyšších patrech knihovny.
Prezenční i absenční výpůjčky jsou vydávány pouze na jednom místě, a to v přízemí. Zde se nalézá prostor k občerstvení a lístkové katalogy. Literatura je dopravována na visutých vozíkách v zadní části budovy (7 stanic), dráha pro vozíky je na stropech. Knihovna bude usilovat o odhlučnění tohoto způsobu dopravy. V knihovně není dovoleno fotografovat.
Literatura je rozmístěna po jednotlivých patrech takto:
Přízemí: studovna, informace a katalogy, výpůjční služba, noviny na mikrofilmech,
literatura z oblasti informačních věd, místnost pro výstavy.
1. patro: švýcarské dějiny, švýcarský tisk.
2. patro: švýcarská literatura, švýcarské umění a architektura.
3. patro: švýcarský literární archiv.
Helveticat
http://libraries.admin.ch/cgi-bin/gw/chameleon?skin=cat
http://www.ville-ge.ch/bge/index.html
Knihovna plní funkci kantonální knihovny. Její kořeny sahají do 16. století, kdy slavný reformátor Kalvín založil v Ženevě univerzitu a knihovny. Knihovna je v současnosti řízena městem. Plní funkci veřejné, regionální a vědecké knihovny. Pod knihovnu patří také centrum ikonografie, které se zabývá fotografiemi, hudební útvar a ústav Voltaira. Knihovna je přístupná od 16 let, a to zdarma. Má asi 20 000 čtenářů, kteří si ročně půjčí domů asi 150 000 sv. Knihovna půjčuje absenčně literaturu vydanou od r. 1850, hodlá tuto hranici změnit na r. 1900. Knihovna se podílí na budování souborného katalogu z frankofoní oblasti.
Knihovna patří mezi 3 nejvýznamnější švýcarské knihovny v oblasti historických fondů. V Ženevě probíhala reformace poněkud bouřlivěji než v jiných švýcarských městech, hodně knih zde bylo proto zničeno. Stránky z některých rukopisů byly použity na vazby tištěných knih. Napoleon osobně vybral v Ženevě knihy, které odvezl do Francie. Z budovy a vybavení knihovny dýchá atmosféra minulých století.
Knihovna bojuje s klesající návštěvností. Pořádá proto různé semináře a výstavy, aby upoutala pozornost veřejnosti, nejen registrovaných čtenářů. Pro výstavy má k dispozici místnost s masivními vitrinami, které jsou nové, ale byly vyhotoveny ve starém stylu, který odpovídá celé budově a knihovně. Knihovna usiluje o vybudování nového skladu, a to v podzemí mezi dvěma budovami. Rovněž se snaží dokončit retrokonverzi, která je nyní asi v polovině. Tu zde provádějí zaměstnanci (nikoliv brigádnici) přepisem lístků bez knihy v ruce. Místnost, v níž se nyní nacházejí lístkové katalogy, zamýšlí využít po ukončení retrokonverze pro vybudování studoven pro skupinovou práci, místnost s lístkovými katalogy je přístupná veřejnosti a zdobí ji řada bust. Knihovna připravuje rozsáhlý projekt na digitalizaci, usiluje o spolupráci s Googlem.
V knihovně pracuje 149 zaměstnanců. Knihovna má celkový rozpočet asi 16 mil. CHF, z toho 1,5 mil. na akvizici. Problém je s nákupem databází, na ty už nezbývají prostředky. (Univerzita má na akvizici 6 mil. CHF, z toho 4 mil. jdou na nákup bází). Knihovna má právo povinného výtisku na kantonální literaturu včetně map. Měsíčně knihovna obdrží asi 200 map. Rozpočet knihovny se nesnižuje, ale také nezvyšuje. Fondy čítají 2 – 3 mil. svazků. 200 000 sv. představují historické fondy včetně plakátů, map a rukopisů, sbírka map obsahuje víc než 100 000 jednotek.
Většina fondu je uložena ve skladech v pěti patrech.
EPFL Bibliothèque - Rolex Learning Center, Lausanne
Knihovna technické univerzity se nachází v architektonicky velmi zajímavém kampusu. Stavba připomíná chobotnici. Jednotlivé prostory mezi sebou nenápadně přecházejí. Prostor s regály na vyvýšeném místě se svažuje na jedné straně k bufetu a na druhé straně ke stolkům s počítači. Knihovna slouží především kosmopolitní univerzitě, na níž studuje asi 7 000 studentů a působí 4 000 pedagogů a vědců, je přístupná jakémukoliv občanu s trvalým bydlištěm ve Švýcarsku. Knihovna obsahuje asi 500 000 sv. Literatura je ve volném výběru stavěna podle MDT s výjímkou matematiky, jež je řazena podle třídění Americké matematické společnosti. Literatura je zachycena v souborném katalogu NEBIS, který pokrývá fondy knihoven 80 univerzit a výzkumných ústavů. Knihovna je otevřena denně od 7 do 24 hod., výpůjční a informační služby jsou poskytovány ve všední dny od 8 do 20 hod., odborný knihovnický personál neslouží tedy po celou dobu otevření knihovny.
K dispozici je 860 studijních míst. Kromě kopírování je zde možnost bezplatného skenování.
Bohužel knihovna nepovoluje během semestru exkurze, museli jsme se proto spokojit s krátkou individuální prohlídkou bez výkladu.
Souborný katalog NEBIS
http://www.nebis.ch/index_e.html
http://opac.nebis.ch/F?local_base=nebis&con_lng=GER&func=file&file_name=find-b
Valais Romand, Médiathèque Valais, Sion
http://www.mediatheque.ch/valais/sion.html
http://www.bibliovalais.ch/valais/bibliovalais-excellence.html
Mediatéka byla vybudována v budově bývalých vojenských kasáren, stavební úpravy jsou plánovány až do r. 2015. Vnitřní prostory knihovny jsou moderně vybaveny a působí útulně. Mezi regály jsou stolky pro čtenáře a výstavky knih. Je zde přehledný orientační systém pro čtenáře. Jednotlivé tematické skupiny jsou odlišeny barevnými popiskami polic. Na výstavce novinek pozná knihovník podle barvy puntíku, ve kterém měsíci nová kniha došla. V hale je zakomponován koutek pro občerstvení s automaty, stolky k posezení a dokonce také s umyvadlem.
Knihovna plní funkci kantonální knihovny (Valais). Mediatéka působí ještě v Brigue, Martigny a St. Maurice. Knihovny sbírají především dokumenty regionálního charakteru. Např. knihovna v Martigny má dokonce specializované pracoviště zaměřené na práci s fotografiemi a filmy, tyto dokumenty se zde digitalizují, uvedená knihovna se zaměřuje na historické fondy a má konzervační úsek. Mediatéka rovněž zajišťuje přístup k didaktickým materiálům pro pedagogy. Knihovny kantonu zpřístupňují na webu WikiValais.
V uvedených knihovnách pracovalo v r. 2010 celkem 187 zaměstnanců. Fond představuje 1 389 000 dokumentů. Roční přírůstek činí asi 46 700 jednotek. V r. 2010 bylo realizováno asi 711 000 výpůjček. Do veřejných knihoven kantonu přišlo asi 524 000 návštěvníků. V celé síti veřejných knihoven kantonu je asi 117 plných úvazků (357 zaměstnanců) v 64 knihovnách, z toho je 6 školních knihoven. Síť má asi 82 000 uživatelů, do knihoven přišlo 760 000 návštěvníků, kteří si půjčili asi
1 765 340 jednotek. Knihovny uspořádaly v r. 2010 celkem 935 kulturních akcí.
Systém knihoven v kantonu zavedl certifikaci podle ISO 9000 a ISO 14001. Zatím bylo certifikováno 50 knihoven v regionu. Kažodorčně probíhá audit, každý rok se hodnotí pouze některé knihovny. Systém hodnocení knihoven je zde velmi dobře propracován, příslušné metodiky mohou být pro české knihovny velkou inspirací.
Universität Zürich, Rechtswissenschaftliches Institut, Bibliothek
http://www.rwi.uzh.ch/bibliothek.html
Knihovna je velmi zajímavá především z hlediska architektonického, i když je umístěna v budově staré asi 100 let. V listopadu 2004 byla otevřena v nových prostorách. Má podobu lodě. Jedná se o dílo španělského architekta Santiaga Calatravy. Přestavba stála asi 65 mil. CHF. Není zde klimatizace, takže v létě panuje v horních patrech nepříjemné horko.
Fond je rozmístěn v 7 podlažích. Návštěvníci mají k dispozici 200 000 sv., 800 titulů periodik, 45 pracovních míst s počítači a 11 kopírek. Fondy jsou určeny pro prezenční studium. Knihovna koordinuje nákup zdrojů s Ústřední knihovnou univerzity. Knihovna organizuje školení na vyhledávání informací a literatury, a to dokonce i v pátek.
Závěr
Švýcarské knihovny jsou srovnatelné s knihovnami v ČR, potýkají se stejnými problémy. Návštěva knihoven ve Švýcarsku přinesla zajímavé dílčí podněty, nikoliv však překvapující novinky.
Inspirativní byly pro české knihovny zdařilé rekonstrukce starých budov, integrační program knihoven ve Winterthuru a systém certifikace a hodnocení knihoven v kantonu Valois (Mediatéka Sion).
Příloha | Velikost |
---|---|
Basilej.ppt | 13.44 MB |
Curych.ppt | 15.27 MB |
Lausanne.ppt | 6.43 MB |
Sion_zkrac.ppt | 18.73 MB |
Winterthur_zkrac.ppt | 23.31 MB |
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|