Seminář Digitalizace mapových sbírek a archivů

Vydáno: 27.10.2010

V kategorii:

• Osobní

V pátek 22. října 2010 jsem se zúčastnil semináře Digitalizace mapových sbírek a archivů pořádaného Kartografickou společností, Katedrou mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT a Ústředním archivem zeměměřičství a katastru.

Účelem semináře bylo seznámit účastníky s průběhem digitalizace mapových sbírek v různých institucích. V zásadě lze přednášející rozdělit do dvou skupin. Jedna digitalizuje systematicky a většinou koordinuje práci s ostatními, druhá nemá hlubší povědomí o paralelně probíhajících pracích a nedokáže příliš zhodnotit význam svého mapového fondu. Často potom dochází k duplicitní digitalizaci již zpřístupněných map. Vzhledem k odlišným způsobům tvorby metadat bude v budoucnu obtížné tyto informace integrovat. Není stanoveno minimální penzum informací, které by mělo být s digitálním obrazem spojeno, natož jeho formát.

Motivace u archivů ke zpřístupňování je vedena téměř výhradně potřebou ochrany fondu, metadatům bývá věnována menší pozornost. Často bývají zpřístupňovány digitalizované dokumenty pouze na stolních počítačích v badatelnách, umístění na webu řeší až druhotně. Je tu zřetelná snaha digitalizované mapy zpoplatňovat.

Druhá skupina, reprezentovaná institucemi, které intenzivněji komunikují s kartografy, geodety nebo informatiky, uvažuje o problematice v širších souvislostech, koordinuje své práce a preferuje také zpřístupnění výsledků zcela zdarma na webu. Tyto instituce také častěji využívají možností finanční podpory z veřejných prostředků. V republikovém kontextu se tedy úroveň prací probíhajících v MZK jeví jako velmi dobrá.

Možná další spolupráce ze strany MZK:

Z pohledu MZK se jako nejzajímavější jeví ty fondy, které obsahují větší množství kartografických moravik, zejm.:

• Mapová sbírka UK (obsahuje mapové sbírky řady zámeckých knihoven, vč. moravských)

• ZA Opava, MZA Brno, NA ČR (vlastní řadu rukopisných moravik)

Pokud by došlo ke koordinované digitalizaci těchto sbírek, bylo by možné integrovat georeferencované mapy na jednom místě v MZK. Mohli bychom využít našich zkušeností s tímto typem zpřístupnění.

Možná inspirace pro katalogizační praxi:

Jako dobrý podnět pro katalogizační praxi v MZK se jeví automatické vyplňování polí 080 v Geografické knihovně UK na základě informace obsažené v polích 6XX. Eliminuje se tím jednak chybovost v přepisování kódů z báze národních autorit, jednak dochází k významné úspoře času, potřebného pro katalogizaci.

Vzhledem k vysokému počtu zúčastněných (ca 150) byla diskuze v plénu velmi omezena, během přestávky se mi podařilo kontaktovat některé z kolegů z Knihovny Geografického ústavu UK, NA ČR a MZA.

Jiří Dufka

Verze pro tisk