Česká republika hostila nejdůležitější světové setkání historiků kartografie a kurátorů mapových sbírek

Od 6. do 11. července se v Praze a v Brně uskutečnila 31. Mezinárodní konference o dějinách kartografie (ichc2026.org). Tradice bienálních setkání byla založena v Londýně v roce 1964. Právě kontinuita setkávání a vysoká odborná úroveň, v kombinaci se snahou navštívit co nejvíce místních institucí a poznat jejich sbírky a příklady dobré praxe péče o historické fondy in situ, patří mezi hlavní charakteristiky tohoto hojně navštěvovaného sympozia. 

V rámci setkání v České republice to potvrdila přítomnost organizátorů jak bezprostředně předcházejícího ročníku, tedy Ennali De Biaggi z Univerzity Lyon 3, tak ročníku následujícího. Ten se bude v roce 2028 konat na Univerzitě v Oxfordu, konkrétně v proslulé Bodleian Library, která byla letos zastoupená Nickem Milleou. Místní organizační výbor sestávající z Evy Chodějovské (Moravská zemská knihovna), Jitky Močičkové a Michala Vokurky (Akademie věd), Martiny Tůmové (Karlova Univerzita) a Zdeňka Stachoně a Gabriely Godiškové (Masarykova univerzita) úzce spolupracoval se zaštiťující organizací celého seriálu konferencí, tedy Imago mundi, a to v osobách jejího předsedy Woutera Brackeho (Lucemburská královská knihovna) a Matthewa Edneyho (koordinátora projektu The University of Chicago Press History of Cartography, tedy hlavní oborové knižní syntézy, a profesora dějin kartografie na University of Wisconsin-Madison ve Spojených státech).

Významné odborně-koordinační úkoly měli v rámci programu konference například také David Weimer z Newberry Library v Chicagu, Molly Taylor-Polesky z Harvard Map Center nebo Tanja Michalsky, vedoucí pracovní skupiny zaměřené na dějiny kartografie a výzkum vizuálních reprezentací prostoru v Biblioteca Hertziana v Římě. Tradičně silně zastoupená byla Nizozemská a belgická badatelská i kurátorská obec, několik desítek mezi dvěma stovkami účastníků představovali pak účastníci pocházející ze zemí mimo Evropu a Severní Ameriku.

Odborný program konference, v jehož rámci bylo předneseno 101 přednášek a odprezentováno více než třicet posterů, doplnily v Praze návštěvy a komentované prohlídky Národní knihovny, Strahovského kláštera, Národního archivu, Mapové sbírky Univerzity Karlovy a v Brně komentovaná prohlídka sbírky B. P. Molla v Moravské zemské knihovně, prezentovaná formou výstavy Europa Austriaca. K výstavě byl vydán péčí Evy Chodějovské a Jiřího Dufky katalog. Široké portfolio institucí, v nichž jsou v České republice uchovávány staré mapy, doplnil v rámci postkonferenční exkurze Národní památkový ústav (prostřednictvím zámku Opočno, kde byly představeny jak mapy a atlasy z rodové knihovny Colloredo-Mansfeld, tak mapy z rodinného archivu dokumentující kariéry jednotlivých členů rodu i jejich cestovatelské zájmy), tak Státní oblastní archiv v Hradci Králové, jehož pracovníci prezentovali na Kuksu, v závěrečné destinaci výletu, tzv. mapy panství – rukopisné dokumenty zachycující předmoderní krajinu Čech v předmoderní době od 16. po 20. století.

Chtěli bychom speciálně vyzdvihnout účast Petera Barbera, emeritního ředitele Mapového oddělení British Library, který nejen publikoval studie o středoevropských tématech včetně souboru rukopisných mapových náčrtků židovského osídlení z konce dvacátých let 18. století zapsaných stejně jako Mollova mapová sbírka na seznam Paměť světa UNESCO, a dlouholetého konzultanta a podporovatele historicko-kartografického studia v Moravské zemské knihovně, Martijna Stormse z Leidenské univerzitní knihovny a Markuse Heinze ze Státní německé knihovny v Berlíně, kteří přispěli ke vzniku zmíněného výstavního katalogu, a rakouských kolegů z vídeňské Národní knihovny a Mapové sbírky Rakouské akademie věd. Ke skvělé prezentaci studia dějin kartografie, kurátorské praxe i prezentaci vývoje a aplikace pokročilých digitalizačních a digitálních technologií ve střední Evropě svými příspěvky přispěli Petr Přidal a Tomáš Slavkovský (Klokan Technologies/Map Tiler), Zdeněk Stachoň z Masarykovy univerzity, který ve spolupráci se Zsoltem Törökem z Budapešti uspořádali velmi úspěšný workshop experimentálního tisku z měděných desek s kolorováním map podle dobových postupů, a Jakub Niedźwiedź z jagellonské univerzity v Krakově, který přednesl úvodní plenární přednášku. 

Konferenci podpořilo kromě pořádajících institucí také nizozemské nakladatelství odborné literatury Brill a Česká geografická a Česká kartografická společnost. Na závěr je třeba ocenit zapojení studentů Přírodovědeckých fakult Karlovy a Masarykovy univerzity, kteří dostali nejen příležitost prezentovat vybrané semestrální práce, ale také se aktivně zapojili do vlastní organizace konference, a zdůraznit fakt, že 31. ročník mezinárodní konference o dějinách kartografie není pro letošek poslední velkou mezinárodní akcí zájemců o staré mapy pořádanou v České republice. V září se bude po řadě ročníků uskutečněných ve Vídni konat v Brně konference EuroCarto, tedy setkání studentů, pedagogů a lidí z praxe zabývajících se tvorbou map v současnosti. Součástí bude i prezentace mapových sbírek uchovávaných v paměťových institucích v České republice a workshopy zaměřené na metodiku a kurátorskou praxi včetně tvorby katalogů a zapojení digitálních technologií do zpřístupňování tohoto výjimečného segmentu kulturního dědictví.