Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Snad žádná knihovna na světě nevyvolává tolik úžasu jako ta Alexandrijská. Základní kámen novodobé Alexandrijské knihovny, jedinečné kulturní a vědecké instituce, která se řadí k nejpozoruhodnějším stavbám 20. století, položil 26. června 1988 bývalý egyptský prezident Husní Mubarak spolu s generálním ředitelem UNESCO Federicem Mayorem. Sám bývalý prezident nazýval knihovnu „perlou Středomoří“ či „čtvrtou egyptskou pyramidou“.
Tomu, že dnes knihovna stojí, vděčíme zejména profesorovi historie Mustafu al-Abaddimu a tehdejšímu rektorovi Alexandrijské univerzity Lutfimu Dowidarovi. Právě oni rozbouřili diskuzi o možném vzkříšení antické knihovny u tehdejších nejvyšších představitelů nejen Egypta, ale také USA, Francie, Ruska a ostatních arabských zemí. Všechny tyto země se také podílely na financování budovy i jejího vybavení.
V roce 1990 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na výstavbu nové budovy. Přijato bylo celkem 524 návrhů z 52 zemí. Nakonec byl vybrán a realizován návrh architektonického ateliéru Snøhetta, jenž v Norsku v roce 1988 založil český architekt Martin Roubík. V prosinci 1999 byla pod taktovkou architekta Mohsena Zahrana stavba knihovny dokončena. V důsledku nepříznivé politické situace však ke slavnostnímu otevření došlo až 16. října 2002. Inaugurace se zúčastnilo čtrnáct držitelů Nobelovy ceny a osobnosti jako francouzský prezident Jacques Chirac, italský prezident Carlo A. Ciampi, jordánská královna Rania, španělská královna Sofie nebo řecký prezident Konstantinos Stephanopoulos. Husní Mubarak při pořádání této významné události zavřel na tři dny školy a pozastavena byla dokonce i veřejná doprava.
Už od samého počátku vzniku se knihovna potýkala s mnohými strastmi. V prvních letech existence se řešil zásadní problém spojený s kvalifikací zaměstnanců. V Egyptě dodnes neexistuje systém vzdělávání knihovníků. Vedoucí knihovnice Sohair Wastawy, absolventka technologického institutu v Illinois, si tenkrát dala za úkol oslovit mladé lidi a vyškolit z nich špičkové specializované odborníky. Dnes v knihovně pracují lidé v knihovnické praxi zběhlí, mají možnosti využívat neformálního vzdělávání v podobě kurzů a školení a příležitostně mohou vycestovat na stáže do zahraničí (nejčastěji Francie). Polemiku vyvolávala také vstupní investice 220 milionů dolarů. Podle mnohých odborníků mohly být peníze využity efektivněji – třeba na chátrající infrastrukturu či na podporu základního vzdělání.
Peprnou situaci řešila knihovna i v den svého otevření veřejnosti. Musela narychlo zajistit ve volném výběru nejméně 400 000 titulů. Proto byly přijímány všechny dary nejrůznějších světových organizací bez sebemenšího přihlížení k tomu, čeho se knihy týkaly. Z tohoto důvodu na policích knihovny nalezneme i bezcenné knihy s názvem Jak dobře investovat či Guinnessovu knihu rekordů z roku 1974. Je to však ostuda spíše samotných dárců, že byli schopni věnovat knihy zastaralé, jichž se chtěli jednoduše zbavit. Další nepříjemná situace nastala v roce 2003, kdy ve čtvrtém poschodí knihovny vypukl požár. Bylo ošetřeno 29 lidí, kteří se nadýchali kouře. Nic vážnějšího se naštěstí nestalo. Ovšem zastánci toho, že je knihovna ohnivzdorná, nehořlavá, dostali za vyučenou, stejně jako kdysi ti, kteří prohlašovali, že je Titanic nepotopitelný.
Podle slov ředitele Ismaila Serageldina čelila knihovna úplně největšímu tlaku v revolučním období Arabského jara. Připomeňme, že se jedná o vlnu nepokojů, povstání a demonstrací, které probíhají ve většině arabských států od konce roku 2010 (v Egyptě od 25. ledna 2011) prakticky až dodnes. Lidé se v Egyptě začali bouřit proti tehdejšímu autoritářskému režimu Husního Mubaraka, kterého zakrátko z postu prezidenta sesadili a dodnes se země snaží vybudovat fungující demokratickou společnost. Knihovna byla během revoluce vystavena mnoha stresujícím komplikacím. Jednalo se například o stávky zaměstnanců, korupční skandály a zejména pak vyvstal problém s rabujícími demonstranty. S rabováním je spojena nádherná příhoda, kdy se studenti Alexandrijské univerzity a obyvatelé Alexandrie shromáždili před budovou knihovny a vytvořili lidský řetěz, spojili své ruce a „objali“ knihovnu v ochranném gestu kolem dokola právě proti možnému vandalství ze strany násilných demonstrantů. Reagovali tak na případ vloupání do Egyptského muzea v Káhiře, jež se událo pár dní předtím.
Po svržení prezidenta Mubaraka odhalila egyptská policie na tajném bankovním účtu jeho ženy Suzanne 145 milionů dolarů, jež měly být původně určeny pro potřeby Alexandrijské knihovny. Peněz se dodnes knihovna hlasitě dožaduje. Z korupce byl obviněn ředitel knihovny, jakožto mnoho dalších úspěšných představitelů Egypta, dosazených na významné posty za bývalého režimu prezidenta Mubaraka. Vyšetřování Serageldina trvalo téměř rok. Obvinění byl nakonec zproštěn a do vedení knihovny byl navrácen.
Stávky provázely snad všechny místní i zahraniční firmy a instituce. Nevyhnula se jim ani Alexandrijská knihovna, kdy někteří zaměstnanci odmítli pracovat za tehdejšího vyhroceného stavu a začali víceméně poukazovat na nerovné a nespravedlivé podmínky, jež do té doby v knihovně panovaly. Ředitel proto jmenoval několik týmů a komisí, které se snažily vytvořit příznivější podmínky pro práci v řadách zaměstnanců. Komise měly za úkol s pracovníky komunikovat, zeptat se jich, jaký pohled mají na svou práci, co od ní očekávají a jak vidí svou budoucnost. Díky těmto dialogům zaměstnanci pochopili smysl a náplň své práce. Komise vyřešily například i finanční otázku – pracovníkům se zvýšil plat a naopak se snížily přemrštěné odměny vedoucích představitelů knihovny.
V době revoluce musela knihovna řešit problém i s nízkou návštěvností – do knihovny totiž zavítalo pouze 723 tisíc za období červenec 2011 až červen 2012. Pro názornost uveďme, že běžný počet návštěvníků knihovny za jeden rok činí přibližně 1,5 milionu. S menším počtem návštěvníků se zkrátila otevírací doba. Nicméně i přes všechny výše popisované úskalí se knihovně v revolučním roce podařilo uspořádat 670 rozmanitých kulturních i vědeckých akcí a 71 obohacujících vzdělávacích kurzů (výroční zpráva za roky 2013-2014 nebyla v době publikování tohoto článku k dispozici). V současnosti se situace v knihovně uklidňuje a plně se zaměřuje nejen na dosahování cílů vytyčených v předešlých letech, ale taktéž se snaží uvědomovat egyptskou společnost a zvláště pak alexandrijskou komunitu konáním mnoha akcí, ve kterých významné osobnosti přednáší o politické situaci v zemi, o demokratických hodnotách, lidských právech a upozorňuje hlavně mladou generaci na nebezpečí xenofobie, radikalismu, rasismu či bigotnosti.
Alexandrijská knihovna nepředstavuje pouze egyptskou národní knihovnu, ale také centrum pro uchovávání vzácných knih a jiných dokumentů. Knihovna má tolik oddělení, že je nejsme schopni v tomto článku podrobněji pojmout. Zmiňme se alespoň okrajově o některých z nich:
Knihovna si uvědomuje důležitou roli ve spolupráci se školami v okolí. Profesoři i studenti jsou během roku zváni na výstavy, workshopy, přednášky, semináře, konference a debaty týkající se rozličných témat, u nichž je brán zřetel na rozvoj osobnostních i sociálních dovedností účastníků a taktéž na podporu jejich účasti v týmové práci. Učitelé zaznamenali zvýšený zájem svých žáků o nejrůznější oblasti vědění. Pro ilustraci zmiňme konferenci, které se zúčastnili držitelé Nobelovy ceny F. Sherwood Rowland, Jean-Marie Lehn, Ahmed H. Zewail a Ryoji Noyori. Velmi motivující bylo pro studenty symposium konané na počest vědce Alberta Einsteina. Vítězný tým se těšil z návštěvy Einsteinovy kanceláře v americkém městě Princeton ve státě New Jersey. Aktuálně je na měsíc listopad 2014 oznámeno konání robotické soutěže “The Robotheca Alexandrina Olympiad (RAO)”.
Alexandrijská knihovna je také první digitální knihovnou v regionu a jednou z 32 partnerských institucí, které se staly součástí projektu Světové digitální knihovny vytvořeného organizací UNESCO. Bibliotheca Alexandrina digitalizuje nejen všechny vzácné svazky knihovních sbírek, ale i mapy, fotografie a další obrazové záznamy. Cílem digitalizace je šířit porozumění mezi kulturami a zpřístupnit kulturní pokladnici světa lidem, kteří nemají jiné možnosti k jejímu nahlédnutí. Nejpozoruhodnějším projektem v oblasti digitalizace, na jehož vytváření se knihovna podílí, je „Paměť moderního Egypta“ (MoMe). Jedná se o digitální úložiště dokumentující posledních 200 let novodobé historie Egypta. Dokumentovány jsou desítky tisíc položek, jako knihy, obrázky, audio a video záznamy, mapy, články, známky, mince, atd. MoMe byl v roce 2009 oceněn nejlepšími kulturními webovými stránkami v arabštině.
Dalším digitalizačním počinem je projekt s názvem „Věčný Egypt“. Na webových stránkách je popsáno více než 2 tisíce artefaktů, klíčových historických postav a archeologických nalezišť. Vše je propojeno s nahrávkami různých příběhů, které se k jednotlivým artefaktům vztahují. Uživateli se tak naskýtá multimediální zážitek za využití trojrozměrných rekonstrukcí egyptských památek prostřednictvím robotických kamer umístěných v klíčových oblastech Egypta. Webové stránky jsou dostupné nejen v arabštině, ale i v angličtině a francouzštině. Knihovna zdigitalizovala také dvě nejvýznamnější knihy pojednávající o historii země. Jedná se o 200 let starý originál mistrovského díla Description de l´Egypte, který byl vytvořen 150 prominentními vědci a učenci za vojenské výpravy Napoleona Bonaparte v roce 1798. Druhou knihou je L´Art Arabe, jež se zabývá islámskými památkami v zemi. Toto dílo sestavil v roce 1877 francouzský orientalista a egyptolog Prisse d'Avennes. Od roku 2012 mají registrovaní uživatelé možnost prohledávat všechny dostupné informace pomocí jednotného vyhledávacího rozhraní Summon@BA.
Mnoho odborníků dodnes zastává názor, že vybudování knihovny v tomto regionu bylo naprosto nesmyslné a nepodmětné. Nezamýšlí se však již nad faktem, že ve stejném městě stojí i jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. A právě její studenti mají plné právo využívat služeb knihovny. V Egyptě stále existuje kolem 60 % negramotných žen a 37 % negramotných dospělých mužů. Alexandrijská knihovna tak se svými vzdělávacími programy a kurzy přístupnými všem věkovým kategoriím představuje špičkového a nepostradatelného prostředníka mezi uživatelem a vzděláním. Mnoho Egypťanů nemá porovnatelné možnosti seberealizace, jako my ve vyspělých zemích. Proto představuje tato studnice vědomostí nepopsatelný přínos pro budování vyspělejší egyptské společnosti. I v Egyptě přece existuje mnoho mladých, ale i starších lidí, kteří touží po poznání a vědění. Hlavně oni jsou pyšní, že právě v jejich rodné zemi stojí jedna z nejpozoruhodnějších staveb světa. Můžeme tvrdit, že v zemi s takovým množství negramotných, nabízí právě Bibliotheca Alexandrina rovný přístup k příležitostem vzdělávání, když tuto základní prioritu není svým obyvatelům schopen zajistit sám stát.
Dále odborníci argumentují tím, že knihovnu navštěvují hlavně turisté. Nenaplňuje se tím však hlavní cíl knihovny, a to střetávání kultur? Pro družné Egypťany je knihovna místem, kde se mohou seznamovat s lidmi z celého světa. Dozvídají se tak nejen nové informace o ostatních národech, ale v neposlední řadě získávají i nové přátelé. Mnozí z nich zjišťují, že muslimský svět není tím jediným, což hraje důležitou roli v jejich způsobu myšlení.
I přes všechny tyto skeptické pohledy můžeme říci, že se Alexandrijská knihovna snaží o co nejlepší naplnění tři podstatných základních hodnot všech knihoven světa – Bibliotheca Alexandrina je nepostradatelnou institucí pro egyptskou společnost, snaží se místní komunitu informovat o možnostech tvorby demokracie, což je v současném budování nové egyptské společnosti velmi pozitivní, řekněme téměř spásný záměr. Knihovna se taktéž soustředí na hodnotu informačních služeb, kdy nabízí kvalitní informace, vysvětluje jejich význam, seznamuje uživatele s tím, jak je vyhledávat, hodnotit a využívat v praxi. A v neposlední řadě se naplňuje i třetí základní hodnota a tou jsou loajální (a konečně i spokojenější) zaměstnanci instituce – knihovníci. Co si budeme povídat, knihovník je pro knihovnu přeci tou nejlepší „chodící“ reklamou.
Použitá literatura
AMRO, Ali. Power, Rebirth, and Scandal: A Decade of the Bibliotheca Alexandrina. Jadaliyya [online]. 2012-10-16 [cit. 2014-11-07]. Dostupný na WWW: http://www.jadaliyya.com/pages/index/7866/power-rebirth-and-scandal_a-de...
Annual report. In: Bibliotheca Alexandrina [online]. 2011-2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupný na WWW: http://www.bibalex.org/Publications/BA_AnnualReports_EN.aspx
Bibliotheca Alexandrina [online]. 2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupný na WWW: http://www.bibalex.org/Home/Default_EN.aspx.
CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna: myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna, 2002, roč. 2, č. 2, s. 125-127. ISSN 0862-7487.
ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2014-10-16]. Dostupný na WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny. ISSN 1804-4255.
KAPELLER, Christoph. The architecture of the new library of Alexandria. The Massachusetts Review, 2001, vol. 42, no. 4, p. 573-584.
SKOLKOVÁ, Linda, ABU EL-KHAIR, Ibrahim. O egyptském knihovnictví. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 11 [cit. 2014-10-16]. Dostupný na WWW: <http://www.ikaros.cz/o-egyptskem-knihovnictvi>. ISSN 1212-5075.
ILLÍKOVÁ, Denisa. Bibliotheca Alexandrina a situace po Arabském jaru. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2014, 28(3) [cit. 2024-11-06]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/bibliotheca-alexandrina-situace-po-arabskem-jaru
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
