Bohuslav Martinů

Vydáno: 2021-03-10 (All day)
V rubrice: Oči Brna
Autor: Irena Veselá

Hudební oddělení (dříve Hudební knihovna) Moravské zemské knihovny se ve svých pořadech určených pro veřejnost zaměřilo v loňském a letošním roce na dva jubilující české skladatele, kteří se proslavili v zahraničí a shodou okolností byli oba zvlášť úzce spojeni s francouzskou metropolí Paříží. Starším z nich je Antonín Rejcha (1770-1836), mladším potom Bohuslav Martinů (1890–1959).

Zatímco v případě méně známého Antonína Rejchy se spoluautorka online výstavy Jana Franková zaměřila na představení jeho života a díla v celé jeho šíři s přihlédnutím k nově objeveným rukopisům (viz článek v rubrice Z činnosti MZK), u Bohuslava Martinů bylo akcentováno výhradně téma jeho vztahu k městu Brnu a ke zdejším (nejen) hudebním osobnostem a institucím – a rovněž vztah zdejších osobností a institucí k Bohuslavu Martinů. Sám skladatel napsal v roce 1956, že Brno „se ukázalo velmi oddané“ jeho dílu. Stejně oddaným zůstalo i po jeho smrti. Skladby Bohuslava Martinů tak mají vedle děl Leoše Janáčka dodnes své pevné místo na brněnském divadelním jevišti i na koncertních pódiích. Právě tento ryze „brněnský“ úhel pohledu na život a dílo Martinů nabízí Moravská zemská knihovna svým čtenářům v podobě prezentace realizované v rámci cyklu „Oči Brna“, kterou pracovníci Hudebního oddělení připravili ve foyer knihovny. Na realizaci výstavy spolupracovalo rovněž Centrum Bohuslava Martinů sídlící ve skladatelově rodné Poličce.

Příležitost k uspořádání prezentace o Bohuslavu Martinů skýtalo původně 130. výročí jeho narození, které jsme si připomněli 8. prosince 2020. Tehdy také měla být prezentace představena veřejnosti. Protože se tak s ohledem na vládní opatření nestalo, získala prezentace vzhledem ke svému přesunu na únor a březen roku 2021 zcela nečekaně další rozměr: v letošním roce si Hudební oddělení Moravské zemské knihovny připomíná 80. výročí svého založení a právě Bohuslav Martinů se pro něj stal doslova ikonickou postavou. Roku 1957 napsal tehdejší vedoucí Hudebního oddělení nynější Moravské zemské (tehdy Univerzitní) knihovny v Brně, skladatel a muzikolog Zdeněk Zouhar (1927-2011), památnou větu: „Hudební oddělení Universitní knihovny si dalo do štítu dílo Bohuslava Martinů.“ Ve stručnosti tak konstatoval fakt, že Hudební oddělení tehdy doslova žilo hudbou Martinů. Zouhar si již od roku 1949 s Martinů dopisoval a po svém nástupu do Univerzitní knihovny roku 1953 propagoval v letech 1954–1960 jeho skladby na koncertech a hudebních večerech ve velké studovně na tehdejší Leninově (dnes Kounicově) ulici č. 5–7. Některé z nových skladeb Bohuslava Martinů (Petrklíč, Otvírání studánek) provedl v letech 1955 a 1956 ve světové premiéře coby dirigent pěveckého sboru OPUS. Sám Zouhar na to ostatně vzpomínal roku 2004 na stránkách časopisu Duha.

Moravská zemská knihovna proto patří k institucím, které při propagaci děl Bohuslava Martinů v Brně sehrály významnou roli. Navíc se tak dělo v 50. letech 20. století, kdy byl Martinů, žijící od roku 1924 trvale v zahraničí, pro vládnoucí komunistický režim nežádoucím a jeho dílo bylo oficiálními kruhy odmítáno. Jádro prezentace v rámci cyklu Oči Brna proto tvoří právě materiály upomínající na neúnavnou propagační činnost Zdeňka Zouhara ve prospěch díla Bohuslava Martinů, která neustala ani po jeho odchodu z knihovny do brněnského rozhlasu roku 1961 a posléze roku 1970 na Janáčkovu akademii múzických umění. Zahrnuje nejen pořádání koncertů, ale také publikační a ediční činnost, sahající až do roku 2008, kdy Zdeněk Zouhar spolu se svým synem Vítem Zouharem vydal knižně dopisy, které mu Martinů zaslal v letech 1949–1959. Zouhar ovšem nebyl prvním Brňanem, který měl s Martinů a jeho dílem co dočinění.

Již od poloviny 20. let zaznívala hudebně dramatická díla slavného poličského rodáka na brněnském divadelním jevišti, mnohdy ve světové premiéře: Kdo je na světě nejmocnější?, Vzpoura, Voják a tanečnice, Natáčí se! (v Rozhlase Brno), Hry o Marii, Divadlo za bránou aj. Po nucené pauze, zaviněné ve 40. a 50. letech dvěma totalitními režimy, se Martinů na brněnskou scénu opět vrátil. Brněnská hudební tělesa, která se již v 50. letech přičinila o šíření děl Martinů, zastupuje v rámci prezentace Oči Brna mužský sbor Akademické pěvecké sdružení Moravan, jehož tehdejší člen a jednatel Vladimír Telec (1928–1994) byl rovněž zaměstnancem Universitní knihovny a od samotného Martinů si pro sbor vyžádal skladbu k provedení: kantátu s názvem Hora tří světel. Bohuslav Martinů se v téže době dostal také do zorného pole brněnských univerzitních muzikologů, především Rudolfa Pečmana (1931–2008), jehož počáteční spolupráce se Zdeňkem Zouharem na hudebních večerech v Universitní knihovně vyústila roku 1966 v uspořádání prvního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Brno, věnovaného pouze dílu slavného poličského rodáka. Tehdejší smělá dramaturgie, zaměřená na dílo jednoho skladatele, nadchla odborníky a kulturní veřejnost doma i v zahraničí. Stejně jako Zouhar se také Pečman zasloužil v dalších desetiletích jako vědec a popularizátor o hlubší znalost díla Martinů mezi brněnským publikem. Prezentace v Moravské zemské knihovně rovněž připomíná skladatele Jana Nováka (1921–1984), rodáka z Nové Říše a po Vítězslavě Kaprálové dalšího z přímých „moravských“ žáků Bohuslava Martinů.

Ve foyer Moravské zemské knihovny jsou prezentovány nejen zmíněné monografie, edice či koncertní programy z Universitní knihovny a Moravanu, ale také ukázky dobových fotografií z uvedení scénických děl Martinů a rovněž na fotografiích výtvarná díla – malířské a sochařské portréty Martinů. Ačkoli je prezentace v současné době přístupná čtenářům jen v omezených otvíracích hodinách knihovny, mohou se zájemci o více informací k tématu „Martinů a Brno“ těšit na brzké vydání doprovodné publikace, katalogu nazvaného Brněnská setkání s Bohuslavem Martinů. Ten bude obsahovat na prvním místě původní muzikologické studie pracovníků Hudebního oddělení (Irena Veselá, Jana Franková, Pavel Sýkora a Vlastimil Tichý) a studii Víta Zouhara z Univerzity Palackého v Olomouci. Do katalogové části s hesly vztahujícími se k jednotlivým exponátům přispěli kromě svrchu zmíněných autorů také Monika Holá z Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Pavel Žůrek z Institutu Bohuslava Martinů v Praze.

Prezentaci doprovázejí také online přednášky muzikologů, kteří se zabývají životem a dílem Bohuslava Martinů. Již nyní můžete zhlédnout záznam přednášky Pavla Sýkory z 11. února 2021, ke které brzy přibydou další. K jejich zhlédnutí a k návštěvě prezentace ve foyer knihovny srdečně zveme!

VESELÁ, Irena. Bohuslav Martinů. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2021, 35(1) [cit. 2024-12-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/bohuslav-martinu

Verze pro tisk