Akviziční činnost knihoven – vývoj i současnost

Vydáno: 2020-06-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Daniel Bechný

Autor článku přináší shrnutí všech podstatných aktivit v oblasti akviziční praxe knihoven. Připomíná změny, s nimiž se pracovníci v akvizici musí vyrovnávat od roku 1990 do současnosti. Informuje o nejnovějších možnostech, které přináší moderní technologie. Závěrem předkládá úkoly, které bude třeba řešit. Článek obsahuje i velmi přínosný informační aparát.

Akvizice knihovního fondu patří ke stěžejním činnostem všech typů knihoven. Doplňování fondu je rozhodující i pro další služby knihovny a nemalou měrou její podobu určují, vedle knihovníků, i samotní uživatelé a další stakeholdři. Akviziční praxe pak zahrnuje mnoho úkonů a zkušeností, které jsou v mnoha případech „tacitního“ charakteru. Cenné zkušenosti si mohou předávat nejen zaměstnanci jedné knihovny mezi sebou, ale mohou být sdíleny napříč mezi knihovnami. Jeden ze základních hybných prvků odborné sekce pro akvizici při Sdružení knihoven ČR (SDRUK) je právě výměna zkušeností mezi akvizitéry při získávání dokumentů všech typů.

Webová stránka SDRUK podává informaci o tom, že sekce pro akvizici byla založena 19. 4. 2005 v Tišnově.[1] Akviziční semináře ovšem probíhaly již od roku 1991.[2] K nim se v roce 1995 připojila i pravidelná porada akvizitérů knihoven s právem povinného výtisku (PV) a nabídkové povinnosti (NP).[3] Vedením semináře i porad se chopili Aleš Brožek[4] a Jiřina Kádnerová.[5] Důležitou osobou akvizičních seminářů byla rovněž Marie Lichtenbergová.[6] Příspěvky v seminářích se od počátku silně soustředily na praktické stránky akviziční práce. Porevoluční proměny knižního trhu, nárůst cen, problematika získávání informací o vydaných titulech a nakladatelích nebo potíže s nákupem dokumentů ze zahraničí, jímž se stalo po roce 1993 i Slovensko, se střídaly s obtížemi při získávání povinného výtisku od roku 1991. Nesnázím při doplňování fondu spojeným s nejasnostmi v některých formulacích se nevyhnulo ani vydání posledního platného zákona o neperiodických publikacích a následně i tiskového zákona.[7] Tradiční součástí semináře byly a jsou komerční příspěvky jednotlivých nakladatelů, distribučních firem nebo dodavatelů automatizovaných knihovních systémů (AKS). Nutným prvkem seminářů se stalo i sledování vývoje legislativy a technologického pokroku s dopadem do akviziční činnosti knihoven. Například problematika nových datových nosičů, uchování jejich formátů nebo dostupnosti informačních zdrojů pro akvizitéry na internetu apod. Pěknou ilustraci technologického vývoje nabízí z poslední doby srovnání dvou přístupů k možnostem akvizice ve firmách Lanius, s.r.o. (řešení závislé na AKS) a Team Library, s.r.o. (řešení nezávislé na konkrétní platformě AKS).[8]

V roce 2017 se změnilo obsazení organizačního výboru akvizičního semináře a porady pro knihovny s PV a NP[9], nicméně výše hrubě nastolené vymezení oblastí zájmu seminářů i porad se v některých případech nemění. Výraznou změnou v případě akvizičního semináře se stala jeho bienální podoba.[10] Ke změně formátu vedlo zejména ustálení akvizičních postupů v knihovnách na základě vytrvalé práce sekce pro akvizici při SDRUK.[11] Odstup jednoho roku se osvědčil, eliminoval fenomén nedostatku příspěvků a dává větší možnosti jejich výběru. V letošním roce tak zahájíme příjem příspěvků na 29. celostátní akviziční seminář, který proběhne v roce 2021.[12] Každoroční porada pro knihovny s PV a NP[13] dodržuje obsahově užší vymezení, které je dáno působností zákona o neperiodických publikacích a sleduje zejména praxi související s dodržováním dikce zákona 37/1995 Sb.[14] Po stránce formální jsme od roku 2018 přistoupili k udržení tří nosných témat (akviziční praxe, komunikace s nakladateli, speciální dokumenty), jejichž garanti pravidelně referují o vývoji za uplynulý rok.[15]

Do budoucna v sekci SDRUK pro akvizici netrpělivě očekáváme změny, které přinese zejména vydání tzv. trojnovely[16] řešící, mimo jiné, problematiku periodických i neperiodických e-publikaci. Prozatímní „klid zbraní“ nám dovolí vytvořit fórum pro snadnější komunikaci námětů akvizitérů knihoven s PV a NP, které by doplnilo existující diskuzní konferenci Akvizice.[17] Do té doby by se nám rovněž mohlo povést sjednotit nabídkové seznamy do uživatelsky ještě více příjemného formátu, prověřit výhodnost, možnosti a limity konsorcií pro získávání elektronických informačních zdrojů, zaměřit se na využitelnost údajů generovaných našimi AKS, využít nástroje Virtuální depozitní knihovny, prověřit zájem o demand driven acquisition, stát se vydavateli e-knih a mnoho dalšího.

[1] Ve zprávě o činnosti SDRUK za rok 2005 sice v textu najdeme zmínku o jednání Rady SDRUK v Tišnově dne 19. dubna 2005, ale explicitně je jako nová sekce uvedena sekce pro informační technologie. 15. akviziční seminář se tedy v roce 2005 ještě nekonal pod hlavičkou SDRUK, ale listopadová Porada knihoven s nabídkovou povinností zmiňuje nově ustavenou sekci pro akvizici. In: Sdružení knihoven České republiky. Brno, 2006. s. 127. ISBN 80-86249-40-9 a Zápis z porady knihoven s nabídkovou povinností dle zákona č. 37/1995 Sb. Kladno, 2005. Dostupné také z: www.sdruk.cz

[2] Samotné Sdružení knihoven ČR bylo založeno až o rok později. „…První seminář, v té době ještě nazývaný jako porada či pracovní setkání pracovníků doplňování fondu státních vědeckých knihoven se uskutečnil 4. září 1991 v Kladně…“ Viz Zápis z jubilejního 25. celostátního akvizičního semináře. Havlíčkův Brod, 2015. Dostupné také z: www.sdruk.cz

[3] Jinými slovy se účastníky staly zejména knihovny, které od 1. 1. 1996 pozbyly nároku na celorepublikový povinný výtisk.

[4] „… V Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem pracoval od 1. července 1990 do 31. ledna 2017 jako ředitel…“ Viz SCK – Slovník českých knihovníků [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2007 [cit. 2020-05-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/cze/sck

[5] „… V l. 1961-1966 působila v Okresní knihovně v Rakovníku. Od r. 1966 bibliografka a v l. 1990-2012 ředitelka Státní vědecké knihovny v Kladně, od r. 2001 Středočeské vědecké knihovny v Kladně…“ Viz SCK - Slovník českých knihovníků [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2007 [cit. 2020-05-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/cze/sck

[6] „ … V Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem pracovala od září 1973 do ledna 2014. […] Od konce roku 1978 působila ve funkci vedoucí oddělení doplňování a evidence knihovních fondů. […] Byla tajemnicí sekce pro akvizici SDRUK…“ Viz SCK - Slovník českých knihovníků [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2007 [cit. 2020-05-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/cze/sck.  Na přípravě akvizičních seminářů i porad pro knihovny s PV a NP se vždy podílela i řada dalších spolupracovníků, všechny zde bohužel z prostorových důvodu není možné zmínit.

[7] Přehledně a poutavě popisuje vznik tiskového zákona Aleš Brožek v ročence SDRUK: BROŽEK, Aleš. Příprava tiskového zákona č. 16/2000 Sb. z pohledu knihovníků. In: Sdružení knihoven České republiky. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2000, s. 5-27. ISBN 80-86249-08-5.

[8] Srv. Zápis z 27. celostátního akvizičního semináře. Havlíčkův Brod, 2017. Dostupné také z: www.sdruk.cz

[9] V užším přípravném výboru je Daniel Bechný a Anděla Prchlíková ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Denisa Szaffnerová (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, ve výboru již od roku 2013).

[10] První doložená zmínka o návrhu tohoto formátu konání akce se objevila v roce 2011, právě v souvislosti se zmiňovanými obtížemi při shánění příspěvků. Viz Zápis z 21. celostátního akvizičního semináře. Havlíčkův Brod, 2011. Dostupné také z: www.sdruk.cz.

[11] Patří sem například dopisové akce dřívějšího předsedy sekce Aleše Brožka ohledně nedostatků v plnění nabídkové povinnosti (adresáty byly vysoké školy, archivy a jiné instituce), nepřetržitá výměna know-how v průběhu seminářů i porad, od roku 2012 fungující konference Akvizice atd.

[12] Informace budou zveřejněny na www.sdruk.cz a v příslušných knihovnických konferencích.

[13] První zmínku o její přípravě je možné dohledat v zápise z 5. akvizičního semináře. Viz Zápis z 5. semináře Akvizice domácí a zahraniční neperiodické produkce. Kladno, 1995. Dostupné také z: www.sdruk.cz

[14] Porada má také své tematické evergreeny, jakým je třeba diskuze nad elektronickým povinným výtiskem a související novelou tiskového zákona a zákona o neperiodických publikacích.

[15] Akviziční praxe – Anděla Prchlíková (SVK PK), komunikace s nakladateli – Gabriela Filipová (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) a speciální dokumenty – Jiřina Štěpničková (Národní knihovna ČR)

[16] Návrh zákona, kterým se mění: zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Platnost novely je zatím odhadována od 1. 1. 2022. Srv. MATUŠÍK, Zdeněk. EDepozit, Trojnovela: návrh legislativní úpravy „e-pv“. Praha, 2019. Dostupné také z: www.sdruk.cz

[17] Platformu Discourse (https://www.discourse.org/) by hostovala SVK PK.

BECHNÝ, Daniel. Akviziční činnost knihoven – vývoj i současnost. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/akvizicni-cinnost-knihoven-vyvoj-i-soucasnost

Verze pro tisk