Budoucnost krajských knihoven

Vydáno: 2018-06-11 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Libuše Foberová

Příspěvek se zabývá činností krajských knihoven a přináší tři možné scénáře jejich budoucího vývoje. Současně představuje základní informace o projektu výstavby nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, tzv. Černé kostce.

Poslání krajských knihoven

V České republice je čtrnáct krajských knihoven. Část z nich jsou bývalé státní vědecké knihovny, jiné vznikly až v souvislosti s nově zavedenými kraji v roce 2001 a jedná se o bývalé okresní knihovny. Většina krajských knihoven je zřizována a financována krajem. Výjimku tvoří Moravská zemská knihovna v Brně, kterou zřizuje a financuje Ministerstvo kultury České republiky. Krajské knihovny jsou veřejné knihovny zpravidla univerzálního charakteru, případně doplněné specializovanými fondy. Mohou plnit také funkci základní (městské) knihovny v místě svého sídla. Systém knihoven České republiky určuje knihovní zákon z roku 2001.

Krajská knihovna je součástí systému knihoven, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též spolupracuje s Národní knihovnou České republiky na tvorbě České národní bibliografie a na tvorbě souborného katalogu, zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému, je krajským centrem meziknihovních služeb, spolupracuje s knihovnami v kraji. Krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji.

Původní vědecké knihovny vznikaly v návaznosti na rozšiřování vysokých škol, dříve nebyla uzákoněna povinnost zakládat univerzitní knihovny a tak tyto vědecké knihovny sloužily v univerzitních městech jako studijní a vědecké základny. Časem měnily své poslání, dnes mají univerzity a vysoké školy ze zákona univerzitní knihovny, které převzaly část původního poslání vědeckých knihoven. Krajské knihovny spolupracují s univerzitními a vysokoškolskými knihovnami v kraji, nabízejí v rámci různého rozsahu povinného výtisku fond, kterým často nedisponuje žádná univerzitní ani jiná knihovna. Většinou zajišťují i výhodnější provozní dobu a specializované služby, které léta precizují a kterým se věnují odborní knihovníci (bibliografie, rešeršní služby, digitalizace aj.). Krajské knihovny se dnes v daleko větší míře věnují vzdělávacím a kulturním činnostem. Spolupracují s městskou knihovnou v místě (případně plní funkci základní/městské knihovny v místě) a své aktivity zaměřují více k populárně naučným tématům. Dalo by se říci, že hledají nový smysl své existence. Důležitá je bezesporu metodická funkce krajské knihovny. Jen velmi málo krajských a specializovaných knihoven dosáhlo statusu výzkumné organizace (výzkumnými organizacemi jsou: Národní knihovna ČR, Městská knihovna v Praze, Národní technická knihovna, Moravská zemská knihovna v Brně a Knihovna Akademie věd ČR).

Tři scénáře budoucího vývoje krajských knihoven

Tři možné scénáře budoucího vývoje knihoven jsem převzala od profesora Milana Konvita[1], dále je rozvádím a doplňuji. Domnívám se, že nejlépe vystihují úskalí budoucího vývoje knihoven a že je potřeba si je uvědomovat a počítat s nimi ve strategických dokumentech knihoven.

1) Knihovny se stanou jakýmsi elitním anglickým klubem

Čtenáři se rozdělí na dvě skupiny, na čtenáře, kteří čtou s porozuměním, což bude v budoucnu jakási čtenářská šlechta, a na ostatní, kteří budou tzv. každodenně digitální a vystačí si s internetem. Ta druhá skupina bude daleko početnější. Do knihoven by tak chodila jen čtenářská elita a podle toho by knihovny designovaly své služby.

Je otázkou, do jaké míry se knihovny dokážou otevřít. Musí se rozhodnout, zda poskytovat služby jen registrovaným uživatelům nebo umožnit všem volný přístup a registraci vyžadovat pouze u absenčních výpůjček. Další variantou je registrovat uživatele bezplatně. Záleží na možnostech konkrétní knihovny, na prostorách, které má k dispozici, do jaké míry budou krajské knihovny elitním anglickým klubem či otevřeným prostorem pro všechny. Budoucnost se seriózně předpovědět nedá, nedokážeme si představit, jaké skutečnosti ovlivní vývoj knihoven. Věřím, že klíčovou roli v jejich budoucnosti budou hrát knihovníci. Hovoří se o generační výměně v knihovnách. Nejdůležitějším bodem je změna uvažování knihovníků. V dnešním světě se mění role knihoven, mění se způsob, jakým přijímáme, zpracováváme a uchováváme informace, každou chvíli přicházejí nové trendy nebo technologie. Na to vše musí knihovny a knihovníci reagovat. Mění se i role knihovníků, stávají se spíše osobními asistenty uživatelů. Poznání trendů umožňuje knihovnám se změnit.

V knihovnách jsou nositelkami trendu významné komerční instituce: OCLC (Online Computer Library Center) a RLG (Research Libraries Group) – neziskové počítačové výzkumné organizace pro knihovny. Společnost ředitelů národních knihoven CENL (Conference of European National Librarians), národní knihovny a akademické knihovny, které určují směr. Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA (International Federation of Library Associations) je organizace zastupující zájmy uživatelů knihovnických a informačních služeb. IFLA představuje globální pohled na knihovnictví a knihovnickou profesi. Sdružení evropských vědeckých knihoven LIBER (Ligue des Bibliothéques Européennes de Recherche) a další.[2]

Krajské a univerzitní knihovny jsou rovněž nositelkami trendu. Krajské knihovny se podílejí na vzdělávání knihovníků a mohou tak ovlivnit jeho směr. Velmi záleží na společnosti, jak vnímá potřebu knihoven, čtenářství a vzdělávání. Je potřeba nabízet knihovny jako vzdělávací instituce a seriózní partnery všech typů škol. Knihovny by měly učit veřejnost práci s informacemi, zejména jak je v praxi ověřovat. Krajské knihovny by se mohly stát výzkumnými centry a na výzkumech spolupracovat s univerzitami.

Knihovny by měly vytvořit silnou společnou značku – například dále rozvíjet kvalitní portál – Centrální portál knihoven – Knihovny.cz. Držet si roli arbitra, který hodnotí kvalitu informací v internetu. Knihovny by měly být tvůrci digitálních obsahu, vydavatelem e-booků. Měly by odstraňovat sociální nerovnosti, bojovat za vědomosti a znalosti, vytvářet nový prostor pro celoživotní učení (otevřené vzdělávání).

2) Knihovny se stanou veřejným prostorem přátelským k člověku

Knihovna se bude zajímat o kontexty čtení, nejen o samotné čtení či čtenářskou gramotnost. Bude to více než pouhé čtení s porozuměním, ale jistá forma kritického myšlení (RWCT: Reading and Writing for Critical Thinking – vzdělávací program čtením a psaním ke kritickému myšlení) a na něho navazující diskuse, dialogy.

Tento scénář se mi jeví jako nejvíce pravděpodobný. Knihovny se proměňují v komunitní centra, věnují se lidem s handicapem, sociálně znevýhodněným, seniorům. V tomto směru designují své služby. I přes vyspělé komunikační technologie mají lidé pořád potřebu se scházet a hovořit spolu z očí do očí. Krajské knihovny by se mohly stát lidovou univerzitou komunity. Studenti od krajských a univerzitních knihoven očekávají studijní místa, týmové a tiché studovny, relaxační zóny – lampičku, zásuvku a WiFi připojení k internetu. Potřebují sociální kontakt ve skupině, občerstvovat se, trávit v knihovně volný čas, případně využít vhodný vzdělávací program.

Architektura knihoven a vybavení knihoven hraje zásadní roli v designování služeb. V Moravské zemské knihovně v Brně vzniká metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven. Dnešní uživatel očekává v knihovně prostor, komfort, literární kavárnu a jiné možnosti, jak zde trávit smysluplně čas. Mnohdy rekonstrukce nestačí a je potřeba usilovat o výstavbu nové knihovny, která by lépe odpovídala současným trendům a požadavkům.

Řada krajských knihoven má velmi atraktivní prostory – nové budovy, které odpovídají současným trendům. Jsme rádi, že i Moravskoslezský kraj rozhodl, že se postaví nová knihovna – tzv. Černá kostka. Na tomto příkladu je nejlépe vidět, jak knihovna bez odpovídajících prostor a zázemí stagnuje. V budově Nové radnice sídlí Moravskoslezská vědecká knihovna od svého vzniku v roce 1951 dosud v provizoriu, což ovlivňuje komfort uživatelů i knihovníků.

Černá kostka má rozměr 36 x 36 m, dvě podzemní podlaží o rozloze téměř 10 tisíc m², jedno bude sloužit jako parkoviště a jedno jako sklad knih s kompaktními regály. Dnešní knihovna se nachází (včetně 4 skladů) na rozloze 6 tisíc m² a nově by získala téměř 16 tisíc m². Budova bude mít 8 nadzemních podlaží. Počítá se s noční studovnou, s literární kavárnou, s volným výběrem knih a časopisů, s badatelnou regionálního a historického fondu a například s experimentálním kinem. Jedno patro bude mediatéka a výuka cizích jazyků, budou zde všechny druhy médií i speciální fond, jako jsou např. normy a patenty. V budově bude 370 studijních a relaxačních míst, týmové a tiché studovny, multimediální učebny a konferenční sál. Budeme organizovat mezinárodní knihovnické konference a připravovat výukové programy pro všechny generace. Černá kostka bude odborným zázemím pro 400 knihoven v Moravskoslezském kraji, pro které zajišťuje regionální služby. Vědeckou knihovnu ročně navštíví téměř 800 000 návštěvníků (fyzických i virtuálních). Pevně věříme, že nové prostory získají nové uživatele a že se novostavba stane veřejným prostorem přátelským k člověku. V Ostravě jsou tři vysoké školy, 46 středních škol, z toho 18 gymnázií, desetinu obyvatel Ostravy z celkového počtu 290 tisíc tvoří studenti, kteří očekávají kreativní, vzdělávací a komunitní zázemí.

3) Knihovny se stanou domy duchů

Jedná se o „černý“ scénář. Internet lidi převálcuje a nebudou mít potřebu do knihovny chodit. Nebudou knihovny znát. Zanikly klasické telefonní budky, ruší se hudební knihovny, protože si lidé stahují hudbu z internetu. Knihovny proto musí zaujmout a nemají to snadné. Knihovny existují od 7. století před naším letopočtem a budou existovat tak dlouho, dokud je lidé budou potřebovat.

Digitalizace je pro knihovny cesta, jak dostat obsah k lidem. Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna v Brně digitalizují moderní produkci (od roku 1800 – až do současnosti), jedná se o projekt, který poběží do roku 2047 a zdigitalizováno má být 310 miliónů stran. Zatím je to 50 miliónů stran. Vedení Národní knihovny ČR připravuje speciální licenční smlouvu (v desítkách mil. Kč, hradila by se ze státního rozpočtu). Podle ní by uživatelé měli přístup k celé digitalizované produkci z každé knihovny u nás. Pokud skutečně dojde k uzavření smlouvy, bude to významné zlepšení služeb knihoven. Nikdy nebude vše zdigitalizováno, knihovny se tak stanou i archivy. Je možné, že budou lidé využívat digitální služby, vzdálené přístupy do databází, budou číst e-booky a nebudou za poznatky do knihoven fyzicky chodit. První kompletně digitální veřejná knihovna vznikla na území Texasu v USA. Knihovna v podobě řad stolů a blikajících monitorů, počítačů a notebooků. Místo klasických knih jsou na regálech jen desetitisíce knih v elektronické podobě.

Závěrem

Knihovny ztrácejí své výsadní postavení. Rozvoj internetu, přístup k informacím, globalizace vzdělávání, digitalizace, sociální sítě a komerční služby způsobují změny, se kterými se knihovny a knihovníci musejí vyrovnat. Vít Richter[3] hovoří o třech trendech/cestách ve vývoji veřejných knihoven: pokračovat a přizpůsobovat tradiční knihovnu s knihami, rozvíjet digitální služby, rozvíjet nové služby pro lidi, kteří jsou každodenně digitální. Správné jsou všechny tři cesty. Knihovny by měly rozvíjet (staro)nové služby pro digitální domorodce (čtenářská a digitální gramotnost, neformální vzdělávání) a vytvářet knihovnu jako prostor pro setkávání – komunitní, vzdělávací a kreativní prostor. K tomu, aby se knihovny mohly změnit, potřebují tři základní podmínky: vzdělané lidi v knihovnách, prostor a vybavení a podporu zřizovatele – financování.

Použitá literatura:

[1] FOBEROVÁ, Libuše. Akademické pohledy na téma budoucnost knihoven. Duha [online]. 2018, roč. 32, č. 1 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/akademicke-pohledy-na-tema-budoucnost-knihoven>. ISSN 1804-4255.

[2] FOBEROVÁ, Libuše. Mapa možných budoucností veřejných knihoven. ITLib [online]. 2013, roč. 2013, č. 1 [cit. 2018-05-22]. Dostupný z WWW: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/1/mapa-moznych-budoucnosti-verejnych-knihoven.html?page_id=2389. ISSN 1336-0779 (online vydání).

[3] RICHTER, Vít. Knihovna – věc veřejná, prezentace zazněla na akci v rámci série veřejných panelových diskusí v krajských městech, Ostrava 11. 4. 2018. (adresa:https://www.svkos.cz/sluzby-pro-knihovny/dokumenty-ke-stazeni)

[4] IFLA TREND REPORT (adresa: https://trends.ifla.org)

[5] Trendům se věnuje časopis Library Trends (The Johns Hopkins University Press; adresa: http://www.press.jhu.edu/jounals/%20library_trends/).

FOBEROVÁ, Libuše. Budoucnost krajských knihoven . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(2) [cit. 2025-04-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/budoucnost-krajskych-knihoven

Verze pro tisk