Budova Moravské zemské knihovny v Brně oslavila 15 let provozu

Vydáno: 2016-06-10 (All day)
V rubrice: Z činnosti MZK
Autor: Jindra Pavelková

Na přelomu března a dubna letošního roku uplynulo 15 let od chvíle, kdy byla otevřena nová budova Moravské zemské knihovny v Brně. O novou budovu usilovala knihovna od začátku 20. století, kdy sídlila v prostorách Zemského domu II. a III. V roce 1928 pro ni bylo vybráno místo v tzv. akademické čtvrti, v roce 1933 vytvořil Bohuslav Fuchs architektonický návrh. Dalšího návrhu nové budovy se knihovna dočkala v roce 1951 a jeho autorem byl architekt Jiří Kroha. Původní místo bylo volné ještě v 90. letech, a tak nová budova stojí tam, kde byla plánována. Na svém zasedání dne 9. listopadu 1994 souhlasilo zastupitelstvo městské části Brno-střed s vyčleněním pozemku pro potřeby knihovny. Pozemek získala knihovna od Magistrátu města Brna a od Ministerstva obrany v roce 1997 převodem zdarma.

Ještě předtím, 1. června 1994, podepsali všichni rektoři brněnských vysokých škol společně s primátorem města Brna a ředitelem MZK prohlášení, jež doplněné o důvodovou zprávu bylo rozesláno představitelům veřejné správy. Odpovědi, slibující podporu tohoto záměru, přišly od ministra kultury, hospodářství i od předsedy Poslanecké sněmovny. V lednu 1995 si 75 architektů vyzvedlo zadávací podklady architektonicko-urbanistické soutěže ideového řešení stavby a 20. března 1995 vyhodnotila komise z 34 zaslaných návrhů dva, kterým udělila první a druhou cenu a další čtyři návrhy získaly finanční ocenění. Vítězná studie byla zpracována ateliérem ONEX z Prahy a podle ní se stavba realizovala. Stavba podle vítězné studie byla zahájena v červenci 1998.

Architektonické zadání počítalo se třemi celky, které tvoří každou velkou knihovnu vědeckého typu – prostory pro veřejnost, prostory pro sklady a prostory pro zpracování knihovních fondů včetně administrativy knihovny. Výsledkem je budova o třech podzemních a devíti nadzemních podlažích. V kompozici knihovny představují skladištní věže (depozita knihovních fondů) solidní nezničitelný zdroj, z něhož putují informace ke čtenáři v několika proudech. Proudy se klikatí, tak jako cesta za poznáním není vždy přímá. Nedílnou součástí urbanistické koncepce budovy je návrh zeleně v okolí objektu. Při návrhu objektu byla respektována stávající zeleň a státem chráněný topol byl impulsem k tvarovému uspořádání skladištních věží. Doplnění stávajících stromů podél ulice Hrnčířské do kompaktní lipové aleje je přirozeným vyústěním rostlé konfigurace. Návrh řady stromů je významovým propojením komunikačních prostor před budovou s vnitřním atriem tvořícím dvorní zahradu knihovny. Objekt nabízí na zastavěné ploše přes 3 000 m² více než 27 000 m² užitné plochy.

Jižní křídlo budovy je věnováno kancelářským prostorám a v sousedství foyer jsou umístěny specializované studovny pro periodika a staré tisky. Pomocné provozy, knihařské dílny, digitalizace a parkování pro 96 vozů, jsou umístěny ve třech suterénních podlažích budovy. Konstrukčně je stavba monolitickým skeletem dle projekčního řešení uloženým na základové desce v průběhu stavby vrtanými pilotami. Vodorovné ztužení železobetonové konstrukce zajišťují tuhá jádra, průběžné solitérní stěny a samotné sloupy skeletu. Dilatačně je budova rozdělena jen v nadzemní části, kde tvoří samostatné dilatační celky skladové věže archivu, jižní kancelářské křídlo propojené foyerem se severním křídlem studoven.

Budova je v části skladů knih plně klimatizována včetně kontroly vlhkosti. Prostory pro návštěvníky a kancelářské prostory při jižní fasádě u obou křídel objektu jsou autonomně klimatizovány systémem FCU[1]. Kanceláře na severní fasádě jsou větrány přirozeně okny. Solární předsazené fasády jsou tvořeny žárově pozinkovanou konstrukcí zavěšenou budově na čela stropní konstrukce. Prostor mezi obvodovým pláštěm budovy a solární stěnou je přístupný po patrových roštech sloužících zároveň jako slunolamy, jejichž část předstupuje před líc skleněné fasády. Energická koncepce budovy MZK využívající obnovitelné zdroje energie je založena na využívání solární energie v jižně orientovaných obvodových konstrukcích pro vytápění a přirozené větrání budovy a na využívání akumulace tepla ve stropních konstrukcích budovy umožňující zejména úspory energie na chlazení v teplém letním období. Specifickou částí budovy je západní část pro sklady knižních fondů, která umožňuje svým řešením a dělením na samostatné celky minimalizaci provozu VZT zařízení v závislosti na zaplňování skladové kapacity s možností nouzového využití přirozeného větrání.

K výročí byla připravena malá výstava, která měla přiblížit jednak pro čtenáře běžně nepřístupné části budovy, a také představila několik dokumentů svázaných se vznikem budovy. K pročtení bylo k dispozici memorandum rektorů brněnských vysokých škol či technický popis budovy. Návštěvníci měli také možnost seznámit se s původním plánem na umístění studoven vítězného návrhu, částí technické dokumentace a dalšími dokumenty, které jsou při výstavbě v dnešní době potřeba.

[1] Pozn. red.: FCU - Fan Coil Unit, označení klimatizačních systémů využívajících tzv. fancoily, parapetní ventilátorové jednotky zajišťující chlazení nebo ohřev vzduchu cirkulujícího v místnosti.

Použité zdroje:
http://www.earch.cz/cs/moravska-zemska-knihovna-v-brne-onex-tomas-adamek-petr-benedikt

PAVELKOVÁ, Jindra. Budova Moravské zemské knihovny v Brně oslavila 15 let provozu. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/budova-moravske-zemske-knihovny-v-brne-oslavila-15-let-provozu

Verze pro tisk