Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Dnes už si asi nikdo z nás nedovede představit své město či obec bez knihovny. U nás v Rajhradě vznikla přesně před sto lety. 13. ledna 1922 byla ustanovena knihovní rada Osvětové obecní knihovny v Rajhradě a 15. června téhož roku se otevřela veřejnosti ve velkém sále radnice. Prvním knihovníkem se stal obětavý vlastivědný pracovník dr. Karel Uhl a ten také položil základ původního knižního fondu. S učitelem Janem Peškařem putovali Rajhradem a do prádelního koše sbírali knižní dary od spoluobčanů, část knih se pořídila z výtěžků pořádaných akcí. Při otevření se tak knihovna mohla pochlubit objemem celých 264 svazků! O knihy byl velký zájem. Počátkem roku 1924, kdy už knihovna disponovala asi šesti sty svazky, bylo provedeno 10 340 výpůjček, přičemž poplatek za půjčení jedné knihy na týden činil 20 halířů a to nebylo takhle těsně po válce málo.
V roce 1924 se stal knihovníkem student Jan Krejčí, protiklerikální radikální republikán, pozdější redaktor brněnských a pražských novin. Snažil se obohatit fond o díla klasické ruské literatury, ale také o současnou sovětskou beletrii, o romány Vančury, Olbrachta, Majerové aj. O kvalitu knižního fondu dbal i další knihovník, Karel Horálek, pozdější profesor slavistiky na Karlově univerzitě. V roce 1937 měla knihovna již 2683 svazků! Ovšem počet četbychtivých se příliš nezvyšoval, v roce 1937 to bylo 156 čtenářů. Obecní knihovně totiž konkurovaly knihovny různých spolků. Z řad rajhradských znalců literatury však zazněla kritika úrovně fondu těchto knihoven: obsahovaly množství lidových románů a málo hodnotné beletrie!
Během okupace spravovali knihovnu A. Kučera a K. Krejčí. Samozřejmě došlo k vyřazení knih autorů „Říši nepřátelských“. Ve prospěch násilím "zeštíhlené" knihovny se konala v roce 1940 sbírka mezi občany, která vynesla 2.583 koruny na nákup nových knih! V této době byla knihovna velmi podporována svými čtenáři a vedením obce. Knihovna se tak stala v době okupace střediskem kulturně osvětového života celé obce. Počet čtenářů (zvláště školní mládeže) se velmi zvětšil. Pro dětské čtenáře byla vymezena zvláštní půjčovní doba v neděli dopoledne.
Po roce 1945 už knihovna nese nový název: Místní lidová knihovna. I přes nevyhovující prostředí se knihovna úspěšně probíjela v tehdejší knihovnické soutěži "Budujeme vzornou lidovou knihovnu", ve které dosáhla v roce 1967 nejvyšší celostátní mety. V letech 1956 - 1959 začal Nechvátalův nástupce Josef Papež uplatňovat moderní formy knihovnické práce. Zavedl sáčkový výpůjční systém, knihy začal balit do průhledného igelitu. V knihovně i ve velmi nepříznivém interiéru zavedl samostatné dětské oddělení. Začal čtenáře upozorňovat na různá kulturní výročí, propagoval knihovnu relacemi v místním rozhlase a zavedl čtenářské besedy.
Po odchodu J. Papeže převzali knihovnu učitelští manželé Milena a Petr Žižkovi. Počet svazků a čtenářů se stále rozrůstal. Knihovna byla umístěna v předním traktu budovy v prostorách bývalé spořitelny. V předsálí kina udržovala stálou výstavku knih. V roce 1987 se knihovna přestěhovala do nově vybudovaných prostor v téže budově a je tam dodnes (nad restaurací Na Kině). Od roku 1988 se stala profesionální knihovnou. Manželé Žižkovi věnovali knihovnické práci i veřejnému životu v Rajhradě velkou část svého času. Pořádali přednášky z historie a literatury pro školní mládež i besedy pro dospělé, byla založena Malá galerie knihovny, kde se konaly výstavy regionálních výtvarníků, podíleli se významně na propagačních materiálech města Rajhrad.
Po úctyhodných a neuvěřitelných padesáti letech knihovnické práce převzala od manželů Žižkových knihovnu v roce 2010 Lada Hamerníková. Začala s přeměnou klasického výpůjčního systému na automatizovaný Clavius, lístkové katalogy ustoupily modernímu on-line katalogu, knihovna se vybavila celkem třemi PC sestavami pro veřejnost, napojenými samozřejmě na internet zdarma.
Kulturně-výchovná činnost pokračovala i v práci s dětmi. Kromě školní mládeže byly zavedeny pravidelné pondělní projekty pro místní mateřskou školu. Každý školní rok byl vymezen nějakému tématu či osobnosti a tomu se přizpůsobilo čtení v knihovně, které bylo doplněno malým kvízem a povídáním. Děti potom ve školce pokračovaly ve zpracování tématu výtvarně a nejhezčí práce byly v knihovně vystaveny.
Výstavy samozřejmě pokračovaly, galerie se přejmenovala na Malou galerii Petra Žižky. Velký ohlas měla výstava fotografií Rajhrad v kontextu století, kterou knihovna iniciovala. Prvotním impulzem postavit do kontrastu téměř stoleté snímky Rajhradu se současnými fotografiemi bylo setkání s fotem Rajhradské občanské záložny z třicátých let minulého století. Tento solidní dům s vysokými okny, elegantní měšťanskou fasádou zdobenou římsami je dnes obyčejný nevzhledný dům, nebýt hodin ve štítu snadno přehlédnutelný. Podobně to platí i o dalších objektech. Výstavy se samozřejmě neomezují jen na malované artefakty, byla zde zajímavá výstava techniky art-protis, paličkování, patchwork, keramika ve spojení s drátem, krásné mozaiky apod.
Asi největší ohlas měla akce Knihovna plná andělů, která probíhala několik let vždy v adventním období. Byly osloveny jak děti, tak i šikovné ženy – výtvarnice ke zhotovení andílků jakéhokoliv stylu i velikosti. Výtěžek z jejich prodeje byl věnován na pořízení pomůcek pro aktivity seniorů v místním domově matky Rosy. Výstavu doprovázela historicky první rajhradská veřejná benefiční dražba a to andělských marmelád. Licitátor vybavený malým kladívkem vydražil 26 exponátů. Startovní cena: 30 korun za kus. Zprvu nejisté přihazování se změnilo v adrenalinovou show. Přítomní se s gustem přebíjeli vyššími a vyššími částkami, samozřejmě vždy v poslední vteřinu před příklepem. Nadšeně se zapojily i děti (ovšem se svolením rodičovského doprovodu). Výsledkem bylo neuvěřitelných 3.365,- korun, přičemž nejvyšší částka byla 600 Kč za Andělské ostružiny.
Co se týká práce s dětmi, můžeme být pyšní na naše Noci s Andersenem, které přerušila až anti-covidová opatření. Měli jsme štěstí na spolupráci Rajhradského benediktinského kláštera a také charismatického znalce „praktické“ historie, který se živí vyráběním replik pravěkých a středověkých zbraní a nářadí, takže naše „noci“ byly nejen kostýmové, ale i velmi akční a poutavé, zaměřené hlavně na historii. Drsný pravěk, Nelítostná Velká Morava, Vzpurná doba husitská, Zuřiví Keltové aj. jsou názvy našich „nocí“ a zájem je vždy obrovský, takže děti jsou vybírány za odměnu. Pro ilustraci program jedné akce:
NOC S ANDERSENEM
tentokrát na téma:
STRASTI OTCE VLASTI
Těšit se můžete na další dobrodružnou noc v naší knihovně s Petrem Rajnochem v roli KARLA IV.
Jako mnoho dalších knihoven lákáme dětského čtenáře, jak to jen jde. Velkým pomocníkem je pro nás soutěž Lovci perel, kterou pořádáme už devátým rokem. Kromě obrovské červené tabule se šňůrkami s perličkami a jmény „lovců“, která budí velkou pozornost, tiskneme speciální měnu „Moriony“, se kterou děti velmi rády obchodují – jednou za čas vystavíme obchůdek s oceněným zbožím, kde úspěšní lovci nakupují. Každý ročník zakončíme slavností, kde pan starosta předá vítěznému lovci Perlový dort, který se většinou rozkrájí a zbaští zúčastněnými lovci. Kromě těchto největších akcí pořádáme samozřejmě množství přednášek a besed pro děti i dospělé, asi nejúspěšnější je cyklus přednášek ing. Aleše Svobody Brněnské podzemí, který se koná již od roku 2014 a stále je hojně navštěvován.
Letos nás čeká výročí 100 let rajhradské knihovny. Oslavy včetně slavnostní vernisáže jsme posunuli kvůli covidové situaci na květen a doufáme, že už se situace znormalizuje a budeme si moci užívat naší krásné knihovnické a kulturně-osvětové práce.
HAMERNÍKOVÁ, Lada. 100 let rajhradské knihovny. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2022, 36(1) [cit. 2025-04-08]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/100-let-rajhradske-knihovny
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
RSS zdroje ~ kontaktujte nás ~ vytisknout stránku
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
