Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Ve znamení oslav 100. výročí založení Univerzitní knihovny v Bratislavě se neslo pravidelné setkání knihovnicko-informačních expertů zemí V4+, jehož hlavním tématem bylo partnerství a spolupráce paměťových institucí „Knihovny pro Evropu – Evropa pro knihovny / Libraries for Europe - Europe for Libraries“. Kolokvium se uskutečnilo 17.-19. června 2019 v Kongresovém sále historické budovy Národní rady SR pod záštitou ministryně kultury Slovenské republiky Ľubice Láššákové. Své příspěvky přednesli v angličtině nebo slovenštině řečníci ze Slovenska, České republiky, Maďarska, Polska a Nizozemí, zúčastnili se také odborníci ze Srbska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska či Bulharska.
8. kolokvium knihovnicko-informačních expertů začalo doprovodným programem – plavbou lodí po Dunaji s prohlídkou expozic Centra moderního umění Danubiana a prohlídkou Univerzitní knihovny s unikání Bašagičovou sbírkou islámských rukopisů, která je zapsána v registru UNESCO Paměť světa. Večerní moderovaný program k 100. výročí založení Univerzitní knihovny zahájil proslov ředitelky knihovny Silvie Stasselové a ministryně Ľubice Láššákové, vystřídal je koncert Mucha Quartet a recepce v Primaciálním paláci. Hlavní program kolokvia byl rozdělen do tří jednacích bloků.
První blok o Strategiích knihoven moderoval ředitel MZK Tomáš Kubíček, úvodní projev pak pronesla jménem Univerzitní knihovny Silvie Stasselová. Hlavní řečník kolokvia Stephen Wyber, člen mezinárodní federace IFLA, definoval hlavní body Manifestu knihoven pro Evropu s důrazem na partnerství evropských organizací. Další přednášející zmiňovali své probíhající projekty nebo příklady dobré praxe. Tomasz Gruszkowski z Polské národní knihovny se podělil o své zkušenosti v oblasti zlepšování služeb ve zpřístupňování fondů. Blanka Snopková a Oľga Doktorová představily aktivní spolupráci Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici se zahraničními paměťovými institucemi a Roman Giebisch NK ČR se ohlédl za úspěšnou mezinárodní akcí Noc s Andersenem, podporující dětské čtení.
Zástupci slovenské Parlamentní knihovny Natália Petranská-Rolková a Peter Sedláček pak uvedli Portál digitálních parlamentních knihoven zemí V4, který vznikl zapojením zemí V4 a Rakouska do existujícího projektu Česko-slovenská digitální parlamentní knihovna (dokumenty od r. 1848). Dále Szabolcs Dancs a Szabina Ilácsa z Národní Széchényiho knihovny odhalili nové modely knihovních dat, aplikaci mezinárodních zásad katalogizace a maďarský přístup prosazování pravidel RDA jako národního standardu. Hodnocení procesů evaluace se pak věnovala Rita Rado z Univerzity Eötvös Loránd, ve své studii také analyzovala Elektronické archivy a databáze periodik. Z pohledu českého knihovníka šlo u maďarských řečníků o pohled na procesy, které se uplatňují v našem prostředí již několik posledních let.
Odpoledne o úspěšných projektech a nutnosti (mezi)národní spolupráce zahájil moderátor Jaroslav Šušol, děkan FF UK v Bratislavě. Aktuálně řešené úkoly na projektu Kramerius s důrazem na díla nedostupná na trhu představili Anna Cajthamlová z NK ČR a Pavel Kocourek z Inovatiky, který pak posluchače seznámil i se stavem vývoje open source digitalizačního nástroje ProArc. Vhled do trendů v oblasti výzkumných knihoven zajistila Dóra Gaálné Kalydy z Knihovny a informačního centra Maďarské akademie věd, soustředila se na změnu funkce knihoven ve společnosti, jejich poslání, spolupráci institucí a vznik společných strategií jako možnosti renovace systému vědeckých knihoven v Maďarsku. Árpád Maczelka z Národní Széchényiho knihovny se věnoval Systému národní knihovny, který má tři části – vývoj softwarových řešení pro integraci knihovních systémů (FOLIO), zřízení maďarského měnového prostoru (konsorcium pro paměťové instituce) a vznik nového digitalizačního střediska Maďarské NK jako jednoho z největších ve střední Evropě. Českou část zahájil Petr Žabička z MZK představením knihovního portálu Knihovny.cz, agregujícího na jednom místě katalogy, služby a informační zdroje českých knihoven. Dosavadní výsledky kolaborativního projektu MZK a Vysokého učení technického s akronymem PERO prezentoval Michal Hradiš. Na základě metod strojového učení, počítačového vidění a jazykového modelování má vytvořit technologie pro zlepšení dostupnosti digitalizovaných historických dokumentů, a to od “pouhého” zlepšení kvality snímků přes automatický přepis tištěných dokumentů (OCR pro staré tisky) až po poloautomatický přepis ručně psaného textu.
Publiku byl rovněž Petrem Žabičkou představen projekt Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a MZK Obálky knih s celostátním dosahem. Jeho původní záměr obohatit knižní katalogy o obálky se rozšířil o skenování periodik, obsahů či jiných odkazů a dnes poskytuje také anotace knih, čtenářské recenze, dostupné kopie nebo citace. Česká republika se zapojila do mezinárodní infrastruktury DARIAH a od r. 2019 vytvořila s 11 výzkumnými organizacemi Digitální výzkumnou infrastrukturu pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ. Úkoly českých knihoven v infrastruktuře definoval Tomáš Foltýn z NK ČR; její základní cíle vidí ve zpřístupnění dat Digital humanities vědecké komunitě, studentům i veřejnosti a zprostředkování podobných zdrojů v rámci evropských partnerství. Humanitní vědy s mezidisciplinárními přesahy prezentovala Pavlína Mazáčová z MUNI s celorepublikovým projektem Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV) se zaměřením na digitální gramotnost, rozvíjení kompetencí žáků pro celoživotní vzdělávání a pozitivní vztah ke kulturnímu dědictví, oč usiluje propojením formálního a neformálního vzdělávání v knihovnách i školách. První den uzavřel doprovodný program - prohlídka vinařství ELESKO s recepcí v Modře.
Poslední blok o Rozvíjení spolupráce knihoven byl zaměřen zejména na dlouhodobé uchovávání digitálních dat s důrazem na sdílení odborných znalostí a moderoval jej Alojz Androvič z Centra vědecko-technických informací SR. Ten uvedl první řečníky z Univerzitní knihovny. Možnosti spolupráce zemí V4+ v oblasti LTP představil Milan Rakús, který kladl důraz nejen na dlouhodobé, ale také efektivní a důvěryhodné uchovávání dat. Jana Matúšková a Peter Hausleitner se soustředili na nutnost systematického a kontrolovaného sběru webu a archivaci e-publikací v projektu Digitálne pramene. Zaznělo, že slovenské weby a digital-born dokumenty se archivují v Informačním systému Digitálne pramene (IS DIP) a jejich LTP úložištěm dle ISO je Centrálny dátový archív (CDA). Z Národní Széchenyiho knihovny vystoupil Márton Németh s projektem webové archivace a konzervace, který má ambici sesbírat maďarské weby a příbuzné materiály ze zemí V4. Na webovou archivaci a zvyšující se objem dat navázal Zdenko Vozár z NK ČR s prezentací Webarchiv, v níž se zabýval zpracováním dat a jejich zpřístupněním prostřednictvím serverového clusteru. Zástupce MZK Michal Indrák představil projekt CD Archa, který by měl být odpovědí na otázky spjaté s uchováním dat z optických disků v českých knihovnách. Zmínil přitom i některé problémy se získáváním a zpracováním těchto dat, která jsou poté ukládána na serverech a připravována na import do LTP úložiště.
Iva Malinová z NTK vystoupila s tématem zvukových dokumentů a projektem Virtuální národní fonotéka. Portál nabízí uživatelům databázi záznamů zvukových nosičů, sdružuje záznamy českých institucí jako vydavatelství Supraphon či Český rozhlas a postupně zařazuje i soukromé sbírky. Navázaly dvě prezentace Filipa Šíra z Národního muzea, který se problematice zvukových dokumentů dlouhodobě věnuje. První propagovala projekt Nový fonograf, který sdružuje české sbírky mechanických zvukových nosičů a druhá, Bibliografie diskografií, informuje o projektu IASA, snažící se podchytit jak zveřejněné diskografie z celého světa, tak i nepublikovaná či nedokončená díla. Norbert Végh jako reprezentant Slovenskej knižnice pre nevidiacich Mateja Hrebendu v Levoči představil nejnovější mobilní aplikaci knihovny SKN Corvus, která poskytuje zrakově znevýhodněným možnost poslouchat a stahovat zvukové knihy nebo jiné zdroje s audio komentářem. Poslední řečník, Dušan Katuščák ze Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici, se podělil o svou práci na přepisu rukopisů Andreje Kmeťa s využitím rakouského programu Transkribus (READ) na automatický přepis rukopisných textů.
Oficiální jednací program ukončila Silvie Stasselová s poselstvím celého kolokvia – nutnost tvořit partnerství a spolupráce mezi paměťovými institucemi nejen zemí V4. Pro zájemce byla připravena další prohlídka Bašagičovy sbírky islámských rukopisů a vernisáž výstavy “Milan Kundera (neztracen) v překladech” s proslovem Tomáše Kubíčka, ředitele MZK, která výstavu k 100. výročí založení Univerzitní knihovny zapůjčila. 8. ročník Kolokvia knihovnicko-informačních expertů lze hodnotit jako inspirativní a otevírající možnosti spolupráce knihoven zemí V4+. Všechny příspěvky zveřejní knihovna v recenzovaném sborníku, který bude dostupný na stránkách akce elektronicky.
ZAVŘELOVÁ, Alžběta. 8. Kolokvium knižnično-informačných expertov krajín V4+. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(3) [cit. 2024-10-14]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/8-kolokvium-kniznicno-informacnych-expertov-krajin-v4
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
