Adaptace veřejných knihoven na moderní trendy

Vydáno: 2016-11-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Libuše Foberová

Moderní trendy v knihovnictví můžeme rozdělit na tyto oblasti:

1. Akvizice – obsah knihoven – Google Books;
2. Multikulturalismus – (ne)boj se sociální nerovnosti – migrační a azylová politika ČR - EU;
3. Komunitní prostor knihoven – fyzické místo pro čtenářské aktivity – čítárny – Genius loci – vzdělávání všech věkových kategorií – knihovna jako vzdělávací instituce;
4. E-prostor knihoven – CPK - digitální obsah, digitální občanství – masová digitalizace – http://www.europeana.eu/portal/ – eBook – digitální výpůjčky – kvalitní hybridní knihovny;
5. Rozvoj technologií – RFID – mobilní zařízení a aplikace – „inteligentní stoly“ ve studovnách, 3D tiskárny atd.
6. Strategické a efektivní řízení knihoven – personální politika – měření návratnosti investic metodou ROI – fundraising – využívání dobrovolníků – reakce na stagnující/klesající rozpočty;
7. Marketingové trendy.

Budoucnost veřejných knihoven bude záviset na jejich schopnosti zachytit trendy a směry nejen v oboru knihovnictví, ale i všech souvisejících oborů. Knihovník identifikuje dokumenty a selektuje informace, dělá to pro všechny oblasti lidského vědění. Je užitečný všem oborům, které existují, a že je jich skutečně hodně. Poslání knihovny závisí na jejím zaměření. Veřejné knihovny se přetvářejí v komunitní centra, propagují beletrii, autory, čtení a čtenářství. Specializované knihovny mají konkrétní zaměření – specializaci a v tom směru profilují svůj fond, organizují informační zázemí. Každá knihovna vychází z potřeb komunity, které slouží, ze znalosti místa. Jak se vyvíjí člověk, vyvíjí se i jeho informační prostor. Profesor Milan Konvit hovoří o třech fázích vývoje: orální informační prostor, písemný informační prostor a digitální informační prostor. Lidé už do knihoven nechodí, ale surfují. Připravme se na to, že k nám nebudou chodit pro informace jako dříve. Musíme jít my za nimi, tedy vstoupit do digitálního informačního prostoru a vytvořit hybridní knihovny, vytvořit adekvátní e-prostor pro budování čtenářské komunity. Projekt Centrální portál knihoven, který dokončuje Moravská zemská knihovna v Brně, je dobrým příkladem.

Strategie evropských knihoven vychází ze změn společenského vývoje. Každá knihovna reaguje na změny ve své zemi, přesto můžeme vysledovat jednotlivé trendy, které mají společné rysy: úsilí o rozšíření funkcí klasické knihovny o úlohu informačního, kulturního a komunikačního centra obce; zvýraznění úlohy knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a aktivní podpora čtenářství; poskytování nových služeb na bázi hybridní knihovny propojující tradiční a elektronické informační zdroje; budování knihovny jako příjemného místa pro studium a trávení volného času; posílení vzájemné spolupráce knihoven a dalších paměťových institucí v národním i mezinárodním rámci; vysoká kvalifikace a profesionalita pracovníků knihoven.

Knihovny musejí reagovat na nové technologie. Čtvrtá průmyslová revoluce představuje kyberneticko-fyzikální systémy, díky kterým vzniknou „chytré továrny“. Inteligentní zařízení převezmou některé činnosti, které dosud vykonávali lidé. Počítá se s metodami strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky, s počítačovým spojením strojů a dílů a tak dále. Knihovny jsou silně ovlivňovány mohutným rozvojem informačních a komunikačních technologií, zvláště potom digitálními technologiemi (http://www.europeana.eu/portal/).

Veřejné knihovny reagují na změny ve společnosti rozšířením svých tradičních funkcí: stávají se kulturními, vzdělávacími, komunitními a kreativními centry. Cílem je vybudovat kvalitní hybridní knihovny. Role knihoven jako pilířů pro celoživotní vzdělávání je nenahraditelná. Vládní strategické dokumenty počítají s knihovnami a školami jako s centry celoživotního vzdělávání. Knihovny by měly své vzdělávací aktivity profesionalizovat – akreditovat. Měly by vytvářet mezigenerační vzdělávací programy, budovat učební střediska pro digitální vzdělávání, rozvíjet všechny složky informační gramotnosti, multimediální gramotnost (digitální fotografie, využívání chytrého telefonu, vytváření filmového archivu YouTube ad.), finanční, digitální a občanskou gramotnost. Podporovat osobní rozvoj občanů, zaměřit se na budování osobní značky, na kariérní rozvoj. Zakládat poradenská centra pro nezaměstnané a ve spolupráci s úřadem práce pro ně organizovat rekvalifikační kurzy. Pro děti vytvářet 3D animace, věnovat se robotice, bezpečnosti kyberprostoru. Vybudovat pro mládež divadelní a hudební učebny, prostor pro tiché učení. Podporovat kritické myšlení a propojit knihovnické lekce s rámcovými vzdělávacími programy škol. Specializovat se na práci s mládeží, zejména je učit pracovat s informacemi. Podílet se na výrobě video kurzů, e-learningových kurzů, budovat mobilní učebny.

Knihovny by se měly věnovat i osvětovému vzdělávání. Klást důraz na ekologickou výchovu, jít příkladem „zelená knihovna“ a vysvětlovat zelenou energii. Věnovat se zdravotnické výchově, zejména prevenci. Zábavné vzdělávání patří do komunitních knihoven, může se jednat například o kurzy tance, o deskové hry, o kurzy jak si upéct pizzu nebo uvařit domácí pivo.

Významnou cílovou skupinou pro knihovny jsou senioři. Evropa stárne. Jedná se o aktivity v rámci tzv. The Silver Economy. Seniorům mohou knihovny nabízet kurzy trénování paměti, virtuální U3V, aktivity, které posilují sociální vazby a snášenlivost v místní komunitě a rozvíjí mezigenerační dialog dětí, mládeže a seniorů. Nabízí se spolupráce s Alzheimercentry například formou biblioterapie.

Kulturní role knihoven je velmi silná, knihovny reagují na místní kulturu a zvyky. Měly by se snažit propojit místní umění a místní umělce s přesahem na národní a nadnárodní úroveň. Nabízet aktivity typu: divadla malých forem, komponované hudební a literární večery, týden dětské knihy, autogramiády, autorská čtení, koncerty, literární konference, workshopy čtení, knižní jarmarky, ale i výstavy fotografií, soch a plastik, obrazů apod.

Knihovny by měly vycházet z těchto strategických dokumentů:

1. Koncepce rozvoje knihoven na léta 2016 – 2020
2. Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků
3. Státní kulturní politika na léta 2015 – 2020
4. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015 – 2020
5. Koncepce podpory mládeže na období 2014 – 2020
6. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 – 2017
7. Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020

Všechny uvedené dokumenty garantují podporu a rozvoj škol a knihoven jako center celoživotního vzdělávání a jsou propojeny s grantovou politikou.

16 marketingových trendů pro rok 2016, rok 2016 je rokem značky

Můžeme v knihovnách vytvářet sebelepší program, když o tom nedáme světu vědět, neuspějeme. TwinEngine – marketingová poradenská agentura v Houstonu (USA – stát Texas), která se specializuje se na budování značek, představila těchto 16 marketingových trendů pro rok 2016. (Zdroj: http://twinengine.com/) Mohlo by se zdát, že už samotné slovo knihovna je silnou značkou. Tak proč se značkou knihovny máme zaobírat? Knihovna působí v konkrétní komunitě a měla by se dokázat odlišit od konkurence. Stát se silnou značkou, mít své logo – vizuální ztvárnění značky.

1. Vytvářejte povědomí o značce – marketing musíte zacílit na vybrané cílové skupiny. Značku budujeme buď pomocí jedinečného prodejního argumentu, nebo posilováním firemní identity.
2. Značka musí propojovat strategii a účel instituce.
3. Budování vztahů se zákazníky je klíčem k úspěchu.
4. Stavějte na zkušenostech zákazníků.
5. Značka musí definovat skutečnou hodnotu pro zákazníky.
6. Obsah zůstává „králem“. Značky by měly v rámci své strategie stanovit, jakým způsobem budou spolupracovat s blogery, youtubery i profesionálními redaktory, jaký obsah zamýšlí publikovat na vlastních kanálech a jak hodlají monitorovat obsah generovaný uživateli.
7. INBOUND marketing – marketing bez peněz – blogy, internetová rádia a TV, e-knihy, SEO – optimalizace webu pro vyhledávače, sociální média, e-zpravodaje a videa.
8. Marketingový výzkum – BIG DATA.
9. Webové stránky musejí odrážet pravost značky.
10. Sociálním médiem je internet.
11.  Videa pomáhají budovat hodnotu značky.
12. Mobilní marketing je nutností. Smartkatalog – katalog pro mobilní zařízení.
13. Význam lokálního marketingu poroste.
14. Online reklama se přemístí na mobil.
15. Storytelling – vyprávění příběhů: prodejní řeč – prodejní příběh – vizuální vyprávění bude mít zásadní vliv na úspěch marketingu; průměrná pozornost člověka je 8,5 sekund, pokud ho stránka nezaujme, jde dál; značka se skládá z příběhů – příběhy zaměstnanců, příběhy, které ostatní vyprávějí o vás. Váš příběh je víc než chytlavý slogan.
16. Vaše značka musí vynikat – odlište se od konkurence, šokujte, buďte nezapomenutelní; pamatujte, že kvalitní služby a kompetentní a vstřícní knihovníci jsou tou nejlepší značkou pro knihovnu. Nekopírujte druhé knihovny, buďte sami sebou. Vyniknout můžete jedině tak, že budete vědět, co vás dělá tím, kým jste.

„Vaší značkou je to, co o vás lidé říkají, když zrovna nejste v místnosti.“ Jeff Bezos

FOBEROVÁ, Libuše. Adaptace veřejných knihoven na moderní trendy . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(4) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/adaptace-verejnych-knihoven-na-moderni-trendy

Verze pro tisk