Biblioterapie očima absolventky oboru knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Mgr. Terezy Lysoňkové

Těší nás, že absolventka oboru knihovnictví v Opavě pracuje jako knihovnice v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, kde pokračuje ve výzkumu speciálně-pedagogických terapií, konkrétně biblioterapie. 

Ráda bych upozornila na její obrovský zájem o téma biblioterapie, o čemž svědčí její publikační činnost a profesní zaměření. Obě její závěrečné práce na univerzitě se týkaly tématu biblioterapie a jak ji efektivně provozovat v prostředí veřejných knihoven. Na toto téma vydala dva články v Knihovně: knihovnické revue, v Knihovně plus a přispěla i do Kompendia knihovnictví – díl 4., který vyšel v roce 2025. 

V tématu ji velmi podporuje Michaela Dombrovská – vedoucí oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví, vedla její diplomovou práci a jsou v pracovním i přátelském spojení doposud. Jak již bylo řečeno, Tereza Lysoňková se tématu věnuje a věnovala po celou dobu studia. Je tedy samozřejmé, že již svou bakalářskou práci Biblioterapie jako součást psychoterapeutické péče v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži z roku 2022 věnovala psychoterapii a jejímu historickému vývoji. Definovala konkrétně biblioterapii, popsala její metody a typy. Zabývala se biblioterapií v kontextu psychoterapeutické a psychiatrické péče. Na konkrétním příkladu zmapovala biblioterapeutické služby v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Provedla dotazníkové šetření mezi pacienty a interpretované rozhovory s knihovníky z Knihovny Kroměřížska a na základě získaných dat doporučila, jak biblioterapii v tomto prostředí uplatnit, a ještě lépe rozvíjet.

Své bohaté poznatky o biblioterapii rozšířila ve své diplomové práci z roku 2025 Aplikace biblioterapie pro vybrané cílové skupiny, ve které zkoumala konkrétní potřeby vybraných cílových skupin. Určila jejich specifika, konkrétní specifické potřeby u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, u pacientů na psychiatrickém oddělení (ženy léčené se závislostí na alkoholu – Psychiatrická nemocnice v Opavě) a u seniorů žijících v domovech pro seniory. Popsala metodiku práce s jednotlivými skupinami, včetně výběru vhodného terapeutického materiálu. Vytvořila evaluaci programu biblioterapeutických aktivit na míru vybraných cílových skupin. Práce přináší doporučení pro další aplikace biblioterapie a popisuje klíčové faktory i limity úspěšného zavedení této metody v různých prostředích – tedy i knihovnách. Cílem práce bylo inspirovat knihovníky k zavedení této terapeutické metody v knihovnách, přivést je ke spolupráci s psychology, a tím přispět ke zlepšení zdraví vybraných potřebných skupin uživatelů. Práce odpovídá na otázky typu: jak by mohly knihovny konkrétně prospět v této terapeutické aktivitě? 

Hovořila s dr. Wandou Matras-Mastalerz – předsedkyní představenstva Polského biblioterapeutického sdružení ve Vratislavi. Dále s psychiatrem a psychoterapeutem Petrem Mílkem, s psycholožkou Terezou Bilik, se speciální pedagožkou Ivetou Viceníkovou a s knihovníky z vybraných knihoven. Cituji z diplomové práce: Biblioterapie je jedním z těch přístupů, které spadají do oblasti speciálně-pedagogických terapií. Mezi tyto terapie patří například také muzikoterapie, drama­terapie, teatroterapie, arteterapie, taneční terapie, filmoterapie, pohybová terapie a specifická forma arteterapie využívající řezbářské techniky. V současnosti je stále větší důraz kladen na propojení těchto terapeutických metod a na jejich vzájemnou integraci, známou jako intermodalita. Tento přístup podporuje komplexní a celostní péči o člověka, v rámci něhož se překonávají hranice mezi jednotlivými terapeutickými směry a často se využívají současně (Kováčová, Valešová Malecová, 2018). Biblioterapii je možno rozdělit podle několika různých hledisek. Zaměřujeme se zde zejména na hledisko podle počtu účastníků, ale krátce nahlédneme i na další možnosti dělení a typů biblioterapie. Biblioterapie zahrnuje různé typy a přístupy, mezi něž patří například podle Pavla Svobody: „… psychosomatická, relaxační, psychoedukační, narativní, lyrická, ontogeneticky orientovaná biblioterapie a psychosociálně orientovaná biblioterapie. Dále se jedná o polyestetickou a virtuální biblioterapii, ale také o metody jako biblioterapeutické psaní deníku, biblioterapeutické testování nebo tvůrčí psaní. Specifickými oblastmi jsou rovněž pohádkoterapie a poetoterapie“ (Svoboda, 2013). Biblioterapii lze rozdělit také podle velikosti skupiny na: 

1. individuální – biblioterapeut pracuje s jednotlivcem, přičemž se zaměřuje na jeho osobité potřeby, s respektem a naladěním na jeho individualitu a témata, s nimiž přichází;
2. skupinovou – biblioterapeut zde pracuje se dvěma nebo více účastníky – klienty… (Lysoňková, 2025, s. 69)

Její diplomová práce je skvělou sondou do tematiky biblioterapie a nabízí i data z terénu. Tereza Lysoňková se inspirovala v Polsku, které je nám blízké z jazykového a geografického hlediska. V Polsku se věnují biblioterapii dlouho a velmi významně, spolupracují v tomto směru s odborníky z praxe, zejména s psychiatry. Založili Polskou biblioterapeutickou společnost, při terapiích využívají metodu bajkoterapie a psychoedukační pohádky aj. V Polsku využívají terapeutické příběhy k podpoře emočního rozvoje dětí. Tato metoda pomáhá dětem lépe rozpoznávat a pracovat s vlastními emocemi, zvládat náročné situace a učit se řešit problémy. Terapeutické pohádky a příběhy jsou přizpůsobené specifickým potřebám a problémům dětí, často zaměřené na zmírnění úzkostí, podporu v těžkých životních situacích a modelování pozitivního chování. Podle cílů se terapeutické pohádky rozdělují na:

• Psychoedukační pohádky – pomáhají rozšiřovat repertoár chování dětí a učí nové způsoby řešení obtíží.
• Psychoterapeutické pohádky – cílem je snížení strachu a zpracování traumatických zážitků, jako je rozvod nebo ztráta.
• Oddechové pohádky – slouží k relaxaci, uklidnění a podpoře emocionální stability dítěte. Jedním z důležitých rysů pohádkové terapie je individualizace přístupu. 

Důraz je kladen na podporu emoční (porozumění), informační (pochopení problému) a instrumentální (strategie řešení). V mateřských školách se pohádková terapie nejčastěji využívá k rozpoznávání a pojmenovávání emocí, k modelování chování a k řešení konkrétních problémů. Výběr vhodného textu a správná struktura příběhu, kde se v každé pohádce řeší jen jeden problém, pomáhá organizovat dětský svět a podporovat jejich emocionální a sociální růst. V případě, že dítě čelí složitým problémům nebo emočním výzvám, je možné pohádkovou terapii přizpůsobit individuálním potřebám a posílit ji spoluprací s rodiči. Wanda Matras-Mastalerz také ze své biblioterapeutické praxe v Polsku popisuje, jak současná literatura pro děti působí a jaké jsou její charakteristiky. Například: 

• rovnocenný důraz na výtvarnou i literární stránku knihy,
• s pozorností k její ediční podobě (například stále oblíbenější obrázkové knihy);
• odklon od čistě didaktického přístupu směrem k naučné, relaxační a terapeutické literatuře;
• dvojí cílení (na děti i dospělé), což je znakem každého výjimečného literárního díla, a rovněž metaforická povaha textů;
• respektující přístup k dětským čtenářům, kteří jsou bráni vážně;
• humor, hra se slovy a obrazy, „svět naruby“ a komediální prvky;
• podpora rozvoje představivosti a fantazie;
• příběhy plné dobrodružství a zábavy;
• odkaz na dětský svět prostřednictvím postav, jako jsou vrstevníci nebo hrdinové blízcí dětem.

Dětská literatura má aktivizační funkci. Ve vzdělávání lze rozlišit následující typy činností, které literatura podporuje: 

1. Emocionální – práce s emocemi, motivací a zkušenostmi.
2. Verbální – rozvoj slovního vyjadřování.
3. Senzomotorické – propojení vnímání a pohybu při konkrétních aktivitách.
4. Intelektuální – zapojení různých forem myšlení a transformace znalostí.
5. Recepční – zaměřené na přijímání a zpracování informací a zážitků. 

Autorka přispěla spolu s Michaelou Dombrovskou do Kompendia knihovnictví 4 statí Biblioterapie jako příspěvek knihoven k digitální resilienci. Biblioterapii berou jako efektivní nástroj pro podporu mentální resilience a digitálního wellbeingu v kontextu informační hygieny a zkoumají, jakou roli v tomto procesu hrají knihovny. Biblioterapie jako terapeutická metoda využívá řízenou četbu k pomoci klientům vyrovnat se s osobními a emocionálními výzvami a poukazují na její nejednotnost definice u nás. Zdůrazňují úzké propojení s knihovnictvím, a jakou roli zde hrají knihovníci. Dotýkají se různých forem biblioterapie a rozebírají její hlavní cíle, které směřují k pozitivní změně chování a myšlení. Popisují funkce literatury v biblioterapeutickém procesu. Představují terénní výzkum a inspiraci ze zahraničí. Poukazují tak na významný potenciál biblioterapie v českých veřejných knihovnách. 

Regionální knihovna v Karviné připravuje v roce 2027 velkou konferenci k tématu biblioterapie, což nás velmi těší a s účastí počítáme. 

Zdroje: 

• LYSOŇKOVÁ, Tereza. Biblioterapie jako součást psychoterapeutické péče v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Online. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. 2022. Dostupné z: https://is.slu.cz/th/y3kz9/.
• LYSOŇKOVÁ, Tereza. Aplikace biblioterapie pro vybrané cílové skupiny. Online. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. 2025. Dostupné z: https://is.slu.cz/th/ouufm/.
• LYSOŇKOVÁ, Tereza. Biblioterapie a její léčivé působení na seniory a dětské čtenáře. Knihovna: knihovnická revue. 2025, roč. 36, č. 1, s. 79–89. ISSN 1801-3252.
• LYSOŇKOVÁ, Tereza. Biblioterapie: když knihy mají moc uzdravovat lidskou duši. Knihovna plus [online], 2025, 1 [cit. 2026-02-23]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2025-01/historie-a-soucasnost/biblioterapie-kdyz-knihy-maji-moc-uzdravovat-lidskou-dusi.
• LYSOŇKOVÁ, Tereza a DOMBROVSKÁ, Michaela. Biblioterapie jako příspěvek knihoven k digitální resilienci. In: TIMKO, Marek (ed.). Kompendium knihovnictví 4. 1. vydání. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2025. ISBN 978-80-7054-359-7 (brožovaná), ISBN 978-80-7054-358-0 (online, PDF), s. 63-109.